Námořnictva členských zemí NATO intenzivně cvičí, a někdy se jim naskytne možnost zničit loď, jako tomu bylo v případě vypálení torpéda z ponorky. Norští námořníci si tak mohli vyzkoušet, jaké to je střílet na fregatu, respektive vyřazenou fregatu, protože funkční loď by samozřejmě nikdo neničil. Redakce Armádního Zpravodaje mohla posoudit záběry (níže) pořízené přímo z ponorky a kamer na torpédované lodi; jde o úchvatnou podívanou.

Zasažená fregata záhy klesla ke dnu

Při cvičení Severoatlantické aliance vypálilo norské námořnictvo torpédo z ponorky Uthaug na vyřazenou fregatu Trondheim, uvádí Maritime-Executive. Na té byly naloženy i nějaké kontejnery – záběry z blízka ukazují, jak se při zásahu torpédem hroutily do moře. Exploze zbraně také zvedla obrovské kvantum vody a pravděpodobně do lodi udělala díru. Na konci záběrů totiž klesá pod hladinu, takže byl zásah více než úspěšný.

Britové to dokázali. Zavádí revoluční laserové kanony proti dronům. Na 1 km trefí minci za pouhých 275 Kč

Fregata Trondheim nebyla žádné supermoderní plavidlo. Wikipedia uvádí, že byla do výzbroje zařazena již v roce 1966, přičemž měla délku 96,6 metrů a výtlak 1 450 tun. Kromě kanonu ráže 76 milimetrů byla vyzbrojena 6 protilodními střelami Penguin, protiletadlovými střelami Sea Sparrow, a odpalovači protiponorkových torpéd a hlubinných náloží. V roce 2006 však loď najela na mělčinu a byla poškozena. Poté byla vyřazena a sloužila jako cílová loď při cvičeních. V minulosti už na ni byla vypálena třeba střela Naval Strike Missile.

Uthaug je potom plavidlo třídy Ula. Wikipedia ji popisuje jako tichou a dobře manévrovatelnou dieselelektrickou ponorku zařazenou do služby již v roce 1991, Je 59 metrů dlouhá a její výtlak činí 1 150 tun. Pod hladinou se dokáže pohybovat rychlostí až 23 uzlů a má malou posádku složenou z 21 námořníků. Disponuje přitom 8 torpédomety ráže 533 milimetrů, do nichž jsou nabíjena torpéda Atlas Elektronik DM2A3.

Putinovi se nebude líbit, jak mu v Německu odpověděli. Požadavek zní jasně: „Vyzbrojit Evropu taktickými jadernými zbraněmi“

Jedná se o německý typ torpéda zařazený do výzbroje na konci 80. let 20. století. Slouží k ničení hladinových lodí a ponorek, a na cíl je naváděno po drátu, uvádí NavWeaps. Dosahuje rychlosti 35 uzlů na vzdálenost 20 km, ale při nižší rychlosti může být dosah vyšší. Disponuje hlavicí o hmotnosti 260 kg, což je vysvětluje efektní výbuch a gejzíry vody při zasažení fregaty Trondheim. Ke zničení lodi její velikosti pravděpodobně postačuje jediný zásah.