Jelikož se Rusko svou silou nemůže vyrovnat vojskům NATO rozmístěným v Evropě, snaží se již řadu let narušovat stabilitu evropských aliančních členů různými operacemi. Nejčastěji se jedná o dezinformační kampaně a špionážní akce, ojediněle pak o teroristické činy, ale zásadně se podílí i na pořádání různých protestů. Zahltit některé evropské země pak může i organizováním proudících migrantů, jimž čelí nový člen NATO, a sice Finsko. Že to může způsobit nemalé potíže ukázalo dle webu Lidovky už kdysi Turecko, které stejnou taktikou manipulovalo s EU.

Poláci jednoduše postavili na hranici plot

Finsko vstoupilo do NATO na jaře 2023; až do té doby neutrální země požádala o vstup hlavně z obav z Ruska poté, co provedlo invazi na Ukrajinu. A ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat, po vzoru již osvědčené taktiky začaly do Finska organizovaně proudit zástupy uprchlíků s cílem odklonit finskou pozornost jinam a způsobit zemi potíže. Podobnou operaci vyzkoušelo dříve i Bělorusko, tedy nejbližší ruský spojenec, a to na bělorusko-polské hranici. Tehdy to Polsko donutilo k výstavbě hraničního plotu a zásahům bezpečnostních složek.

F-35 mohou létat sotva 200 km od ruského Petrohradu: vnímat je lze jako provokaci i výzvu, Rusko bude muset zabezpečit hranice

Mnohými bylo Polsko kritizováno, že mohou kvůli takovému přístupu lidé umírat, tamní vláda si ale stála za svým a nelegální imigranty vracela zpět. I proto je dnes tím nejlepším, kdo může Finsku s problémem pomoci. MilIn připomíná, že dokonce vysílá na žádost Finska skupinu vojenských poradců, která má severské zemi s řešením situace pomoci.

Ta mimochodem v reakci uzavřela na většině míst na 2 týdny hranice s Ruskem, ale omezení trvalo pouze do 13. prosince 2023. Výhodou pro Finsko každopádně je, že hlavně v nadcházejícím zimním počasí si běženci, kteří často pochází ze zemí s teplým klimatem, netroufnou na cestu přes „zelenou“ hranici. Není tam totiž infrastruktura a počasí je velmi chladné až arktické, což by pro mnohé z nich jistě znamenalo smrt.

Finsko je pro NATO významnou posilou

Vstup severské země je pro alianci významnou posilou, a jestli bude přibráno i Švédsko, stane se NATO na severu Evropy velmi silné, což se Rusku pochopitelně nelíbí. Ačkoliv Finsko není tak lidnaté, dle Britannica v něm žije 5,57 milionů obyvatel, má silnou a velmi dobře vycvičenu armádu, jejímž základem je 24 tisíc aktivních členů ozbrojených sil (pro srovnání, AČR měla v roce 2021 aktivních zhruba 28 000 vojáků, přitom je ČR skoro 2krát lidnatější).

I Švédsko už konečně v NATO? Turecko svolilo, ale Maďarsko hájí i ruské zájmy. Přitom by šlo o silnou posilu schopnou odříznout Rusko

Není to ale všechno, profesionály totiž doplňuje 900 tisíc rezervistů, uvádí GlobalFirePower, takže je teoreticky schopných okamžitého boje 16,2 % obyvatel země. Vojáci jsou přitom vyzbrojení třeba tanky Leopard 2 a houfnicemi K9 Thunder, letectvo si pak pořizuje Lockheed Martin F-35A Lightning II, tedy stejně jako ČR, jak ArmádníZpravodaj informoval.

Vstupem Finska přitom získalo NATO i nové letecké základny v severní Evropě, z nichž mohou alianční letouny velmi snadno střežit prostor v celé oblasti. V dosahu jsou navíc i významné námořní základny ruské Baltské a Severní flotily – tu první přitom vstup Finska do NATO v podstatě uzavřel v malém Finském zálivu, a zůstává tak sevřená mezi Finskem a Estonskem, jejichž břehy jsou od sebe vzdálené jenom asi 60 kilometrů.