Jestliže se pilot dostane do hledáčku obsluhy RBS-70, nepomohou mu žádné světlice nebo rušení, jelikož je raketa naváděna po laseru.
Většina přenosných systémů protivzdušné obrany je založena na tom, že jejich střely sledují teplo vycházející z motorů zaměřeného stroje. Je to účinné, ale zároveň existuje možnost, jak jejich vyhledávací systém zmást. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že tento princip ale nefunguje u švédského systému RBS-70, protože je zaměřován prostřednictvím laseru. Výzbroji ho má i česká armáda, a to včetně jeho nejmodernější verze.
Bránit se RBS-70 je de facto nemožné
Švédsko začalo s vývojem přenosného systému PVO na konci 60. let 20. století a jeho první verze vstoupily do výzbroje v roce 1977, uvádí Wikipedia. Může se zdát, že jde o starou konstrukci, ale RBS-70 byl opakovaně modernizován a vylepšován, a ve své kategorii patří k nejlepším na světě. Třeba pro ruské piloty musí být doslova noční můrou, shoduje se redakce Armádního Zpravodaje, takže jistě rádi udělají vše, aby se mu vyhnuli, neboť je v případě zaměření vysoká pravděpodobnost zásahu a únik před vypálenou střelou je takřka nemožný.
RBS-70 je označován jako MANPADS, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že vypadá jinak než známé zbraně tohoto typu, třeba FIM-92 Stinger a podobné. Neodpaluje se totiž z ramene, neb je objemově a hmotnostně větší. Česká armáda, která ho má ve výzbroji, na stránkách uvádí, že stojan, zaměřovač a střela mají dohromady 87 kilogramů. Součástí stojanu je i sedačka, na níž obsluha sedí, a pomocí zaměřovače může určit cíl.
RBS-70 zvládne letadla i řízené střely
V čem je systém RBS-70 rovněž unikátní, je jeho navádění. Výrobce, společnost Saab, vysvětluje, že je laserové, takže obsluha na cíli drží laserový zaměřovač, a střela se na něj jeho prostřednictvím navádí. V takovém případě ji – na rozdíl od běžnějšího infračerveného navádění – nelze nijak rušit, a je tedy vysoká pravděpodobnost, že zasáhne cíl. Tím může být letoun, vrtulník, větší typ dronu, nebo i řízená střela. Na druhou stranu je obsluha systému náročnější na výcvik než u jiných typů MANPADS – obsluhu mají navíc na starost tři vojáci.
Dosah RBS-70 záleží na jeho typu a použité střele. Nejmodernější verze má označení RBS-70 NG, z níž dokáže střela zasáhnout cíl do vzdálenosti až 9 km a výšky 5 km, což je mezi systémy „MANPADS“ nadstandardní. Pohybuje se přitom rychlostí Mach 2, bojová hlavice váží 1,1 kg a obsahuje 3 000 wolframových kuliček. Na cíl tedy působí jako jakási obří brokovnice.
Jak hodnotíte systém RBS-70?

