Tchaj-wan se „bojí“ reagovat a Čína prostě touží vyvolat válku. Slabší ostrov se snaží zdržovat, dokud ho nevyzbrojí Američané

NÁZOR: Čína považuje Tchaj-wan za své území a s rostoucí vojenskou silou si na něj dělá stále větší zálusk. Násobně menší země se ale nehodlá vzdát bez boje.

Jednotky čínské armády i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Čína v poslední době nestále zvyšuje tlak na Tchaj-wan, což dělá z oblasti jedno z nejvýbušnějších míst současnosti, a je možné, že se komunistický režim snaží využít situace, kdy je zrak světa upřený hlavně na Ukrajinu nebo Blízký východ, a tlačí na de facto nezávislý ostrov, který ale považuje za své území. Uchyluje se přitom k až provokativním akcím, a to prakticky den co den. Tchaj-wan proto i za pomoci USA mohutně zbrojí a chce vedení Čínské lidové republiky odradit, aby jen pomyslelo na jakoukoliv vojenskou akci, potažmo invazi.

Čínští průzkumníci v prostoru Tchaj-wanu

Asi nejvážnější hrozbou je pro stabilitu regionu opakované vnikání čínského letectva do tchajwanského vzdušného prostoru. Portál Defence-Blog např. informoval, že se kolem Tchaj-wanu zdržovalo hned několik čínských letadel, a my zase, jak narušují tchajwanský prostor i 103krát za den. Dvě z nich, a to průzkumný dron Harbin BZK-005 a letadlo Shaanxi Y-8 ASW, vnikla do vzdušného prostoru odštěpeneckého ostrova, jehož ozbrojené síly vyslaly na místo pohotovostní letadla a aktivovaly další obranu, ale útokem nereagovaly.

Tchajwanský vrtulník AH-1W Supercobra iZdroj fotografie: Uživatel Genshio / Creative Commons / CC BY-SA
Tchajwanský vrtulník AH-1W Supercobra

Vniknutí letounů je přitom vážná hrozba; dron BZK-005 využívá čínská armáda pro námořní dohled a bude vybaven celou řadu průzkumných prostředků – při své délce 9 metrů unese až 150 kilogramů zatížení a ve vzduchu vydrží až 40 hodin. Letoun Y-8 ASW je pak rovněž hlídkový a jde o modifikaci sovětského Antonov AN-12 – v této verzi má na palubě například radar nebo detektor magnetických anomálií určený k lokalizaci ponorek.

Taiwanská armáda

Jak se Tchaj-wan připravuje na (ne)vyhnutelnou válku: může doufat, že se čínská armáda ani nevylodí, postaví proti ní až 1,8 milionu vojáků

Tchaj-wan se snaží zaujímat k provokacím Číny dlouhodobě zdrženlivě, takže vždy jenom aktivuje obranu, ale nepouští se do žádných agresivních akcí jako je sestřelování čínských letounů. Opatrně pak konal i v okamžicích, kdy čínské námořnictvo provádělo kolem ostrova sérii cvičení a doslova ho odřízlo od světa. Podle všeho se tchajwanská vláda snaží na provokace nereagovat, napětí zbytečně neeskalovat a nedat Číně záminku k další akci.

Tchajwanská armáda stále zbrojí

Relativní pasivitu tchajwanských ozbrojených sil by ale bylo chybné vysvětlovat jako zbabělost, jde spíše o pragmatický přístup. Odborníci sice upozorňují, že Čína ještě není vojensky připravena na ostrov zaútočit, neboť jde o složitou operaci přes 150 kilometrů širokou mořskou úžinu, ale některé ostrovy náležící Tchaj-wanu leží blízko pevniny, a právě tam by se Číňané mohli o něco pokusit. Ostrov se ale snaží získat čas na přípravu, aby Čínu odradil, mj. i modernizací svých F-16, spolu s níž kupuje i verzi Block 70/72, jak jsme dříve psali.

Tchajwanské samohybné houfnice M-109 iZdroj fotografie: Uživatel Genshio / Creative Commons / CC BY-SA
Tchajwanské samohybné houfnice M-109

Portál BBC uvedl, že se Spojené státy americké snaží v poslední době Tchaj-wan co nejlépe vyzbrojit tak, aby si čínské vedení nemohlo být úspěchem jisté – nehledě na to, že by taková invaze mohla rozpoutat 3. světovou válku. Je jasné, že samotný ostrov se obrovské Číně ubránit nedokáže, ale s americkou pomocí by toho schopen být mohl. I proto Američané poprvé za 40 let bezprecedentně dodají Tchaj-wanu zbraně, které zaplatí ze svého. Sice jde zatím pouze o částku 1,84 miliardy korun, ale v dalších letech by mohla dosáhnout až 230 miliard korun.

Čínská základna na Woody Island

I jediný miniostrov může Američanům de facto zabránit v útoku na jih Číny: ta moc dobře ví, co dělá, a jak „hrát“ ve svém teritoriu

Tchaj-wan se v minulosti soustředil hlavně na letectvo a námořnictvo, posílit potřebují i jeho pozemní síly. Mluví se například o dodávkách protiletadlových střel FIM-92 Stinger na sestřelování letounů i dronů nebo protitankových FGM-148 Javelin. Ostrov potřebuje i moderní mobilní dělostřelectvo, protože se stále z větší části spoléhá na zbraně u období války ve Vietnamu. Další bezprecedentní akcí má být výcvik 2 praporů tchajwanské armády přímo v USA. Získat mají nové dovednosti včetně poznatků vycházejících z probíhající války na Ukrajině.

Jak dopadnou čínské snahy o dobytí Tchaj-wanu? Povede to k celosvětovému konfliktu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
148 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články