Vedení komunistické Číny se stále nevzdává myšlenky na znovuzískání ostrova Tchaj-wan, který považuje za součást své země. Ten je již více než 70 let teoreticky samostatný, má vlastní vládu, zákony i armádu, ale většina zemí ho jako samostatný neuznává. I tak ale Spojené státy jeho vládě slíbily, že v případě útoku čínských ozbrojených sil by ostrovu přišly na pomoc, což by ale znamenalo otevřenou válku mezi Čínou a USA.

Klíčové je, zda Čína slibu Ameriky věří

Riziko případného útoku na Tchaj-wan je jasné úplně všem, tedy včetně čínského vedení. Válka dvou největších ekonomických velmocí planety by měla celosvětový dopad, a i případný vítěz by na ni velmi doplatil. Velkou otázkou je, zda vedení Číny opravdu věří ujišťování Spojených států, že by v případě napadení Tchaj-wanu pomohly. Může se domnívat, že se jedná o pouhé blufování, a k útoku se nakonec odhodlat. Pokud by se ovšem „Peking“ ve vyjádření Američanů mýlil, znamenalo by to nejspíše celosvětovou katastrofu.

Jak se Tchaj-wan připravuje na (ne)vyhnutelnou válku: může doufat, že se čínská armáda ani nevylodí, postaví proti ní až 1,8 milionu vojáků

Velmi těžko si lze představit, že by případná válka zůstala jen mezi USA a Čínou. Američané totiž mají v oblasti i v Evropě spojence, kteří by jistě pomohli, což by pochopitelně přerostlo ve světový konflikt, tedy bez nadsázky v 3. světovou válku. Někteří by nejspíše pomáhali i přímou účastí v bitvách, a 100% pak hospodářsky nebo dodávkami zbraní a technologií. Naopak Čínská lidová republika by se nejspíše mohla spolehnout pouze na podporu Ruska, které je však ve válce s Ukrajinou, případně Severní Koreje. Otázkou tedy je, v jakém stavu budou v dalších letech ruské ozbrojené síly, a zda se americké armádě podaří dotáhnout program Replicator.

1 důvod, proč i nejlepší izraelské zbraně jako Iron Dome a David’s Sling neustojí útok několika tisíc raket, i když přesně proto existují

Čína má být připravena v roce 2027

Země draka podle svých slov, ale rovněž dle Marka Milleyho, což je bývalý předseda a náčelník štábu amerických ozbrojených sil, stále nedisponuje dostatečnou silou, aby byla její invaze na Tchaj-wan úspěšná. Čínské plány přitom uvádí, že by mohla armáda dosáhnout takové síly v roce 2027. Zda je to reálné, není jisté, protože se Čína v poslední době potýká s ekonomickými problémy. Američané navíc po zkušenostech z Ukrajiny začali do své armády investovat a soustředí se i na nové technologie. Masivně však posiluje i samotný Tchaj-wan.

iZdroj fotografie: Námořnictvo USA

Případný konflikt by měl nedozírné celosvětové ekonomické dopady, neboť jsou Čína a USA dvě největší ekonomiky. Mnohé země na nich navíc téměř existenčně závisí, a obří je i vzájemný obchod mezi Čínou a Amerikou. Není pochyb o tom, že v případě konfliktu by se Američané a jejich spojenci pokusili o námořní blokádu země draka, což by mělo na její ekonomiku drtivý dopad. Zároveň by to ale dopadlo na země importující z Číny velké množství zboží. Jde tedy o konflikt, který i kdyby nepřerostl v jaderný, svět by nesmírně zdevastoval.

Americký generál předpovídá možný střet s Čínou do 2 let: státy chtějí hájit své zájmy a hledají spojence, samy se na to necítí

S aktuálně probíhající válkou na Ukrajině, případně nově v Izraeli, to přitom vůbec nelze srovnávat. Ačkoliv i ta měla značné dopady zejména na Evropu, dokázala se s tím většina zemí lépe nebo hůře vypořádat. Kdyby ale přepnuly na válečný stav dvě nejspíše nejsilnější země světa, znamenalo by to bezesporu katastrofu pro všechny. A to na dlouhou dobu, nelze totiž ani odhadovat, jak dlouho by válka trvala, a je jasné, že ať by dopadla jakkoliv, otočili by se američtí spojenci k zemi draka zády už jenom z principu; alespoň na čas.