Britská armáda je na tom bídně, nepostaví ani jednu obrněnou divizi. Vláda přiznala, že to je velký problém, zaostává o min. 15 let

Britské ozbrojené síly nejsou v moc dobrém stavu, jak přiznává i tamní ministerstvo obrany. Odborníci se shodují, že za světovou špičkou Velká Británie aktuálně zaostává o zhruba 15 let. Neznamená to, že by nebyla schopna žádné vojenské akce, ale že by měla obrovský problém vyslat do konfliktu vysoké intenzity nějakou početnější jednotku. Nedokáže dát dohromady ani jednu obrněnou divizi, naposledy mohla tento požadavek splnit zhruba před 30 lety.

Britskou armádu ukolébal konec studené války

Problém Velké Británie byl – podobně jako u dalších západních zemí – že se nechala „opít rohlíkem“, potažmo koncem studené války, po němž rozvoj pozemních sil nedostával tak vysokou prioritu. Místo přípravy na veliký konflikt se soustředila hlavně na boj proti terorismu a různé asymetrickéh konflikty, v nichž si vedla velmi dobře. Jenomže požadavky na techniku i výcvik pro takovéto konflikty jsou zcela jiné než v klasické válce, jaké je svět nyní „svědkem“ na Ukrajině.

Typickým příkladem stavu pozemních sil jsou britské tankové síly opírající se o tanky FV4034 Challenger 2. Armáda totiž disponuje jen 227 kusy a přiznává, že stroje s konstrukcí z let 1993 až 2002 potřebují modernizaci. V plánu je přestavba na verzi Challenger 3 s novou věží a hlavně novým dělem ráže 120 milimetrů a délkou hlavně 55 ráží. O to se má zasloužit společnost Rheinmetall, která vyzbrojuje například i nové verze německých tanků Leopard 2. Ovšem modernizovaných tanků bude pouhých 148, což není příliš vysoké číslo. Třeba Poláci plánují koupit na 800 supermoderních tanků K2 Panther, ačkoliv se nedávno ukázalo, že neodolají ruským protitankovým střelám.

iZdroj fotografie: Uživatel Airwolfhound / Creative Commons / CC BY-SA

Také britská pásová obrněná vozidla Warrior měla být původně modernizována, ale armáda se nakonec rozhodla, že od programu ustoupí a někdy v polovině 20. let tohoto století je nehradí vozidly Boxer. Jedná se o moderní typ obrněného transportéru, který už ale nebude na pásovém podvozku. Armáda by jich měla dostat 750 a je možné, že další budou sloužit například jako nosiče minometů a další výzbroje. Problémem je pak rovněž to, že se vůli technickým problémům zdržel program nových bojových vozidel pěchoty General Dynamics Ajax.

I houfnice britské armády jsou nedostatečné

Podle expertů má britská armáda i další slabiny, mezi něž patří například těžké dělostřelectvo s dlouhým dosahem. Samohybné houfnice AS-90 disponují jen dělem ráže 155 milimetrů o délce hlavně 39 ráží. Moderní houfnice NATO ale nyní mívají běžně délku 52 ráží a tedy mnohem větší přesnost i dosah. Nedostatky jsou ale také v protivzdušné obraně středního dosahu nebo elektronickém boji.

Problém je, že mnoho schopností a kapacit v posledních letech britský průmysl ztratil, protože nebyl o jeho výrobky takový zájem, a ke všemu chyběly peníze na jeho rozvoj. Přesto se ukazují některé první pozitivní kroky. Británie chce kupříkladu zdvojnásobit počet svých 40 raketometů M270 a k tomu je modernizovat. Vyvíjí i nový mobilní systém na odpalování raket Brimstone inspirovaný ukrajinskými improvizacemi, a mj. dělá slušné pokroky ve vývoji vlastní stíhačky 6. generace zvané Tempest.