Je-li osádka tanku zkušená a nebojí se postavit obrněné přesile, může uspět. Šanci přitom významně zvyšuje moment překvapení a dobrá pozice.
Vzájemné tankové souboje jsou v moderních válkách většinou výjimečné; poslední velké tankové bitvy se odehrály již před více než 30 lety. Ale i dnes se samozřejmě může stát, že se tanky a další obrněná vozidla střetnou a svedou boj na život a na smrt. O jejich pozici přitom oponent obvykle ví hodně dopředu díky dronům a k jejich likvidaci pak využije protitankové zbraně, dělostřelectvo nebo sebevražedné drony, takže jde opravdu o vzácné záběry.
1 tank proti tanku a dvojici BVP
Jeden ze vzácných střetů obrněnců můžete vidět na videu pod tímto článkem. MilIn uvádí, že ukazuje boj ukrajinského tanku T-80 proti koloně 3 ruských vozidel, mezi nimiž byl také 1 tank blíže nespecifikovaného typu, a zbylé 2 obrněnce představovaly bojová vozidla pěchoty s výsadkem vojáků, ale ani u nich není typ jasný. Ze záběru z bitvy pořízeného průzkumným dronem z větší dálky zkrátka nelze rozeznat, o jakou přesně techniku se jedná.
Ukrajinští vojáci o blížícím se útoku věděli, takže mu vyslali naproti vlastní tank. Jeho osádka se zachovala velmi chytře a zaujala dobré bojové postavení, z něhož mohla proti nepříteli zahájit palbu. Jako první cíl si pochopitelně zvolila tank, který zasáhla hned první ranou, načež mu explodovala munice. Bojová vozidla pěchoty pak střet s tankem neriskovala, obrátila se a dala se na úprk, i když by teoreticky měla být schopná ho zničit.
O nejnovější verzi tanku zřejmě nešlo
Tank T-80 byl vyvinutý v SSSR a do výzbroje armády se dostával od roku 1976, uvádí Wikipedia. Existuje přitom v mnoha verzích s mnoha různými parametry, takže nelze říci, jaká přesně se boje účastnila. Originální T-80 má například plynovou turbínu a dosahuje rychlosti až 80 km/h, ale ukrajinská armáda má také tank T-80UD vybavený dieselovým motorem, s nímž je mnohem pomalejší. Rovněž ale může používat jeden z ukořistěných ruských T-80BVM s kvalitním reaktivním pancéřováním, vylepšeným dělem a řízením palby.
Ze skutečnosti, že po prvním zásahu munice ruského tanku explodovala, lze vyvozovat, že se jednalo o obrněnec s automatickým nabíječem, tedy třeba T-72, T-80, event. T-90. Ale jelikož přišla střela zepředu, svědčí to o tom, že se asi nejednalo o nejnovější modernizaci využívající reaktivní pancéřování Relikt. MilitaryToday uvádí, že je totiž schopné zvýšit odolnost tankového pancíře i proti munici APFSDS, což znamená, že by střela z tankového kanonu nejspíše v přední části takovou ochranu neprorazila, případě s malou pravděpodobností.