Jak silná je vlastně atomovka a co by proti ní zmohla AČR: možná by ji sestřelila, ale proti silné obranu nemá. Následky ukazuje simulace

Někteří ruští politici nebo propagandisté opakovaně naznačovali, že by v důsledku války na Ukrajině mohla jejich země použít i jaderné zbraně. Což je vlastně jediná vojenská oblast, v níž se federace západu opravdu efektivně vyrovná. Na druhou stranu doufejme, že jsou mocenští představitelé na obou stranách natolik rozumní, aby jadernou válku nerozpoutali; pravděpodobně by totiž znamenala zničení lidské civilizace, tedy alespoň v některých oblastech. Riziko použití nukleárních zbraní je dle expertů vyšší než dříve, ale stále poměrně nízké. Simulace nicméně napovídá, jak by dopadla při zásahu atomovkou Česká republika.

Simulace přesně odhadne následky jaderné exploze

Jednou z nejuznávanějších „kalkulaček“ je Nukemap umožňující simulovat výbuch jakékoli síly kdekoli na Zemi. Dokáže odhadnout i počet okamžitých obětí a šíření radioaktivního spadu, neboť využívá statistická data o zalidnění dané oblasti i aktuální údaje o počasí. A i když se jedná o pouhé odhady, jsou i dle expertů velmi blízké možné realitě. Následky dopadu atomové bomby na svou obec si tak může nasimulovat každý.

Je nicméně důležité vědět, jakou zbraní by Rusové (nebo kdokoliv jiný) na Česko zaútočili. Vzhledem ke vzdálenosti obou zemí by se zřejmě nejednalo o mezikontinentální balistické rakety a jen těžko by šlo o střely z ponorek. Mnohem pravděpodobnější by bylo použití střel ze strategických bombardérů, a to buď Ch-55 nebo Ch-102.

Jde vlastně o stejné střely, jakými Rusko útočí na Ukrajinu, měly by však jadernou hlavici místo konvenční. Teoretiky připadají v úvahu i balistické rakety Iskander z oblasti Kaliningradu. Těch ale Rusko moc nemá a ukrajinská rozvědka uvádí, že dokonce není schopno vyrábět potřebné množství raket ani munice.

Střely z bombardérů mají většinou hlavici o síle až 200 kilotun a doletět do ČR by pro ně nebyl problém, neboť Ch-55 má dolet 2 500 kilometrů a Ch-102 dokonce více než dvojnásobek. Tyto střely by česká obrana mohla zkusit sestřelit pomocí kompletů 2K12 Kub, jenomže teď hrozí, že je AČR odešle na pomoc Ukrajině a ztratí tak částečně obranyschopnost, neboť aktuálně disponuje pouze zmíněným systémem krátkého až středního dosahu 2K12 Kub, a systémem velmi krátkého dosahu 9K35 Strela-10M2.

iZdroj fotografie: NukeMap

Československo mívalo kupříkladu i protivzdušnou obranu S-300, tu si však ponechalo Slovensko. Mnohem lepší by proto byl systém SPYDER objednaný z Izraele, jenomže má dorazit až v roce 2026. Střely Iskander pak mají deklarovaný dolet 500 kilometrů, což je třeba z Kaliningradu hodně na hraně, ale američtí experti tvrdí, že ve skutečnosti doletí mnohem dále. A proti takové raketě, která většinou disponuje hlavicí o síle až 50 kilotun, ČR obranu nemá.

Výbuch by v Praze zabil přes 100 tisíc lidí

Kdyby začalo Rusko ničit všechno a všechny, byla by pravděpodobně cílem velká města. A třeba zásah Prahy jednou z výše zmíněných raket by znamenal smrt pro zhruba 113 tisíc obyvatel, zatímco dalších 206 tisíc by bylo zraněno. A lze předpokládat, že by mnozí z nich později zemřeli na následky radiace. Výbuch slabší hlavice Inkanderu by podle odhadů zabil téměř 50 tisíc lidí a dalších 100 tisíc by vážně zranil. Se zemí by přitom srovnal plochu o rozloze 2 kilometry čtvereční. Třeba jedna z nejsilnějších atomovek světa, ruská RT-2PM2 Topol-M, by zabila přes 210 tisíc lidí a dalších 170 tisíc by zranila.

V Brně by 200kilotunová hlavice podle simulace zabila více lidí než v Praze, celkem 125 tisíc, mělo by však být méně zraněných – odhadovaný počet je 110 tisíc. Za předpokladu, že Iskandery nedoletí až do Prahy, nachází se v jejich dosahu alespoň Ostrava. Tam by byla zničená plocha stejná jako v Praze, ale počet obětí nižší; dle Nukemap by zahynulo 35 tisíc lidí a dalších téměř 48 tisíc by bylo zraněných.