Největší země světa má s Ukrajinou své plány dlouhodobě, až invaze z 24. února 2022 však přerostla v opravdovou válku obřích rozměrů. Jak ArmádníZpravodaj informoval, Rusko už v ní dle ukrajinských zdrojů ztratilo přes 340 000 vojáků, ale i tak hodlá pokračovat. Uvedl to pro německý web Bild vojenský analytik Julian Röpcke s odvoláním na zpravodajské zdroje. Vladimir Putin má prý plány až do roku 2026, kdy hodlá dobýt několik dalších měst.

V. Putin spoléhá na slábnoucí pomoc Západu

Ruský prezident se dle Röpckeho spoléhá, že bude západní pomoc Ukrajině postupně slábnout, zatímco samotné Rusko bude posilovat. UkrainianWorldCongress pak vojenského analytika citoval, že: „Vladimir Putin simuluje mírová jednání, aby oklamal světové společenství ohledně mírových záměrů Moskvy, ale ve skutečnosti Rusko žádné příměří neplánuje a vyvíjí nový střednědobý válečný plán na dobytí Ukrajiny.“

K tomu dodává, že: „Plán počítá s úplným obsazením Doněcké a Luhanské oblasti do konce roku 2024, a také s postupem k řece Oskil v Charkovské oblasti. Následně hodlá Putin do konce roku 2026 postoupit dále na západ k řece Dněpr a obsadit významnou část Záporožské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti, včetně měst Charkov, Dněpr a Záporoží.“ ArmádníZpravodaj pak připomíná, že Rusko mj. spolupracuje se Severní Korejí, která mu dodává třeba minometné granáty Izdeliye 120-1, a stejně tak dělostřeleckou munici.

Malý postup Ukrajinců přinesl zdánlivě bezcennou „hromadu hlíny“ u Horlivky. Do zajetí jim navíc padlo 5 Rusů

Všechna východní území na levém břehu Dněpru přitom musí být dobyta do 36 měsíců, a následně se právě řeka stane novou frontou, uvedl zpravodajský zdroj. Naopak na chersonské frontě ruské jednotky údajně plánují udržet obranné postavení podél Dněpru, a nebudou postupovat na druhý břeh Chersonu, a jejich cílem prý nebude ani Oděsa na jihu země.

Tam přitom Rusko opakovaně útočí i na civilní nákladní lodě jiných zemí poté, co vypovědělo obilnou dohodu. Ukrajina se nicméně rozhodla, že tzv. obilný koridor s loděmi od spojenců ochrání, jak ArmádníZpravodaj informoval. A je to jenom pár dní, co mu ukrajinští protiletadlovci sestřelili bombardér Suchoj Su-24 poblíž Hadího ostrova.

Rusko zatím evidentně vyčerpané není

Julian Röpcke závěrem dodává, že je Ruská federace ochotna ztrácet ve vleklé válce na Ukrajině až 100 000 vojáků ročně, a zároveň je rozhodnuta zničit Ukrajinu jako stát. Aktuálně je však Vladimir Putin limitován nadcházejícími prezidentskými volbami, k nimž má dojít v březnu 2024. Poté však může zahájit totální mobilizaci, uvedl v listopadu 2023 Oleksij Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Rusům může na Ukrajině pěkně zatopit nová raketa pro M142 HIMARS s dosahem až 160 km. A mohou jí být statisíce kusů

Zda se plán ruskému prezidentovi vydaří záleží také na evropské finanční pomoci Ukrajině, kterou však zablokoval jako jediný maďarský premiér Viktor Orbán. Důležitá je však i další pomoc, která se bude odvíjet mj. od kapacit západních zbrojovek. Ostatně i kvůli nedostatku munice a zbraní nakonec padl Bachmut, o jehož dobytí se ruská armáda pokoušela několik měsíců, a ArmádníZpravodaj dále informuje, že se možná schyluje k ještě rozsáhlejší bitvě u Avdijivky, kde Rusko shromáždilo přes 40 000 vojáků a vyčkává.