Ukrajina se nechce s Ruskem bavit pro své vysoké požadavky, Zelenskyj se cítí až příliš „opilý“ podporou Západu; a Rusko je zase neústupné

Mír na Ukrajině je v nedohlednu, neboť Rusko nepřestává útočit, zatímco Ukrajina chce zpět celé své území. Válka je tak ve slepé uličce, řešení ale existují.

Ukrajinský voják s RPG-7 i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY- SA
                   

Během posledního roku měla celá řada světových politiků iniciativu na dojednání míru na Ukrajině a ukončení války. Nějaká jednání mezi Ruskem a „žlutomodrou“ zemí sice probíhala na jaře v roce 2022, ale po odhalení ruských zvěrstev v Buči ustala. V současnosti jsou obě strany neústupné. Zatímco federace chce mermomocí dosáhnout svých cílů, tedy minimálně si nechat anektovaná území, Ukrajina naopak tvrdí, že chce zpět veškeré zabrané oblasti, protože jí podle mezinárodního práva patří. A myslí tím i kdysi anektovaný Krym.

Ruská armáda není tak silná, jak se zdálo

Když začala invaze na Ukrajinu, většina expertů se domnívala, že odpor proti Rusku bude trvat jenom pár dní a že do té doby papírově druhá nejsilnější armáda světa mnohem slabšího soupeře převálcuje. Nakonec se ale ukázalo, že federace není tak silná, jak si všichni mysleli, a Ukrajina zase tak slabá. Ozbrojené síly obránce se naopak ukázaly jako nesmírně schopné, a dokonce dokázaly z řady míst ruské okupanty vytlačit. Nicméně velký vliv má i významná pomoc Západu, ať už jde o techniku, zbraně, nebo velmi moderní výzbroj.

Ale i když Rusko utrpělo porážky, neznamená to, že by bylo poražené. Na některých místech dokonce postupuje, i když se jedná o spíše marginální úspěchy. Ukrajina naopak chystá protiofenzivu – dle všeho má k dispozici několik desítek tisíc nově vycvičených vojáků, které může hnát do útoku proti často nedobře vytrénované armádě. Rusko zase na podzim mobilizovalo a může to udělat znovu, kvantitou na úkor kvality je ostatně známé.

Oběti masakru v Buči iZdroj fotografie: Uživatel Ukrinform TV / Creative Commons / CC BY
Oběti masakru v Buči

Obě strany se v podstatě odmítají setkat u jednacího stolu, i když někteří západní politici – třeba Joe Biden – na prezidenta Zelenského údajně skrytě tlačí. Ten ale domluvu odmítá, čemuž se na jednu stranu nelze divit. Podpora spojenců a jejich zbrojní dodávky dávají Ukrajině šanci vítězit a osvobodit velké oblasti svého území, a to s často velmi cennými nerostnými zdroji, což může být příslibem budoucí prosperity země. Usednout k jednacímu stolu ale v podstatě znamená situaci „zabetonovat“ a smířit se s tím, že co už Rusové zabrali, jim také zůstane.

V. Putin musí myslet na svoji budoucnost

K jednacímu stolu však dost dobře nemůže sednout ani Rusko, protože se Kremlu nepodařilo naplnit ani to minimum, jakého chtěl na Ukrajině dosáhnout. Putin by možná dokázal prodat anexi některých území veřejnosti jako úspěch, ale už ne lidem, kteří v Rusku skutečně mají moc a své zájmy. Neúspěch se totiž v Rusku neodpouští a může dost dobře skončit i sesazením nebo smrtí diktátora. Tedy hlavně kdyby došlo k výraznému oslabení vojenské moci federace, jež by zároveň vyústilo k „poklesu“ v očích zbytku světa.

Situaci může změnit chystaná ukrajinská ofenziva, a to jak v případě úspěchu, tak i neúspěchu. Úspěch může znamenat větší západní podporu Ukrajině a tlak na Rusko, aby ustoupilo, protože jinak bude hůře. Neúspěch zase ochotu pomáhat Ukrajině sníží a vznikne tlak na její vedení, aby se smířilo se ztrátou území za cenu míru. Na druhou stranu může být takový scénář kontraproduktivní. Dává zemím s jadernými zbraněmi návod, jak postupovat a krást území svým sousedům. Ty pak mohou nabýt dojmu, že jsou jaderné zbraně zárukou jejich bezpečnosti.

Jak by bylo nejlepší ukončit válku na Ukrajině?

Diskuze Vstoupit do diskuze
99 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články