„Příkopové stropy“ nejsou výmyslem moderní doby, ale stále mohou dobře posloužit. Kromě výhod mají však i nevýhody

Zákopy jsou ve válečných konfliktech intenzivně využívány již mnoho let, ale ne každý ví, že na ně lze nasadit i jakousi střechu. Možná proto, že moc často vidět není.

Zákop na Ukrajině i Zdroj fotografie: Uživatel manhhai / Creative Commons / CC BY
                   

Zákopů využívali vojáci při obraně již za občanské války ve Spojených státech amerických, i když opravdu masivního využití se dočkaly za první světové války (označována je i jako zákopová). Bránicí se vojáky dokáží účinně chránit před nepřátelskou palbou z děl, pušek i dalších zbraní, ale pod pojmem zákop si nelze představovat jenom vykopaný příkop, jeho součástí mohou být i bunkry, ubikace a sklady, a někdy též tunely na krytí pohybu osob.

Zákopy mají střechy nebo tunely

Zákopová válka je nesmírně náročná na zdroje, a v podstatě zvítězí strana schopná doplňovat lépe ztráty, ať jde o lidské nebo materiální. Extrémem byla v tomto směru již zmíněná první světová válka, ačkoliv i v moderních konfliktech jsou zákopy využívány – třeba velmi promyšlená Surovikinova linie, o níž ArmádníZpravodaj psal. Součástí takovýchto opevněné bývají tunely či různé stropy, pod nimiž se mohou jednotky účinně skrývat. Ale jejich budování bývá mnohem náročnější než když jde o obyčejný zákop.

Využívání zákopových tunelů není vůbec ničím novým, zdokumentováno bylo již za první světové války, z níž je nejlepším příkladem nález Wintenbergského tunelu nedaleko Remeše (severovýchod Francie). Německé armádě tam sloužil k zásobování a přísunu posil zákopů v první linii, uvádí BBC. Archeologové přitom v tunelu nalezli těla minimálně 270 vojáků, kteří v něm byli zasypáni, když se vchody zhroutily pod náporem dělostřelby. Taková stavba tedy může vojáky skrýt, ale evidentně se i snadno změnit ve smrtelnou past.

Tehdy se nicméně jednalo o tunely, které byly místy i pár metrů pod zemí, takže vůbec nebylo snadné se z nich ani do nich dostat. Existují nicméně i „střechy“ nasazované na běžné zákopy, a v případě potřeby je jistě lze i poměrně snadno rozebrat a kdykoliv prostor opustit.

Kde je strop, tam dron nevidí

Zakrývat zákopy je účinným řešením i v současné době, a důležitost takových krytů možná i roste. Vojáci to pochopitelně dělají, aby své jednotky skryly hlavně před drony, uvádí BusinessInsider. Nad moderním bojištěm jich totiž může kroužit velké množství, aby non-stop mapovaly pohyb jednotek. Kvůli tomu je nemožné nepříteli něco utajit, neboť si dokáže spočítat, kolik má protistrana v obranných pozicích sil, nebo kolik tam přesunujete vojáků. Jedná-li se ovšem o kryté zákopy a tunely, je vzdušný průzkum de facto „slepý“.

Ukrajinská jednotka v zákopu

Video přímo z helmy: obsazování ruského zákopu může místy vypadat jako z apokalypsy, nic než spoušť a létající granáty

Střechu (nebo jiné překrytí) zákopu dokáže samozřejmě eliminovat útok sebevražedným dronem, ale i když ji prorazí, nikdo neví, zda opravdu někoho zasáhl, protože mohou být zakryté i stovky metrů, a někdy až kilometry. Na druhou stranu je budování takových opevnění náročné a vyžaduje více prostředků, a stejně tak je nejspíše těžší z něj vést obranu. Pokud jsou navíc takové zákopy v přední linii a nepřítel obsadí všechny východy, změní se v past, z níž nemusí být snadné uniknout. Obráncům mohou naopak sloužit i ke snazšímu ústupu.

Zbudování takto krytých zákopů musí být nicméně dopředu promyšlené a musí být jisté, že se armádě vyplatí. Nejlépe dlouhodobě. Jestliže ale válka probíhá stylem, že jedna strana té druhé neustále nějaké zákopy zabírá, pak nemusí dávat takové úsilí smysl.

Modifikace zákopů

Jak smysluplné je budování zakrytých zákopů?

Diskuze Vstoupit do diskuze
146 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články