Putin je jako Hitler. Polský ministr ho srovnal s nacisty a vysvětlil, proč bombardování měst Rusku nepomůže

Výrok zazněl v září 2026 v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News a okamžitě rozvířil debatu o tom, kde leží hranice mezi politickou nadsázkou a historicky podloženou analogií. Sikorski ale nemíří na životopisnou rovnici dvou diktátorů. Jeho srovnání stojí na konkrétní válečné metodě: systematickém bombardování civilních měst s cílem zlomit vůli obyvatelstva a přinutit je, aby se obrátili proti vlastní vládě. Právě tuto logiku označuje za chybnou, a dějiny mu v tom dávají silné argumenty.

Co přesně Sikorski řekl a proč

Polský šéf diplomacie ve vysílání výslovně zmínil německé nálety na Coventry a Londýn. Připomněl, že nacisté spoléhali na totéž, co dnes Kreml: zastrašení civilisté začnou tlačit na politické vedení, to ztratí legitimitu a napadená země se zhroutí zevnitř. Sikorski k tomu dodal, že ruské údery na ukrajinská města přímo neoslabují schopnost ukrajinské armády bránit Donbas. Mají zastrašovací a politicko-psychologický účel, a právě proto selhávají.

Nejde o izolovaný výkřik jednoho politika. Sikorski je bývalý ministr obrany, bývalý maršálek Sejmu, europoslanec a v profesním zázemí má i zkušenost válečného zpravodaje. Jeho slova navíc zapadají do dlouhodobé polské linie: polské ministerstvo obrany vyčísluje dosavadní donace Ukrajině na 16,45 miliardy zlotých, tedy zhruba 95 miliard korun. V červenci 2026 Sikorski veřejně tlačil na rychlé přijetí 21. sankčního balíku EU a na urgentní posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.

Londýn a Coventry versus Charkov a Oděsa

Historická paralela, kterou Sikorski použil, má tvrdá čísla. Londýn za období Blitz od října 1940 do června 1941 eviduje téměř 28 tisíc dopadlých tříštivotrhavých bomb a přes 400 padákových min. Při jediném náletu z 10. na 11. května 1941 zahynulo v britské metropoli přes 1 300 lidí. Coventry má pro noc z 14. na 15. listopadu 1940 oficiální bilanci 554 mrtvých a 865 těžce zraněných.

Na Ukrajině OHCHR od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 do poloviny roku 2026 ověřil nejméně 16 431 zabitých civilistů a 48 613 zraněných. Válka trvá už déle než čtyři roky. Ruská kampaň je územně mnohem širší a časově nesrovnatelně delší než Coventry Blitz, ale méně koncentrovaná do několika nocí než vrcholná fáze bombardování Londýna. Výsledek je nicméně stejný: civilní obyvatelstvo trpí, ale politická vůle Ukrajiny se neláme.

Výzkumy King’s College London k britské zkušenosti potvrzují, že předpovědi masové „letecké neurózy“ se nenaplnily. Odolnost souvisela mimo jiné s aktivním zapojením civilistů do vlastní obrany. Bombardování samo o sobě automaticky nevedlo k politickému zlomu společnosti. Způsobovalo obrovské utrpení, ale ne kapitulaci.

Čím dnes Rusko útočí a jak se to liší od V-2

Sikorski zmínil i německé střely V-2. Ty měly maximální dolet asi 350 km, rychlost kolem 5 500 km/h a bojovou nálož přibližně 980 kg. Nacisté jich odpálili přes 2 600 kusů, především na Londýn a Antverpy. Šlo o jednu balistickou zbraň jedné generace.

Dnešní ruský arzenál nasazovaný proti ukrajinským městům je kvalitativně i kvantitativně jiný. Kreml kombinuje několik tříd nosičů s různými profily letu:

• Šáhid-131/136 (Shahed) — íránské jednorázové útočné drony s doletem 700–2 500 km, rychlostí kolem 180 km/h a bojovou náloží 10–50 kg. Levné, pomalé, ale nasazované v rojích, které vyčerpávají protivzdušnou obranu.
• 3M-14 Kalibr — střely s plochou dráhou letu, dolet asi 1 500–2 500 km, odpalované z lodí a ponorek. Ekvivalentem v NATO je americký Tomahawk.
• 9K720 Iskander — balistická střela krátkého dosahu s doletem do 500 km, schopná manévrovat v terminální fázi. Srovnatelná s americkým systémem ATACMS.
• Ch-47M2 Kinžal — vzduchem odpalovaná balistická střela s doletem 1 500–2 000 km, náloží 480 kg a rychlostí přesahující Mach 10 (přibližně 12 250 km/h), nesená stíhačkou MiG-31K.

Rozdíl oproti V-2 je zásadní nejen v technologii, ale i v taktice. Rusko kombinuje pomalé drony s hypersonickými střelami, aby přetížilo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Cíl je ale pořád stejný jako u V-2: terorizovat civilisty.

Není to jen Polsko, i Česko mluví podobně

Sikorski není první středoevropský politik, který sáhl po nacistické analogii. Prezident Petr Pavel v květnu 2025 řekl, že se dnešní Rusko v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Ruská ambasáda v Praze protestovala. Podle průzkumu CVVM z března 2025 považovalo 66 % Čechů situaci na Ukrajině za hrozbu pro bezpečnost České republiky, 77 % podporovalo diplomatický tlak na Rusko a 58 % vojenskou pomoc Ukrajině.

Česká pomoc má i konkrétní materiální podobu. Od roku 2022 Česko dodalo 390 kusů nepotřebné vojenské techniky, materiál od českých výrobců za 6,5 miliardy korun a vycvičilo bezmála 10 tisíc ukrajinských vojáků. V reakci na opakované ruské útoky na energetickou infrastrukturu poslalo české ministerstvo zahraničí do Dněpru a Dněpropetrovské oblasti 55 dieselových generátorů za 10 milionů korun. Vláda navíc schválila program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030.

Proč Kreml v bombardování pokračuje, i když to nefunguje

Pokud historické precedenty ukazují, že teror proti civilistům nezlomí politickou vůli, proč v tom Rusko pokračuje? Odpověď je pragmatičtější, než by se zdálo. Analytici z britského think-tanku RUSI upozorňují, že ruská kampaň má vedle psychologického nátlaku i čistě materiální rozměr: ničit energetickou infrastrukturu, zdražovat obranu, vyčerpávat zásoby protivzdušných střel a komplikovat každodenní fungování celé země. Kreml podle nich cílí na „totální blackout“, tedy stav, kdy výpadky proudu paralyzují nejen domácnosti, ale i průmysl a logistiku.

Bombardování měst tedy není jen iracionální krutost. Je to kalkulace, která počítá s tím, že i když nezlomí vůli, může vyčerpat kapacity. Jenže právě tady vstupuje do hry západní pomoc: systémy protivzdušné obrany, generátory, sankce proti ruské ekonomice. Evropská rada v červnu 2026 znovu potvrdila dlouhodobou podporu Ukrajině a Sikorski tlačí na její další posílení.

Nacistické Německo bombardovalo Londýn osm měsíců. Británie se nesložila. Rusko bombarduje ukrajinská města přes čtyři roky. Ukrajina stojí.