Tchaj-wan je mnohem menší a pochopitelně i slabší než obrovská země draka, ale i přesto by jí zřejmě v případě napadení způsobil obrovské ztráty, aniž by mu pomohli spojenci.
Nad jihovýchodní Asií se neustále vznáší hrozba konfliktu, jelikož se komunistická Čína netají plány o znovupřipojení ostrovu Tchaj-wan, který na ní je již po desetiletí de facto nezávislý. Ta to však stále nechce uznat a mnohdy naznačuje, že si může svůj postoj vymoci i silou. Zatím sice na ostrov nezaútočila, ale pořádá u něj různé agresivní akce a provokativní cvičení. Čína je jako velmoc pochopitelně mnohem silnější, i když to neznamená, že by se Tchaj-wan nedokázal bránit sám – tedy i bez pomoci Ameriky. Invaze by Číně způsobila obrovské ztráty.
Složité vylodění by Čínu hodně potrápilo
Ačkoliv je čínská armáda jednoznačně silnější ve všech směrech, geografické podmínky jsou proti ní. Problém invaze na Tchaj-wan je totiž ten, že by Čína musela překonat Tchajwanský průliv široký zhruba 130 až 150 km a vylodit se na plážích ostrova. To je však složitá operace, jakou v historii zvládli pouze spojenci v Normandii. Tchajwanská obrana si toho je samozřejmě dobře vědoma a na útok se připravuje, což znamená, že by byl nesmírně krvavý pro obě strany a Čína by měla obrovské ztráty, i kdyby Tchaj-wanu nepomohli Američané, kteří to ale slibují.
Tchajwanská obrana je vícevrstvá a dokázala by útočit na vše, čím by se Čína mohla pokusit průliv překonat. V první vlně by jistě použila letecké útoky, řízené střely a rakety. Vzdušná obrana ostrova je však silná – hlavní zbraní je domácí systém Sky Bow, kdy je nejmodernější verze Sky Bow III schopna poradit si i s taktickými balistickými raketami, uvádí Wikipedia, a pochopitelně i s řízenými střelami a letouny. Schopnostmi ji lze přirovnat třeba k americkému MIM-104 Patriot nebo ruskému S-400, rovněž má Tchaj-wan obdržet norský NASAMS.
Silné je pak i tchajwanské letectvo, i když se početně nemůže tomu čínskému rovnat a nemá ani letouny 5. generace. AirAndSpaceForces uvádí, že si nechalo modernizovat 139 ks General Dynamics F-16 Fighting Falcon na verzi Block70/72 a bude kupovat dalších 66 nových. V současnosti jde o jedny z nejlepších letounů 4. generace. Kromě toho se může spolehnout i na starší letouny jako Dassault Mirage 2000 nebo domácí AIDC F-CK-1 Ching-kuo.
Čína by se musela soustředit na několik pláží
I když je jasné, že má Čína řadu protiopatření, v bezpečí by rozhodně nebyla její plavidla převážející jednotky ani moderní bojová plavidla. Ostrov má totiž silnou pobřežní obranu, která je založena na domácích protilodních střelách Hsiung Feng III. Ty dosahují rychlosti Mach 3,5 a dokáží zasáhnout cíle na vzdálenost až 400 kilometrů, uvádí Wikipedia. Tchaj-wan má navíc v Americe objednané protilodní střely Harpoon, které se dle TaiwanNews v příštích letech stanou základem 4 nových raketových základen pobřežní ochrany.
Číňané by také museli počítat s tchajwanským námořnictvem, které má sice ve výzbroji i starší torpédoborce a fregaty, ale také moderní lodě vyzbrojené právě domácími střelami z rodiny Hsiung Feng. Poslední vrstvou obrany by nakonec byly námořní miny, jichž má tchajwanské námořnictvo údajně mnoho, a pořizuje si i nové lodě k jejich pokládání, uvádí UsNi. V jejich prospěch navíc hraje skutečnost, že je k vylodění na ostrově vhodných jenom několik pláží a zaminování přístupů k nim může útočníkům způsobit obrovské problémy a škody.