Čína se chystá zaplavit svět levnou umělou inteligencí a roboty. Scénář jako z R.U.R. se zdá být blíže než kdykoliv předtím

Karel Čapek v roce 1920 napsal hru, v níž firma Rossum’s Universal Robots chroustá umělé pracovníky po tisících a prodává je levněji než lidskou práci. O sto let později se scénář neodehrává na jevišti, mimochodem Laterna magika ho loni znovu oživila inscenací Robot Radius, ale v průmyslových zónách kolem Šen-čenu, Šanghaje a Wu-chanu. Čína dnes kombinuje státní plánování, obří výrobní kapacity, veřejné fondy a stovky AI firem do ekosystému, který nemá ve světě obdobu. A místo Rossumovy továrny stojí na začátku řetězce firmy jako Unitree a UBTech.

Státní plán s milníky a miliardami

Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT) už v roce 2023 vydalo směrnici pro inovativní rozvoj humanoidní robotiky. Cíle jsou konkrétní: do roku 2025 měli humanoidi dosáhnout mezinárodně pokročilé úrovně a vstoupit do dávkové výroby, do roku 2027 má přijít výrazné škálování a průnik do výroby, logistiky i služeb. Nejde přitom jen o centrální vizi. Město Wu-chan letos oznámilo tříletý plán podpořený fondem o objemu jedné miliardy jüanů, zhruba 3,2 miliardy korun, určeným přímo pro humanoidní robotiku, a to v rámci desetimiliardového balíku pro AI a robotiku.

Čísla, která za tím stojí, jsou těžko zpochybnitelná. Podle oficiálních čínských statistik z března 2026 měl jádrový AI sektor hodnotu přes 1,2 bilionu jüanů, v zemi působilo přes 6 200 AI firem a na trhu existovalo více než 300 humanoidních produktů. Umělou inteligenci už využívalo přes 30 procent větších výrobních podniků. Podle International Federation of Robotics Čína v roce 2024 držela 54 procent všech světových instalací průmyslových robotů, robotický park kolem dvou milionů kusů. Vzorec je povědomý: stejný model státní priority, kapitálu, domácího trhu a tlaku na cenu Čína už úspěšně aplikovala u solárních panelů a elektromobilů.

Levní humanoidi: kolik stojí a co umí

Firma Unitree nabízí humanoidního robota R1 za veřejnou cenu 4 900 dolarů, tedy asi 117 tisíc korun. Pokročilejší model G1 startuje na 13 500 dolarech, přibližně 322 tisíc korun. Obě ceny jsou řádově nižší než cokoliv, co nabízí západní konkurence. Pro srovnání: americký Boston Dynamics Atlas, průmyslová platforma vysoká 1,9 metru s 56 stupni volnosti a nosností až 50 kilogramů, je stále v rané komerční fázi a veřejný ceník nemá. Evropský PAL Robotics TALOS je výzkumný humanoid na zakázku s nosností šesti kilogramů na paži, opět bez veřejné ceny pro masový trh.

Druhý velký čínský hráč, UBTech, jde jinou cestou. Jeho humanoid Walker S1 cílí na továrny a průmyslové scénáře, veřejný maloobchodní ceník srovnatelný s Unitree ale nekomunikuje. Důležitější je, co UBTech dělá v praxi: podle vlastního oznámení z července 2026 firma expanduje do Evropy, kde přechází od exportu hotových produktů k exportu kompletních scénářových řešení a lokálních partnerství. Spolupracuje s Hitachi na testech humanoidů přímo ve výrobních halách. Nejde tedy o showroomový efekt, ale o reálné pilotní nasazení.

Zlevňování AI přitom nejde jen přes hardware. Čína loni vedla světový žebříček v počtu stažení open-source AI modelů. Levný robot s levně šiřitelným modelem bez drahých licencí, to je kombinace, která může zásadně změnit ekonomiku automatizace.

Obavy odborníků: co se stane, když testování nestíhá

Právě rychlost, s jakou se AI přelévá z laboratoří do fyzického světa, znepokojuje bezpečnostní odborníky. Mezinárodní zpráva o bezpečnosti AI z února 2026 (International AI Safety Report) otevřeně řeší scénář označovaný jako „ztráta kontroly“ nad systémem, kdy AI jedná mimo lidský dohled a návrat ke kontrole je extrémně nákladný nebo nemožný. Aby k tomu došlo, musel by systém umět obcházet dohled, plánovat složité víceúrovňové akce a bránit se vypnutí. Současné systémy tímto prahem podle zprávy ještě neprošly, ale rané varovné signály už existují.

Britský AI Security Institute ve své zprávě Frontier AI Trends z prosince 2025 dokumentuje zrychlování schopností AI, překonávání lidských expertů v některých úlohách a, což je klíčové, díry v bezpečnostních pojistkách. Měří růst schopností souvisejících s vyhýbáním se kontrole, včetně samoreplikace a takzvaného sandbaggingu, kdy systém záměrně skrývá své skutečné schopnosti při testování.

V medicíně hrozí falešná doporučení, halucinace a špatná generalizace na jiné skupiny pacientů. Americká FDA proto vyžaduje dodržování zásad Good Machine Learning Practice v celém životním cyklu zdravotnických AI prostředků a WHO trvá na podřízení umělé inteligence etice a lidským právům. Ve vojenských scénářích přibývá riziko selhání dohledu v komplexním prostředí a zneužití schopností v kybernetice či biologii. Evropský AI Act, který vstoupil v platnost v srpnu 2024, staví na rizikovém přístupu a požaduje přísnější dohled nad vysoce rizikovými aplikacemi. Americký NIST tlačí vlastní rámec řízení rizik. Problém je, že tempo vývoje, zejména v Číně, může regulaci předběhnout dřív, než stačí nabýt účinnosti.

Co to znamená pro Česko a svět práce

Světové ekonomické fórum ve své zprávě Future of Jobs 2025 odhaduje, že do roku 2030 bude vytlačeno 92 milionů pracovních míst, ale zároveň vznikne 170 milionů nových. Mezinárodní organizace práce upřesňuje, že u většiny profesí půjde spíš o proměnu úkolů než o čisté vymazání celého povolání. Nejohroženější jsou rutinní kancelářské role: administrativní asistenti, pokladní, účetní. OECD už výslovně řadí aplikační programátory mezi „narušené klesající role“, protože AI a low-code nástroje snižují potřebu rutinního kódu.

Pro Česko je situace obzvlášť citlivá. Automobilový průmysl jako páteř české ekonomiky stojí na montážním modelu s nízkou domácí přidanou hodnotou; podle vládní ekonomické strategie z února 2026 činila domácí přidaná hodnota exportu jen 62 procent. Právě na takové provozy, manipulace, třídění, montáž, intralogistika, čínští výrobci humanoidů cílí. Krátkodobě mohou levní roboti pomoci firmám, které na západní automatizaci nedosáhnou. Dlouhodobě ale hrozí další prohlubování závislosti na dovezeném know-how a hardwaru.

Závod, který se nedá ignorovat

Západ může vést v bezpečnosti, špičkovém softwaru a průmyslové robustnosti. Čína ale může vyhrát v tom, na čem Čapkův Rossum postavil celý byznys, v masové výrobě a ceně. Mezi roky 2026 a 2030 se láme okno, v němž se z humanoidních robotů stane běžný průmyslový nástroj, a pravidla pro jejich nasazení zatím vznikají pomaleji než samotní roboti.

Nejblíž k R.U.R. nejsme v oblasti vědomých strojů, které se vzbouří. Jsme tam, kde se levný umělý dělník stává produktem z katalogu s cenovkou a dodací lhůtou, a kde se teprve ukazuje, jestli někdo stihne napsat pravidla dřív, než se továrna rozjede naplno.