Má-li země možnost zasahovat cíle v týlu nepřítele, může tím oslabit jeho útoky. Bez moderních zbraní s dosahem a přesností to ale provádět nelze.
Jestliže se chce kterákoliv napadená bránit, musí být schopna zasahovat všechny typy cílů nepřítele, a to nejenom na frontě. Neméně důležité jsou totiž ty v týlu, například sklady, velitelství, shromaždiště jednotek či dopravní infrastruktura. To třeba Ukrajina dlouho provádět nemohla, jelikož takové zbraně neměla, a když už je dostala, nesměla jimi útočit za svými hranicemi. Když jí to ovšem dodavatelé povolí, může být situace úplně jiná.
Točka ani BM-30 Smerč přesně nezasáhnou
Většina spojenců dnes umožňuje Ukrajině používat zbraně proti vojenským cílům v Rusku, uvádí MilIn, a třeba Američané konkrétně proti těm, které mohou útočit přes hranice (tedy raketomety, balistické střely, letadla atd.). Ukrajina měla dříve jenom málo vlastních zbraní toho schopných, třeba balistickou raketu OTR-21 Točka, jejíž přesnost je však mizerná. Využít mohla i sovětské raketomety BM-27 Uragan a BM-30 Smerč, ale to jsou zbraně s plošným účinkem a o přesnosti nemůže být řeč. Aktuálně má ovšem mnohé západní systémy.
Z těch jsou nejsilnější asi taktické balistické rakety ATACMS z USA, ale zrovna těmi nesmí zasahovat cíle v Rusku, ačkoliv na Krymu ano, neboť jde o okupované území. Totéž pak neplatí pro střely GMLRS z raketometu M142 HIMARS a dělostřeleckou munici. Střely GMLRS pro HIMARS a (a rovněž M270) jsou naváděné za pomoci GPS, uvádí na svých internetových stránkách Lockheed Martin, a jejich dosah je až 70 kilometrů, takže na cíle v Rusku dostřelí.
Storm Shadow nebo schopné houfnice
Z Velká Británie a Francie má pak Ukrajina řízené střely Storm Shadow/SCALP-EG, což jsou v podstatě stejné zbraně, akorát je každá země označuje jinak. Odpalovány jsou z letadel, konkrétně k tomu ukrajinské letectvo používá staré upravené taktické bombardéry Suchoj Su-24 Fencer. Wikipedia uvádí, že tyto střely mají speciální penetrační hlavici určenou třeba proti bunkrům, takže mohou zničit třeba velitelské bunkry či opevněné sklady. Jejich dosah je kolem 400 km a díky kombinaci několika typů navádění jsou velice přesné.
Mezi další zbraně, které na cíle v Rusku dosáhnou, patří děla. Těch má dnes Ukrajina celou řadu, třeba německou PzH 2000, francouzský CAESAR nebo polský AHS Krab, ale i další. Většinou přitom mají podobné parametry; ArmyRecognition uvádí, že houfnice PzH 2000 mají dosah se speciálním střelivem až 40 kilometrů, takže jsou vhodné k ničení shromaždišť, kolon, protibaterijní palbě a dalším úkolům, ačkoliv příliš daleko za frontu nedosáhnou. To platí i pro české raketomety RM-70 Vampire s ještě menším dosahem.