Mezi Ruskem a zeměmi NATO dochází k situacím, které mohou dát záminku k nějakému incidentu. Nejčastěji to bývá přibližování vojenských letadel do těsné blízkosti hranic vzdušného prostoru, což nutí stát nebo jeho spojence z aliance reagovat. Až na výjimky se nic nestává, ale podobné incidenty mohou zbytečně eskalovat napětí – jako situace, kdy musela norská letadla startovat ke skupině hned 6 ruských „zvědavců“, uvedl KyivIndependent.

Mezinárodní prostor je tenkou hranicí

Jeden z posledních vážných incidentů, kdy se ruská letadla přiblížila k prostoru nějakého aliančního státu a příliš, je z poloviny listopadu 2023. Portál Defence-Blog uvedl, že se ruská letadla pohybovala v těsné blízkosti norského vzdušného prostoru, načež k nim musely odstartovat letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II z letecké základny Evenes nedaleko Narviku na severu Norska, doplnilo NATO. Rusové se sice pohybovali v mezinárodním prostoru, ale zcela jistě s úmyslem provokovat, a odklonili se až po příletu norských letounů.

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY-SA

Norská letadla na místě zjistila, že tvoří skupinu 6 ruských letounů dvojice nadzvukových strategických bombardérů Tupolev Tu-160 White Swan, což jsou nejmodernější ruské strategické bombardéry, které byly doprovázeny dvěma stíhacími letouny Mikoyan MiG-31, což jsou zase dnes nejrychlejší stíhací letouny na světě v aktivní službě. Nést navíc mohou i hypersonické rakety Ch-47M2 Kinžal, ale v této skupině byly nejspíše ve verzi se střelami vzduch-vzduch dlouhého dosahu. Palivo pak skupině zajišťovaly dva tankery Iljušin Il-78 Midas.

Letadla mohou provokovat, ale i dělat průzkum

K podobným letům dochází ve světě docela často – pořádá je tedy nejenom Rusko, ale třeba i Čína nebo státy NATO – a jejich vysílání může mít více důvodů. Často jde o jakési ukazování svalů, ale stejně tak o snahu provokovat, ačkoliv jsou lety dobré i k monitorování připravenosti soupeřovy protivzdušné obrany, a lze tak snadno vypozorovat třeba reakční časy jeho stíhacího letectva. Jiným případem je potom průzkum, kdy mohou letouny z mezinárodního prostoru pomocí přístrojů sledovat, co se děje na území nějakého státu.

Ruský tanker Iljušin Il-78 může u hranic NATO maximálně provokovat, ale nic víc. Vlastním letounům přitom dává „neomezený“ dolet

Většinou se tyto akce odehrávají v poklidu, stíhací letouny totiž soupeře „doprovází“, dokud se nevzdálí. Známé jsou ovšem i incidenty, kdy například Turecko v listopadu 2015 sestřelilo ruský taktický bombardér Suchoj Su-24 Fencer, který byl údajně 17 sekund v jeho vzdušném prostoru. Čína zase opaovaně narušuje vzdušný prostor Tchaj-wanu, který ale nechce reagovat, o čemž jsme na ArmádnímZpravodaji též psali. V březnu 2023 pak ruský letoun Suchoj Su-27 Flanker poškodil manévrováním americký dron MQ-9 Reaper, a Američané ho museli sestřelit.