Ukrajinská armáda potřebuje být schopná přesně udeřovat na významné cíle v hloubi ruského týlu, a to nejlépe opravdu masivně s pomocí těžkých raketometů.
Ukrajinská armáda potřebuje možnost zasahovat vojenské strategické cíle i na delší vzdálenosti, neb jenom tak může narušovat ruskou logistiku i velení. Systémy jako M142 HIMARS a M270 jí to teď sice umožňují na zhruba 80 kilometrů, což není málo, ale ruská armáda se dokázala adaptovat a držet se mimo jejich dosah. Existuje ale možnost, jak za pomoci obou těchto raketometů zasahovat s vysokou přesností cíle na téměř dvojnásobnou vzdálenost, a navíc (což je neméně důležité) levně. Jedná se o zbraň označovanou jako GLSDB, upřesňuje MilIn.
Klouzavá puma na vyřazovaných střelách
Systém GLSDB (zkratka pro Ground Launched Small Diameter Bomb) je vlastně spojení dvou existujících zbraní, a stojí za ním společnosti Boeing a Saab, které na něm ale spolupracují i s dalšími firmami. Cílem bylo vyvinout zbraň s výrazně delším doletem pro již existující těžké raketomety, případně aby ji šlo odpalovat ze speciálních kontejnerů, a zároveň musela být cenově přijatelná – asi netřeba dodávat, že čím levnější, tím lepší.
Zmíněné firmy k tomu vyžily americkou malou klouzavou pumu GBU-39 SDB (Small Diameter Bomb) a rovněž americké nepotřebné vyřazované rakety M26 pro systémy HIMARS a M270, jichž jsou na skladech v USA i dalších zemích údajně statisíce kusů. A jelikož Ukrajina výše zmíněné raketomety má, ale munice do nich jenom omezeně, je pro ni takoví zbraň vhodná.
Zjednodušeně jde tedy o to, že klouzavá GBU-39, jejíž dolet je po klasickém odhození z letadla asi 65 km, jak uvádí PopularMechanics, je připojena k raketě M26. Ta vynese bombu do výšky, kde se od ní v určitém bodě oddělí, načež puma rozevře křídla a doletí ke svému cíli. Její dosah je až 150 kilometrů a k jejímu vypuštění nejsou potřeba bojové letouny. Těch má ostatně Ukrajina zatím nedostatek, a navíc jsou ohroženy ruskou protivzdušnou obranou.
Sice malá hlavice, ale vysoká přesnost
Puma GBU-39 není nějak extrémně silná, její hmotnost je ostatně 130 kilogramů, z čehož připadá na trhavinu pouze 16 kilogramů. Saab ovšem na svých webových stránkách píše, že má hlavice programovatelný elektrický zápalník a dokáže proniknout i do velmi odolných cílů. Puma navíc využívá pokročilý inerciální navigační systém a GPS, díky čemuž je její přesnost zhruba 1 metr. Existuje nicméně i verze s laserovým naváděním schopná zasahovat také pohyblivé cíle. GBU-39 má i nějakou míru stealth, takže by měla snáze pronikat protivzdušnou obranou.
Spojené státy americké přitom schválily dodání GLSDB Ukrajině již v únoru 2023, ale doručení bylo zdrženo. MilIn k tomu uvedl, že je ale Boeing už Američanům dodal, a v prosinci 2023 by mělo probíhat testování – na Ukrajině se tedy nejspíše objeví začátkem roku 2024. Ukrajinské útoky na delší vzdálenosti tím budou výrazně posíleny, střely z raketometů by totiž dokázaly pokrýt celý sever Krymu a zřejmě i zbytek okupovaného ukrajinského území.
Ruskou armádu to může donutit k odsunutí důležitých skladů i výcvikových a velitelských center podstatně dále – bavíme se o možná 80 kilometrech, jelikož má být dosah zmíněné zbraně dvojnásobný oproti současným raketám odpalovaným z HIMARS a M270. To by agresorovi ve výsledku značně zkomplikovalo i související logistiku a schopnost rychlého doplňování zásob. Pochopitelně ani tato zbraň průběh války nezvrátí, resp. nepřinese Ukrajině vítězství, ale vzhledem k počtu raket na skladech jí může opravdu výrazně pomoci.
Na konec ještě připomeňme, že Ukrajina sice v současnosti má střely s dlouhým dosahem, například britsko-francouzský Storm Shadow (ve Francii označovaný jako SCALP-EG) nebo německo-švédský Taurus KEPD 350 apod., ty jsou ale primárně určeny proti jiným cílům, a navíc jich je jenom velice omezené množství, takže zdaleka nepokryjí veškeré potřeby.