<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>středověk &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/stredovek/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 12 May 2026 13:47:50 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>středověk &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Právo první noci: mýtus, nebo nepsané právo mocných pánů, že smí deflorovat ženy poddaných? Možná ani neexistovalo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/pravo-prvni-noci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 10 Jul 2023 04:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[mýtus]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[zvyk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=198783</guid>

	
					<description>V jistých kruzích jde dodnes o ožehavé a nevyřešené téma; právo první noci zní jako krutá středověká praktika, která ale nemusí dávat z vícero důvodů smysl.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Spojení „právo první noci“ v představách mnohých lidí znamená, že se mohli panovníci (nebo šlechta) dožadovat prvního aktu se ženami svých poddaných, zvláště pak při noci manželské. O takovém zvyku z dob středověku jsou <strong>zmínky staré celá staletí, ale historikové jsou skeptičtí</strong>. Podle nich jde totiž o mýtus, a ve skutečnosti prý žádný takový zákon neexistoval. Za vším jsou možná jenom literární díla, hlavně z 19. století, kdy se staly zprávy o této praxi populární.</p>



<h2 id="h-praxe-popisovan-v-literatu-e-a-filmu">Praxe popisovaná v literatuře a filmu</h2>



<p>Zmíněný termín je odvozen od latinského „ius primae noctis“ a laickou veřejností byl dlouho považován za fakt. Každopádně i v Eposu o Gilgamešovi lze najít zmínku o tom, že <strong>podobným právem disponoval právě Gilgameš</strong>. V 19. století se pak francouzský termín „Droit du seigneur“ rozmohl v literatuře, a v umění existuje dodnes. Jako příklad lze uvést známý film Statečné srdce, v němž hraje právo první noci základní zápletku.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-1024x576.jpg" alt="Karneval v italském městě Ivrea" class="wp-image-198777" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval.jpg 1199w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Karneval v italském městě Ivrea údajně připomíná vzpouru proti právu první noci</em></figcaption></figcaption>


<p>Historikové ale upozorňují, že žádný takový zákonný předpis ve středověké Evropě neexistoval, a nejsou ani zmínky o tom, že by panovníci nebo vysoce postavení feudálové něco takového uplatňovali. Lze namítnout, že se nemuselo jednat o právo psané, nýbrž zvykové, ale <strong>absence jakýchkoliv záznamů svědčí spíše o opaku</strong>. Rozšíření mýtu připisují odborníci tomu, že tak vyprávění o středověku vypadala mnohem dramatičtěji. Na druhou stranu třeba karneval v severoitalském městě Ivrea má představovat vzpouru právě proti tomuto obyčeji.</p>



<h2 id="h-bohat-lechtici-mohli-postaven-zneu-vat">Bohatí šlechtici mohli postavení zneužívat</h2>



<p>Ačkoliv právo tedy nejspíše neexistovalo, nelze vyloučit, že by někteří šlechtici nezneužívali svého postavení, a stejně jako dnes jsou pro některé ženy atraktivní bohatí a mocní muži, tak dříve jevily zájem zase o „vznešené pány“, kteří tak <strong>možná ani nemuseli vyvíjet přílišný nátlak</strong>. Ale pokud jde přímo o poddané a nevolníky, je nutné upozornit, že byli šlechticům podřízeni, a někteří je brali jako majetek. Nelze si tedy dělat iluze, že by byli všichni prostí sexuálního násilí a vykořisťování, ale na druhou stranu to nejspíše nebylo běžným jevem.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pas-cudnosti-vyznam/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnost-muzeum-287x203.jpeg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Vystavený pás cudnosti" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Pás cudnosti: jeho význam dodnes mnozí neznají a mylně ho řadí do středověku, jako pojistka proti nevěře žen nesloužil</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Kdyby si totiž šlechtic bral doslova každou ženu ze svého panství, na kterou by dostal chuť, mohlo by se mu to vymstít. Třeba v poklesu poslušnosti obyvatel, a jistě by <strong>takové chování nezůstalo u jejich rodin bez odezvy</strong>. Ještě méně myslitelné je, že by si bral ženy některých zámožnějších lidí nebo nižších šlechticů. Ve světě však existují i dokladované případy, že byla na některých místech a v nějakém čase podobná praxe uplatňována, i když nebyla příliš rozšířená.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/historie-vikingove-ragnar-lodbrok/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Vikingský vůdce Ragnar Lodbrok a jeho synové aneb když se legendy mísí se skutečností</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Například u některých indiánských kmenů však měla existovat praxe, kdy náčelníci nebo kněží zbavovali panenství mladé dívky, což byla dokonce jejich povinnost. A podobně tomu mělo být u kmenů na Havaji, kde byla pro dívku <strong>čest, pokud s náčelníkem otěhotněla</strong>, a mohla si jeho dítě nechat. Někteří kurdští náčelníci v Anatolii zase znásilňovali arménské nevěsty o svatební noci. Ale i v moderní době, za dob státu Zair, požadoval jeho prezident Mobutu Sese Seko při cestách po zemi, aby mu náčelníci nabízeli kmenové panny.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pravo-prvni-noci/">Právo první noci: mýtus, nebo nepsané právo mocných pánů, že smí deflorovat ženy poddaných? Možná ani neexistovalo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ivrea-karneval</media:title>
			<media:description type="html">Karneval v italském městě Ivrea údajně připomíná vzpouru proti právu první noci</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ivrea-karneval-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnost-muzeum-287x203.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">Vystavený pás cudnosti</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-287x203.jpg" medium="image" />
	<enclosure length="38939" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/pravo-prvni-noci-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/pravo-prvni-noci-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Kamenný penis“ s sebou nosil každý dobrý rytíř: byly chvíle, kdy mu opravdu zlepšil den a zachránil ho před smrtí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/kamenny-penis-brousek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 26 Jun 2023 04:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[rytíř]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[válečník]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=196898</guid>

	
					<description>Život rytířů nebyl tak romantický, jak ho mnohé filmy prezentují. Často byli na cestách měsíce i roky, čímž trpěli oni i výzbroj; „kamenný penis“ tak byl často nezbytný.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Současná idealizovaná představa rytíře představuje čestného bojovníka na koni s mečem a brněním, jak bojuje podle rytířských pravidel a ze všeho nejvíce mu záleží na jeho cti. I takoví sice byli, ale o mnoho více bylo těch, co pravidla příliš nedodržovali (pak to nicméně nebyli praví rytíři, ale prostě jenom válečníci). <strong>Spektrum jejich zbraní bylo široké, některé byly opravdu brutální</strong> a navržené i tak, aby prorazily silnou zbroj. Co ale možná překvapí, je některé nezbytné „příslušenství“, řada válečníků totiž s sebou nosila třeba falický kamenný předmět.</p>



<h2 id="h-kamenn-penis-dlouh-15-cm">Kamenný penis dlouhý 15 cm</h2>



<p>Jeden z překvapujících objevů se archeologům povedl v Torre de Meira v místě středověké pevnosti ležící v obci Moaña. Jde o bývalou pevnost v jihozápadním Španělsku, která byla <strong>zničena během lidové vzpoury rolníků proti šlechtě v roce 1476</strong>. Mezi mnoha předměty, jež se v troskách pevnosti nacházely, byl také asi 15 cm dlouhý kamenný předmět ve tvaru mužského penisu, pravděpodobně patřil některému z bojujících rytířů.</p>


<blockquote class="twitter-tweet">
<p lang="pt" dir="ltr">Aparece unha pedra fálica nas escavacións na Torre de Meira, en Moaña <a rel="nofollow" href="https://t.co/JhXu7Fga4X">https://t.co/JhXu7Fga4X</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/5wkdHVFMDe">pic.twitter.com/5wkdHVFMDe</a></p>
<p>— G24 (@G24Noticias) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/G24Noticias/status/1668994194747039746?ref_src=twsrc%5Etfw">June 14, 2023</a></p>
</blockquote>
<p> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>


<p>Falické předměty se v historii samozřejmě vyskytují velice často, ale i přes to nález vědce překvapil. Pokud by se jednalo o nález z doby Římské říše, asi by nebyl neobvyklý, ta totiž byla známá různými „uvolněnými mravy“. <strong>Ve středověku už ale nebylo zvykem, aby lidé něco takového vlastnili</strong>, natož rytíři. Velkou záhadou bylo, k čemu mohl takový předmět sloužit. Asi překvapí, že nešlo o talisman, ani o žádnou sexuální hračku.</p>



<h2 id="h-el-penisu-prozradily-r-hy">Účel „penisu“ prozradily rýhy</h2>



<p>Archeology nakonec přivedly na správnou stopu rýhy na předmětu, načež dospěli k jednoznačnému názoru, že se jedná o nezvykle tvarovaný brousek na meč, dýku nebo jinou podobnou zraň. Archeolog Darío Peña usoudil, že <strong>brousek zhmotňuje symbolické spojení mezi násilím</strong>, zbraněmi a maskulinitou. Podle něj přežívají podobné asociace i v současné době. Rytíř ho tedy asi používal velmi často, ale jinak, než by tvar napovídal.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/historie-vikingove-ragnar-lodbrok/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Vikingský vůdce Ragnar Lodbrok a jeho synové aneb když se legendy mísí se skutečností</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ve středověku byl rytířský meč velmi ceněnou a propracovanou zbraní a každý bojovník se o něj pečlivě staral. Nabroušené ostří mohlo znamenat i rozdíl mezi životem a smrtí, protože <strong>tupá zbraň nemusela projít nepřátelskou zbrojí</strong>, a den by tak pro něj hned skončil. Zbraně byly už tehdy vyráběny z kalené oceli, což jim dávalo výjimečné vlastnosti. Zvláště ceněné pak byly meče, dýky atd. z tzv. damaškové oceli, která byla vysoce odolná a vznikala na Blízkém východě.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/kamenny-penis-brousek/">„Kamenný penis“ s sebou nosil každý dobrý rytíř: byly chvíle, kdy mu opravdu zlepšil den a zachránil ho před smrtí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-287x203.jpg" medium="image" />
	<enclosure length="39821" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamenny-brousek-penis-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamenny-brousek-penis-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Pás cudnosti: jeho význam dodnes mnozí neznají a mylně ho řadí do středověku, jako pojistka proti nevěře žen nesloužil</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/pas-cudnosti-vyznam/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 22 Jun 2023 04:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[mýtus]]></category>
		<category><![CDATA[pás cudnosti]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=195880</guid>

	
					<description>O pásu cudnosti panují mezi lidmi mýty, a ačkoliv se zdá být jeho význam od pohledu jasný, více mylný být nemůže. Navíc jde o mnohem mladší vynález.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V představě mnoha lidí je pás cudnosti spojován se středověkými rytíři, kteří vyráželi na dlouhé měsíce (a někdy i roky) na vojenská tažení. A jak si někteří myslí, svým ženám v takovém případě nasadili pás cudnosti, aby si „pojistili“ jejich věrnost (zkrátka důvěřuj, ale prověřuj). Již <strong>jenom tato představa zní velmi nelidsky</strong>, nosit týdny, měsíce, nebo i roky velmi nepohodlnou železnou konstrukci kolem třísel a intimních partií by bývalo bylo kruté i na středověk. Ale jak upozornili mnozí historici, pás cudnosti měl ve skutečnosti úplně jiný význam.</p>



<h2 id="h-v-dokumentech-o-p-su-cudnosti-nic-nen">V dokumentech o pásu cudnosti nic není</h2>



<p>Z posledních výzkumů historiků vyplývá, že nic jako pás cudnosti ve středověku, kam ho také většina lidí řadí, neexistovalo. Nejsou o něm přitom informace ani v žádné literatuře nebo historických záznamech. <strong>Asi první zaznamená zmínka se objevila až v 15. století</strong> v pojednání o obléhacích strojích, ale historikové to považují za žert. Zároveň ale upozornili, že o nich není nic v kázáních, právních textech ani podobných dokumentech, což je značně podivné.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-1024x576.jpg" alt="Kovový pás cudnosti se zámkem" class="wp-image-195878" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Medical Photographic Library / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Kovový pás cudnosti se zámkem</em></figcaption></figcaption>


<p>Už to samo o sobě naznačuje, že rytíři evidentně nepoužívali pás cudnosti ke zkrocení libida svých chotí. A navíc jdou proti tomu i samotné ženské potřeby – je <strong>nemyslitelné, aby zůstaly jejich intimní partie dlouhé měsíce nějak uzavřeny</strong>. Je to v rozporu se základní hygienou (i když je pravda, že ji někteří před stoletími zase tolik „neprožívali“), žena by tak stejně potřebovala takové zařízení z čistě praktických důvodů sundávat.</p>



<p>Lékaři se pak navíc shodují, že by taková konstrukce působila ženám (hlavně v oblasti třísel) bolestivé, a posléze hnisající rány, a v podstatě <strong>by je mohla dokonce připravit o život</strong>. Nehledě na nepraktičnost v každodenním životě, pás cudnosti má mnoho provedení, z nichž by některá sotva umožnila sedět, natož chodit nebo se třeba převlékat.</p>



<h2 id="h-ochrana-p-ed-zn-siln-n-m-a-masturbac">Ochrana před znásilněním a masturbací</h2>



<p>Teď už ale pryč ze středověku, pásy cudnosti v historii opravdu existovaly, začaly se však objevovat až někdy v 19. století. Část z nich je ale nejspíše falsa vytvořená na základě mýtů, ačkoliv bylo nakonec nalezeno i jejich praktické využití, a to v oblasti sexuální a ochranné. Konkrétně v 19. a 20. století je některé ženy <strong>v určitých situacích používaly jako ochranu proti znásilnění</strong>, například dělnice v továrnách. Podobné pásy cudnosti byly však polstrované, aby byly co nejpohodlnější, a ženy je nosily jenom krátkou dobu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/historie-vikingove-ragnar-lodbrok/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Vikingský vůdce Ragnar Lodbrok a jeho synové aneb když se legendy mísí se skutečností</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Druhou možností pak je, že zabraňovaly ženám v masturbaci, což bylo zejména v některých skupinách společnosti (hojně u věřících) považováno za škodlivé. K jejich velkém rozšíření ale nejspíše nikdy nedošlo. Existují nicméně i v současnosti, ale opět <strong>se nejedná o zařízení zajišťující věrnost partnerky</strong> nebo partnera (koupit lze totiž i pánské verze). Stal se z nich prostředek využívaný při různých sexuálních praktikách, hlavně při BDSM. Tyto pásy ale již nemají s historickými mýty pranic společného, a to obvykle ani svou konstrukcí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pas-cudnosti-vyznam/">Pás cudnosti: jeho význam dodnes mnozí neznají a mylně ho řadí do středověku, jako pojistka proti nevěře žen nesloužil</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">pas-cudnosti-zamek</media:title>
			<media:description type="html">Kovový pás cudnosti se zámkem</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnosti-zamek-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-287x203.jpg" medium="image" />
	<enclosure length="53523" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnost-muzeum-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/pas-cudnost-muzeum-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nevysvětlitelné záhady středověku: Od šíleného tanečního moru až po Shrekovy děti</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/nevysvetlitelne-zahady-obdobi-stredoveku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Aug 2022 05:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=137956</guid>

	
					<description>Historie je opředena spoustou záhad a legend. Některá vyprávění mají vysvětlitelný původ, k jiným však zcela chybí důkazy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Středověk, tedy čas králů, rytířů i čarodějnic, prosycený bájemi a pověrami, opředený mýty a legendami. Období, kdy se folklór vléval do skutečnosti a čas od času zcela <strong>smazal onu tenkou hranici mezi těmito jinak rozličnými světy. </strong>Dodnes zůstávají mnohé středověké události jednak neosvětleny, jednak obklopeny nejrůznějšími záhadami, které nám často dávají zajímavý podnět k zamyšlení. &nbsp;</p>



<h2 id="h-zelen-d-ti-z-woolpitu">Zelené děti z Woolpitu&nbsp;</h2>



<p>Jak uvádí ve svém díle kronikář Vilém z Newburghu, ve 12. století, za bouřlivé vlády anglického krále Štěpána, došlo v <a href="/tag/anglie/">Anglii</a> ke vskutku kuriózní události, jíž lze jen těžko uvěřit. Nedaleko od vesnice Woolpit v Suffolku se podle svědectví několika údajně důvěryhodných očitých svědků <strong>vynořily ze země dvě malé děti. </strong>Chlapec a dívka hovořili jazykem, který nikdo z vesničanů neznal, a ještě podivnější byl jejich samotný vzhled. Zmatená dítka měla totiž zelenou kůži. Ne nazelenalou, jako když je člověku špatně, ale skutečně zelenou jako Shrek. &nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="750" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit.jpg" alt="" class="wp-image-137986" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit-720x540.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Zelené děti z Woolpitu byly nalezeny uprostřed polí. Údajně vylezly z děr v zemi. </figcaption></figcaption>


<p>Děti byly rovněž oděny v netypickém oblečení a jedly pouze fazole. Mladší chlapec nakonec v důsledku blíže neurčené nemoci zemřel. Zato holčička zelenou barvu pomalu ztrácela, <strong>až její pleť nabyla typický zdravý narůžovělý odstín. </strong>Dle vyprávění Ralpha z Coggeshallu se dívka naučila mluvit anglicky a volný čas trávila obveselováním vesničanů vyprávěním o svém záhadném původu. </p>



<p>Tvrdila, že s bratrem přišli ze země, kde mají všichni zelenou pleť a slunce na obloze neplane žlutě, nýbrž matně zeleně. Do „našeho“ světa se prý jako děti <strong>dostaly skrze tajemnou jeskyni, na kterou náhodou narazily. </strong>Kdo však byly tyto děti ve skutečnosti, či odkud přišly, zůstává dodnes nevyřešenou záhadou.&nbsp;</p>



<h2 id="h-hled-n-zem-kter-nebyla">Hledání země, která nebyla  &nbsp;</h2>



<p>V roce 1145 doplnil biskup Hugh de Gebal dávné vyprávění křižáků o tajemného patriarchu a krále Jana. Kněz Jan byl podle všeho vládcem nesmírně bohatého křesťanského království, <strong>které leželo v dalekém Orientu. </strong>Jan měl být údajně potomkem jednoho z biblických králů, jenž navštívil malého Ježíše v Jeslích. </p>



<p>O něco později, v 60. letech 11. století, obdrželo několik mocných evropských panovníků záhadnou korespondenci, pocházející ze samotného království kněze Jana. Dopisy byly zprvu označeny za podvodné, ovšem jejich nesmírně detailní obsah svědčil o opaku. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/antiquemaps/photos/a.215151965172462/3278714155482879/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/antiquemaps/photos/a.215151965172462/3278714155482879/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>The mythical kingdom of Prester John in Abyssinia, Jodocus Hondius.
Title:  Abissinorum Sive Pretiosi Joannis&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/antiquemaps/">Altea Antique Maps &amp; Rare Charts, London</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/antiquemaps/photos/a.215151965172462/3278714155482879/?type=3">Úterý 30. června 2020</a></blockquote></div>



<p>Podivuhodná země, v níž&nbsp;se nacházeli divocí zajíci velcí jako ovce, obryně, kanibalové i pepřový les hemžící se obřími hady. Ona nesmírně bohatá říše, <strong>rozkládající se na rozsáhlém území včetně dnešního Iráku</strong>, byla popsána až s fantastickými detaily. Mnoho evropských badatelů se proto vypravilo tuto záhadnou zemi hledat, ovšem neúspěšně. </p>



<p>Teprve až Marco Polo, téměř o 100 let později, údajně zemi kněze Jana skutečně našel. Ovšem ne na Blízkém východě, nýbrž&nbsp;mnohem dále, konkrétně v Mongolsku. Polo se rovněž domníval,<strong> že byl kněz Jan zavražděn Čingischánem. </strong>Zda však slavný badatel mluvil pravdu, to nikdo netuší. Skutečnost sama tak zůstává dodnes nepolapitelná.&nbsp;</p>



<h2 id="h-epidemie-tane-n-ho-moru">Epidemie tanečního moru&nbsp;</h2>



<p>Psal se rok 1374, když obyvatelé slavného královského města Cáchy v <a href="/tag/nemecko/">Německu</a> začali znenadání vycházet ze svých měšťanských domů do ulic. <strong>Až stovky lidí se v nekontrolovatelném tremoru kolébaly z místa na místo.</strong> Jejich zmítání připomínalo spíše maniakální tanec.<strong> </strong>Záhadná epidemie, které se začalo přezdívat „taneční mor“, potrápila středověkou Evropu hned několikrát. &nbsp;</p>



<p>V roce 1518 ve Štrasburku odstartovala další epidemii této bizarní nemoci žena jménem Frau Troffea, která celé dny „protančila“ v krkolomných uličkách středověkého města. Během několika následujících týdnů <strong>údajně onemocnělo na 400 dalších občanů. </strong>Církevní autority byly přesvědčeny, že lidé nakaženi touto nemocí byli ve skutečnosti prokleti, či dokonce posednuti démony. V Itálii pak převládal názor, že za tajemnou nemocí stojí pavoučí jed, který vyvolával delirium. Tamní obyvatelé proto nákaze přezdívali „tarantismus“.&nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="668" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie.jpg" alt="" class="wp-image-137997" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie-320x214.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie-768x513.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie-720x481.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Během epidemie tanečního moru se utančily k smrti stovky lidí. </figcaption></figcaption>


<p>Dnes je nákaza připisována zejména psychickému stresu, vyvolanému těžkými hladomory, rychle se šířícími infekčními nemocemi<strong> a davovým šílenstvím, které bylo pro středověk docela typické. </strong>Mezi další oblíbené teorie patří například otrava námelem či jedovatou houbou, jež může v ojedinělých případech vyvolávat těžké halucinace i samovolné pohyby těla.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Mysteries of the Dark Ages" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/rrE16TRk8Vc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/nevysvetlitelne-zahady-obdobi-stredoveku/">Nevysvětlitelné záhady středověku: Od šíleného tanečního moru až po Shrekovy děti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/rrE16TRk8Vc" duration="643">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/rrE16TRk8Vc" />
			<media:title type="html">Nevyřešené středověké záhady &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Středověk doslova překypuje záhadnými událostmi, které se dodnes nepodařilo vyřešit. Podívejte se s námi na ta největší středověká tajemství.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/rre16trk8vc.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,záhady</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">tajemne-deti-anglicky-woolpit</media:title>
			<media:description type="html">Zelené děti z Woolpitu byly nalezeny uprostřed polí. Údajně vylezly z děr v zemi.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tajemne-deti-anglicky-woolpit-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">tanecni-mor-tajemna-epidemie</media:title>
			<media:description type="html">Během epidemie tanečního moru se utančily k smrti desítky až stovky lidí.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/tanecni-mor-tajemna-epidemie-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="96949" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/epidemie-tanecniho-moru-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/epidemie-tanecniho-moru-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Střelné zbraně versus rytířské brnění: S nástupem palných zbraní se z klasické středověké zbroje stala zbytečná zátěž</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/palne-zbrane-versus-rytirske-brnen/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 13 Aug 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Zbraň]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=133568</guid>

	
					<description>Rozvoj střelných zbraní donutil výrobce ochranné zbroje zavádět plátové brnění, které bylo odolnější než kroužkové a i v případě průrazu dokázalo účinek šípu zeslabit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Střelné zbraně a středověká zbroj v určité podobě na bojišti koexistovaly zhruba od 14. do počátku 19. století. S rozvojem palných zbraní však rytířské brnění postupně ztrácelo svůj význam, přičemž nejdůležitějším faktorem, co do účinnosti střelných zbraní oproti brnění,<strong> byla kvalita obou komponentů</strong>. O tom, zda dokázalo středověké brnění obstát proti střelným zbraním, rozhodovalo v období středověku a renesance především to, jaké materiály byly při výrobě použity a jak kvalitně byla zbroj zpracována. I to však nakonec ztratilo význam a bojiště zcela ovládly palné zbraně. </p>



<h2 id="h-mu-kety-s-k-esadlov-mi-z-mky">Muškety s křesadlovými zámky</h2>



<p>Až do 15. století poskytovalo dostatečnou ochranu proti většině hrozeb na bitevním poli brnění ukuté ze železa. Oproti oceli bylo železo levnější a snazší na zpracování, a tak bylo využíváno opravdu hojně. S rapidně zlepšující se kvalitou a technologií palných zbraní však <strong>bylo nutné začít vylepšovat i brnění samotné</strong><em>.</em><strong> </strong>S počátkem 17. století již vojáci nosili stále silnější, a tedy i těžší zbroj, která jim měla poskytnout potřebnou ochranu proti neustále se vyvíjejícím střelným zbraním. &nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="748" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky.jpg" alt="" class="wp-image-133589" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky-320x239.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky-768x574.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky-720x539.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Anglická mušketa z 18. století</figcaption></figcaption>


<p>Po jistou dobu tedy střelné zbraně a brnění na bojišti skutečně koexistovaly. Zlom však přišel na počátku 19. století během <a href="/tag/napoleon/">napoleonských válek</a>, kdy <strong>muškety</strong> <strong>s křesadlovými zámky dosáhly vrcholu svého vývoje</strong>.<strong> </strong>S nástupem do té doby vůbec nejsilnějších a nejpřesnějších zbraní bylo na bojišti zcela upuštěno od plátových pancířů.&nbsp;</p>



<h2 id="h-brn-n-dok-zal-prorazit-i-hrot-pu">Brnění dokázal prorazit i hrot šípu</h2>



<p>Pro představu, asi v polovině 19. století začal být průstřel palných zbraní běžně testován na kmenech <strong>borovic či dubů, cihel, různých litin a posléze i oceli</strong>. V 70. letech 19. století pak pušky a pistole těžších kalibrů dokázaly proniknout až do několika centimetrů odolného dubového dřeva. Přičemž zanedlouho již běžně prostřelily i tlusté ocelové pláty. &nbsp;</p>



<p>A co víc, jednalo se o podstatně lepší ocel, než jakou měli kdy k dispozici středověcí zbrojíři a kováři. Naopak i rané pušky <strong>dokázaly prorazit soudobý hrudní pancíř ze 16. století</strong>. Cíl však musel být vzdálen maximálně na 100 metrů a kulka musela proniknout pod přímým, nikoli šikmým úhlem. Podobně jako tomu bylo v případě úplně prvních střelných zbraní – luků a kuší. Pod správným úhlem dokázaly plátovým brněním proniknout i šípy. Koneckonců to byl hlavní důvod, proč plátové brnění vůbec vzniklo. </p>



<p>V dnešní době by si s klasickým brněním pravděpodobně poradily i obyčejné pistole ráže 5,5 mm. Náboj by možná nepronikl zbrojí kompletně, dá se však předpokládat, že by způsobil až smrtelné škody. Je totiž třeba brát zřetel na to, že dnešní pistole o ráži 5,5 mm <strong>má zhruba takový dostřel a přesnost, jaké mívaly typické muškety</strong>.<strong> </strong>Takže pokud dokázal proniknout brněním kulový mušketový náboj, je jisté, že dnešní aerodynamičtější zbraně s malou ráží, vybavené náboji s moderním bezdýmným prachem, by to dokázaly také.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Guns vs. Medieval Helmets - From Black Powder to Modern Cartridges" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ygaSMeTh-f0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-techinsider-thefatefulforce">Zdroj: <a href="https://www.techinsider.ru/weapon/295392-puli-protiv-srednevekovykh-shlemov/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TechInsider</a>, <a href="https://thefatefulforce.com/firearms-vs-armour-in-the-late-middle-ages-and-renaissance/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheFatefulForce</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/palne-zbrane-versus-rytirske-brnen/">Střelné zbraně versus rytířské brnění: S nástupem palných zbraní se z klasické středověké zbroje stala zbytečná zátěž</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ygaSMeTh-f0" duration="834">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ygaSMeTh-f0" />
			<media:title type="html">Střelné zbraně vs. středověké brnění &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Plátové brnění poskytovalo vojákům ochranu vůči střelným zbraním, jako byly luky a šípy. S nástupem palných zbraní se však poměr sil změnil.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/ygasmeth-f0.jpg" />
			<media:keywords>středověk,Zbraň,zbraně</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">musketa-z-obcanske-valky</media:title>
			<media:description type="html">Anglická mušketa z 18. století.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/musketa-z-obcanske-valky-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="67848" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/stredoveka-rytirska-zbroj-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/08/stredoveka-rytirska-zbroj-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Temná stránka Osmanské říše: 5 nejkrutějších sultánů, kteří se do historie zapsali svými sadistickými pohnutkami</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/5-nejkrutejsich-sultanu-osmanske-rise/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 17 Jul 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=95097</guid>

	
					<description>Pokud nebyli rovnou zabiti, byli konkurenční následníci trůnu zavíráni do malých kobek bez oken, což se pak často těžce podepsalo na jejich duševním zdraví. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p id="h-nen-pochyb-o-tom-e-mocn-osmansk-e-v-razn-ovlivnila-sv-tov-d-jiny-sult-ni-odtud-vl-dli-po-v-ce-ne-400-let-a-na-vrcholu-moci-se-jejich-e-rozprost-rala-na-bl-zk-m-v-chodu-i-na-v-t-in-zem-afriky-mocn-imp-rium-se-mohlo-chlubit-inovativn-mi-vyn-lezy-vynikaj-c-m-obchodem-i-pokro-il-m-v-le-n-m-um-n-m-do-d-jin-se-v-ak-osmansk-e-zapsala-p-edev-m-pro-krut-praktiky-sult-n-asto-velmi-pokrokov-ch-vlada-jejich-inteligenci-v-ak-zast-nila-lenost">Není pochyb o tom, že mocná Osmanská říše výrazně ovlivnila světové dějiny. Sultáni odtud vládli po více než 400 let a na vrcholu moci se jejich říše rozprostírala na Blízkém východě, většině území <a href="/tag/afrika/">Afriky</a> a značné části Evropy. Mocné impérium se <strong>mohlo chlubit inovativními vynálezy, vynikajícím obchodem i pokročilým válečným uměním</strong>. Do dějin se však Osmanská říše zapsala především pro kruté praktiky sultánů, často velmi pokrokových vladařů, jejichž inteligenci však zastínila šílenost.</p>



<h2 id="h-mehmed-ii-1444-1446-a-1451-1481">Mehmed II. (1444–1446 a 1451–1481)</h2>



<p>Sultán Mehmed II. prožil smutné a osamělé dětství. Jeho samotná existence, jakožto potenciálního soupeře v boji o trůn, vyvolávala nedůvěru nevlastních matek a některých členů dvora. Často se tak mladý Mehmed potýkal se <strong>špatným zacházením, včetně drsných fyzických trestů. </strong>Murat II. navíc vyhradil trůn především pro Mehmedovy starší bratry, aniž by svému mladšímu synovi projevil alespoň kapku náklonnosti. Princ tak vyrůstal s vědomím, že jej jeho vlastní otec zavrhl a nikomu na královském dvoře se nedá věřit.</p>



<p>Aby tedy nebyl odsunut z mocenských kruhů, postupně si vybudoval reputaci krutého, lstivého, nedůvěřivého a ctižádostivého muže. Byl bezcitný a odměřený, jedl sám a se svými nejvyššími úředníky jednal jako s otroky. Poté, co byl jmenován sultánem, <strong>první, co nařídil, bylo utopení jeho malého bratra. </strong>Je třeba poznamenat, že tento krutý akt byl v souladu s <a href="/tag/turecko/">osmanskou</a> politikou bratrovraždy, která byla sultány běžně praktikována až do 17. století.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/devletialiyyeiosmaniyyee/photos/a.243892110452/243899185452/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/devletialiyyeiosmaniyyee/photos/a.243892110452/243899185452/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <ahref="https: www.facebook.com="" devletialiyyeiosmaniyyee="" "="">***OSMANLI DEVLETİ (DEVLET-İ ALİYYE-İ OSMANİYYE)*** dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/devletialiyyeiosmaniyyee/photos/a.243892110452/243899185452/?type=3">Pátek 28. srpna 2009</a></ahref="https:></blockquote></div>



<p>Mehmed však nemohl svůj hrůzný čin dostat ze svých myšlenek, a tak aby sám sobě odpustil, nařídil popravit i strážného, který jeho bratra vlastnoručně utopil. <strong>Když bylo sultánovi 21 let, dobyl byzantské město Konstantinopol,</strong> učinil z něj hlavní město svého impéria a upevnil mocenské postavení své říše na mezinárodní scéně. Sultán motivoval své muže k boji prohlášením, že až město obsadí, budou moci tři dny volně plenit a všichni obyvatelé města budou jejich.</p>



<p>A tak se také opravdu stalo. Poté, co město padlo, Mehmedovi muži po celé tři dny rabovali, znásilňovali ženy i dívky, <strong>znesvěcovali kostely, zotročovali a masakrovali obyvatele Konstantinopole.</strong> Existuje také docela bizarní příběh o tom, jak někdo ukradl sultánovi jeho meloun. Načež vladař nechal, ve snaze dopadnout viníka, rozpárat břicha svých 14 sluhů.</p>



<h2 id="h-selim-i-1512-1520">Selim I. (1512–1520)</h2>



<p id="h-selim-i-je-mo-n-t-m-nejodporn-j-m-lov-kem-na-tomto-seznamu-asto-je-o-n-m-pojedn-v-no-jako-o-chyln-m-maniakovi-kter-pou-val-ke-likvidaci-sv-ch-odp-rc-ty-nejodporn-j-praktiky-jeho-poddan-mu-p-ezd-vali-selim-hrozn-samoz-ejm-potaj-nebo-postavit-se-sult-novi-nikdo-neodv-il-i-p-es-svou-krutost-nebo-mo-n-pr-v-pro-ni-byl-sult-n-selim-i-sp-n-m-dobyvatelem-a-za-svou-vl-du-roz-il-osmanskou-i-o-neuv-iteln-ch-70">Selim I. je možná tím nejodpornějším vladařem na tomto seznamu. Často je o něm pojednáváno jako o úchylném maniakovi, který používal k likvidaci svých odpůrců ty nejodpornější praktiky. <strong>Jeho poddaní mu přezdívali „Selim Hrozný“</strong>, samozřejmě potají, neboť postavit se sultánovi se nikdo neodvážil. I přes svou krutost, nebo možná právě pro ni, byl sultán Selim I. úspěšným dobyvatelem, a za svou vládu rozšířil Osmanskou říši o neuvěřitelných 70 %.</p>



<p id="h-byl-to-rovn-velmi-inteligentn-mu-kter-dlouho-do-noci-etl-a-vedl-dlouh-diskuze-s-u-en-mi-teology-p-ezd-vku-mu-v-ak-jeho-poddan-nedali-pro-nic-za-nic-selim-i-nechal-usmrtit-v-echny-mu-sk-d-dice-v-osmansk-kr-lovsk-rodin-sv-2-bratry-a-5-snovc-nechal-u-krtit-hedv-bn-mi-stuhami">Byl to rovněž velmi inteligentní muž, který dlouho do noci četl a vedl vleklé diskuze s učenými teology. Přezdívku mu však jeho poddaní nedali pro nic za nic. Selim I. nechal usmrtit všechny mužské dědice v osmanské královské rodině. <strong>Své 2 bratry a 5 synovců nechal uškrtit hedvábnými stuhami. </strong>Kati byli v královském paláci Selima doslova všudypřítomní a krutému osudu neutekli ani sultánovi velkovezíři, což byli takoví osmanští premiéři. Celkem jich nechal nemilosrdný sultán popravit sedm.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/OsmanliDevletiFanPage/photos/a.288879510580/288880725580/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/OsmanliDevletiFanPage/photos/a.288879510580/288880725580/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/OsmanliDevletiFanPage/">Osmanlı Devleti</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/OsmanliDevletiFanPage/photos/a.288879510580/288880725580/?type=3">Sobota 17. října 2009</a></blockquote></div>



<p id="h-sult-n-rovn-nen-vid-l-ity-a-to-natolik-e-je-v-echny-nechal-uv-znit-popravit-nebo-prodat-do-otroctv-v-echny-do-jednoho-n-sledn-pak-obr-til-svou-pozornost-na-p-ev-n-itsk-persk-kr-lovstv-k-v-lce-vyprovokoval-ha-t-m-e-mu-poslal-sm-sici-ver-z-kor-nu-novinov-ch-v-st-i-k-text-p-sn-a-sarkastick-ch-hl-ek-doslova-lo-o-ur-livou-sm-s-rozzloben-ch-v-k-ik-a-v-hr-ek-smrti">Sultán rovněž nenáviděl šíity, a to natolik, že je všechny nechal uvěznit, popravit nebo prodat do otroctví. Všechny do jednoho. <strong>Následně pak obrátil svou pozornost na převážně šíitskou Perskou říši</strong>. K <a href="/tag/valka/">válce</a> vyprovokoval šáha tím, že mu poslal směsici veršů z Koránu, textů písní a sarkastických hlášek. Doslova šlo o urážlivou směs rozzlobených výkřiků a výhrůžek smrti.</p>



<p id="h-v-roce-1514-nechal-shrom-dit-zab-t-nebo-uv-znit-tis-ce-kac-o-t-i-roky-pozd-ji-p-i-dob-v-n-k-hiry-bylo-zavra-d-no-p-es-50-000-obyvatel-a-to-a-pot-co-se-m-sto-vzdalo-a-byly-slo-eny-zbran-selim-i-byl-jednodu-e-krut-a-bezcitn-n-siln-k-kter-kudy-pro-el-zanechal-za-sebou-stovky-se-at-ch-hlav">V roce 1514 nechal shromáždit, zabít nebo uvěznit tisíce „kacířů“. O tři roky později, při dobývání Káhiry, <strong>bylo zavražděno přes 50 000 obyvatel</strong>. A to až poté, co se město vzdalo a byly složeny zbraně. Selim I. byl jednoduše krutý a bezcitný násilník, který kudy prošel, zanechával za sebou stovky uťatých hlav.</p>



<h2 id="h-sulejman-i-1520-1566">Sulejman I. (1520–1566)</h2>



<p>Sulejman byl synem Selima I., a po svém krutém otci rozhodně zdědil pár nehezkých vlastností. Během své vlády vedl Sulejman tažení proti křesťanským mocnostem střední Evropy i Středomoří.<strong> Jako vojevůdce byl naprosto bezcitný</strong>, a po celou dobu svých dlouhých tažení nedával najevo absolutně žádné výčitky svědomí. Svá vojska vedl při dobývání Bělehradu, Rhodu a rovněž také většiny území Uher.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/DerinTarih/photos/a.384787648220015/1004203219611785/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/DerinTarih/photos/a.384787648220015/1004203219611785/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/DerinTarih/">Derin Tarih</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/DerinTarih/photos/a.384787648220015/1004203219611785/?type=3">Pondělí 7. září 2015</a></blockquote></div>



<p>V roce 1526 se jeho vojsko dalo na válečné tažení napříč Uhrami a pobilo asi 200 000 lidí. Odhaduje se, že <strong>kolem 20 000 lidí nechal sultán zavraždit jen pro svou zábavu.</strong> A to nebylo všechno. Když o tři roky později obléhal Vídeň, nechal před městem vzplát obrovský oheň, do kterého pak vhazoval nevinné sedláky po stovkách. Mladé dívky byly zotročeny a odvezeny do sultánova harému.</p>



<h2 id="h-ibrahim-i-1616-1648">Ibrahim I. (1616–1648)</h2>



<p>Ibrahim I., nebo také „Ibrahim Šílený“, jak<strong> </strong>se mu často přezdívalo, rovněž neměl zrovna růžové dětství. Jeho nešťastný duševní stav byl pravděpodobně způsoben tím, že <strong>byl po celé své dětství držen v kleci jako zvíře.</strong> Přesněji řečeno v budově v paláci Topkapi, která neměla žádná okna. Bohužel, tento typ vězení byl pro sultánovy dědice po roce 1617 docela běžnou praxí. Sultán se tak snažil zabránit možné vzpouře. Dalo by se ale<strong> </strong>tvrdit, že oproti předchozí praxi sultánů šlo vlastně o jakýsi pokrok.</p>



<p>Ti se přece jen nepárali s nějakým vězením, a všechny potencionální dědice, včetně svých sourozenců, nechávali povraždit. Je však přirozené, že většina panovníků, kteří usedli na trůn poté, co prožili život ve vězení bez oken, nemohla být duševně v pořádku. <strong>A Ibrahim I. nebyl výjimkou</strong>. Poradci se sultána snažili neustále rozptylovat, a Ibrahim tak měl k dispozici hromadu krásných harémových dívek. Být v sultánově blízkosti musel být pro jeho poddané velmi nepříjemný zážitek.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/devletialiyyeiosmaniyyee/photos/a.243892110452/243903015452/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/devletialiyyeiosmaniyyee/photos/a.243892110452/243903015452/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/devletialiyyeiosmaniyyee/">***OSMANLI DEVLETİ (DEVLET-İ ALİYYE-İ OSMANİYYE)***</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/devletialiyyeiosmaniyyee/photos/a.243892110452/243903015452/?type=3">Pátek 28. srpna 2009</a></blockquote></div>



<p>Ibrahim si své ženy osedlával a jezdil na nich po paláci jako na koních. Také své sestry nutil, aby z ruky krmily jeho oblíbenou konkubínu. Tato extravagantní zábava však sultána velmi těšila, zatímco ostatní úředníci mohli v klidu vládnout. Při jedné hádce se svou konkubínou <strong>popadl sultán jejich dítě, budoucího sultána Mehmeda IV., a hodil jej do cisterny,</strong> po čemž mu zůstala jizva. Nakonec se sultánova života zmocnila paranoia a jeho odkazem pro další generace se stalo utopení 280 konkubín, neboť je podezříval, že se proti němu spikly.</p>



<h2 id="h-murad-iv-1612-1640">Murad IV. (1612–1640)</h2>



<p>Murad byl starším bratrem šíleného Ibrahima, který by se (kdyby dokázal ovládnout své sadistické a kruté tendence) jistě zapsal do dějin jako velice talentovaný a mimořádně schopný vojevůdce. Bohužel se tak nestalo, a <strong>Muradovy kruté a vražedné činy zastínily všechny jeho úspěchy na bojišti.</strong> Než si lidé stačili uvědomit, že se sultán doslova vymkl kontrole a stal se z něj masový vrah, bylo již příliš pozdě a Murad měl na svém kontě až děsivě mnoho obětí.</p>



<p>Sultán se rád oblékal do převleků a s katem po boku se potuloval ulicemi Konstantinopole. Nebyli však jen na obyčejné procházce. <strong>Sultán nechával na místě popravit každého, kdo se mu nějakým způsobem znelíbil.</strong> Ze začátku to možná opravdu dělal pro nastolení pořádku v ulicích, ovšem později již bylo všem jasné, že se jedná o pouhou zábavu, kterou si jejich panovník krátí čas. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/DerinTarih/posts/1815716081793824" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/DerinTarih/posts/1815716081793824" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/DerinTarih/">Derin Tarih</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/DerinTarih/posts/1815716081793824">Čtvrtek 8. února 2018</a></blockquote></div>



<p>Panoše, který Muradovi mylně oznámil, že má novorozeného syna, ačkoli se ve skutečnosti jednalo o dívku, nechal nabodnout na kopí. Sultánův muzikant zahrál svému panovníkovi perskou melodii, která jej velmi rozrušila, a tak přišel o hlavu. Sultán dokonce <strong>zakázal konzumaci kávy a nechal popravit každého, kdo byl při její konzumaci načapán. </strong>A podobně tomu bylo i s alkoholem, přestože sám sultán byl vášnivým alkoholikem. Muradova vláda však naštěstí netrvala příliš dlouho, neboť sultán zemřel v pouhých 27 letech na cirhózu jater.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kteří další sultáni by si podle Vás zasloužili být na tomto seznamu?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Why did the Ottoman Sultans Kill their Brothers?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/vN7LgUIOAVw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-history">Zdroj: <a href="https://www.history.co.uk/articles/seven-sadistic-sultans-from-the-ottoman-empire" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/5-nejkrutejsich-sultanu-osmanske-rise/">Temná stránka Osmanské říše: 5 nejkrutějších sultánů, kteří se do historie zapsali svými sadistickými pohnutkami</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/vN7LgUIOAVw" duration="667">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/vN7LgUIOAVw" />
			<media:title type="html">Nejšílenější sultáni Osmanské říše &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Inteligentní a pokrokoví panovníci, kteří podlehli svému šílenství a lidu přinesli zkázu. Jejich inovativnost byla zastíněna krutovládou.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/vn7lguioavw.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,Turecko,sultán</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="96528" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/oslava-osmanskeho-sultana-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/oslava-osmanskeho-sultana-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Vikingský vůdce Ragnar Lodbrok a jeho synové aneb když se legendy mísí se skutečností</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/historie-vikingove-ragnar-lodbrok/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 16 Jul 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=127285</guid>

	
					<description>Přestože historická podoba Ragnara není zcela jasná, objevil se jako postava v různých filmech. A byl také ústřední postavou populárního televizního seriálu Vikingové.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Od konce osmého do konce jedenáctého století byla téměř celá Evropa v područí skandinávských nájezdníků. Tito vikingští válečníci si z království anglosaské Anglie a karolinské Francie odnesli nesčetné bohatství a když nebylo kořisti nazbyt, <strong>nemilosrdně vymáhali od vládců těchto regionů tuny stříbra</strong>.<strong> </strong>Do konce devátého století dobyli část Anglie, přičemž&nbsp;do konce jedenáctého století měli již jejich normanští potomci pod palcem Anglii celou. Mezi nejpopulárnější postavy zenitu vikignského věku bezpochyby patřili Ragnar a jeho synové.&nbsp; &nbsp;</p>



<h2 id="h-vikingsk-v-dce-je-v-plodem-fantazie">Vikingský vůdce je výplodem fantazie</h2>



<p>Ragnar Lodbrok zaujímá ve skandinávské historii poměrně zajímavé postavení. Pokud lze věřit všem příběhům, které se o něm vyprávějí, <strong>měl být tento obávaný muž králem celé Skandinávie</strong>, jenž strávil většinu svého života podnikáním nájezdů na <a href="/tag/velka-britanie/">Britských ostrovech</a> i v dalších částech tehdy známého světa. Jeho synové stáli v čele armády, jež dobyla Anglii a umučila svatého Edmunda. </p>



<p>Dynastie, jíž založil, pak vládla oběma říším po několik následujících staletí. Přesto, jak si dále povíme, se o <strong>skutečné identitě samotného Ragnara Lodbroka vedou neustálé debaty</strong>.<strong> </strong>On totiž Ragnar, jak ho známe z tvůrčích představ historiků i literárních autorů a jenž dlouho vystupoval jako jeden z nejvýznamnějších vikingských vůdců, pravděpodobně neexistoval. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02Ad9niC16yFezFHZvLRGnnHG3UELoqB8QBPR7PHGW8JqmKcydSRTusz93HecGQeU2l" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2267161956946895" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2267161956946895">Pondělí 22. července 2019</a></blockquote></div>



<p>Reálnou postavu, která by byla známá pod jménem „Ragnar Lodbrok“ a která by svými válečnými počiny dosáhla dánského a anglického trůnu, <strong>totiž v soudobých pramenech v podstatě nenajdeme</strong>.<strong> </strong>První historické zmínky o tomto muži pochází až z dvanáctého století,&nbsp;přičemž se jedná zejména o slovně tradované příběhy, sepsané mýty a silně romantizované legendy.</p>



<p>V mnoha ohledech se tak Ragnar stává artušovskou postavou, tedy ztělesněním vikingského ducha, symbolem doby a obrazem schopného vůdce, jakého <strong>Skandinávie nezažila od doby, kdy Ivar Vidfamne sjednotil severská území</strong>.<strong> </strong>Bylo by proto vhodné přiřadit vikingskému bojovníkovi a dánskému králi místo, jež mu právem náleží. Tedy spíše v legendách než v historii. &nbsp;</p>



<h2 id="h-odv-n-bojovn-k-a-hadobijec">Odvážný bojovník a hadobijec</h2>



<p>Jak již bylo zmíněno, první zmínky o Ragnarovi a jeho synech se objevují v <a href="/tag/stredovek/">období dějin</a>, kdy se doslova prolínaly legendy se skutečností. Toto napůl legendární období skandinávských dějin <strong>se totiž opírá jak o dobové kroniky, tak o spisy z dob pozdějších staletí</strong>.&nbsp;První z nich, kroniky, většinou sepsaly vikingské oběti či jejich potomci, a jsou tedy přirozeně podbarveny zaujatostí proti těmto drsným bojovníkům.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02qVFPoFjQX3UwbvnqFhimb5cyBQhfrwYxJboovKyCtt5mJUTEQzfcLvnGB1gdB7Xel" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2815811172081968" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2815811172081968">Čtvrtek 6. května 2021</a></blockquote></div>



<p>Zatímco pozdější spisy mají tendenci události obměňovat či zkreslovat, často s nějakým dodatečným záměrem. A právě proto nacházíme při pročítání historických pramenů zmínky jednak <strong>o Ragnarovi hadobijci, jenž skolil bájného hada</strong>, a jednak o Ragnarovi jako o otci tuctu dětí, jehož rod lze o více než půldruhého století později vysledovat až ke Knutovi Velikému, vikingskému králi Dánska, Anglie, Norska a části Švédska.</p>



<p>Zatímco Saxo Grammaticus, dánský letopisec, prezentuje svou kroniku <em>Gesta Danorum</em> jako nepřehnaný a nikterak nepřibarvený popis dánských dějin, existují i jiné prameny, které Ragnarovu postavu vykreslují jako skutečnou legendu, <strong>bez nároku na opravdivost či historickou věrohodnost</strong>. Vedle Saxovy kroniky je asi nejznámějším dílem o Ragnarovi stejnojmenné dílo „<em>Ragnarova sága</em>“, jež je navíc často spojována s básní „<em>Krákumál</em>“. Skaldické básně, kterou Ragnar údajně zpíval, když umíral v Ælleho hadí jámě. &nbsp;</p>



<h2 id="h-romantizovan-hrdinsk-p-b-hy">Romantizované hrdinské příběhy </h2>



<p>Zajímavé je, že Ragnarova sága nezačíná narozením Ragnara Lodbroka, nýbrž smrtí vikingského válečníka a <a href="/tag/dansko/">dánského</a> krále Sigurda a dětstvím jeho dcery Aslaug, budoucí Ragnarovy ženy.&nbsp;<strong>Samozřejmě stěžejní postavou díla se následně stává samotný Ragnar</strong>. Dílo jako takové pak dává čtenáři možnost nahlédnout do strastiplných cest, bojů a ve spojení s básní <em>Krákumál</em> i do milostného života hrdiny. A nechybí samozřejmě ani poněkud romantizovaný popis Ragnarovy kruté smrti v oné hadí jámě. &nbsp;</p>



<p>Když Ragnar umíral na hadí uštknutí, pronesl větu: <em>„Prasátka by hlasitě protestovala, kdyby znala osud&nbsp;kance.“</em>&nbsp;Jen tak pro zajímavost, když si po&nbsp;Ragnarově smrti Ælla, král Northumbrie (království na území Anglie), uvědomil svou strašlivou chybu, začal se <strong>pod blížící se hrozbou Ragnarových synů z posledních sil připravovat na válku</strong>.<strong> </strong>Ti, samozřejmě rozzuřeni smrtí svého otce a lačnící po pomstě, údajně proti králi shromáždili největší vojsko, jaké kdy Skandinávie viděla. O činech Ragnara a následně i o osudech jeho synů vypráví také báseň <em>Háttalykill </em>z Orknejských ostrovů.&nbsp;</p>



<h2 id="h-auto-i-se-inspirovali-skute-n-mi-kr-li">Autoři se inspirovali skutečnými králi</h2>



<p>Málokterý z výše uvedených příběhů lze považovat za skutečně ověřitelnou historii. A přestože Ragnar sám pravděpodobně neexistoval, existuje velká pravděpodobnost, že jeho osoba <strong>byla přece jen na reálné postavě založena</strong>. Nu, ve skutečnosti byl legendární Ragnar Lodbrok dokonce poskládán z několika historických osobností. Ovšem jedna mezi nimi poněkud vyčnívá. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02fLH8LGSqpdCAxgYytPBWcVbtv7kjfKQRXJPqAzZrRo3GZ1rUtbJsoGNHQvU3keTyl" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2731160027213750" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2731160027213750">Čtvrtek 14. ledna 2021</a></blockquote></div>



<p>Jeden z nejvýznamnějších a nejpamátnějších nájezdů té doby nás&nbsp;totiž zavede&nbsp;k postavě, kterou si v důsledku řady podobností mnozí historikové i vikingští nadšenci spojují právě s Ragnarem Lodbrokem.&nbsp;V roce 845 se po řece Seině plavila flotila, <strong>aby pod velením vikinga jménem Reginheri vyplenila Paříž</strong>. Útok na Paříž je zaznamenán téměř ve všech soudobých kronikách. A i když je velitel flotily nazýván různými jmény, podobnost jednotlivých jmen nenechává nikoho na pochybách, že v dávné minulosti&nbsp;skutečně existovala postava vůdce, jehož lze přirovnat k Ragnarovi.&nbsp;</p>



<p>Reginheri, pravděpodobný královský příslušník rodu Godfredů, dosáhl Seiny s flotilou sto dvaceti lodí v březnu roku 845. Načež se tento obávaný vikingský vůdce<strong> rozhodl bez milosti zaútočit na blízkou posádku u ústí řeky</strong>.<strong> </strong>Po krátkých, ovšem velmi drsných bojích nepřítel padl. Vikingové, opilí vítězstvím, zajali celkem 111 mužů, které pak pro výstrahu pověsili před zraky jejich druhů na ostrůvku uprostřed řeky.&nbsp;</p>



<h2 id="h-vikingov-jako-neodd-liteln-sou-st-evropsk-historie">Vikingové jako neoddělitelná součást evropské historie&nbsp;</h2>



<p>Poté Raginheri pokračoval do <a href="/tag/francie/">Paříže</a>, kam naneštěstí dorazil o velikonoční neděli. Většině obyvatel se však podle všeho podařilo včas uprchnout, <strong>neboť zpozorovali blížící se nepřátelské lodě</strong>. V době, kdy Reginheri a jeho muži město plenili, již&nbsp;byla značná část obyvatel pravděpodobně pryč. Na tomto tažení také došlo k prvnímu doloženému dangeledu, kdy bylo vikingským nájezdníkům zaplaceno za pokojný obchod či ochranu. Dangeled se v následujících desetiletích ve Francii a Anglii velice ujal a stal se běžnou praktikou bohatých pánů. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02fNTnZ5uEYwHJWPeJ8hoWYspr7L7BhSZKHu71WWCg4dpZEfPM1XPqQjdwofioJLXel" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2603175003345587" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>I found 22 French Surnames (Normandy) from the New France era into Canada with I1. The most important or identifiable&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2603175003345587">Úterý 18. srpna 2020</a></blockquote></div>



<p>Vikingští nájezdníci se během svých nejsilnějších let dostali přes Gibraltarskou úžinu do Středomoří do arabských zemí, dobyli slovanská sídla v Rusku, kde jsou známí jako Varjagové, a přes Atlantik osídlili Grónsko a kontinentální Severní Ameriku. <strong>A zcela pochopitelně zůstali barvitou součástí kolektivní představivosti</strong> moderní západní kultury. Kde jsou stále přítomni v podobě fotbalových týmů, superhrdinských trháků i&nbsp;televizních seriálů. &nbsp;</p>



<p>Pomineme-li běžné mylné představy o rohatých barbarech, byla středověká skandinávská kultura bohatá na legendy, mytologii i&nbsp;hrdinské postavy. Ovšem zatímco hrdinské činy pozdějších <strong>vikingských nájezdníků a skandinávských králů byly dobře zdokumentovány</strong>,<strong> </strong>při cestě hlouběji do minulosti, zpět na počátek doby vikingské, historické dokumentace znatelně ubývá. A není tedy divu, že se <a href="/tag/historie/">historie</a> sama nekontrolovatelně mísí s legendami. Jasným příkladem je Ragnar Lodbrok. &nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další legendy o vikingských bojovnících znáte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Real Ragnar Lothbrok // Vikings Documentary" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/4bjo_WYgRd0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-britannica-history-the-sagas-of-ragnar-lodbrok-troth-publications-2009-isbn-978-057-802-138-6">Zdroj: <a href="https://www.britannica.com/topic/Ragnar-Lothbrok" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a>, <a href="https://www.history.co.uk/articles/11-facts-about-legendary-viking-warrior-ragnar-lothbrok" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a>, <em>The Sagas of Ragnar Lodbrok</em>. Troth Publications, 2009. ISBN 978-057-802-138-6</h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/historie-vikingove-ragnar-lodbrok/">Vikingský vůdce Ragnar Lodbrok a jeho synové aneb když se legendy mísí se skutečností</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/4bjo_WYgRd0" duration="1356">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/4bjo_WYgRd0" />
			<media:title type="html">Mýty a fakta o králi Ragnaru Lodbrokovi &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Ragnarova dobrodružství jsou popsána v mnoha dílech, které ho líčí jako krutého válečníka, jenž stál v čele nájezdů na Britské ostrovy.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/4bjo_wygrd0.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,Životopis,Lodbrok</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="42713" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Uctíván muslimy i křesťany: Jak neporazitelný sultán Saladin dobyl Jeruzalém</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/neporazitelny-sultan-saladin/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 26 Jun 2022 05:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Izrael]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Sýrie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=103373</guid>

	
					<description>K největším počinům sultána je počítáno slavné dobytí svatého města Jeruzalém v roce 1187. Získal město zpět od křižáků a skončil tak druhou křížovou výpravu. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Saladin byl muž, jenž vymanil svaté město Jeruzalém z područí křesťanů. Vladař tak opředený legendami, že lidé často zapomínají jeho pravé jméno: Júsuf ibn Ajjúb, které v překladu znamená „Spravedlnost víry“. Ovšem <strong>skutečný Saladin nebyl ani nadčlověkem, ani románovou postavou</strong>, nýbrž obratným politikem a prozíravým taktikem, jenž bravurně zmanipuloval muslimskou touhu po jednotě a svaté válce a založil vlastní dynastii.</p>



<h2 id="h-ve-slu-b-ch-egyptsk-ho-chal-f-tu">Ve službách egyptského chalífátu </h2>



<p id="h-j-suf-byl-potomkem-kurdsk-ho-v-le-nick-ho-klanu-kter-slou-il-atabeg-m-v-aleppu-hlavn-m-m-st-s-rie-jeho-mistr-n-r-ad-d-n-byl-v-znamn-m-nep-telem-k-i-ck-ho-jeruzal-msk-ho-kr-lovstv-jen-nap-klad-porazil-mocn-franky-a-to-hned-v-n-kolika-bitv-ch-j-suf-zah-jil-svou-v-le-nou-kari-ru-jako-vojensk-velitel-pr-v-pod-n-r-ad-d-nem-kter-jej-poslal-do-egypta-egypt-byl-v-t-dob-pro-aleppo-jak-soupe-em-tak-tak-potenci-ln-m-spojencem-jednalo-se-toti-o-zemi-nesm-rn-mocnou-a-bohatou-ve-kter-ov-em-s-dlil-itsk-chal-f-t-f-timovc-tedy-opozice-hlavn-ho-proudu-sunnitsk-v-tve-isl-mu">Júsuf byl potomkem kurdského válečnického klanu, který sloužil Atabegům v Aleppu, tehdejším nejvýznamnějším městě v <a href="/tag/syrie/">Sýrii</a>. Jeho mistr, Núr ad-Dín, <strong>byl zapřisáhlým nepřítelem křižáckého Jeruzalémského království</strong>, jenž se několikrát utkal s mocnými Franky. Júsuf zahájil svou válečnou kariéru vojenského velitele právě pod Núr ad-Dínem, který jej poslal do Egypta. </p>



<p id="h-j-suf-byl-potomkem-kurdsk-ho-v-le-nick-ho-klanu-kter-slou-il-atabeg-m-v-aleppu-hlavn-m-m-st-s-rie-jeho-mistr-n-r-ad-d-n-byl-v-znamn-m-nep-telem-k-i-ck-ho-jeruzal-msk-ho-kr-lovstv-jen-nap-klad-porazil-mocn-franky-a-to-hned-v-n-kolika-bitv-ch-j-suf-zah-jil-svou-v-le-nou-kari-ru-jako-vojensk-velitel-pr-v-pod-n-r-ad-d-nem-kter-jej-poslal-do-egypta-egypt-byl-v-t-dob-pro-aleppo-jak-soupe-em-tak-tak-potenci-ln-m-spojencem-jednalo-se-toti-o-zemi-nesm-rn-mocnou-a-bohatou-ve-kter-ov-em-s-dlil-itsk-chal-f-t-f-timovc-tedy-opozice-hlavn-ho-proudu-sunnitsk-v-tve-isl-mu">Egypt byl v té době pro Aleppo jak soupeřem, tak také obchodním spojencem. Jednalo se totiž o zemi nesmírně mocnou a bohatou, v níž ovšem sídlil šíitský Fátimovský chalífát. Tedy opozice hlavního proudu sunnitské větve islámu.</p>



<p id="h-p-esto-se-j-sufovi-poda-ilo-v-ad-ch-egyptsk-arm-dy-v-znamn-pov-it-a-to-p-edev-m-d-ky-protekci-jeho-str-ce-irkuha-mocn-mu-em-rovi-ve-slu-b-ch-egyptsk-ho-chal-fa-jeho-rychl-postup-po-eb-ku-hodnost-byl-nav-c-zna-n-urychlen-rozpadem-ji-tak-vratk-ho-spojenectv-mezi-jeruzal-mem-a-chal-f-tem-jeruzalemsk-kr-l-amarich-poru-il-v-d-sledku-sv-hlouposti-a-chamtivosti-smlouvu-s-k-hirou-a-vtrhl-do-egypta-m-byl-egypt-v-cem-n-donucen-p-iklonit-se-na-stranu-n-r-ad-d-na-a-aleppa">Přesto se Júsufovi podařilo v řadách egyptské armády významně povýšit, a to především díky protekci ze strany jeho strýce Šírkúha, mocného emíra ve službách egyptského chalífy. Jeho už tak rychlý postup po žebříku hodností byl ještě navíc značně urychlen <strong>rozpadem již tak vratkého spojenectví mezi Jeruzalémem a chalífátem.</strong> Jeruzalemský král Amaury porušil v důsledku své hlouposti a chamtivosti smlouvu s Káhirou a vtrhl do Egypta, čímž byl Egypt víceméně donucen přiklonit se na stranu Núr ad-Dína a Aleppa.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/emanchanneltv/posts/2147063138765779" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/emanchanneltv/posts/2147063138765779" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/emanchanneltv/">Eman Channel</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/emanchanneltv/posts/2147063138765779">Sobota 2. října 2021</a></blockquote></div>



<p>Někteří historici se domnívají, že Amaury porušil smlouvu, neboť Núr ad-Dín údajně podplatil dvorní úředníky v Jeruzalémě. Jedná se však o nepotvrzené spekulace. Během <a href="/tag/valka/">války</a> mezi Egyptem a Jeruzalémem<strong> zavraždil Júsufův strýc Šírkúh vezíra</strong> (politického a vojenského vůdce) a v roce 1169 ukořistil tento titul pro sebe. Krátce nato však Šírkúh zemřel. Egyptský chalífa pak jmenoval svým nástupcem právě Júsufa.</p>



<p>Núr ad-Dín naléhal na svého chráněnce, aby se chopil moci v Egyptě a chalífu popravil. Ten však, místo aby se řídil příkazy svého pána, raději upevnil svou moc na egyptské půdě a postupně <strong>nahradil většinu vysoce postavených úředníků svými muži</strong>. Říká se, že Júsuf mohl chalífu, který byl v té době ještě chlapec, snadno zabít. Avšak protože s ním soucítil, rozhodl se mladého vladaře ušetřit.</p>



<h2 id="h-z-voj-ka-mocn-m-sult-nem">Z vojáka mocným sultánem </h2>



<p id="h-v-roce-1171-zem-el-chal-fa-p-irozenou-smrt-a-proto-e-nem-l-dn-ho-pokrevn-ho-d-dice-umo-nil-saladinovi-p-evz-t-plnou-kontrolu-nad-egyptem-saladin-se-prohl-sil-sult-nem-v-n-sleduj-c-ch-letech-nov-sult-n-roz-il-svou-i-a-ovl-dl-bl-zk-v-chod-m-sto-aby-se-n-r-ad-d-novi-pod-dil-jednal-s-n-m-jako-s-rovnocenn-m-spole-n-kem-a-kdy-jeho-b-val-p-n-v-roce-1174-zem-el-pomalu-p-evzal-kontrolu-nad-s-ri-p-i-em-symbolicky-p-ijal-za-nov-ho-v-dce-n-r-ad-d-nova-nejstar-ho-syna">V roce 1171 chalífa zemřel přirozenou smrtí, a protože neměl žádného pokrevního dědice, umožnila chalífova smrt Saladinovi převzít plnou kontrolu nad Egyptem. Saladin se prohlásil sultánem. <strong>V následujících letech nový sultán rozšířil svou říši a ovládl Blízký východ.</strong> Místo toho, aby se Núr ad-Dínovi podřídil, jednal s ním jako s rovnocenným společníkem. A když jeho bývalý pán v roce 1174 zemřel, pomalu převzal kontrolu nad Sýrií, přičemž symbolicky přijal za nového vůdce Núr ad-Dínova nejstaršího syna.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/925067950892411/photos/a.925090657556807/1042448622487676/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/925067950892411/photos/a.925090657556807/1042448622487676/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://facebook.com/AncientAndModernWarfare">Ancient and Modern Warfare Facts</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/925067950892411/photos/a.925090657556807/1042448622487676/?type=3">Pátek 5. ledna 2018</a></blockquote></div>



<p>Saladin velmi tvrdě pracoval na své pověsti „svatého bojovníka“ a vedl boje proti franským nájezdníkům. Přesto však byla většina jeho počinů namířena proti jeho muslimským souvěrcům, zatímco <strong>potyčky s křižáky byly zpočátku spíše malicherné nesrovnalosti.</strong> Saladin svou netečnost vůči křižákům údajně zdůvodňoval tím, že jsou příliš silní a muslimové příliš nejednotní. V roce 1179 pak sice zaútočil na křižácké království a opravdu dokázal jejich silná vojska porazit, avšak křižáci se téměř vzápětí vzpamatovali a v následující bitvě utrpěl sultán porážku. </p>



<p>Obě znepřátelené strany musely nakonec přistoupit na mírovou dohodu. Saladin následně pokračoval v upevňování své moci, která se <strong>postupně rozpínala až do dnešního Jemenu, Iráku a Libye.</strong> Až ve chvíli, kdy vzrostla vlna kritiky vůči Saladinově roli „svatého válečníka“ a mnozí jeho spojenci hrozili, že opustí dosavadní koalici, vytáhl v roce 1187 proti Jeruzalému. Tentokrát již v plné síle.</p>



<h2 id="h-sult-n-k-i-ky-p-elstil">Sultán křižáky přelstil </h2>



<p id="h-m-sto-toho-aby-br-nili-sv-hrady-a-pevnosti-pokusili-se-v-dci-jeruzal-msk-ho-kr-lovstv-porazit-saladinovu-vojenskou-dru-inu-v-otev-en-bitv-proti-saladinovi-stanulo-jedno-z-nejv-t-ch-k-i-ck-ch-vojsk-v-ech-dob-sult-n-v-ak-k-i-ky-u-galilejsk-ho-mo-e-p-elstil-enormn-vojsko-od-zl-od-z-sob-vody-a-nutil-je-opakovan-to-it-a-nakonec-polomrtv-zn-a-naprosto-vy-erpan-slo-ili-k-i-t-voj-ci-zbran-nebylo-jin-cesty-ne-se-sult-novi-vzd-t">Místo toho, aby bránili své hrady a pevnosti, pokusili se vůdci Jeruzalémského království porazit Saladinovu vojenskou ekipu v otevřené bitvě. Proti Saladinovi stanulo jedno z největších křižáckých vojsk všech dob. <strong>Sultán však křižáky u Galilejského moře přelstil</strong>. Enormní vojsko odřízl od zásob vody a nutil ho opakovaně útočit. Až nakonec, polomrtví žízní a naprosto vyčerpaní, složili křižáčtí vojáci zbraně. Nebylo jiné cesty, než se sultánovi vzdát.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/photos/a.1598322547134790/1622374984729546/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/photos/a.1598322547134790/1622374984729546/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/">Random History of the Day</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/photos/a.1598322547134790/1622374984729546/?type=3">Neděle 2. října 2016</a></blockquote></div>



<p id="h-v-t-zn-saladin-popravil-kr-lovskou-elitu-a-templ-e-zat-mco-v-t-ina-ostatn-ch-zajatc-byla-prod-na-do-otroctv-kr-lovstv-bylo-nyn-zcela-bezbrann-por-ka-m-la-tak-katastrof-ln-n-sledky-e-pape-urban-iii-dajn-zem-el-n-sledkem-oku-saladinovi-se-b-hem-jeho-ta-en-poda-ilo-dob-t-t-m-v-echna-m-sta-i-hrady-v-kr-lovstv-dobyt-samotn-ho-jeruzal-ma-si-nechal-a-nakonec">Vítězný Saladin popravil královskou elitu a templáře, zatímco většina ostatních zajatců byla prodána do otroctví. Království bylo nyní zcela bezbranné. Porážka měla tak katastrofální následky, že <strong>papež Urban III. údajně zemřel následkem šoku.</strong> Saladinovi se během jeho tažení podařilo dobýt téměř všechna města i hrady v království. Dobytí samotného Jeruzaléma si nechal až nakonec.</p>



<p>Existuje spousta vyprávění o mírovém dobytí svatého města, avšak většinou se jedná opravdu jen o nepravdivé historky vychvalující sultánovu dobročinnost. Ze Saladinových dopisů, směřujících do Bagdádu k chalífovi, jasně vyplývá, že <strong>měl v úmyslu získat město násilím a prodat křesťanské obyvatelstvo do otroctví.</strong> Podle všeho se tak nestalo jen díky hrozbě obránců města, kteří vyhrožovali, že vypálí všechna svatá místa a mešity. Saladin tak nakonec křižákům dovolil, aby si svou svobodu vykoupili.</p>



<h2 id="h-odm-tal-zni-it-k-es-ansk-pam-tky">Odmítal zničit křesťanské památky</h2>



<p>Ačkoli tedy možná nebyl tím galantním hrdinou z <a href="/tag/stredovek/">rytířských příběhů</a>, jeho čest a poctivý charakter se rozhodně nezapřou. Saladin <strong>dodržel svůj slib křesťanskému obyvatelstvu Jeruzaléma a křižáky, včetně jejich rodin, ušetřil. </strong>Zejména velkorysý byl pak k východním křesťanům. Sultán rovněž odmítl zničit křesťanské kostely, některé z nich však nechal přestavět na mešity.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/osmthencomiendademadrid/photos/a.764085760351663/1170127726414129/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/osmthencomiendademadrid/photos/a.764085760351663/1170127726414129/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/osmthencomiendademadrid/">Orden del Temple</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/osmthencomiendademadrid/photos/a.764085760351663/1170127726414129/?type=3">Středa 16. listopadu 2016</a></blockquote></div>



<p>A třebaže byla většina jeho předností a ctností v průběhu následujících staletí přeceňována, je obdivuhodné, že své sliby a <strong>smlouvy s křižáky vždy dodržel</strong>. A to jak před dobytím Jeruzaléma, tak i později v rámci obrovských bojů proti třetí křížové výpravě. </p>



<p>Tato skutečnost, spolu s jeho dobrými vztahy s anglickým králem Richardem I. Lví srdce i dalšími, upevnily ve středověkých kronikách jeho renomé coby příkladného panovníka. A jsou také důvodem, <strong>proč se zrovna Saladinovo jméno objevuje v&nbsp;Božské komedii</strong> vedle velikánů, jako byl Platón či Aristoteles, či proč jej básník Walter Scott popisuje jako moudrého vojevůdce a gentlemana.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další slavné bitvy, kterých se Saladin účastnil, znáte? </strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Saladin: The Conqueror of Jerusalem" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/pO7trHiVKb0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/saladin" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/neporazitelny-sultan-saladin/">Uctíván muslimy i křesťany: Jak neporazitelný sultán Saladin dobyl Jeruzalém</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/pO7trHiVKb0" duration="1561">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/pO7trHiVKb0" />
			<media:title type="html">Sultán Saladin rozprášil křižácká vojska &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Saladin se stal prvním sultánem Egypta i Sýrie, sjednotil muslimský svět a v bitvě o Jeruzalém ukončil druhou křižáckou výpravu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/po7trhivkb0.jpg" />
			<media:keywords>Izrael,středověk,Sýrie,Saladin</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="94707" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/sultan-saladin-dobyti-jerusalema-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/sultan-saladin-dobyti-jerusalema-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hrad Windsor: Dnes oblíbené venkovské sídlo královny Alžběty je pevnost s téměř 1 000 letou historií, po které lačnil i německý Führer</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hrad-windsor-oblibena-pevnost-britskych-panovniku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Jun 2022 05:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Adolf Hitler]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=114144</guid>

	
					<description>V hradní kapli sv. Jiřího se nachází hrobky významných anglických panovníků, včetně Jindřicha VIII. a Karla I., jenž byl popraven za velezradu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Impozantní novogotická stavba je dnes známá především jako oblíbené venkovské sídlo královské rodiny, zejména tedy královny Alžběty. Ovšem za hradbami této téměř 1 000 let staré pevnosti se skrývají mnohem zajímavější fakta. Každá cihla, nárožní věžička i zubaté cimbuří totiž <strong>nesou vzpomínky uplynulých staletí</strong>, vzpomínky panovníků i jejich poddaných. Vzpomínky, jež nás pod žebrovanými klenbami a tudorskými oblouky hradních bran&nbsp;dovedou až do 11. století, kdy na nevýznamném navršeném kopci za Londýnem vzrostla první dřevěná pevnost. &nbsp;</p>



<h2 id="h-pevnost-se-t-ila-oblib-od-sam-ho-po-tku">Pevnost se těšila oblibě od samého počátku&nbsp;</h2>



<p>Psal se rok 1066, když Vilém I. Dobyvatel vtrhl do <a href="/tag/anglie/">Anglie</a> a téměř obratem zahájil systematickou výstavbu středověkého opevnění Londýna, tvořenou prstencem devíti pevností. <strong>Jednou z těchto pevností byl právě hrad Windsor</strong>, jehož výstavba započala v roce 1070. Na samém počátku se však jednalo pouze o stavbu dřevěnou, sem tam s nějakým tím kamenem, jež měla do dnešní novogotické stavby ještě velmi daleko. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/royalcentral/photos/a.405528849505377/472965832761678/" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/royalcentral/photos/a.405528849505377/472965832761678/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>A painting of Windsor Castle.</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/royalcentral/">Royal Central</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/royalcentral/photos/a.405528849505377/472965832761678/?type=3">Středa 16. ledna 2013</a></blockquote></div>



<p>Romantismus byl hradu vdechnut v 18. století, přičemž za nynější architektonický skvost&nbsp;vděčíme především králi Jiřímu IV., <strong>jenž si v netradičně pojatých stavbách přímo liboval. </strong>Těžko říct, zda se o to zasloužily neotřelé výhledy z věží či snad úctyhodná velikost samotného hradu. Tak či onak, Windsor se těšil oblibě britských panovníků již od samého počátku.&nbsp;</p>



<p>Okolí hradu Windsor se navíc pyšní hustou zelení a rozlehlé lesy obklopující hrad byly vždy doslova loveckým rájem. Také Vilém a jeho synové si honitbou často krátili čas.&nbsp;Po smrti Viléma usedl na trůn jeho syn Jindřich I., <strong>jenž jako první britský panovník využíval hrad Windsor</strong> jako svou oficiální rezidenci. Jen tak pro zajímavost, hrad Windsor je druhým největším dodnes obývaným hradem na světě. A možná vás potěší, že prvenství drží hrad Pražský. &nbsp;</p>



<h2 id="h-hrad-chr-nil-panovn-ky-nejen-p-ed-nep-telsk-mi-vojsky">Hrad chránil panovníky nejen před nepřátelskými vojsky &nbsp;</h2>



<p>I díky své rozloze připomíná královská rezidence spíše malé město než hrad. V současnosti je sice domovem již jen asi 150 zaměstnanců a přístupná nádvoří se hemží především turisty, v minulosti však poskytovalo bezpečí hradeb útočiště pro vojáky, učence, kněží, služebnictvo, knihovníky či například i umělce. <strong>Zajímavá je také hradní kuchyň.</strong> Jedná se o nejstarší kuchyň v zemi, která je v nepřetržitém provozu už více než 650 let, a vařila pro celkem 32 britských panovníků. Momentálně má hladký chod kuchyně na&nbsp;starosti královnin kulinářský tým. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/photos/a.677071529500040134/2295110160569588/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/photos/a.677071529040134/2295110160569588/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Queen Victoria spent half of her years in Windsor and in 1844 gave birth to Prince Alfred at Windsor Castle, the only&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/">Castle Hotel Windsor</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CastleHotelWindsor/photos/a.677071529040134/2295110160569588/?type=3">Úterý 28. května 2019</a></blockquote></div>



<p>Ale zpět do minulosti. Windsor není jen hrad, jenž poskytoval bezpečné zázemí královským rodinám a bohatým šlechticům<strong> před hrozbami invazních vojsk.</strong> Pomáhal chránit britské panovníky, šlechtice i jejich poddané například i před mnohem zákeřnějšími hrozbami, kterým se lze bránit jen velmi těžko. </p>



<p>Mnoho britských panovníků se v bezpečí hradních síní usadilo během epidemií moru, které nejednou zdevastovaly evropskou populaci. <strong>Hrad byl tak využit jako jakési karanténní místo hned několikrát. </strong>Údajně také královna Alžběta I. pobývala na hradě Windsor během epidemie moru, přičemž všem nezvaným návštěvníkům prý hrozila oběšením. &nbsp;</p>



<h2 id="h-na-britsk-m-hrad-se-cht-l-usadit-tak-hitler">Na britském hradě se chtěl usadit také Hitler &nbsp;</h2>



<p>Na britském trůně se vystřídalo celkem 39 panovníků, z nichž 10 je pohřbeno právě na hradě Windsor. A to včetně Jindřicha VIII. a jeho nejoblíbenější manželky Jany Seymourové. Ne všechna pohřebiště jsou však místem odpočinku, <strong>někteří ze zde internovaných králů zemřeli za okolností nikterak příznivých.</strong> Například hned vedle Jindřicha VIII. je pohřben Karel I., jenž byl souzen za velezradu a následně popraven. A leží zde také Jindřich VI., který byl zavražděn na příkaz Eduarda IV., ten si činil nárok na jeho trůn. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/mobicastle/photos/a.1280734848708947/2874543759328040/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/mobicastle/photos/a.1280734848708947/2874543759328040/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Windsor  Castle, England 🏴󠁧󠁢󠁥󠁮󠁧󠁿 

#mobicastle #instatravel #instagram #history #world #europe #europetravel&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mobicastle/">MobiCastle &#8211; World of Castles</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mobicastle/photos/a.1280734848708947/2874543759328040/?type=3">Úterý 17. března 2020</a></blockquote></div>



<p>Pohřebiště stranou, velkolepost hradu Windsor uměli ocenit nejen příslušníci královské rodiny. Během druhé světové války se <strong>mezi vojáky i civilním obyvatelstvem široce proslýchalo,</strong> že pokud <a href="/tag/adolf-hitler/">Adolf Hitler</a> napadne Spojené království a bude v dobytí západní mocnosti úspěšný, usadí se právě na hradě Windsor. </p>



<p>I kdyby Hitler přece jen Británii dobyl, s obsazením hradu by to rozhodně neměl snadné. Mnoho vojáků a zaměstnanců Buckinghamského paláce <strong>bylo totiž v té době z důvodu bezpečnosti přemístěno právě na Windsor. </strong>Samotná královna Alžběta II., tou dobou ještě princezna, zde pak pobývala po celou dobu války.&nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další zajímavosti o královské rezidenci Windsor znáte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Visit Windsor Castle: Official Video" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/fUDDsZ2I_gk?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 id="h-zdroj-history">Zdroj: <a href="https://www.history.co.uk/articles/10-little-known-facts-about-windsor-castle" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h2>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hrad-windsor-oblibena-pevnost-britskych-panovniku/">Hrad Windsor: Dnes oblíbené venkovské sídlo královny Alžběty je pevnost s téměř 1 000 letou historií, po které lačnil i německý Führer</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/fUDDsZ2I_gk" duration="213">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/fUDDsZ2I_gk" />
			<media:title type="html">Windsor: Majestátní sídlo britských králů &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Velkolepá romantická stavba se pyšní již téměř 1 000 historií, během níž chránila britské panovníky před nepřáteli i morovými epidemiemi.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/fuddsz2i_gk.jpg" />
			<media:keywords>Adolf Hitler,středověk,Velká Británie,Windsor</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="71194" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/britsky-hrad-windsor-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/britsky-hrad-windsor-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Neporazitelní Mongolové byli mistři logistiky: Říše bez hranic doplatila na svou velikost i přes náboženskou toleranci a reformy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/neporazitelna-vojska-mongolske-rise/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Jun 2022 05:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=111364</guid>

	
					<description>Mongolští nájezdníci kočovali po drsných stepích celá staletí, díky čemuž se zdokonalili v umění mobilního boje a stali se skvělými nájezdníky.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mongolská říše patřila k těm vůbec nejrozsáhlejším a nejmocnějším v dějinách lidstva. O vznik silného a prosperujícího státu se zasloužil Temüdžin, později známější jako Čingischán. Mongolský velikán obdařený jedinečnou směsicí <strong>neuvěřitelného charismatu, taktické geniality a nezlomné vůle</strong>, který by dost možná předčil i Alexandra Velikého. V čele se schopným vůdcem byly pod kopyty mongolských koní udupány nedobytné pevnosti, města i celé říše a dříve neporazitelná vojska byla obrácena na prach. &nbsp;</p>



<h2 id="h-z-chud-ka-mocn-m-vojev-dcem">Z chudáka mocným vojevůdcem</h2>



<p>Zakladatel Mongolské říše, Temüdžin, si v mládí prošel peklem. Avšak možná právě toto pekelné období stálo za zrodem <strong>jednoho z nejmocnějších vládců a vojevůdců v historii</strong>.<strong> </strong>K moci se Temüdžin dostal sjednocením řady nepoddajných severoasijských kočovných kmenů, které mezi sebou po generace ne-li staletí vedly nekonečné spory. </p>



<p>Svou vládu následně upevnil povražděním všech potenciálních soupeřů, přičemž zkáze se nevyhnuly rovněž <strong>celé kmeny, které se mu odmítly podřídit</strong>. Milosrdenství zde nemělo své místo, Temüdžin si byl dobře vědom, že jeho velké plány mohou ztroskotat i na tom nejmenším zádrhelu.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/422501847872180/photos/a.423069691148729/423070731148625/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/422501847872180/photos/a.423069691148729/423070731148625/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Mongol Warriors</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Mongol-Empire-422501847872180/">Mongol Empire</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/422501847872180/photos/a.423069691148729/423070731148625/?type=3">Pondělí 4. listopadu 2013</a></blockquote></div>



<p>Zdánlivě nemožného cíle úplné jednoty Mongolska dosáhl novopečený Čingischán díky své vůli, politické lstivosti a především pak také četným úspěchům na bojišti. <strong>Sjednocením mongolských kmenů však jeho cíle zdaleka nekončily. </strong>Tedy zpočátku možná ano, avšak to se obratem změnilo, když se vládce doslechl o bohatství Číny a Persie. </p>



<p>Zejména ve srovnání s drsným životem v mongolských stepích, výhled na enormní bohatství cizích říší byl jistě lákavý. Navíc úrodnost Číny, Persie a také Evropy byla pro mnoho Mongolů, kteří žili převážně kočovným životem, velice atraktivní vyhlídkou.</p>



<h2 id="h-nejrozs-hlej-e-v-d-jin-ch">Nejrozsáhlejší říše v dějinách</h2>



<p>Čingischán proto upnul svou pozornost k dobývání a vedl Mongoly k invazi do Číny, dynastií Západní Sia a Ťan-šan, do Chórezmské říše, Koreje a také na Kavkaz. Samotný <strong>Čingischán zemřel v roce 1227 po dobytí území Západní Sia</strong>. Říše byla rozdělena mezi jeho vnuky a syny, kteří pokračovali v&nbsp;jeho dobyvačném odkazu. Drsná válečná tažení byla často doprovázena masovými masakry civilního obyvatelstva, zejména v zemích ovládaných chórezmskými šáhy. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/mongolempire/photos/a.142629602414612/142629929081246/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/mongolempire/photos/a.142629602414612/142629929081246/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>The Mongol Empire</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mongolempire/">The Mongol Empire</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mongolempire/photos/a.142629602414612/142629929081246/?type=3">Čtvrtek 8. července 2010</a></blockquote></div>



<p>Mongolské nájezdy vyústily v&nbsp;dobytí většiny Eurasie a těsně před jejím náhlým pádem zabírala mongolská říše podstatnou část Střední Asie a Číny. <strong>Čingischán se do historie zapsal především jako krvelačný dobyvatel </strong>a jeho ostatní odkazy tak bývají často zastíněny úctyhodnými válečnými úspěchy. Přitom drsné boje a nájezdy nebyly zdaleka jedinou předností mongolského vládce. Svou říši rozvíjel i jinými způsoby. </p>



<p>Nařídil například přijetí ujgurského písma pro celou mongolskou říši a prosazoval náboženskou toleranci vůči všem vyznáním. I když v tomto ohledu <strong>se někteří historikové příliš neshodují</strong>. Muslimové a židé totiž podle všeho čelili jisté diskriminaci. S ohledem na dobu však musíme ocenit i pouhou snahu o náboženskou toleranci.&nbsp;</p>



<h2 id="h-schopn-vojev-dci-i-diplomat">Schopní vojevůdci i diplomaté</h2>



<p>Za neotřelým úspěchem mongolských nájezdníků stála především osobní bezohlednost samotných vojevůdců. Mongolská taktika spočívala v úplném zničení pevností a celých měst, <strong>což napomáhalo k zastrašování okolních vládců</strong>, kteří se raději podvolili mongolské vládě, než aby sledovali, jak jejich země mizí pod kopyty mongolských koní.</p>



<p>Vzor Čingischánova vůdcovství na poli bitevním i diplomatickém, díky kterému se Mongolové vyhnuli celé řadě lítých bitev, měl zásadní význam pro jejich rychlý úspěch. A to na velmi rozsáhlém území. <strong>Ani Mongolové by nedokázali dobýt většinu Asie</strong>, kdyby museli bojovat o každičký metr nového území. Přinutit cizí panovníky, aby se vzdali, bylo pro úspěch nájezdníků životně důležité.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/HunXiongnuempire/photos/a.467478723288817/566464376723584/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/HunXiongnuempire/photos/a.467478723288817/566464376723584/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>8 of 15 Khagans of the Mongol Empire.</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/HunXiongnuempire/">Hunnic Empires</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/HunXiongnuempire/photos/a.467478723288817/566464376723584/?type=3">Sobota 31. srpna 2013</a></blockquote></div>



<p>Mongolové byli rovněž mistry logistiky, k čemuž značně přispěl jejich kočovný způsob života. Byli totiž zvyklí cestovat na dlouhé vzdálenosti za čerstvými pastvinami. Udržování armády v pohybu a její zásobování <strong>patří k nejdůležitějším komponentům každé války</strong>.<strong> </strong>Historickým příkladem může být například Alexander Veliký či Římská říše. V obou případech stály mocné armády na schopných vojevůdcích, výborné strategii a zvládnutém managementu zásobování.</p>



<p>Mongolové se například značně zdokonalili v konzervování masa a mléčných výrobků, což jim umožnilo brát s sebou na dlouhá tažení vysoce kalorické potraviny ve velmi malých baleních.<strong> Jejich stepní koně navíc zvládli vyžít pouze na trávě </strong>a nepotřebovali nikterak přikrmovat. Oproti koním ze zelenějších oblastí je to veliký rozdíl. Většina západních plemen koní potřebuje cukernatější stravu, bohatší na živiny. Západní armády tak s sebou musely často vláčet pícniny na dokrmování. </p>



<p>Nehledě na fakt, že koně nebyli pro Mongoly pouze dopravním prostředkem či důležitým prvkem v <a href="/tag/bitva/">bitvě</a>, nýbrž i zdrojem potravy. <strong>Kočovníci běžně konzumovali koňské maso a pili koňské mléko.</strong> Čingischán navíc zavedl prvotřídní kurýrní systém, který sloužil nejen k posílání zpráv, ale také k udržování stabilní silné a čerstvé armády, díky čemuž se Mongolové stali světovou špičkou v komunikaci a logistice.</p>



<h2 id="h-sofistikovan-um-n-v-lky">Sofistikované umění války </h2>



<p>Další výhodou, která plynula z kočovného způsobu života, bylo samotné umění boje. Mongolové, kteří kočovali po drsných stepích celá staletí, <strong>byli prvotřídními nájezdníky a vynikali v umění mobilního boje</strong>. Mobilita je pro vojenský úspěch životně důležitá a Mongolům poskytla rozhodující taktickou výhodu proti usedlejším říším, jako byla například Čína nebo Persie.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/MoscowTimes/photos/a.445486664765/10152441664014766/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/MoscowTimes/photos/a.445486664765/10152441664014766/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>791 years ago today, the armies of the Mongol Empire fought against the Kievan Rus and its allies in the Battle of the&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/MoscowTimes/">The Moscow Times</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/MoscowTimes/photos/a.445486664765/10152441664014766/?type=3">Pátek 30. května 2014</a></blockquote></div>



<p>Asi nejvýraznějším příkladem byla lukostřelba z koňského hřbetu. Zvládnutí samotné lukostřelby trvá roky, Mongolové však uměli střílet i za jízdy, což byla mimo jiné vlastnost, již potřebovali k přežití v divokých stepích. <strong>Ani v tomto ohledu neměli kočovní nájezdníci konkurenci.</strong> Samozřejmě, vybudovat celou armádu, která by se těšila této unikátní dovednosti, je samo o sobě obtížné. Avšak jakmile se to povede, je taková armáda v rukou zkušeného vojevůdce, jímž Čingischán jistě byl, prakticky nezastavitelná.</p>



<p>Mongolská vojska působila čínským a perským armádám zničující ztráty, zatímco sama utrpěla minimálně, což bylo <strong>vzhledem k omezené lidské síle Mongolů životně důležité</strong>. Nepřátelské armády se jednoduše nedokázaly dostat s Mongoly na kontakt, neboť nebyly schopny dohnat mongolské koně dříve, než byly jejich vlastní síly rozdrceny.</p>



<h2 id="h-n-hl-z-nik-mocn-e">Náhlý zánik mocné říše </h2>



<p>Zajímavou dovednost, kterou mongolští nájezdníci nabyli během invaze do <a href="/tag/cina/">Číny</a>, byla obléhací strategie. <strong>Ačkoli Mongolové zpočátku proti čínským pevnostem neobstáli</strong>, Čingischán se dokázal rychle přizpůsobit a přivlastnil si čínskou obléhací taktiku. Účinek byl zničující. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/mongolialive.org/photos/a.544680288927125/1357819664279846/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/mongolialive.org/photos/a.544680288927125/1357819664279846/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>The battle of Kalka River 1223 was a very costly defeat for the Rus&#8216; princes, 20,000 Mongol Empire cavalry defeated&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mongolialive.org/">Mongolia Live</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/mongolialive.org/photos/a.544680288927125/1357819664279846/?type=3">Čtvrtek 26. ledna 2017</a></blockquote></div>



<p>Nejznámějším příkladem je obléhání Bagdádu, jen jednoho z mnoha měst, které bylo až do příchodu Mongolů považováno za nedobytné. <strong>Pouze s pomocí koní a šípů, v kombinaci s vůdčími schopnostmi chánů</strong>, dokázali Mongolové útočit i na opevněná města. To byl naprosto nevídaný pokrok, kterým kočovný národ daleko předčil všechny své předchůdce.</p>



<p>Mongolská vojska, jakožto i říše samotná, se těšila jedinečné kombinaci vůdcovských a taktických předností, vždy okořeněných špetkou vynalézavosti, jež přinesly doslova výbušný úspěch. I přes svou prvotní sílu je však samotný výbuch pomíjivý. Mocná Mongolská říše,<strong> jejíž některé přednosti vyplývaly z života v drsných stepích</strong> a jiné byly výsledkem osobností, které ji vedly, se netěšila příliš dlouhé existenci. Právě ona závislost na individuálním vedení byla příčinou toho, proč většina z jejích významných úspěchů byla tak krátkodobá.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Které další významné mongolské vojevůdce znáte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The rise and fall of the Mongol Empire - Anne F. Broadbridge" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wUVvTqvjUaM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/the-mongol-empire" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/neporazitelna-vojska-mongolske-rise/">Neporazitelní Mongolové byli mistři logistiky: Říše bez hranic doplatila na svou velikost i přes náboženskou toleranci a reformy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wUVvTqvjUaM" duration="301">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wUVvTqvjUaM" />
			<media:title type="html">Vzestup a pád mocné Mongolské říše &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Mongolská říše představovala největší souvislé pevninské impérium v dějinách a svého času měla přes sto milionů obyvatel.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/wuvvtqvjuam.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,Čingischán</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="100346" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/mongolska-armada-tazeni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/mongolska-armada-tazeni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Impotence ve středověku musela být dokázána před církevním soudem, a to na základě svědectví očitých svědků</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/impotence-ve-stredoveku-musela-byt-dokazana-pred-cirkevnim-soudem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Jun 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=76965</guid>

	
					<description>Ve středověku byla impotence jedním z mála důvodů, na jejichž základě mohla žena podat žádost k rozvodu, neboť v očích katolické církve byli manželé povinni plodit děti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Erektilní dysfunkce nebyla ve středověké Anglii žádnou novinkou. Poněkud choulostivou problematikou se zabývali ve svých lékařských pojednáních již starořečtí lékaři a filozofové jako Galén, Aristoteles či Dioscorides. <strong>Kolem 14. století sužovala impotence obyvatele Anglie</strong> a představovala pádný důvod k&nbsp;anulování manželství. Mimo jiné také ohrožovala mužnost dotyčného a do jisté míry i jeho postavení ve společnosti. </p>



<h2 id="h-nejednalo-se-o-ojedin-l-p-pady">Nejednalo se o ojedinělé případy</h2>



<p>Případy, kdy žena požádala o rozvod na základě manželovi impotence, rozhodně nebyly ojedinělé. Ve <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/stredovek/">středověku</a> byla impotence jedním z velmi mála důvodů, na jejichž základě směla žena požádat o rozvod. <strong>Z pohledu katolické církve, která byla ve středověku velmi rozšířená</strong>, museli manželé svou drahou polovičku povinně uspokojit, a pokud nemohl jeden z&nbsp;páru tento závazek dodržet, představovalo to naprosto seriózní důvod k&nbsp;rozvodu.  </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/alansgilbertandsullivan/posts/680436898962097" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/alansgilbertandsullivan/posts/680436898962097" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/alansgilbertandsullivan/">Alan Durman on Gilbert &amp; Sullivan</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/alansgilbertandsullivan/posts/680436898962097">Středa 11. července 2018</a></blockquote></div>



<p>Pouhá výpověď manžela/manželky však nestačila a k&nbsp;soudu tak byli předvoláni očití svědci, přátelé a rodina, kteří sloužili jako examinátoři. <strong>Za úkol měli například i</strong> <strong>fyzické prohlédnutí manželského páru.</strong> Svědkyněmi v případech mužské impotence museli být často buď vdané známé, vdovy, nebo tamní sexuální pracovnice.</p>



<p>Ty mohly dostat od soudu za úkol nejen prohlédnout manželův penis, ale údajně se měly v&nbsp;některých případech pokusit muže vzrušit. <strong>Jindy pak předstoupili jako svědci muži, kteří přihlíželi</strong> tomu, jak se dotyčný pokouší o soulož, případně sami přiložili ruku k&nbsp;dílu. Examinátoři následně o svých zjištěních informovali soud. </p>



<h2 id="h-p-pad-tedie-lambhirdov-a-johna-saundirsona">Případ Tedie Lambhirdové a Johna Saundirsona </h2>



<p>O jeden takový rozvod požádala v roce 1370 Tedia Lambhirdová, která tvrdila, že její manžel John Saundirson je impotentní. Musela však prokázat partnerovu neschopnost dostát svým manželským povinnostem. <strong>Naštěstí pro Tedii,</strong> <strong>měla k&nbsp;ruce hned dva očité svědky. </strong>Jeden z nich, jménem Thomas, u církevního soudu vypověděl, jak jednoho jarního rána před devátou hodinou viděl pokus o manželskou soulož.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-77001" width="1000" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-1024x683.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-720x480.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec.jpg 1050w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Akiim / Creative Commons / Public Domain </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Obraz s názvem Nevěstinec. Autorem je vlámský malíř Joachim Beuckelaer, 1562. </figcaption></figcaption>


<p>Thomas velmi barvitě popsal, jak byl John, i přes svou horlivou snahu, naneštěstí neúspěšný. Dále tvrdil, že <strong>svědkem tohoto pohlavního styku byl i Johnův bratr,</strong> který se podle Thomasovy výpovědi snad pokoušel bratrovi i vlastnoručně pomoci. Díky tomuto zdrcujícímu svědectví Tedia u soudu uspěla. &nbsp;  </p>



<p>Ačkoli se to může zdát pobuřující, nešťastný konec tohoto páru je pouze jedním z mnoha případů anulace manželství zaznamenaných ve středověké <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/velka-britanie/">Anglii</a>. Impotence v&nbsp;té době představovala <strong>podle britských historiků naléhavý problém</strong> <strong>pro muže i ženy</strong>. Mnohé básně zmiňují ženy, které se scházejí a zapíjí své neštěstí nad manžely s tímto problémem. V jiných básních naopak muži oplakávají svou impotenci a radí ostatním pánům, jak si svou mužnost zachovat. &nbsp;</p>



<h2 id="h-lid-byli-velmi-otev-en">Lidé byli velmi otevření</h2>



<p>Kromě toho, že je případ Johna Saundirsona skandální a sexuálně explicitní, ukazuje to na fakt, jak ve středověku lidé mluvili o svém sexuálním životě velmi upřímně a otevřeně. A to způsobem, <strong>který si&nbsp;v dnešní době pravděpodobně nedokážeme představit.</strong> Muži se navíc nebáli o své impotenci mluvit se svými přáteli a lékaři. To je poměrně v ostrém kontrastu s&nbsp;dnešní moderní dobou, kdy je toto téma pro mnoho mužů naprosto zapovězeno.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1694216130636583&amp;set=a.1694212530636943&amp;type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1694216130636583&amp;set=a.1694212530636943&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/george.sheridan.9">George Sheridan</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1694216130636583&amp;set=a.1694212530636943&amp;type=3">Úterý 3. dubna 2018</a></blockquote></div>



<p>A v&nbsp;neposlední řadě, myšlenka žádosti o rozvod z důvodu impotence není tak středověká, jak bychom si mohli myslet a dodnes je součástí rozvodového práva v některých amerických státech. <strong>Dnešní soudy jsou však při zkoumání znatelně obezřetnější </strong>a vyžadují po nešťastném páru předložení lékařské dokumentace potvrzující impotenci, místo aby se o důkazech přesvědčovaly na vlastní oči.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="What It Was Like to be a Knight During Medieval Times" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/UBp26Q4gmYA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký je Váš názor na otevřenost tehdejších církevních soudů? </strong></p>



<h4 id="h-zdroj-medievalists">Zdroj: <a href="https://www.medievalists.net/2012/08/erectile-dysfunction-in-the-middle-ages-historian-examines-medieval-impotence-cases/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Medievalists</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/impotence-ve-stredoveku-musela-byt-dokazana-pred-cirkevnim-soudem/">Impotence ve středověku musela být dokázána před církevním soudem, a to na základě svědectví očitých svědků</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/UBp26Q4gmYA" duration="577">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/UBp26Q4gmYA" />
			<media:title type="html">Erektilní dysfunkce ve středověku &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Ve čtrnáctém století byla v Anglii manželova impotence pádným důvodem k podání rozvodu. Nejprve však musela být prokázána u soudu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/ubp26q4gmya.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,Velká Británie,středověk</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">malba-stredoveky-nevestinec</media:title>
			<media:description type="html">Obraz s názvem Nevěstinec. Autorem je vlámský malíř Joachim Beuckelaer, 1562.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/malba-stredoveky-nevestinec-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="70943" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/muzska-impotence-napric-historii-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/muzska-impotence-napric-historii-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kruté zákony Vikingů: Za krádež oběť severským bohům, za nevěru otroctví a v neposlední řadě rituál krvavého orla</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/krute-tresty-vikingskych-valecniku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 21 May 2022 05:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=106829</guid>

	
					<description>Dle dochovaných legend zemřel v důsledku metody mučení „Krvavý orel“ i slavný Halfdan Haaleg Dlouhonohý, který zavraždil svého soka Rognvalda Eysteinssona.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zdatní mořeplavci, nenasytní dobyvatelé a krvelační válečníci ze severu osidlovali Evropu mezi 8. až 11. stoletím. Vikingové byli lidé mnoha tváří, kteří se do historie zapsali především jako válečníci, <strong>již neměli se svými protivníky žádné slitování.</strong> V životech obávaných Vikingů však nefigurovaly jen boje a válka, nýbrž i rovnoprávnost, právo a spravedlnost. I v&nbsp;tomto ohledu byli severští bojovníci velice svébytní. Tresty za prohřešky byly natolik kruté, že by se za ně nestyděl ani ten nejbezcitnější popravčí.</p>



<h2 id="h-za-kr-de-ope-encem">Za krádež opeřencem</h2>



<p>Vikingové nebyli pouze válečníci, mnozí z&nbsp;nich se živili především jako obchodníci, kteří trávili velkou část života na obchodních cestách. Samozřejmě i mezi námořníky a obchodníky existovala určitá pravidla, která museli muži dodržovat. A je tedy pochopitelné, že <strong>trest neminul námořníka či obchodníka, jenž se provinil krádeží.</strong> Podle švédských zákonů Bjarkey, které jsou dle některých historiků datovány k roku 832, padnul na zloděje trest v podobě holé hlavy, dehtu a kachního peří.</p>



<p>Zní to možná směšně, ale pravdou je, že i při tomto poněkud potupném trestu mohl dotyčný přijít o život. Nejprve byla provinilci oholena hlava a potřena dehtem, načež byl zasypán kachním peřím. Následně musel proběhnout uličkou „hanby“ mezi ostatními obchodníky, <strong>kteří se rozestoupili a na zlodějíčka házeli kameny či cihly.</strong> Hodit si musel každý, pakliže tak neučinil, hrozila mu pokuta. Pokud se ubožák pokrytý peřím dostal na konec pomyslné uličky živý, žádný další trest ho již nečekal. Ovšem hanba jej provázela po celý život.</p>



<h2 id="h-za-trest-ob-tn-m-ber-nkem">Za trest obětním beránkem</h2>



<p>Ačkoli <a href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/elitni-klan-vikingskych-bojovniku-2/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Vikingové</a> nebyli jen krvelační barbaři, nelze na ně pohlížet ani jako na mírumilovné osadníky. Polyteističtí severští bojovníci si totiž libovali v&nbsp;obřadních rituálech, při nichž většinou přišla oběť o život dosti nemilým způsobem. Tresty se ve vikingské společnosti odvíjely nejen od závažnosti prohřešku, ale <strong>hlavně od společenského postavení trestaného. </strong>Pokud se tedy například provinil krádeží vysoce postavený válečník, zaplatil pokutu. Nebo maximálně přišel o prst. Naopak otrocký Thrall si krádeží vysloužil téměř jistou jízdenku na obřadní stůl.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/1947213278941766" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/1947213278941766" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/1947213278941766">Pondělí 2. dubna 2018</a></blockquote></div>



<p>Což nemuselo znamenat nutně smrt, v&nbsp;lepším případě mohl dotyčný přijít třeba o ruku či o nohu, která pak byla nabídnuta severským bohům. V&nbsp;horším případě však byly provinilci například<strong> propíchnuty paty a skrze otvory provlečeny provazy.</strong> Za ty byl pak jedinec pověšen vzhůru nohama a visel, dokud nezemřel. Tělo bylo následně opět nabídnuto bohům. Ve skutečnosti se však o mrtvoly postarali spíše hladoví havrani.</p>



<h2 id="h-irok-otrock-s">Široká otrocká síť </h2>



<p>Otroctví bylo nedílnou součástí vikingské ekonomiky. Otroci tvořili velkou část pracovní síly a zároveň byli pro Vikingy cenným zbožím. Obchodní síť s otroky sahala od Irska až po <a href="/tag/rusko/">Rusko</a>. I přesto, že <strong>valnou většinu otroků tvořili váleční zajatci, zločinci či dlužníci</strong>, faktem je, že do otroctví mohl spadnout téměř každý Viking. Víceméně se jednalo asi o nejběžnější vikingský trest, který byl uvalován za celou řadu přestupků.</p>



<p>Jestliže byl člověk přistižen při krádeži, stal se otrokem jedince, kterého okradl. Pokud byla žena přistižena při nevěře, byly jí ostříhány vlasy a následně byla prodána do otroctví. Stejný osud čekal člověka například také za pomluvu. <strong>Vikingové si museli dávat velký pozor na to, co kde vypráví.</strong> I když se může otroctví zdát na první pohled lepší variantou, než trest smrti, ne vždy tomu tak bylo. Být otrokem Vikingů nebyl v žádném případě lehký trest. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2267161956946895" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2267161956946895" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2267161956946895">Pondělí 22. července 2019</a></blockquote></div>



<p>Otroci, neboli Thrallové, neměli prakticky žádná práva a jejich páni s nimi mohli nakládat, jak uznali za vhodné. Thrallové tak často podstupovali bití, mučení či sexuální zneužívání. Nikdo se nepozastavil nad tím, pokud věřitel svého otroka zmrzačil či zabil. Thrallové sdíleli běžně prostory s domácími zvířaty a dobytkem, <strong>přístup do domu jim byl vesměs odepřen.</strong> A jak tomu bývalo i v&nbsp;mnoha dalších kulturách, otroci byli často pohřbíváni spolu se svými pány, aby jim dělali společnost v&nbsp;posmrtném životě.</p>



<h2 id="h-ritu-l-krvav-ho-orla">Rituál Krvavého orla</h2>



<p>Vikingské ságy Orkneyinga a Příběhy o Ragnarových synech popisují rituální obřad, který dostal název „Krvavý orel“. Není sice úplně jasné, zdali k&nbsp;obřadu někdy došlo, neboť <strong>písemné zmínky o rituálu pocházejí až z&nbsp;pozdější doby</strong>, avšak jedno jisté je. Pokud k&nbsp;rituálu docházelo, jednalo se bezpochyby o jeden z&nbsp;nejbrutálnějších způsobů popravy v&nbsp;dějinách lidstva.</p>



<p>Krvavý orel patří, stejně jako věšení za paty, k&nbsp;rituálním obřadům, při kterém byla nabídnuta oběť bohu Ódinovi. Většinou se jednalo o nějakého hříšníka, například tedy odsouzeného vraha. <strong>Poprava probíhala veřejně a celý průběh obřadu byl velice krvavý a krutý. </strong>Mučený ležel na břiše, ruce i nohy svázané. Popravčí, v tomto případě spíše mučitel, započal obřad tím, že odsouzenému jedinci vyryl do zad obraz orla.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p dir="ltr" lang="en">The Blood Eagle: Could Vikings have actually performed the brutal execution method? And how do we make sense of extreme medieval violence, even while trying to understand them as full, complex, humans. With <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/prof_gabriele?ref_src=twsrc%5Etfw">@prof_gabriele</a>, and for <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/SmithsonianMag?ref_src=twsrc%5Etfw">@SmithsonianMag</a>. <a rel="nofollow" href="https://t.co/i1w1OqtV0F">https://t.co/i1w1OqtV0F</a></p>— David M. Perry (@Lollardfish) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/Lollardfish/status/1467849006093058048?ref_src=twsrc%5Etfw">December 6, 2021</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Následně zabodl obřadní nůž do spodní části zad mučeného a vedl plynulý řez až k&nbsp;hrudnímu koši. Jednotlivá žebra pak byla oddělena od páteře a vytočena směrem ven. <strong>Plíce dotyčného byly rovněž povytaženy ven z těla.</strong> Tělo mučeného tak mělo ve výsledku připomínat orla s&nbsp;roztaženými křídly. Pro dokončení obřadu byla do otevřených ran přisypávána sůl, která měla ještě zvýšit utrpení oběti. Je však velice pravděpodobné, že jedinec skonal hned v&nbsp;prvních fázích obřadu, a to v&nbsp;důsledku vykrvácení či udušení. </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další způsoby vikingských trestů či mučení znáte? </strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="What Punishment was like for Vikings" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/nWSAPveRCik?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-history">Zdroj: <a href="https://www.history.co.uk/articles/the-most-vicious-viking-punishments" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/krute-tresty-vikingskych-valecniku/">Kruté zákony Vikingů: Za krádež oběť severským bohům, za nevěru otroctví a v neposlední řadě rituál krvavého orla</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/nWSAPveRCik" duration="535">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/nWSAPveRCik" />
			<media:title type="html">Děsivé tresty a mučicí metody Vikingů &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Ať už se jedná o pomluvu, krádež, či vraždu, ve společnosti Vikingů čekal každého hříšníka tvrdý trest. Většina končila smrtí provinilého.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/nwsapvercik.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,Vikingové</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="144316" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/vikingove-na-mori-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/vikingove-na-mori-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nejpodivnější delikatesy v historii: Z hostin starých Římanů se obrací žaludek i těm největším gurmánům</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/nejpodivnejsi-delikatesy-v-historii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 May 2022 05:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=105676</guid>

	
					<description>O postních dnech bylo ve středověké Anglii zakázáno konzumovat maso, tedy s výjimkou ryb. Ne všichni si však dokázali rybí maso obstarat, a tak přišly na řadu bobří ocasy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Gastronomie je nedílnou součástí každé kultury, a to nejen té současné, ale i té minulé. Od pochoutek ze střevních výměšků až po bobří ocasy, <strong>napříč historií se na našem jídelníčku objevovaly opravdu bizarní pokrmy</strong>.<strong> </strong>Pokrmy, které by se z pohledu dnešního moderního člověka daly jen těžko zařadit na seznam kulinářských lahůdek. Podívejte se s námi na podivné stravovací návyky našich předků.</p>



<h2 id="h-hostiny-star-ch-man">Hostiny starých Římanů</h2>



<p>Jen málokterý šéfkuchař by se vyrovnal kulinářské originalitě starých Římanů. Stravování bylo ve starověku vrcholným aktem civilizace a oslavou života. A jelikož měli Římané ve zvyku si vše pečlivě zapisovat, můžeme dnes nahlédnout do starých kuchařek, které jsou plné bizarních <strong>receptů, z&nbsp;nichž se doslova obrací žaludek</strong>. Bohaté třídy ve svém jídelníčku nešetřily masem, a na hodovním stole tak byly běžně k vidění ústřice, humři, králíci či bažanti. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, ostatně tito živočichové se konzumují běžně i dnes.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/gladiatorheroes/photos/a.1715897591988159/1719905101587408/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/gladiatorheroes/photos/a.1715897591988159/1719905101587408/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/gladiatorheroes/">Gladiator Heroes</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/gladiatorheroes/photos/a.1715897591988159/1719905101587408/?type=3">Sobota 11. června 2016</a></blockquote></div>



<p><a href="/tag/starovek/">Římané</a> si však rádi pochutnávali například také na dušeném mase vzácných papoušků, <strong>velbloudích patách, lůnech prasnic či vařených plších</strong>. Hlodavec o velikosti domácí myši, prošpikován trochou pepře, zalitý fenyklovou šťávou a posypán mletými ořechy. </p>



<p>Právě plněný plch byl ve starém Římě považován za nesmírnou lahůdku. Některé recepty starořímské kuchyně <strong>byly sepsány v&nbsp;publikaci „Stolování se starými Římany“</strong>, kterou vydali historik Giorgio Frachnetti a kuchařka Cristina Contéová. Pokud na to tedy máte žaludek, můžete jídla vyzkoušet na vlastní pěst.</p>



<h2 id="h-vorvan-st-evn-v-m-ky">Vorvaní střevní výměšky</h2>



<p>Člověk by si myslel, že střevní výměšky vorvaní se jako kulinářská pochoutka jen tak neuchytí, zvlášť když vezmeme v potaz, že se v současné době prodává <strong>kilo této velrybí trávicí hmoty za více než 1 milion korun</strong>. Nenechte se ovšem mýlit, lidé jsou poněkud zvláštní druh a jak už to v historii bývá, naši předci se nenechali nijak odradit od konzumace něčeho, co se dá dost dobře považovat za žlučníkový kámen.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/ambergrisconnect/photos/a.1448335248581582/1448335231914917/" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/ambergrisconnect/photos/a.1448335248581582/1448335231914917/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/ambergrisconnect/">Ambergris Connect</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/ambergrisconnect/photos/a.1448335248581582/1448335231914917/?type=3">Pátek 25. srpna 2017</a></blockquote></div>



<p>Zjednodušeně řečeno, ambra je substance, která vzniká v trávicím traktu vorvaní, a podle některých vědeckých domněnek napomáhá k trávení krakatic. <strong>Vorvaň tuto zvratkům podobnou hmotu vylučuje do oceánu</strong>, kde substance tvrdne a stává se voskovitou. A kdo ví proč, někoho napadlo tuto hmotu využít, a to nejen ke konzumaci, ale také například v pudrech, parfémech či jako afrodiziakum.</p>



<h2 id="h-nap-l-prase-nap-l-krocan">Napůl prase, napůl krocan</h2>



<p>Soutěž o nepodivnější pochoutku jistojistě vyhrává „cockentrice“. Pokrm z dob <a href="/tag/anglie/">Tudorovců</a> sestává z posmrtně sešitého křížence dvou živočichů. Nejčastěji se jednalo o <strong>přední část těla prasete a zadní část těla kohouta či krocana</strong>. Tento frankensteinův pokrm byl v jednu dobu součástí téměř každé významné hostiny a jeho zneklidňující vzezření připomínalo jakési bájné zvíře. Těžko říct, co přesně středověcí lidé tímto výtvorem chtěli znázornit, bezesporu se však jedná o opravdovou kulinářskou výzvu.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">The cockentrice is a very strange food oddity from the middle ages where the bodies of a suckling pig and a chicken were sewn together to make an edible abomination. I wanted to draw what it might look like it if were a real animal. <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/monster?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#monster</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/N77TH05UlQ">pic.twitter.com/N77TH05UlQ</a></p>— Foster is doing things (@Folliesoffoster) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/Folliesoffoster/status/1420415493823815684?ref_src=twsrc%5Etfw">July 28, 2021</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Díky několika receptům dochovaným z 15. století víme, jak se tento středověký pokrm připravoval. <strong>Znepokojivě vzhlížející výtvor se vycpal stejně jako prase</strong> a poté byl potřen žloutky, ochucen šafránem, zázvorem a petrželovou šťávou. Opékán byl pomalu na rožni. </p>



<p>Někteří tudorovští kuchaři pak byli ještě o něco kreativnější. Hlavu kohouta namočili do brandy a následně ji zapálili, <strong>takže se zdálo, že dýchá oheň</strong>. V&nbsp;případě tohoto pokrmu se nejednalo ani tak o samotnou konzumaci, nýbrž o jakési zvrácené završení zbohatlických večírků, kterým si hostitelé vysloužili obdiv svých hostů.</p>



<h2 id="h-pivo-s-p-chut-mrtv-ho-kohouta">Pivo s příchutí mrtvého kohouta</h2>



<p>K dobrému jídlu patří dobré pivo. To je fakt, za který se postaví téměř každý Čech. Už jste ale někdy slyšeli o pivě kohoutím? Samotný název nápoje je možná vtipný, tím ale veškerý humor končí. Kohoutí pivo se totiž vyrábělo tak, že se do pytle <strong>zabalil mrtvý kohout naložený ve vybraných bylinách a pytel se vložil do sudu s pivem</strong>. Někdy se dokonce používal živý kohout. To už byl ale opravdu extrém. A proč vůbec lidé kazili perfektně dokonalý sud s pivem mrtvým kohoutem?</p>



<p>Inu, jeden čas panovalo přesvědčení, že pivu budou propůjčeny kohoutí vlastnosti. Tedy především odvaha, síla a ráz. Kohoutí pivo tak konzumovali převážně muži, kteří se chtěli stát silnějšími a mužnějšími. <strong>Bizarní nápoj nakonec naštěstí upadl v nemilost</strong> a dnes se pijí hlavně piva, která chutnají opravdu po pivu a ne po mrtvém kuřeti. I když pár přešlapů bychom na pivních policích našli i v dnešní době.</p>



<h2 id="h-m-sto-postn-ch-ryb-bob-ocasy">Místo postních ryb bobří ocasy</h2>



<p>Ve středověké Anglii bylo běžným zvykem držet postní dny, během nichž nebylo dovoleno konzumovat maso. Existovala však jedna malá skulinka, jak tento zákaz obejít. Tou skulinkou byly ryby. <strong>Rybí maso se v té době nepovažovalo za maso.</strong> A tak se během postních dní, zejména ve středy a pátky nebo třeba i v předvánočním čase, podávaly během večeře převážně ryby na všechny způsoby. Ne každý však sehnal rybu, v důsledku čehož vznikla skulinka ve skulince a rybí maso bylo nahrazeno jinou, poněkud bizarnější alternativou: bobřími ocasy.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/billcphotos/photos/a.293945294077638/641309209341243/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/billcphotos/photos/a.293945294077638/641309209341243/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/billcphotos/">W Photography &amp; Design &#8211; Bill Chan Photography</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/billcphotos/photos/a.293945294077638/641309209341243/?type=3">Neděle 6. března 2016</a></blockquote></div>



<p>Když člověk trochu přimhouří oko a nechá pracovat svou představivost, bobří ocasy mají vlastně podobný tvar jako plochá rybí těla. Jejich povrch připomíná rybí šupiny a většinu času se nachází pod vodou. A jelikož fantazii se meze nekladou, <strong>právě bobří ocasy se <strong>osvědčily </strong>jako laciná náhražka rybího masa</strong>. Bohužel v důsledku tohoto podivného stravovacího zvyku byli bobři hojně loveni a v 17. století na území Velké Británie vyhynuli. Díky reprodukčnímu programu se však dnes bobrům v Anglii, Walesu a Skotsku daří opět poměrně dobře.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Který z těchto pokrmů byste rádi ochutnali?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Weirdest Foods From Ancient Roman Cuisine" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/t_o3bLy_kSY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-history">Zdroj: <a href="https://www.history.co.uk/articles/the-weirdest-food-in-history-from-fish-bladder-jam-to-beaver-tails" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/nejpodivnejsi-delikatesy-v-historii/">Nejpodivnější delikatesy v historii: Z hostin starých Římanů se obrací žaludek i těm největším gurmánům</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/t_o3bLy_kSY" duration="736">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/t_o3bLy_kSY" />
			<media:title type="html">Pět historicky nejbizarnějších pokrmů &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Bobří ocasy, vařené papouščí jazyky a mnoho dalších. Kulinářská historie je opravdu barvitá a nabízí mnoho podivných pokrmů.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/t_o3bly_ksy.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,Jídlo</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="793873" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/staroveky-rim-hostina-800x450.png" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/staroveky-rim-hostina-800x450.png</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Divoký život Elišky Rejčky: Dvojnásobná česká královna bořila středověké mýty o ženách, byla nezávislá a měla moc</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/dvojnasobna-kralovna-eliska-rejcka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 May 2022 05:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Přemyslovci]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=90414</guid>

	
					<description>Teprve jako náctiletá se provdala hned za dva české krále. Než stačila dovršit svých 20 let, už byla dvojnásobnou vdovou.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Eliška Rejčka, královna česká i polská, která byla již ve svých 19 letech dvojnásobnou vdovou, se do české historie zapsala hned několikrát, a to tučným písmem. <strong>Dvakrát jako panovnice, následně jako vlivná spojenkyně českého panstva</strong> v&nbsp;boji proti cizím králům, dále byla zakladatelkou významného kláštera a rovněž bořitelkou středověkých mýtů o poslušných manželkách.</p>



<h2 id="h-dan-snoubenka-pro-kandid-ty-na-polsk-tr-n">Žádaná snoubenka pro kandidáty na polský trůn</h2>



<p>Eliška Rejčka, vlastním jménem Richenza, se narodila dne 1. září 1288 v&nbsp;Poznani. Jejími rodiči byli Přemysl II. Velkopolský z rodu Piastovců a jeho druhá žena Richenza Švédská. <strong>O matku, po které byla mimo jiné pojmenována, přišla již ve svých 4 letech</strong>. Polsko bylo v&nbsp;době narození Richenzy rozpolcenou zemí. Stejně jako český král Václav II. usiloval i Eliščin otec Přemysl II. o Polskou korunu, což se nakonec vyplatilo.</p>



<p>V roce 1295 se Přemyslovi podařilo dostat pod svou kontrolu většinu Polska a následně byl 26. června 1295 korunován polským králem. <strong>Stal se tak prvním polským králem od roku 1079. </strong>Přemysl se však z této funkce netěšil dlouho, neboť byl 8. února roku 1296 zavražděn. Kdo měl na svědomí jeho smrt, to zůstává nejisté.</p>



<p>Pravděpodobně se však jednalo o braniborská markrabata či velkopolské velmože. A jelikož byl posledním mužským členem velkopolské větve Piastovců, stala se jeho jediná dcera Richenza velmi žádanou partií pro kandidáty na polský trůn. <strong>Opatrovnictví Richenzy se ujala Přemyslova třetí žena</strong>, Markéta Askánská, která ji odvezla do Braniborska, kde byla zasnoubena s Otou Braniborským, synem markraběte Oty Dlouhého, bývalého poručníka krále Václava II. z rodu <a href="/tag/premyslovci/">Přemyslovců</a>. Po Otově smrti v roce 1299 se Richenza vrátila do své domoviny.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1950313238602384" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1950313238602384" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/">Random History of the Day</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1950313238602384">Sobota 1. září 2018</a></blockquote></div>



<p>O rok později jí Václav II., jenž byl toho roku jmenován polským králem, nabídl sňatek. Tím zabezpečil své nově nabyté postavení. Ještě téhož roku <strong>byla teprve 12letá Richenza převezena do Čech</strong>, kde ji na hranicích uvítalo poselstvo mocného Přemyslovce vedené sedleckým opatem Heidenreichem a Benešem z&nbsp;Vartemberka, které ji doprovodilo do Prahy.</p>



<h2 id="h-kr-lovna-esk-i-polsk">Královna česká i polská</h2>



<p>Richenza a Václav se vzali 26. května 1303. Bylo jí tehdy asi 14–⁠16 let, zatímco jemu bylo 31 let. Václav byl již dříve ženatý s Juditou Habsburskou, jež mu zplodila 10 dětí, avšak roku 1297 zemřela. <strong>Tou dobou už žily pouze čtyři Václavovy děti: 3 dcery a 1 syn.</strong> Tři ze starších dětí nebyly o mnoho mladší než samotná Richenza. Při svatebním obřadu byla korunována českou a polskou královnou a zároveň byla přejmenována na Elišku, neboť jméno Richenza bylo v Čechách vzácné.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/2733864983580535" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/2733864983580535" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/">Random History of the Day</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/2733864983580535">Pondělí 27. září 2021</a></blockquote></div>



<p>&nbsp;O dva roky později se Elišce narodila dcera jménem Anežka. Král Václav zemřel pouhých šest dní poté, tedy 21. června 1305, a na uvolněný trůn nastoupil jeho syn Václav III. Král Václav II. neopomenul svou ženu v závěti a <strong>mladičká vdova tak po jeho smrti nabyla ohromné jmění.</strong> Její přítomnost na královském dvoře budila ne zrovna žádoucí pozornost a bylo třeba, aby si Eliška rychle našla nového manžela.</p>



<p>Za poněkud tajemných okolností byl v srpnu 1306 zavražděn jediný nevlastní syn Elišky, český král Václav III. <strong>Spolu s ním vymřela mužská linie české královské dynastie Přemyslovců</strong>. Následovala nástupnická krize, v níž se Eliška a její nevlastní dcery staly hlavními adeptkami na královský titul.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/109719569060620/photos/a.158695164163060/1311445705554661/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/109719569060620/photos/a.158695164163060/1311445705554661/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/poloniahsv-109719569060620/">poloniahsv</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/109719569060620/photos/a.158695164163060/1311445705554661/?type=3">Středa 19. října 2016</a></blockquote></div>



<p>Mezi uchazeči o královský trůn byl i Rudolf Habsburský, jenž se těšil podpoře svého otce, císaře Svaté říše římské, Albrechta I. Habsburského. <strong>Česká šlechta se však rozhodla podpořit Jindřicha Korutanského</strong>, manžela nejstarší Eliščiny nevlastní dcery Anny, který pro Rudolfovo naprosté nepochopení usedl na trůn místo něj.</p>



<p>Dne 16. října 1306 se Rudolf oženil s&nbsp;Eliškou, a to ve snaze posílit svůj nárok na český a případně i polský trůn. Vlivem řady různých slibů se šlechta nakonec přece jen přiklonila na Rudolfovu stranu a <strong>Jindřich byl zanedlouho sesazen. Na český trůn usedl Rudolf Habsburský</strong> se svou chotí Eliškou, která se tak stala českou královnou již podruhé. Jindřich Korutanský utekl se svou ženou Annou do Tyrolska.</p>



<h2 id="h-n-stupnick-krize-je-nebyla-podporov-na">Nástupnická krize, jež nebyla podporována</h2>



<p>Eliščin druhý sňatek byl však ještě kratší než ten první. Rudolf zemřel necelý rok po sňatku, tedy 3. července 1307, na úplavici a mladá Eliška se tak opět stala vdovou. I nyní však obdržela obrovské dědictví a <strong>ve svém držení měla několik věnných měst.</strong> Například Hradec Králové, Chrudim, Poličku, Jaroměř a Vysoké Mýto. Díky svému bohatství se mohla královna vdova těšit značné nezávislosti a zapojit se do různých kulturních akcí či mecenášství.</p>



<p>V&nbsp;Čechách mezitím vypukl zas a znovu boj o nástupnictví, tentokrát mezi přívrženci Habsburků a jejich odpůrci. O český trůn <strong>se ucházel také Rudolfův mladší bratr Fridrich, v&nbsp;čemž jej podpořila Eliška</strong>. Nakonec však opět zvítězil a usedl na trůn Jindřich Korutanský.<strong> </strong>Eliška uprchla i se svou dcerou do <a href="/tag/rakousko/">Rakouska</a>. Do Čech se následně vrátila v&nbsp;roce 1310.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo/?fbid=1716810865005025&amp;set=a.333662456653213" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1716810865005025&amp;set=a.333662456653213&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Povilas Andrius Stepavičius</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1716810865005025&amp;set=a.333662456653213&amp;type=3">Neděle 1. října 2017</a></blockquote></div>



<p>Právě v&nbsp;tomto roce byl Jindřich Korutanský podruhé a již nadobro zbaven koruny. Z&nbsp;českého trůnu jej sesadil Jan Lucemburský, syn novopečeného německého císaře. Oženil se s&nbsp;Eliščinou druhou nevlastní dcerou a stal se novým českým králem.</p>



<p>Eliška však tohoto nového panovníka, ani jeho choť, se kterou měla špatné vztahy již za vlády Václava II., nepodporovala. Společně s&nbsp;Jindřichem z&nbsp;Lipé, mocným českým šlechticem, jehož<strong> počáteční dobré vztahy s&nbsp;králem Janem rychle zchladly</strong>, stála Eliška v&nbsp;čele opozice královského páru. A co víc, z&nbsp;Elišky a Jindřicha se zanedlouho stali milenci, což vyvolalo celou řadu skandálů. Nejen, že pocházeli z&nbsp;jiných společenských tříd, ale Jindřich byl navíc ženatý.</p>



<h2 id="h-usm-en-a-c-rkevn-projekty">Usmíření a církevní projekty</h2>



<p>Jan Lucemburský nechal na nátlak své ženy Jindřicha z&nbsp;Lipé uvěznit. Probleskla zde dokonce i myšlenka jej popravit. Král Jan se však nakonec s&nbsp;Jindřichem usmířil, nechal jej propustit a ten získal zpět svůj úřad podkomořího. <strong>Eliška, jejíž postavení mezi šlechtici bylo stále velice silné, </strong>získala díky zlepšení vztahů mezi Jindřichem a Janem privilegium pro Hradec králové. Svých věnných měst se však výměnou za finanční náhradu nakonec vzdala a získala podíl na&nbsp;kutnohorském zisku z&nbsp;těžby.</p>



<p>Jindřich s&nbsp;Eliškou se nakonec usadili v&nbsp;Brně a některé zdroje uvádí, že se v&nbsp;roce 1319 vzali, ovšem to jsou pouze domněnky, které nelze nijak potvrdit. <strong>Pár spolu každopádně setrval až do Jindřichovy smrti</strong> o 10 let později. Eliška se následně věnovala mecenášské činnosti, čímž pravděpodobně navázala na přání svého prvního manžela Václava II.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/milujemebrno/photos/a.324840684345297/462990310530333/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/milujemebrno/photos/a.324840684345297/462990310530333/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/milujemebrno/">Miluji Brno</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/milujemebrno/photos/a.324840684345297/462990310530333/?type=3">Středa 24. června 2015</a></blockquote></div>



<p>Byla velice nakloněna cisterciáckým mniškám, kterým darovala 8 cenných iluminovaných rukopisů, a založila dokonce cisterciáckou řeholi. <strong>Poslední léta svého života trávila v&nbsp;klášteře Panny Marie v&nbsp;Brně,</strong> jejž rovněž založila. Eliška zemřela dne 19. října 1335 a byla pohřbena v klášteře vedle svého milovaného Jindřicha z Lipé.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další významné české panovnice znáte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Eliška Rejčka" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/co6AZT_UXHM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-historyofroyalwomen">Zdroj: <a href="https://www.historyofroyalwomen.com/elisabeth-richeza-of-poland/elisabeth-richeza-of-poland-twice-a-queen-of-bohemia/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HistoryOfRoyalWomen</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/dvojnasobna-kralovna-eliska-rejcka/">Divoký život Elišky Rejčky: Dvojnásobná česká královna bořila středověké mýty o ženách, byla nezávislá a měla moc</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/co6AZT_UXHM" duration="208">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/co6AZT_UXHM" />
			<media:title type="html">Eliška Rejčka: Mocná královna vdova &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Eliška Rejčka byla vlivná šlechtična, dvojnásobná královna a vdova, která se nedržela zpátky v politickém ani milostném životě.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/co6azt_uxhm.jpg" />
			<media:keywords>Historie,Přemyslovci,středověk,Eliška</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="106286" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/zavrazdeni-premysla-velkopolskeho-783x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/zavrazdeni-premysla-velkopolskeho-783x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kníže válečník: Vladimír Veliký v roli vládce Kyjevské Rusi, soudobě nejmocnějšího státu v Evropě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/vladimir-veliky-vladce-kyjevske-rusi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 Apr 2022 05:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=100092</guid>

	
					<description>Ačkoli křesťanství se v Kyjevě vyskytovalo již dávno před Vladimírovou vládou, on sám zůstal ještě dlouho pohanem a údajně se účastnil modlitebních obřadů s lidskými oběťmi.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kyjevský velkokníže Vladimír Veliký, který k&nbsp;překvapení všech konvertoval ke křesťanství, patří bezesporu mezi jednoho z&nbsp;nejvýznamnějších světců v&nbsp;dějinách lidstva. Z dnešního pohledu se však rozhodně <strong>nejednalo o člověka svatého, nýbrž o schopného vladaře a mistrného intrikána</strong>, jenž si získal poslušnost poddaných organizací jednotného náboženství, které měl jeho lid vyznávat. Tehdejší pohanství potřebovalo obměnit, a tak se kníže začal poohlížet po monoteistickém náboženském systému.</p>



<h2 id="h-v-ra-jako-poj-tko-znep-telen-ch-n-rod">Víra jako pojítko znepřátelených národů</h2>



<p>Vladimír, narozen roku 956, byl synem knížete a válečníka Svjatoslava a vnukem svaté Olgy. Svjatoslav se však soustavně zdržoval na různých <a href="/tag/valka/">vojenských taženích</a> mimo Kyjev, a tak výchova jeho dětí připadla na jeho křesťanskou matku, svatou Olgu. <strong>Když Vladimír dospěl, stal se z něj moudrý vládce a velmi schopný válečník.</strong> Bránil Rus před ustavičnými nájezdy asijských hord a vybudoval opevnění na východních hranicích své země. Také se mu podařilo znovu dobýt Halič (dnešní západní Ukrajina) od Poláků, podmanit si tamní vzpurné kmeny a svrhnout jejich knížata.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/OrthodoxyBall/photos/a.480604738693832/1348898258531138/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/OrthodoxyBall/photos/a.480604738693832/1348898258531138/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/OrthodoxyBall/">ORTHODOXYball</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/OrthodoxyBall/photos/a.480604738693832/1348898258531138/?type=3">Úterý 23. května 2017</a></blockquote></div>



<p>Své syny pak vyslal do několika různých oblastí země jako své pobočníky a zástupce, aby tam jeho jménem vládli. Snažil se tak posílit ústřední moc hlavního města své rozsáhlé říše, Kyjeva. A to přinejmenším úspěšně. Vladimír rovněž <strong>pomohl císaři Basilovi II. v boji proti nepřátelským Bulharům</strong> a při potlačování domácích vzbouřenců v oblasti Malé Asie. Odrazil také asijské Pečeněhy a na znamení vděčnosti za pomoc Boží nechal na bitevním poli vystavět chrám Proměnění Páně.</p>



<p>Jakmile si Vladimír pomocí svých početných vojsk dostatečně upevnil moc, rozhodl se utužit jednotu mezi ne zrovna spřátelenými provinciemi. A to <strong>plošným zavedením křesťanství na území Kyjevské Rusi</strong>. Křesťanství, nebo spíše monoteistická víra obecně, se již dříve osvědčilo jako silné duchovní i mravní pojítko, které dokázalo sjednotit dokonce i znepřátelené válčící kmeny v jeden národ.</p>



<h2 id="h-zkoumal-mnoh-n-bo-enstv">Zkoumal mnohá náboženství</h2>



<p>Než se však Vladimír definitivně rozhodl právě pro křesťanství, zajímal se o jednotlivá náboženství sousedních národů, <strong>včetně islámu, judaismu a severských božstev</strong>, a velmi důkladně zkoumal jejich učení. Vladimírův úmysl zbavit se pohanství a s ním i jeho bohů vyvolal pozornost u představitelů řady různých náboženství. Za Vladimírem dokonce přijížděly celé delegace zástupců těchto náboženství, kteří mu chtěli vyložit a objasnit principy své víry.</p>



<p>Po pečlivém studiu nauky jednotlivých náboženství se Vladimír rozhodl přijmout pro sebe i svou zemi právě křesťanskou víru. <strong>Křesťanství byl kníže příznivě nakloněn </strong>mimo jiné i díky své babičce, svaté Olze. V době Olžiny vlády (945–962) se v zemi mohl stát křesťanem úplně každý, i když to obecně vzato nebylo příliš v módě.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/neolaiaethnikisdrasis/photos/a.1430189127003568/1462300253792455/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/neolaiaethnikisdrasis/photos/a.1430189127003568/1462300253792455/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/neolaiaethnikisdrasis/">Νεολαία Εθνικής Δράσης</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/neolaiaethnikisdrasis/photos/a.1430189127003568/1462300253792455/?type=3">Sobota 10. června 2017</a></blockquote></div>



<p>V roce 987 byl kníže pokřtěn biskupem města Korsun na poloostrově Krym. Po svém návratu do Kyjeva pak <strong>nechal zničit všechny pohanské modly</strong>. Následně v roce 988 vydal kníže rozkaz, aby se všichni obyvatelé hlavního města Kyjev vydali k řece Dněpr a vstoupili do ní. Když se tak stalo, kněží je hromadně pokřtil. </p>



<p>S příliš velkým odporem se Vladimír na své cestě ke christianizaci země nesetkal. Přece jen půda pro křesťanské náboženství byla v zemi připravována již po celá staletí. <strong>Rus udržovala obchodní styky s&nbsp;Byzantskou říší</strong> a zejména pak se samotnou Konstantinopolí, hlavním městem Byzantské říše a nejvýznamnějším centrem křesťanské nauky.</p>



<p>Christianizace tak za Vladimírovy vlády probíhala plynule a bez větších zádrhelů. Po oficiálním zavedení křesťanství došlo k&nbsp;reformě celé církve, v&nbsp;čele církve stanul kyjevský metropolita, <strong>který měl prakticky všechna práva patriarchy</strong>, snad kromě titulu samotného. Kyjevská církev byla v té době rozsáhlejší než celý konstantinopolský patriarchát. Metropolita, jakožto hlava církve, jmenoval do funkce biskupy a ti pak pověřovali jednotlivé kněze správou farností. Rovněž kyjevské církevní texty nabyly své kanonické podoby.</p>



<h2 id="h-velkokn-e-byl-svato-e-en">Velkokníže byl svatořečen </h2>



<p>Svá poslední léta Vladimír strávil obranou země před útoky Pečeněhů, upevňováním mocenského postavení hlavního města <a href="/tag/ukrajina/">Kyjev</a>, úsilím o oživení křesťanského smýšlení i náboženskou výchovou nově konvertovaných poddaných. Ačkoli se lidé začali hlásit ke křesťanské víře, <strong>stále lpěli na některých pohanských zvycích z minulosti</strong>. Církev se však k tomuto problému postavila čelem a vyřešila ho tím, že svým věřícím umožnila spojit například narození Krista s koledami či Velikonoce s „hahilkami“, které sestávají z radostných písní a tanců.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/souloftheeast/photos/a.1529258547312158/1636335499937795/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/souloftheeast/photos/a.1529258547312158/1636335499937795/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/souloftheeast/">The Soul of the East</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/souloftheeast/photos/a.1529258547312158/1636335499937795/?type=3">Úterý 28. července 2015</a></blockquote></div>



<p>Díky tomuto zkulturňování se lidem podařilo skloubit křesťanskou víru s jejich národními zvyky, které nebyly v rozporu s učením Hospodina. <strong>Což také přispělo k šíření evangelií</strong>,<strong> </strong>poněvadž to usnadnilo obyvatelům přijmout pravoslavné učení a uplatňovat jeho zákonitosti v každodenním životě. &nbsp;&nbsp;</p>



<p>Vladimír Veliký zemřel dne 15. července roku 1015. Jeho tělo bylo pohřbeno v kostele Panny Marie, který nechal osobně vystavět. Jeho pohřbu se zúčastnil početný zástup poddaných. <strong>Velkokníže byl po své smrti svatořečen ve městě&nbsp;Cherson </strong>a dodnes je považován za rovnocenného apoštolům. Pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu ustanovila svátek svatého Vladimíra na 15. července.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak vnímáte postavu Vladimíra Velikého a jeho náboženské reformy vy? </strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="How the Rus Became Christian - Vladimir the Great DOCUMENTARY" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/TYxsfTMxaNY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-britannica">Zdroj: <a href="https://www.britannica.com/biography/Vladimir-I" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/vladimir-veliky-vladce-kyjevske-rusi/">Kníže válečník: Vladimír Veliký v roli vládce Kyjevské Rusi, soudobě nejmocnějšího státu v Evropě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/TYxsfTMxaNY" duration="1144">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/TYxsfTMxaNY" />
			<media:title type="html">Vladimír Veliký: Mocný vládce a reformátor &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Velkokníže Vladimír Veliký si podmanil obrovské území a stanul v čele jednoho z nejmocnějších států v historii Evropy, Kyjevské Rusi.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/tyxsftmxany.jpg" />
			<media:keywords>Historie,Rusko,středověk,Ukrajina,Vladimír</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="104457" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/vladimir-veliky-portret-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/04/vladimir-veliky-portret-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Česká královna s nemanželským dítětem: Zamiloval se do matky Václava II. a zaplatil vlastním životem</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/zamiloval-se-do-ovdovele-kralovny-a-zaplatil-vlastnim-zivotem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 10 Apr 2022 05:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Přemyslovci]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=80631</guid>

	
					<description>Milenecký vztah odporoval všem dobovým konvencím. Nejen kvůli jejich odlišenému postavení, ale třeba i proto, že se jim narodil nemanželský potomek.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Královská vdova Kunhuta, dříve provdána za milovaného krále železného a zlatého, Přemysla Otakara II., jenž v&nbsp;roce 1278 zahynul na Moravském poli, překvapila celý královský dvůr, když <strong>přijala žádost o ruku Záviše Falkenštejna</strong>, Vítkovce, kterého sám Přemysl Otakar II. prohlásil za psance. Lidé se bouřili a sňatek odsuzovali, král Václav II. však milencům požehnal.</p>



<h2 id="h-z-psance-milencem-kr-lovsk-vdovy">Z&nbsp;psance milencem královské vdovy</h2>



<p>Po smrti svého milovaného chotě nechala královna Kunhuta poslat pro Otu V. Dlouhého, který se měl mladému a nezkušenému králi Václavu II. stát poručníkem. Ota však prahnul po moci, <strong>mladého krále zajal a odvezl i s matkou na Bezděz.</strong> Královská vdova však svého syna po necelých čtyřech měsících opustila a poté, co ve Znojmě pochovala svého chotě, obrátila se na Rudolfa I. Habsburského s&nbsp;žádostí o pomoc, jelikož Ota Braniborský plánoval odvézt Václava do Žitavy a následně do Braniborska. Římský král tedy v&nbsp;roce 1280 vojensky zasáhl, ovšem neúspěšně.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1769939129826935&amp;set=a.221975557956641&amp;type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1769939129826935&amp;set=a.221975557956641&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/roman.muzeum">Roman Rudský</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1769939129826935&amp;set=a.221975557956641&amp;type=3">Úterý 18. srpna 2020</a></blockquote></div>



<p>Záviš z&nbsp;Falkenštejna sehrál klíčovou roli ve sporu mezi českým králem <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/premyslovci/">Přemyslem Otakarem II.</a> a římským králem Rudolfem I. Habsburským. Poté, co český panovník odmítl uznat Rudolfa I. Habsburského za římského krále, <strong>vyzval Rudolf českou šlechtu k&nbsp;odboji</strong>, načež začala na jeho stranu hromadně přecházet česká šlechta, biskupové i hospodáři. K&nbsp;odboji proti Přemyslovi se přidal i Záviš, který neuznával vrchní práva českého panovníka a v&nbsp;čele Vítkovců prováděl nájezdy na královský majetek.</p>



<p>Za své činy proti trůnu byli Vítkovci potrestáni a Záviš prohlášen psancem. Po smrti Přemysla Otakara II. se Záviš vrátil do Čech a za pomoci Ojíře ze Svin získal zpět své statky. Když pak zjistil, že ostatní Vítkovci přijali suverenitu Oty Braniborského, <strong>vydal se během roku 1280 na dvůr královny Kunhuty</strong>, aby se přidal k&nbsp;odboji proti Otovi. Údajně pro tento důvod jej královna, i přes neshody, které v&nbsp;minulosti panovaly mezi ním a jejím zesnulým chotěm, přijala do svých služeb a učinila z něj svého milence.</p>



<h2 id="h-skand-l-na-kr-lovsk-m-dvo-e">Skandál na královském dvoře</h2>



<p>Záviš z&nbsp;Falkenštejna byl údajně velice charismatický a přitažlivý muž. Byl udatným rytířem, proslulým básníkem a vyznačoval se dobrými mravy. Královská vdova Kunhuta, matka Václava II. byla známá svou uhrančivou krásou, panovačností, hrdostí a impulzivností. <strong>Jejich vztah byl často označován za velice vášnivý</strong> a někteří dokonce tvrdli, že Záviš královnu očaroval, což bylo konec konců ve středověku běžné vysvětlení pro události tohoto druhu.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1659182424209208&amp;id=100003523981572" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1659182424209208&amp;id=100003523981572" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Богдан Мельниченко</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1659182424209208&amp;id=100003523981572">Neděle 9. září 2018</a></blockquote></div>



<p>Přesto byl milenecký vztah Kunhuty a Záviše pro širokou veřejnost pobuřující. Lidé si byli moc dobře vědomi, že byl Záviš vůdcem vítkovského odboje proti králi, který se velkým dílem podílel na porážce českého panovníka a jeho smrti v&nbsp;bitvě na Moravském poli. </p>



<p>Mezi poddanými dokonce kolovaly zvěsti a pomluvy, že sama královna usilovala o úmrtí krále, jelikož byla do Záviše zamilovaná. <strong>Záviš byl navíc pouhým šlechticem, nikoli příslušníkem královského rodu</strong>, v&nbsp;očích mnohých tak Kunhuta zneuctila památku svého zesnulého manžela a sebe i svůj rod hluboce zahanbila.</p>



<h2 id="h-kr-lovna-se-ob-vala-hn-vu-sv-ho-syna">Královna se obávala hněvu svého syna</h2>



<p>Když byl král <a href="/tag/premyslovci/">Václav II.</a> v roce 1283 konečně propuštěn ze zajetí Oty Braniborského, ocitl se v obklopení skupiny šlechticů, kteří mu našeptávali své pokroucené pravdy. Kunhuta napjatě vyčkávala, <strong>jak její syn, kterého před lety opustila, zareaguje na její nemalé prohřešky.</strong> Pro překvapení všech však Václav svou matku přivítal s otevřenou náručí a na její žádost přijal vřele i Záviše a Ješka, syna Kunhuty a Záviše.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1884108831889492" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1884108831889492" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/">Random History of the Day</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1884108831889492">Čtvrtek 21. června 2018</a></blockquote></div>



<p>Mezi lety 1284 – 1285 požádal Záviš Václava o svolení ke sňatku s&nbsp;jeho matkou. Václav sňatku požehnal a oficiální svatba se konala v&nbsp;červnu roku 1284 v&nbsp;Praze. Záviš se tak <strong>stal oficiálně Václavovým otčímem a zároveň královským regentem</strong>. Ve svých rukou nyní soustřeďoval veškerou královskou moc.</p>



<p>Záviš byl Václavovi bezpochyby dobrým učitelem, věnoval se jeho vladařské i rytířské výchově a s&nbsp;cílem zaučit mladého krále a upevnit jeho moc podnikl po jeho boku několik úspěšných válečných tažení. <strong>Čímž navíc odstranil loupežníky a uklidnil odbojné šlechtice</strong>. Královské vdovy v&nbsp;Čechách se však zpravidla nevdávaly a svatba Kunhuty se Závišem tak vyvolala další vlnu pohoršení. O poněkud znepokojivou situaci v&nbsp;Čechách se začal zajímat také Řím.</p>



<h2 id="h-v-clavovi-zamotala-hlavu-jeho-mladi-k-cho">Václavovi zamotala hlavu jeho mladičká choť</h2>



<p>Když Kunhuta 9. září roku 1285 podlehla tuberkulóze, vydal Václav listinu, v níž Závišovi a Ješkovi daroval k věčnému dědictví hrad Lanšperk a města Lanškroun a Poličku. Smrt Kunhuty však dosti výrazně <strong>ovlivnila mocenské postavení Záviše</strong>. Kolem krále Václava se to začalo hemžit Závišovými nepřáteli a podstatný vliv měl na českého krále také Rudolf Habsburský, mezi nímž a Závišem to již nějakou dobu pořádně jiskřilo.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/habsburkove/photos/a.349372511840870/861020787342704/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/habsburkove/photos/a.349372511840870/861020787342704/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/habsburkove/">Habsburkové</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/habsburkove/photos/a.349372511840870/861020787342704/?type=3">Sobota 5. března 2016</a></blockquote></div>



<p>Záviš však až příliš spoléhal na Václavovo dobré smýšlení o jeho osobě a na zvěsti kolující po královském dvoře příliš nedbal. Situace se pak rychle změnila s&nbsp;příchodem Guty, dcery Rudolfa Habsburského a Václavovi smluvené družky, na Pražský hrad. Očekávalo se od ní, že<strong> její přítomnost na královském dvoře pomůže zvrátit Závišův vliv na Václava.</strong> A očividně se tak opravdu stalo, neboť Záviš svého úřadu brzy zanechal a uchýlil se do ústraní.</p>



<p>Od té doby již šel vztah mezi Závišem a Václavem jen z&nbsp;kopce. Mezi dříve blízkými přáteli vznikl spor o královské poklady, korunní skvosty a statky po královně Kunhutě, <strong>které byl</strong> <strong>Záviš ochoten vydat jen v&nbsp;případě, že</strong> <strong>bude Ješkovi uděleno dědičné knížectví</strong>. Václav však tento požadavek označil za nemístný a zavrhnul jej. Jeho nevraživost vůči Závišovi začala rychle stoupat.</p>



<h2 id="h-neuv-en-s-atek-s-b-valou-jepti-kou">Neuvážený sňatek s&nbsp;bývalou jeptiškou</h2>



<p>V roce 1288 se Záviš oženil s uherskou princeznu Alžbětou, bývalou jeptiškou, jejíž dřívější aféru s knížetem Štěpánem Urošem probírala celé Evropa. Alžběta porodila Závišovi syna. <strong>Na křest svého potomka pozval Záviš jeho budoucí kmotry</strong>, mezi nimiž měl být i Václav II. Neuváženého sňatku však využila řada lidí, blízkých králi Václavovi, kteří jej přesvědčili, že proti němu chystá Záviš spiknutí a pokusí se jej zavraždit. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/533036186788625/photos/a.533072190118358/642111062547803/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/533036186788625/photos/a.533072190118358/642111062547803/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Přemyslovci-533036186788625/">Přemyslovci</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/533036186788625/photos/a.533072190118358/642111062547803/?type=3">Pondělí 2. června 2014</a></blockquote></div>



<p>Ačkoli neexistují žádné písemné doklady o tom, že by Záviš plánoval vraždu českého krále, o svůj život se Václav obával oprávněně. V&nbsp;té době již byl jediným následníkem svého rodu, <strong>neboť jeho prvorozený syn téhož roku zemřel.</strong> Václav pozvání přijal, avšak připravil na Záviše lest. Když Záviš přijel do Prahy, aby krále osobně doprovodil, nechal jej Václav zatknout. </p>



<p>Byl uvržen do Bílé věže, kde pobýval až do roku 1290, dlouhé chvíle si prý krátil skladbou písní. Na Závišovo zatčení odpověděli Vítkovci odbojem. <strong>Avšak král Václav II. nezaváhal a začal okamžitě jednat.</strong> Pod hrozbou Závišovy popravy začali všichni Vítkovci otevírat brány svých velmožných hradeb, tedy až na jednoho. Závišův bratr Vítek se vzepřel, načež byl Záviš bez váhání popraven u Hluboké nad Vltavou.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Václav II.  S01E04" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ekrpFrEfrVY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co myslíte, navázal Záviš milostný poměr s Kunhutou z vypočítavosti a z touhy po moci, či ji skutečně miloval?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-text-lindy-niesnerov">Zdroj: Autorský text Lindy Niesnerové </h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/zamiloval-se-do-ovdovele-kralovny-a-zaplatil-vlastnim-zivotem/">Česká královna s nemanželským dítětem: Zamiloval se do matky Václava II. a zaplatil vlastním životem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ekrpFrEfrVY" duration="1053">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ekrpFrEfrVY" />
			<media:title type="html">Svůdce Záviš: K moci přes královninu loži &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Kunhuta Uherská byla velmi půvabná a vášnivá žena. Ve 13. století se jako druhá manželka Přemysla Otakara II. stala královnou českých zemí.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/ekrpfrefrvy.jpg" />
			<media:keywords>Historie,Přemyslovci,středověk,Vítkovci</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="82753" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-druhy-kunhuta-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-druhy-kunhuta-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Král Václav II. byl brilantním diplomatem a mocným vladařem dvou království. Přesto jej v historii zastínil jeho úspěšný otec</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/zivot-krale-vaclava-mocneho-vladare-dvou-kralovstvi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Mar 2022 07:40:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Přemyslovci]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=68897</guid>

	
					<description>Václav II. patří bezpochyby k nejúspěšnějším panovníkům, kteří kdy panovali na českém území. Přesto je v českých dějinách často opomíjen a zastíněn slávou svého otce.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Byl předposledním Přemyslovcem na českém trůně a neprávem patří k opomíjeným postavám středověku. Řeč je o vladaři Václavu II., jenž dosedl na český i polský královský trůn. Často bývá <strong>zastíněn velkolepým a zářivým obrazem svého otce</strong> Přemysla Otakara II. Tento tichý diplomat se na první pohled možná jeví jako méně zajímavá a paradoxně i ne tak úspěšná postava, opak je však pravdou.</p>



<h2 id="h-p-emyslovci-byli-u-moci-dlouho">Přemyslovci byli u moci dlouho</h2>



<p>Vláda rodu Přemyslovců trvala na českém území více než čtyři století, ovšem na královský trůn jich usedlo pouze sedm. Sjednotili a kristianizovali zemi, vybudovali pevné základy státu, založili českou církev,<strong> tvrdě si podmanili doposud svobodné obyvatele země,</strong> sehráli roli soudců a zákonodárců a hájili české území. Ani hladomory a epidemie nedokázaly zvrátit populační růst. Za jejich vlády český stát vzkvétal a postupně se stal nejsilnějším ve střední Evropě. &nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="799" height="744" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia.png" alt="" class="wp-image-68953" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia.png 799w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-268x250.png 268w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-768x715.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-720x670.png 720w" sizes="(max-width: 799px) 100vw, 799px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Václav II. provedl mincovní reformu a úspěšně expandoval do Slezska i Polska. Zemřel ve věku pouhých 34 let.</figcaption></figcaption>


<p>Ambicím českých panovníků se otevřel prostor nejen na západě, kde měli možnost podílet se na volbě říšského panovníka, ale také na východě v&nbsp;doposud nepřístupných krajinách polského a uherského království. Jednoznačně <strong>nejlépe těchto nových možností využil právě Václav II</strong>., český král, moravský markrabě, krakovský vévoda, polský král, pán Míšně a otec pozdějšího krále uherského.</p>



<h2 id="h-v-d-tstv-p-i-el-o-oba-rodi-e">V&nbsp;dětství přišel o oba rodiče</h2>



<p>Václav II. se narodil v září roku 1271 jako dlouho očekávaný syn Přemysla Otakara II. Pojmenován byl po svatém Václavu, hlavním patronu <a href="/tag/ceska-republika/">českých zemí</a> a symbolu české státnosti. <strong>V dětství si Václav prožil těžké chvíle</strong>, nepřišel jen o otce, jenž zemřel na Moravském poli, ale také o matku, která svou roli ovdovělé panovnice doslova nezvládla.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/kudyznudy/photos/a.152183402545/10154040310082546/?type=3" data-width="750" data-show-="" text="true"><blockquote cite="https://www.facebook.com/kudyznudy/photos/a.152183402545/10154040310082546/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p> Bezděz &#8211; http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/kralovskou-cestou-se-vydejte-na-vylet-na-hrad-bezd.aspx </p> Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/kudyznudy/"> Kudy z nudy       </a> dne  <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/kudyznudy/photos/a.152183402545/10154040310082546/?type=3"> Středa 16. listopadu 2016 </a></blockquote></div>



<p>Václav byl ještě moc mladý na to, aby usedl na trůn, proto jej po smrti otce převezli společně s matkou Kunhutou, druhou manželkou Přemysla Otakara II., na hrad Bezděz a poručníkem se mu stal Ota Braniborský. Václavova <strong>matka poté pod záminkou pohřbení manželova těla odjela</strong> a už se nevrátila, započal její vztah se Závišem u Falkenštejna. Jakmile mladý panovník dosáhl dospělosti, začal usilovat o převzetí vlády do svých rukou, neměl již v&nbsp;úmyslu dělit se o svůj trůn s&nbsp;druhými. &nbsp;</p>



<h2 id="h-nen-padn-diplomat-a-mocn-panovn-k">Nenápadný diplomat a mocný panovník</h2>



<p>Pražský dvůr se počátkem devadesátých let <a href="/tag/stredovek/">13. století</a> zcela proměnil a prostor dostali především vzdělanci, kteří se stali královskými rádci v zahraniční politické aktivitě. Václavovy úplně první kroky <strong>směřovaly do slezsko-polské enklávy a Míšeňska.</strong> Rozhodl se také zasáhnout do voleb nového říšského krále a v roce 1298 pod příslibem dalších územních zisků podpořil svého švagra Albrechta, jenž se nakonec opravdu říšským králem stal.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik.jpg" alt="" class="wp-image-68936" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: České muzeum stříbra Kutná Hora</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Václav II. na první pohled působil přísným a tvrdým dojmem, ve skutečnosti však trpěl mnoho fobiemi, například panickým strachem z koček. </figcaption></figcaption>


<p>Václav velmi usiloval o polskou korunu a svou snahu ještě několikanásobně podpořil vyjednáním sňatku s&nbsp;dcerou polského krále Přemysla II. Velkopolského, v&nbsp;Česku známé pod jménem Eliška Rejčka, <strong>které v době zásnub bylo pouhých dvanáct let.</strong> Zprostředkováním diplomata Petra z&nbsp;Aspeltu při vojenské výpravě do Polska si zajistil předběžný souhlas římského krále Albrechta I. Habsburského. Polským králem byl pak Václav II. korunován v&nbsp;roce 1300.</p>



<p>Český panovník dokončil budování základní sítě královských měst v&nbsp;Čechách, se kterým začal jeho otec. Za Vlády Václava II. tak vznikla Plzeň, Kutná Hora, Sušice a další významná města. Roku 1301 <strong>se vladař nečekaně dočkal nabídky další královské koruny</strong>, když zemřel poslední uherský král Ondřej III. Přemyslovci měli s&nbsp;uherským rodem dobré vztahy a přijali nabídku ujmout se vlády, samotný Václav II. se však koruny vzdal ve prospěch svého syna Václava III.</p>



<h2 id="h-dv-r-se-otev-el-vzd-lanc-m-i-b-sn-k-m">Dvůr se otevřel vzdělancům i básníkům</h2>



<p>Možná se to na první pohled nezdá, ale panovníkův život nevyplňovaly jen politické aktivity a úsilí o reformy. Na pražském dvoře se pravidelně setkávali učenci vzdělaní v&nbsp;oblasti teologie, lékařství, práva nebo třeba astrologie. <strong>Václav II. byl také velice zbožný muž</strong>, aktivně podporoval církev a zakládal kláštery. Nejvýznamnější je pravděpodobně Zbraslavský klášter, který panovník zmiňuje i ve své závěti jako místo, kde chtěl být pohřben.</p>



<p>Český a <a href="/tag/polsko/">polský</a> král byl nejen respektovaným evropským panovníkem, ale patřil také mezi minnesängry – skupinu německých básníků, jež se ve své zemi snažila o aklimatizaci dvorské poezie francouzského původu. <strong>Připisovány jsou mu tři básně/písně,</strong> které najdeme ve Velkém heidelberském zpěvníku<strong>,</strong> slavném kodexu Manesse. Jsou zapsány středo-hornoněmčinou, tedy řečí dvorské kultury tehdejší střední Evropy neboli jazykem velkého světa.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="844" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav.jpg" alt="" class="wp-image-68952" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-296x250.jpg 296w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-768x648.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-720x608.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>V době sňatku s Gutou, dcerou krále Rudolfa II. Habsburského, bylo Václavovi i jeho nastávající pouhých třináct let. </figcaption></figcaption>


<p>V básních zvládl panovník šikovně propojit poetickou formu se svými&nbsp;mocenskými aspiracemi v&nbsp;politické oblasti. Předpokládá se, že tvorba Václava II. byla ovlivněna slavným poetou <strong>Jindřichem z&nbsp;Míšně.</strong> <strong>Ten údajně pobýval nějakou dobu na pražském hradě</strong> a s&nbsp;králem si byl blízký. Jeho pobyt na královském dvoře však není přímo doložen, nicméně je pravděpodobné, že jej alespoň navštívil, neboť básník běžně cestoval mezi dvory středoevropských vládců.</p>



<p>Podle Kroniky takřečeného Dalimila, který Václavovi nebyl příliš nakloněn, obdivoval rytířství jeho otce, král na svém dvoře vytvořil skupinku, <strong>která se nazývala Družstvo Venušino</strong>. Jednalo se o kratochvilnou zábavu, s velmi lechtivou poezií, která měla až homosexuální podtext. Václav se v řadě věcí dobově vymykal. Nebyl válečník a navíc zřejmě trpěl tuberkulózou, na kterou předčasně skonal. </p>



<h2 id="h-p-d-p-emyslovsk-dynastie">Pád přemyslovské dynastie</h2>



<p>Václava zřejmě ovlivnila tragická smrt jeho otce, často diskutované braniborské zajetí a poručnictví Záviše z Falkenštejna. <strong>Byl nepochybně velmi inteligentní</strong>, schopný se poučit a přizpůsobovat se podmínkám. Ve skutečnosti byl zřejmě vynikající manipulátor a jeho nadání pro mocenskou diplomacii bylo mimořádné. Například věznitel Ota se stal velmi věrným služebníkem. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/photos/a.1966023683705045/1402711866702899/?type=3" data-width="750" data-show-="" text="true"><blockquote cite="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/photos/a.1966023683705045/1402711866702899/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p> PRAŽSKÝ GROŠ, REVERS      
s českým heraldickým dvouocasým korunovaným lvem </p> Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/"> Heraldika </a> dne  <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/photos/a.1966023683705045/1402711866702899/?type=3"> Čtvrtek 19. května 2016 </a></blockquote></div>



<p>Podle mnohých historiků představuje vláda Václava II. vrchol <a href="/tag/premyslovci/">přemyslovské dynastie</a>, kdy došlo k&nbsp;největším proměnám českého státu na politickém poli, v&nbsp;oblasti hospodářského života i v utváření společenské kultury. <strong>Po dosažení tohoto vrcholu však následuje strmý pád </strong>–<strong> </strong>skon mladého krále a následné vymření dynastie po meči, kdy pouhý rok po smrti Václava II. byl jeho syn zákeřně zavražděn, a vzestup českého království tak na nějaký čas zmařen.</p>



<p>Je škoda, že bývá Václav II. tak často zastíněn svým otcem Přemyslem Otakarem II., bezpochyby skvělým panovníkem, který však nakonec skončil poražen na Moravském poli a zemřel zbaven všech svých územních výdobytků, zatímco <strong>Václavova smrt představovala odchod panovníka</strong>, jenž byl na vrcholu své moci, vládce dvou silných království disponujícího nezměrným bohatstvím.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Byl Václav II. úspěšnějším panovníkem než jeho otec?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The History of Czech Republic : Every Year" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/zeAWMvBFPm4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-charv-tov-kate-ina-v-clav-ii-kr-l-esk-a-polsk-praha-vy-ehrad-2007-isbn-978-80-7021-841-9-mar-z-karel-v-clav-iii-posledn-p-emyslovec-na-esk-m-tr-n-esk-bud-jovice-veduta-2007-isbn-978-80-86829-25-8">Zdroj: CHARVÁTOVÁ, Kateřina. <em>Václav II. Král český a polský</em>. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9, MARÁZ, Karel. <em>Václav III.: poslední Přemyslovec na českém trůně</em>. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-25-8</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/zivot-krale-vaclava-mocneho-vladare-dvou-kralovstvi/">Král Václav II. byl brilantním diplomatem a mocným vladařem dvou království. Přesto jej v historii zastínil jeho úspěšný otec</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/zeAWMvBFPm4" duration="443">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/zeAWMvBFPm4" />
			<media:title type="html">Neprávem opomíjený král Václav II. &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Václav II. se řadí k nejúspěšnějším panovníkům, kteří kdy usedli na český trůn. Přesto je v českých dějinách často opomíjen.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/zeawmvbfpm4.jpg" />
			<media:keywords>Historie,Přemyslovci,středověk,Václav II.</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-150x150.png" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia.png" medium="image">
			<media:title type="html">wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia</media:title>
			<media:description type="html">Václav II. provedl mincovní reformu a úspěšně expandoval do Slezska i Polska. Zemřel ve věku pouhých 40 let.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">vaclav-II-cesky-panovnik</media:title>
			<media:description type="html">Václav II. na první pohled působil přísným a tvrdým dojmem, ve skutečnosti však trpěl mnoho fobiemi, například panickým strachem z koček.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">cesko-polsky-kral-vaclav</media:title>
			<media:description type="html">V době sňatku s Gutou, dcerou krále Rudolfa II. Habsburského bylo Václavovi i jeho nastávající pouhých dvanáct let.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="70411" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesky-polsky-kral-vaclav-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesky-polsky-kral-vaclav-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Na Moravském poli zemřel český král Přemysl Otakar II. Se svojí rozpínavostí nakonec narazil</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/moravske-pole-bylo-hrobem-ceskeho-krale/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 09 Feb 2022 05:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Česká republika]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=71152</guid>

	
					<description>Středověké bitvy mohly být neobyčejně tvrdé a často v nich proti sobě stály desetitisíce bojovníků. K tomu, aby někdo prohrál, stačila i jediná chyba či chytrý tah nepřítele.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Český král <a href="/tag/premyslovci/">Přemysl Otakar II.</a> byl panovníkem, který se neustále snažil rozšiřovat území, kterému vládl. Soudobě se Evropě hospodářsky dařilo a ačkoli ne vše, co by chtěl, nakonec získal, <strong>svá panství rozšířil především směrem do Rakouska</strong>. Nakonec se z něho stal nejspíše nejmocnější muž ve střední Evropě. Začal toužit po něčem víc a tím byla koruna Svaté říše římské.</p>



<h2 id="h-spor-o-mskou-korunu">Spor o římskou korunu</h2>



<p>Zde ale narazil na schopného soupeře. Tím byl Rudolf I. Habsburský, který se nakonec v roce 1273 stal i římskoněmeckým králem. To vyústilo v rozsáhlou diplomatickou bitvu, během které se oba muži snažili na svoji stranu získat co nejvíce spojenců. <strong>Volba Rudolfa ale byla nakonec potvrzena</strong>. Spojenci Rudolfa zaútočili i na panství Přemysla Otakara II. hlavně v oblasti dnešního Rakouska a místní šlechta se k nim přidala. V listopadu 1276 s Rudolfem uzavřel mír, ale o svá panství v Rakousku přišel.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana.jpg" alt="" class="wp-image-71149" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel GiMa38 / Creative Commons / CC BY-SA </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Přemysl Otakar II. na Prašné bráně</figcaption></figcaption>


<p>To nebylo jediné. V Čechách se proti němu začali bouřit někteří mocní šlechtici. Jednalo se především o Vítkovce, kteří vládli na českokrumlovském panství. <strong>Králi nedokázali zapomenout, že se na jihu Čech snažil omezit jejich moc</strong>, založil třeba České Budějovice nebo klášter Zlatá koruna. S jejich rebelií se vypořádal, ale Vítkovci stále zůstávali v opozici a nemohl tak počítat s jejich pomocí v konfliktech se svým soupeřem.</p>



<h2 id="h-na-stranu-rudolfa-se-p-idaly-uhry">Na stranu Rudolfa se přidaly Uhry</h2>



<p>Velmi ji potřeboval. Habsburkové v té době nebyli ještě mocným rodem, na stranu Rudolfa se totiž přidal mladý uherský král Ladislav IV. Kumán. V létě 1278 obě strany sestavily vojska a vydaly se proti sobě. Armády disponovaly přibližně 25 tisíci vojáků každá. Lišily se v tom, že <strong>české vojsko spoléhalo hlavně na těžkou jízdu</strong>, to habsburské více na lehkou. Po několika menších šarvátkách proti sobě hlavní síly stanuly 26. srpna u Suchých Krůt/Dürnkrut v oblasti zvané Moravské pole.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky.jpg" alt="" class="wp-image-71147" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Michal Maňas / Creative Commons / CC BY</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Rudolf I. Habsburský v Kapli svatého Jeronýma v Olomouci</figcaption></figcaption>


<p>Rudolf měl využít toho, že část vojska českého krále se vydala pro zásoby a zaútočil na pravé křídlo. Pak se do sebe pustily středy obou formací vedené králi. V jednu chvíli se <strong>mohlo vítězství málem přiklonit na stranu Přemysla Otakara</strong>, protože Rudolf spadl z koně a jen s vypětím se ho jeho mužům podařilo zachránit. České vojsko se muselo pod tíhou útoků i pootočit a již nemělo za zády svůj tábor.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="760" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/bitva-moravske-pole.jpg" alt="" class="wp-image-71143" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/bitva-moravske-pole.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/bitva-moravske-pole-320x243.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/bitva-moravske-pole-768x584.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/bitva-moravske-pole-720x547.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Julius Schnorr von Carolsfeld / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Julius Schnorr von Carolsfeld &#8211; Bitva na Moravském poli</figcaption></figcaption>


<p> S bitvou je spojená celá řada legend. Patří mezi ně i příjezd nejmocnějšího Vítkovce, Záviše z Falkenštejna, který měl údajně Přemyslovi nabídnout pomoc, ten ji měl hrdě odmítnout. <strong>V každém případě neúčast mocného rodu byla velkou ztrátou</strong>. Jejich území bylo malým státem a rozkládalo se jak v jižních Čechách, tak v severním Rakousku. Záviš se později stal poručníkem Přemyslova syna a hrál zásadní roli v českém království. </p>



<h2 id="h-smrt-esk-ho-kr-le">Smrt českého krále</h2>



<p>Rudolf po několika hodinách bitvy proti oslabenému pravému křídlu Přemysla Otakara nasadil své zálohy. Naopak české zálohy místo aby se pokusily pomoci, <strong>se většinou daly na útěk, což vedlo k obklíčení středu Přemyslových vojsk</strong>. Bitva se poté změnila v masakr, během kterého bylo zabito kolem 12 tisíc bojovníků českého vojska. Mezi nimi i Přemysl Otakar II. Přemysl byl zákeřně zabit a vysvlečen ze zlatého brnění.</p>



<p>Rudolf se se svými vojsky poté vydal na Moravu, kterou z velké části obsadil. Na Čechy ale netáhl, protože zde se proti němu stavěla místní šlechta a Ota Braniborský, který se <strong>stal poručníkem nedospělého syna zabitého krále Václava. </strong>Toto období znamenalo velký úpadek českých zemí. Když ale mladý Václav II usedl v roce 1283 na trůn, nakonec se mu zase království podařilo sjednotit a obnovit jeho moc.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="518" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-mrtvy.jpg" alt="" class="wp-image-71141" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-mrtvy.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-mrtvy-320x207.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-mrtvy-768x497.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-mrtvy-720x466.jpg 720w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Josef Mathauser / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Josef Mathauser &#8211; Smrt Přemysla Otakara II.</figcaption></figcaption>


<p>Přemysl byl jako panovník sporný, dokázal centralizovat české království a udělat z něj regionální velmoc. Jeho neustálé vojenské výpady a zřejmě značná dávka pýchy způsobily, že okolní panovníci stále více žárlili na jeho moc a <strong>bylo jen otázkou času, kdy dojde ke společnému útoku na Korunu českou</strong>. Navíc jeho snaha vzít moc šlechtě ho ve finále zásadním způsobem oslabila, přesto se jedná o jednoho z našich nejvýznamnějších panovníků.  </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak se mohlo vyvíjet království české, kdyby bitvu vyhrál Přemysl Otakar II?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="❖ BITVA NA MORAVSKÉM POLI - SMRT KRÁLE ŽELEZNÉHO A ZLATÉHO! | Děsivé Dějiny: Brutální Bitvy" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/9Y8E0nXJX0U?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-storiespreschool">Zdroj: <a href="https://www.storiespreschool.com/battle_marchfeld.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Storiespreschool</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/moravske-pole-bylo-hrobem-ceskeho-krale/">Na Moravském poli zemřel český král Přemysl Otakar II. Se svojí rozpínavostí nakonec narazil</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/9Y8E0nXJX0U" duration="729">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/9Y8E0nXJX0U" />
			<media:title type="html">Na Moravském poli Češi prohráli &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Přemysl Otakar II svými výboji a zdatnou politikou získal rozsáhlá území a stal se mocným králem. Osudným se mu stal spor o římskou korunu</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/9y8e0nxjx0u.jpg" />
			<media:keywords>Česká republika,král,středověk,Přemyslovci</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">premysl-otakar-ii-prasna-brana</media:title>
			<media:description type="html">Přemysl Otakar II. na Prašné bráně</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-prasna-brana-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">rudolf-i-habsbursky</media:title>
			<media:description type="html">Rudolf I. Habsburský v Kapli svatého Jeronýma v Olomouci</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/rudolf-i-habsbursky-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/bitva-moravske-pole.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">bitva-moravske-pole</media:title>
			<media:description type="html">Julius Schnorr von Carolsfeld - Bitva na Moravském poli</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/bitva-moravske-pole-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-mrtvy.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">premysl-otakar-ii-mrtvy</media:title>
			<media:description type="html">Josef Mathauser - Smrt Přemysla Otakara II.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-mrtvy-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="106846" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-padl-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-ii-padl-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Jus Primae Noctis: Právo zbavit panenství ženu svého poddaného měl údajně každý šlechtic a muž vyšší třídy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/pravo-zbavit-zenu-panenstvi-mel-feudalni-pan/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 30 Jan 2022 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=66487</guid>

	
					<description>Přestože se o právu první noci ve středověkých knihách poměrně často píše, nenašel se ani jediný právnický dokument, který by jeho existenci potvrzoval.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Právo první noci dávalo středověkým feudálům privilegium sdílet svatební lože s nevěstami rolníků. Ke vzniku této ponižující tradice došlo v&nbsp;patnáctém století, v&nbsp;době, kdy se zmenšoval rozdíl mezi sociálními třídami a <strong>šlechta potřebovala rolníkům připomenout svou nadřazenost. </strong>Historické zmínky a symbolická gesta lze interpretovat jako ukázku feudální síly, se základem v psychologii nátlakové sociální dominance. Zmínky o právu první noci najdeme i u mimoevropských kultur, v&nbsp;detailech se sice liší, ale princip zůstává víceméně stejný. &nbsp;</p>



<h2 id="h-nev-stu-bylo-mo-n-vykoupit">Nevěstu bylo možné vykoupit</h2>



<p>Ve většině evropských zemí měl právo na první svatební noc feudální lord. Ten mohl po svém vazalovi požadovat vykonání tohoto zvyku a poddanému nezbývalo nic jiného, než se smířit s tím, že jeho nevěsta bude svatební noc trávit s&nbsp;jiným mužem. <strong>Poddaný měl však v&nbsp;některých případech právo feudálního pána vyplatit a svou nevěstu tak vykoupit. </strong>Vše tedy nakonec záviselo spíše na solventnosti, síle citů a ochotě rozloučit se se svými úsporami.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="714" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci.jpg" alt="" class="wp-image-66529" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-320x223.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-768x536.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-720x502.jpg 720w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Právo první noci vyobrazené ve španělské expozici Bellas Artes, 1871.</figcaption></figcaption>


<p>Většina obyčejných lidí navíc věřila, že dívka vlastně nemá co ztratit a pro ušetřené peníze se jistě najde lepší využití. Ne každý si navíc troufl postavit se vlastníkovi půdy, na které stálo jejich živobytí. I přes svou nespokojenost se vazalové většinou rozhodli mlčet, aby tak uchránili své rodiny a živobytí.</p>



<h2 id="h-z-poni-uj-c-ho-pr-va-mohla-t-it-i-nev-sta">&nbsp;Z&nbsp;ponižujícího práva mohla těžit i nevěsta</h2>



<p>V některých afrických a asijských kmenech měl právo prví noci šaman či kněz. V tomto případě je však vše přeloženo v náboženské rovině a obecně s&nbsp;tím tedy nemá nikdo problém. Věřilo se, že dívka tímto aktem <strong>dosáhne skrz duchovního zástupce na&nbsp;boha či božstvo,</strong> takže jde vlastně o způsob jakéhosi požehnání. Navíc se kmeny domnívaly, že při tomto obřadu dochází k&nbsp;vyhnání zlých duchů z&nbsp;těla nevěsty a často tak bylo nutné si za tuto službu připlatit.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1002" height="870" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-visconti.png" alt="" class="wp-image-66569" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-visconti.png 1002w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-visconti-288x250.png 288w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-visconti-768x667.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-visconti-720x625.png 720w" sizes="(max-width: 1002px) 100vw, 1002px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Museo Villa dei Cedri / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Dílo s názvem Jus Primae Noctis italského malíře Adolfa Feragutti Viscontiho. </figcaption></figcaption>


<p>Možná se zdá, že jediný, kdo měl z&nbsp;tohoto práva užitek, byl muž, kterému právo první noci patřilo. Ovšem v&nbsp;některých případech z&nbsp;něj těžily i nevěsty. Jedná s&nbsp;totiž o skvělý způsob, jak <strong>skrýt před ženichem a jeho příbuznými fakt, že žena přišla o panenství ještě před svatbou</strong>. Feudální pán sice mohl říct rodině manžela pravdu, málokterý se však o své poddané staral natolik, aby se míchal do jejich soukromých afér.</p>



<h2 id="h-neexistuje-dostate-n-mno-stv-historick-ch-zdroj">Neexistuje dostatečné množství historických zdrojů</h2>



<p>Zda se toto absurdní právo v&nbsp;minulosti skutečně prosazovalo, není tak úplně jasné. O jeho existenci totiž <strong>neexistují žádné věrohodné záznamy</strong> a dnes o něm víme spíše z&nbsp;uměleckých děl a knižních útržků kolujících historií. Friedrich Engels v jednom ze svých děl poukázal na to, že v některých kulturách byl ženich tím posledním, kdo se mohl první noci se svou legitimní ženou domáhat. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Women in Medieval Times" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/9YJlmBcg-So?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Mnoho historiků se také přiklání k&nbsp;teorii, že právo první noci bylo rozšířeno v Rusku. A existují domněnky, že v&nbsp;dobách před rozšířením křesťanství <strong>věnovala nevěsta svou první noc otci, bratrovi nebo jinému zkušenému muži z&nbsp;rodiny</strong> ženicha, aby na začátku rodinného života neměla špatnou zkušenost.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Znáte nějaké další středověké zvyky?</strong> </p>



<h4 id="h-zdroj-gizmodo">Zdroj: <a href="https://gizmodo.com/true-or-false-noblemen-had-the-right-to-sleep-with-any-5944619" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Gizmodo</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pravo-zbavit-zenu-panenstvi-mel-feudalni-pan/">Jus Primae Noctis: Právo zbavit panenství ženu svého poddaného měl údajně každý šlechtic a muž vyšší třídy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/9YJlmBcg-So" duration="267">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/9YJlmBcg-So" />
			<media:title type="html">Právo první noci nepatřilo manželovi &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Právo první noci je pro dnešního člověka jedním z nejhorších zločinů feudalismu. Ve středověku byl však tento zvyk údajně pevně zakořeněn.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/9yjlmbcg-so.jpg" />
			<media:keywords>středověk</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">pravo-prvni-noci</media:title>
			<media:description type="html">Právo první noci vyobrazené ve španělské expozici Bellas Artes, 1871.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-visconti.png" medium="image">
			<media:title type="html">pravo-prvni-noci-visconti</media:title>
			<media:description type="html">Dílo s názvem Jus Primae Noctis italského malíře Adolfa Feragutti Viscontiho.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/pravo-prvni-noci-visconti-150x150.png" />
		</media:content>
	<enclosure length="75958" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/jules-garnier-obraz-le-droit-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/jules-garnier-obraz-le-droit-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Černá smrt: Děsivá pandemie, která zdecimovala středověkou Evropu, předznamenala reformaci</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/morova-epidemie-zdecimovala-evropu-1347/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 29 Jan 2022 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=65618</guid>

	
					<description>Evropští vládci nebyli schopni učinit žádná preventivní opatření, protože nikdo nevěděl, co mor způsobuje, ani jak se šíří. Lidí byli vyděšeni a pokládali mor za Boží trest.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Černá smrt, hrozivá nemoc, jež zdecimovala Euroasii a zabila desítky milionů lidí, se na evropský kontinent dostala v roce 1347, tedy v&nbsp;době, kdy evropská království rozšířila své obchodní cesty i za moře a snažila se o navázání lepších obchodních vztahů s&nbsp;Asií. <strong>Katastrofální pandemie řádila v Evropě až do roku 1351 </strong>a zabila přibližně třetinu tehdejší populace. Morová epidemie měla velké ekonomické, sociální i náboženské dopady, jež přispěly k&nbsp;velkým společenským změnám a později také k rozvoji renesance.</p>



<h2 id="h-p-iny-morov-epidemie">Příčiny morové epidemie</h2>



<p>Dokonalé podmínky pro rapidní šíření pandemie vznikaly v&nbsp;Evropě již před čtrnáctým stoletím. Před křížovými výpravami lidé cestovali na blízký východ jen velmi vzácně. To se však po roce 1095 změnilo. <strong>Během výprav došlo k&nbsp;obnovení obchodu s&nbsp;asijskými státy</strong>, začalo se opět dovážet exotické a luxusní zboží, jako hedvábí a koření, čímž rychle rostl zájem o navázání nových obchodních vztahů s&nbsp;Asií.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=254199647949439&amp;set=gm.198889526849670&amp;type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=254199647949439&amp;set=gm.198889526849670&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Gautam Patel</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=254199647949439&amp;set=gm.198889526849670&amp;type=3">Středa 28. září 2011</a></blockquote></div>



<p>Mnoho Evropanů žilo ve velmi špatných a nehygienických podmínkách a neměli přístup k&nbsp;téměř žádné zdravotní péči. Lidé ve městech žili namačkaní na sebe a denně přicházeli do kontaktu s potkany. <strong>Po pádu západořímské říše navíc došlo k&nbsp;rozpadu infrastruktury </strong>a nedostatečný kanalizační systém vedl k&nbsp;tomu, že ulicemi města běžně protékala odpadní voda a lidé byli nuceni sdílet omezené zdroje pitné vody.</p>



<p>Poslední kapkou, jež uvrhla již tak oslabený kontinent do zkázy, se stal Velký hladomor, který udeřil v&nbsp;roce 1315 a který navíc provázelo nečekané ochlazení klimatu. Velká část evropského obyvatelstva tak zůstala podvyživená a oslabená, což zapříčinilo vyšší úmrtnost než ataky moru v minulosti.</p>



<h2 id="h-ern-smrt-vyhladila-cel-vesnice">Černá smrt vyhladila celé vesnice</h2>



<p>S&nbsp;Černou smrtí se Evropa setkává v&nbsp;roce 1347, kdy se mor začal zběsilou rychlostí šířit přes obchodní trasy vedoucí do východní Evropy a přes námořní obchodní trasy do středomořských království. <strong>Obchodníci prchající ze zamořeného města Kaffa zavlekli nákazu do Konstantinopole</strong>, velkých pobřežních obchodních měst ležících mezi Asií a Evropou, načež se rapidně rozšířila do Evropy. Nákaza se rychle rozšiřovala také na sever a v&nbsp;roce 1351 dorazila do Skandinávie. Do roku 1353 zahltil mor celou euroasijskou pevninu a s ní i část severní Afriky.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo/?fbid=135198394744444&amp;set=a.100775918186692" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=135198394744444&amp;set=a.100775918186692&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/giovana.neves.775">Gio Neves</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=135198394744444&amp;set=a.100775918186692&amp;type=3">Pátek 24. dubna 2020</a></blockquote></div>



<p>Pandemie černé smrti zdevastovala všechna města, která jí stála v&nbsp;cestě a vyhladila celé vesnice. Lidé v zoufalství prchali na venkov, což vedlo k&nbsp;postupné deurbanizaci. <strong>S&nbsp;desítkami milionů mrtvých se svět víceméně zastavil. </strong>Poklesl obchod, společenský řád se zhroutil a nebylo dostatek živých, kteří by pohřbívali mrtvé.</p>



<h2 id="h-dopady-pandemie-na-spole-nost">Dopady pandemie na společnost</h2>



<p>V&nbsp;následujících desetiletích zažila Evropa významné hospodářské, sociální i náboženské změny. První velkou ekonomickou změnou byla inflace cen zboží a pokles hodnoty pozemků. Také nabídka pracovní síly prudce klesla a poddaní si uvědomili, že mohou požadovat vyšší mzdy. <strong>Mnohá, dříve soběstačná, panství nyní postrádala pracovní sílu,</strong> což vedlo k&nbsp;jejich úpadku. Tím se ovšem zvýšila potřeba obchodníků, kteří by nahradili chybějící komodity a začalo tak docházet k&nbsp;reurbanizaci. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/gharam.nch.1/posts/187284748921749" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/gharam.nch.1/posts/pfbid0Mpxsjqi3zMYh36QDJzzAdwVy1HjFX8NRd4szizGzneHSgEhASARN8w5MhXNTPvESl" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Doè Nch</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/gharam.nch.1/posts/pfbid0Mpxsjqi3zMYh36QDJzzAdwVy1HjFX8NRd4szizGzneHSgEhASARN8w5MhXNTPvESl">Pátek 26. dubna 2019</a></blockquote></div>



<p>K&nbsp;významnému posunu došlo také ve zdravotní péči. Ta byla sice i nadále poskytována kláštery, ovšem stále více lidí se obracelo na léčitele, což umožnilo rozvoj léčebných postupů, přesahujících církevní doktrínu. Pandemie také ovlivnila náboženské přesvědčení lidí a<strong> značná část křesťanů víru úplně opustila</strong>. Vzrůstající nedůvěra ke katolické církvi a její oslabení umožnilo nástup reformace. Někteří lidé vzali náboženské záležitosti do vlastních rukou a začali praktikovat veřejné sebemrskačství, neboť věřili, že odčiněním svých hříchů odrazí mor. </p>



<h2 id="h-kulturn-reformy-a-vznik-renesance">Kulturní reformy a vznik renesance </h2>



<p>Vedle otřesené náboženské víry navíc utrpěla evropská kultura. Lidé si začali uvědomovat nevyhnutelnost smrti, což se odrazilo také v&nbsp;uměleckých dílech.<strong> V&nbsp;letech po pandemii vznikala převážně ponurá díla</strong>, která odrážela zoufalství panující ve společnosti. </p>



<p>Rozpad feudálního systému, kulturní a náboženské změny, vymýcení nevolnictví, nový sofistikovaný hospodářský systém a vzrůstající <strong>touha po objevování přispěli ke vzniku renesance</strong>, jež představovala zlomové období v západním myšlení, definované oživením řeckého a římského umění, filozofie a zkoumání myšlenek.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">September 15, 1254  &#8211; Marco Polo an Italian merchant traveler is born in Venice, Republic of Venice <a rel="nofollow" href="http://t.co/uV9bZVIm39">pic.twitter.com/uV9bZVIm39</a></p>&mdash; VintagePhotos (@NotableHistory) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/NotableHistory/status/643658014554112001?ref_src=twsrc%5Etfw">September 15, 2015</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Černá smrt zasáhla i české země, kde zbrzdila ekonomický rozvoj, vedený Karlem IV. Dlouhá léta se tvrdilo, že nákazu do Evropy <strong>původně přinesl Marco Polo ze svých cest v Číně a jižní Asii</strong>. Dnešní moderní studie dokazují, že jeho dílo Milion je ze značné části vymyšlené, janovský kupec v Číně nikdy nebyl. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="What Made The Black Death (The Plague) so Deadly?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/m5q-PIN3KSE?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p class="has-text-align-center"><strong>Víte, jak se lidé chránili před morem? </strong></p>



<h4 id="h-zdroj-ivapanda">Zdroj: <a href="https://ivypanda.com/essays/impact-of-the-black-death/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ivapanda</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/morova-epidemie-zdecimovala-evropu-1347/">Černá smrt: Děsivá pandemie, která zdecimovala středověkou Evropu, předznamenala reformaci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/m5q-PIN3KSE" duration="658">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/m5q-PIN3KSE" />
			<media:title type="html">Černá smrt si vyžádala miliony životů &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">První celoevropská epidemie moru měla na svědomí 25 miliónů mrtvých, tedy asi 1/3 obyvatel tehdejší Evropy.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/m5q-pin3kse.jpg" />
			<media:keywords>černá smrt,pandemie,středověk</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="150124" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/epidemie-cerna-smrt-1348-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/epidemie-cerna-smrt-1348-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Vilém Dobyvatel a nezapomenutelná bitva u Hastingsu.  Dokázal se probít hradbou štítů i padlými Angličany</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/bitva-u-hastingsu-mela-velky-dopad/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Dec 2021 05:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=47949</guid>

	
					<description>I v 11. století byly velké armády schopné toho, co je dosud považováno za jednu z nejtěžších operací. Vylodit se na pobřeží a porazit čekající armádu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jedna z nejdůležitějších bitev dějin Velké Británie se odehrála na podzim roku 1066. Tehdy normanský vévoda Vilém porazil u Hastingsu vojska anglosaského krále Anglie Harolda Godwinsona<strong>. Ten se musel bránit již druhé invazi v tomto roce</strong> a neustálé boje ho nejspíše připravily o vítězství. Výsledek bitvy ovlivnil, co se v následujících staletích na ostrově Velká Británie dělo. Vše navíc zachycuje úchvatná přes 68 metrů dlouhá tapisérie z Bayeux.</p>



<h2 id="h-spory-o-to-kdo-je-kr-l">Spory o to, kdo je král</h2>



<p>Anglii před Haroldem vládl král Eduard. Ten ale v lednu 1066 bez jakéhokoli následníka zemřel a tak vznikl spor o to, kdo usedne na uvolněný dvůr. Vilém, který sídlil za Lamanšským průlivem v Normandii na území dnešní Francie,<strong> tvrdil, že Eduard slíbil trůn jemu</strong>. Ovšem Harold, tehdy nejvlivnější muž v Anglii, si zajistil podporu zdejších mocných. S jejich podporou byl proto korunován králem.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem.jpg" alt="" class="wp-image-47947" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Tapisérie z Bayeux – Vilémovy lodě</figcaption></figcaption>


<p>Normanský vévoda se s něčím takovým nechtěl smířit. V Evropě našel spojence, včetně papeže, který mu dal požehnání, a chystal se obsadit Anglii silou. Musel nejen shromáždit vojsko, ale<strong> i postavit loďstvo, které by ho dopravilo přes Lamašský průliv</strong>. Nakonec dal dohromady asi osm tisíc vojáků a více než dva tisíce koní. Celou jeho armádu měla přeplavit flotila asi 700 plavidel. V létě 1066 byl připraven vyrazit. Ovšem kvůli nepříznivému větru musel týden co týden vyplutí odkládat.</p>



<h2 id="h-ne-ekan-tok-viking">Nečekaný útok Vikingů</h2>



<p>Harold neměl situaci jednoduchou. O Vilémových přípravách věděl a měl připravenu armádu. Ta se ale z velké části skládala z farmářů a ti měli jen omezený čas na boj. Ovšem co nečekal, byla <strong>invaze vikinského krále Haralda Haldrady na severu Anglie.</strong> Proto se v září musel s armádou vydat 300 kilometrů na sever a nakonec 25. září Vikingy v bitvě u Stamford Bridge porazil. Ovšem o několik dní později se změnilo počasí a Vilém mohl z Francie konečně vyrazit.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece.jpg" alt="" class="wp-image-47944" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Berig / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Vikingské meče</figcaption></figcaption>


<p>Anglickému králi nezbylo nic jiného, než pochodovat zpět, aby se s invazí vypořádal. Kvůli nedostatku času s sebou mohl vzít jen omezené síly. Jeho vojáci byli dlouhým pochodem značně vyčerpaní. I tak byly síly obou armád, <strong>které se proti sobě postavily 14. října na návrší u Hastingsu</strong>, početně velmi vyrovnané. Lišily se výzbrojí. Vilém měl před dva tisíce rytířů na koních a téměř stejný počet lučištníků. Jádro Haroldovách sil tvořily huskarkové v kroužkové zbroji vyzbrojení dvouruční sekerou, mečem a velkým štítem.</p>



<h2 id="h-angli-an-se-dlouho-sp-n-br-nili">Angličané se dlouho úspěšně bránili</h2>



<p>Anglický král se rozhodl pro obranu tvořenou hradbou štítů, proti které museli Normané útočit. Vilém nejprve nechal střílet lučištníky, ale ti proti štítům nebyli úspěšní. <strong>Později proto vyslal své jezdce, aby se obranu pokusili prorazit</strong>. Ale i tento pokus byl neúspěšní. Rytíři, tehdy ještě nepoužívali plátovou zbroj, byli doslova masakrováni. Ale i Angličané měli nemalé ztráty.</p>


<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/TicketmasterUK/posts/10156243807166353" data-width="750" data-show-text="false">
<blockquote cite="https://www.facebook.com/TicketmasterUK/posts/10156243807166353" class="fb-xfbml-parse-ignore">
<p>Don&#8217;t miss the chance to be there when over 600 warriors clash in the infamous Battle of Hastings re-enactment. Tickets on sale now! https://bit.ly/2OmOMqa</p>
<p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/TicketmasterUK/">Ticketmaster United Kingdom</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/TicketmasterUK/posts/10156243807166353">Neděle 6. října 2019</a></p>
</blockquote>
</div>


<p>Právě zdánlivý úspěch ale bylo to, na co doplatili. Když viděli, jak Normané ustupují z útoku, pustila se část vojska do jejich pronásledování. Normané je včetně Haroldových bratrů zabili. <strong>To narušilo soudržnost štítové hradby</strong>. Vilém také nařídil lučištníkům pálit do týlu Angličanů. Při tom měl být Harold zabit šípem do oka a mezerami v obraně nakonec Normané pronikli a Angličany po celodenní bitvě porazili.</p>


<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/156874504382357/photos/a.858813884188412/1718006401602485/?type=3" data-width="750" data-show-text="false">
<blockquote cite="https://www.facebook.com/156874504382357/photos/a.858813884188412/1718006401602485/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">
<p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Shadowsteel-156874504382357/">Shadowsteel</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/156874504382357/photos/a.858813884188412/1718006401602485/?type=3">Středa 25. dubna 2018</a></p>
</blockquote>
</div>


<p>Asi dva týdny po bitvě se Vilém spolu s novými posilami z Evropy vypravil na Londýn. Ještě než sem dorazil, dočkal se od anglických šlechticů uznání jeho nároku na trůn a byl korunován králem. <strong>Po 600 let vlády Anglosasů se vládci Angline stali Normané.</strong> Z Evropy přišli i noví majitelé půdy. Díky tomu se Anglie více propojila s kontinentem. Ze směsi anglosaské angličtiny a normandské francouzštiny se vyvinula i současné angličtina.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak by se vyvíjely dějiny Anglie, pokud by Vilém nezvítězil?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-britannica-bbc">Zdroj: <a href="https://www.britannica.com/event/Battle-of-Hastings" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a>, <a href="https://www.bbc.co.uk/newsround/37645852" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/bitva-u-hastingsu-mela-velky-dopad/">Vilém Dobyvatel a nezapomenutelná bitva u Hastingsu.  Dokázal se probít hradbou štítů i padlými Angličany</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">tapiserie-Bayeux-lode-Vilem</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-lode-vilem-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">vikingske-mece</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/vikingske-mece-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="124115" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-smrt-harold-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/tapiserie-bayeux-smrt-harold-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Funkčnost drátěné košile překvapí, měla svá pro a proti. Jak moc dokázala rytíře ochránit před smrtí?</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/dokazala-dratena-kosile-vojaka-opravdu-ochranit/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 10 Oct 2021 05:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[starověk]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=32957</guid>

	
					<description>Drátěná neboli kroužková zbroj je jednou z ikonických propriet středověku. Jaký je ale její příběh, jehož začátek sahá až do starověku?
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pro ochranu před sečnými i bodnými ranami kopí nebo mečů se v&nbsp;období vrcholného středověku používala nejčastěji drátěná košile sestávající z&nbsp;mnoha vzájemně propojených kovových kroužků vytvářející jednolitý oděv, odtud název kroužková zbroj. Ve středověku se této zbroji říkalo také pancíř, což je z&nbsp;našeho pohledu trochu matoucí.</p>



<h2 id="h-jak-vypadala-krou-kov-zbroj-jak-m-la-v-hody-a-nev-hody">Jak vypadala kroužková zbroj? Jaké měla výhody a nevýhody?</h2>



<p>Jak již bylo řečeno, kroužkovou zbroj tvořily kovové kroužky, vzájemně pospojované do podoby košile nebo tuniky. <strong>Ve středověku se kroužková zbroj navlékala před tlustý prošívaný kabátec</strong>. Dohromady tak tento komplet chránil poměrně efektivně vojáka před zraněním sečnými, bodnými i tupými zbraněmi.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/krouzkova-zbroj-e1632772634561.jpg" alt="" class="wp-image-32973"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Guillermo Fuertes / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Výhodou drátěné košile byla kromě slušné úrovně ochrany také relativně nízká hmotnost a fakt, že voják v&nbsp;ní byl stále dost pohyblivý. <strong>Problémem kroužkové zbroje byla naopak nízká ochrana proti šípům střelných zbraní</strong>. Konkrétní podoba drátěné košile samozřejmě prošla v&nbsp;průběhu historie vývojem a různé typy souvisely samozřejmě i s&nbsp;místem vzniku a národem, který je vyráběl.</p>



<h2 id="h-p-vod-dr-t-n-ko-ile-a-jej-v-voj-v-pr-b-hu-stalet">Původ drátěné košile a její vývoj v&nbsp;průběhu staletí</h2>



<p>Drátěná košile je typ zbroje, který znali již staří Keltové. Zhruba ve stejném období (400 – 300 př.n.l.) jí prokazatelně používala i perská vojska. <strong>Těžko říct, zda tento koncept objevilo vícero civilizací nezávisle na sobě</strong>, anebo existuje jedno konkrétní místo vzniku odkud se drátěné košile rozšířily do okolního světa.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="668" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/dratena-kosile-zbroj-e1632772949520.jpg" alt="" class="wp-image-32978"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Jakub T. Jankiewicz / Creative Commons / CC BY</span></a></div>


<p>Kroužkovou zbroj posléze používali i Římané a v&nbsp;Evropě se vydržela používat v&nbsp;celém průběhu ranného i vrcholného středověku. <strong>Až ve 13.-14. století, tj. skoro dva tisíce let poté, co se poprvé objevila, jí začala nahrazovat zbroj plátová</strong>. I poté ale byla částečná kroužková zbroj často používána ke krytí míst, které plátové brnění nechránilo.</p>



<h4 id="h-zdroj-unkessays-medievalchronicles-medievallifeandtimes">Zdroj: <a href="https://www.ukessays.com/essays/history/the-history-of-chain-mail-history-essay.php" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Unkessays</a>, <a href="https://www.medievalchronicles.com/medieval-armour/chainmail-armour/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MedievalChronicles</a>, <a href="http://www.medieval-life-and-times.info/medieval-swords-and-armor/chain-mail.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MedievalLifeAndTimes</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/dokazala-dratena-kosile-vojaka-opravdu-ochranit/">Funkčnost drátěné košile překvapí, měla svá pro a proti. Jak moc dokázala rytíře ochránit před smrtí?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/krouzkova-zbroj-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/krouzkova-zbroj-e1632772634561.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">krouzkova-zbroj</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/krouzkova-zbroj-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/dratena-kosile-zbroj-e1632772949520.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">dratena-kosile-zbroj</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/dratena-kosile-zbroj-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="120600" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/dratena-kosile-e1632772534956-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/dratena-kosile-e1632772534956-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Klíčové důvody, proč byli Vikingové tak úspěšní při svých nájezdech na osídlené vesnice. Moment překvapení byl triumf</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/vikingove-spolehali-na-moment-prekvapeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Sep 2021 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Anglie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=27635</guid>

	
					<description>Taktika Vikingů při nájezdech na anglické pobřeží by se dala popsat jako hit-and-run. Dokonale měli připravený i záložní plán.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nájezdy Vikingů sužovaly pobřežní oblasti severní Anglie v&nbsp;době od 9. do 11. století. Seveřané při nich <strong>spoléhali na moment překvapení a útoky ze zálohy.</strong> Jejich taktika by se teoreticky dala připodobnit k&nbsp;taktice dnešních speciálních jednotek. Jejich cíle byly ovšem značně odlišné, šlo především o vesnice a kláštery.</p>



<h2 id="h-ude-it-a-zmizet-z-kladn-taktika-seversk-ch-bojovn-k">Udeřit a zmizet: základní taktika severských bojovníků</h2>



<p>Vikingové útočili na pobřežní vesnice kvůli rabování. Seveřanům šlo o vše, co mělo nějakou hodnotu: <strong>zlato, jídlo, ženy a jakákoliv další kořist, kterou šlo přímo využít nebo prodat</strong>. Vesnice a kláštery představovaly pro vycvičené a vyzbrojené Vikingy poměrně „měkké“ cíle. I přesto ale byla místě obezřetnost.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="640" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-vyzbroj-1024x640.jpg" alt="" class="wp-image-27666"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pixabay</span></a></div>


<p>V&nbsp;případě, že by vesničané dostali čas zformovat obranu nebo vyslat posly k&nbsp;nejbližší vojenské posádce a přivolat profesionální pomoc, <strong>mohla by se pro Vikingy situace zkomplikovat.</strong> Hodně proto dbali na zmíněný moment překvapení a k&nbsp;vesnicím se vždy přibližovali pokud možno nenápadně.</p>



<p>Překvapivé přiblížení znamenalo především pohyb jejich lodí za horizontem a připlutí k pevnině se spuštěnými plachtami. Po zemi se poté <strong>Vikingové pohybovali velmi rychle s&nbsp;cílem tvrdě a překvapivě udeřit</strong> a následně zmizet dříve, než dorazí organizované vojsko protivníka. Již bylo zmíněno, že kromě vesnic byly cílem často i kláštery, které slibovaly tučnou kořist.</p>



<h2 id="h-kdy-se-n-co-nepovedlo">Když se něco nepovedlo</h2>



<p>Ne vždy ale všechno proběhlo podle plánu a Vikingové čas od času narazili na organizovaný odpor. V&nbsp;takových případech se dokázali rychle „přepnout“ z&nbsp;nájezdnického módu do bojového. Stejně jako ostatní armády té doby, i <strong>Vikingové bojovali v&nbsp;sevřené formaci</strong>. Důležitou součástí jejich taktiky byla snaha překonat co nejrychleji vzdálenost k&nbsp;nepříteli a započít boj na blízko. Vikingové totiž pouze minimálně používali střelné zbraně.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="587" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-zbroj-1024x587.jpg" alt="" class="wp-image-29121"/>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pixabay</span></a></div>


<p>I když lodě Vikingů jsou z&nbsp;našeho pohledu ikonické, námořním bitvám se většinou vyhýbali. K&nbsp;námořním střetnutím přistupovali pouze ve chvíli, kdy měli šanci zmocnit se lodě či jejího nákladu.</p>



<h4 id="h-zdroj-wearethemighty">Zdroj: <a href="https://www.wearethemighty.com/mighty-tactical/why-vikings-had-successful-raids/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WeAreTheMighty</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/vikingove-spolehali-na-moment-prekvapeni/">Klíčové důvody, proč byli Vikingové tak úspěšní při svých nájezdech na osídlené vesnice. Moment překvapení byl triumf</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-vyzbroj-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-vyzbroj-e1631275420907.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">vikingove-vyzbroj</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-vyzbroj-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-zbroj-e1631520148729.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">vikingove-zbroj</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-zbroj-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="77687" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/vikingove-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
