Zbraně ve vesmíru jsou velikým nebezpečím, s nímž se lidstvo bude muset v blízké budoucnosti vypořádat. Vesmír je vlastně částečně militarizovaný již dnes, ale neměly by v něm být zbraně hromadného ničení, tedy třeba ty jaderné. Není ovšem vyloučeno, že je tam neumístí např. Rusko nebo jiný stát, protože schopnost dostat je do vesmíru má již řada zemí, a jejich počty budou jistě růst. Těžko říci, co takový krok vyvolá v oblasti závodů ve zbrojení.

Zbraň, která vytvoří elektromagnetický výboj

V současné době panuje největší obava, že do vesmíru pošle takovou zbraň Rusko, a CNN k tomu uvádí, že se podle všeho snaží vyvinout jadernou vesmírnou zbraň schopnou zničit satelity a další instalace na oběžné dráze. Možností je, že by taková exploze vytvořila masivní elektromagnetický výboj, což je nejpravděpodobnější scénář, i když by se mohlo jednat také o laser napájený jadernou energií. Rizikem je však nejenom samotná zbraň, ale i fakt, že pokud by vznikla, nejspíše by podobné velmi rychle rozmístily do vesmíru i jiné země.

Americká antiraketa NGI má z vesmíru „neutralizovat“ celou salvu balistických raket najednou, účinná bude i proti ruským

Kdyby se jednalo o bombu vytvářející elektromagnetický výboj, nastal by problém, že nerozlišuje cíl, varuje CNBC. V podstatě se tedy dá říci, že by její použití usmažilo všechny družice, vojenské i civilní, a samozřejmě nejenom západní, ale i ruské, čínské apod. To by vedlo k narušení vojenských kapacit, ale třeba i telekomunikací, navigace, předpovědi počasí a celé řady dalších služeb. Škody by byly v řádech bilionů a dopady lze odhadovat obtížně.

Vesmírné drony, které zatím nejsou vyzbrojené

Ačkoliv se o tom nemluví tolik, zůstává pravdou, že už vesmír militarizovaný je. Jedná se ale o špionážní a naváděcí satelity, a také všemožné komunikační technologie měly původně hlavně vojenský charakter. Americké ministerstvo obrany má třeba vesmírný dron X-37B, kdežto Čína zase jeho obdobu nazývanou Shenlong. Obojí může nést různé komunikační nebo špionážní zařízení, uvádí PopularMechanics, a ačkoliv tomu zatím nic nenasvědčuje, není vyloučeno, že by v budoucnu mohly být vyzbrojené.

iZdroj fotografie: Public Domain

Militarizace vesmíru začala už v 60. letech 20. století, uvádí Wikipedia, kdy kromě špionážních satelitů začaly USA a SSSR vyvářet protisatelitní zbraně. Několik států má tak dnes rakety schopné satelity sestřelovat – tedy minimálně ty na nízké oběžné dráze. Zmíněné mocnosti pak zvažovaly i energetické zbraně proti družicím nebo raketám, případně o sebevražedných družicích. Sovětský svaz měl například plány na vojenskou stanici Almaz, zatímco Spojené státy americké již ve 21. století uvažovaly o kinetickém bombardování.

Soupeři mají vážné obavy z amerického raketoplánu Boeing X-37B: z vesmíru by mohl udeřit kdekoliv na světě, jediné Rusko má obranu

Pochopitelně existují i myšlenky, kdy by jaderná zbraň ve vesmíru vyčkávala, a jakmile by byla aktivována, dokázala by zaútočit na jakékoliv místo na světě seshora. Asi nejblíže k tomu mají hypersonické kluzáky, ale i ty vznikly teprve nedávno, takže v tomto směru ještě čeká lidstvo dlouhý vývoj. Prozatím by tedy k takovému scénáři dojít nemělo, je však zřejmé, že by výše popsaný scénář všem na Zemi spíše uškodil.