Ačkoliv se může zdát, že je MILAN pro své jméno konstruktem tuzemského zbraňového průmyslu, ve skutečnosti jde o francouzsko-německý projekt – „Missile d’Infanterie Léger Anti-Char“, neboli lehká pěchotní řízená protitanková střela. Vývoj zbraně započal již v 60. letech 20. století a výsledkem je velice impozantní zbraňová platforma. V roce 1972 ji přijala do výzbroje francouzská armáda, ale prokázala se i v mnoha dalších. Své padesáté jubileum oslavila ničením ruských tanků na Ukrajině, kam bylo několik těchto systémů darováno.

Výsledek Francie a Západního Německa

MILAN je dílem dnes již zaniklého konsorcia Euromissile složeného ze západoněmecké společnosti DaimlerChrysler Aerospace AG a francouzské Aérospatiale. Cílem byli vyvinout nový typ odpalovacího protitankového zařízení pro ničení obrněné techniky, který bude dostatečně lehký na to, aby ho mohla snadno přenášet pěchota. A to se povedlo velmi dobře; v roce 1972 přijala MILAN do výzbroje francouzská armáda, a o pár let později se stal standardní protitankovou zbraní v rámci ozbrojených sil států NATO.

Ukrajině pomáhá i francouzsko-německý MILAN. Nejnovější verze této protitankové zbraně je stále velmi účinná, zlikvidovala i Abrams

Systém je složený ze dvou hlavních částí, a sice z odpalovacího zařízení a rakety, přičemž neváží více než 17 kg a měří pouze 1,2 metru na délku. Nejnovější model MILAN 3 má odpalovací a zaměřovací jednotku umístěnou na stativu, což výrazně zlepšilo stabilitu celého kompletu, a používá též poloautomatický naváděcí systém s řízením po drátě, který sleduje střelu během celé délky jejího letu.

Z tohoto důvodu mají střely v zadní části infračervený nebo elektronický zářič. Velkou výhodou je pak skutečnost, že drátem naváděná střela nemůže být ovlivněna radiovými vlivy ani obrannými světlicemi, ačkoliv má drát i svá omezení. Tím hlavním je, že se střelec během celého letu rakety nesmí pohnout z místa.

Ruské „Kornety“ mají sílu zničit jakýkoliv tank nejenom na Ukrajině, a to včetně vysoce odolných jako M1 Abrams, Challenger 2 a Merkava

To pochopitelně znamenalo značné ohrožení střelce během bojových operacích, a k jeho bezpečnosti nepřispěl ani krátký dosah rakety (udáváno kolem 2 km, v realitě cca 900 až 1500 metrů), nízká odolnost střely proti infračerveným rušičkám, a nezřídka i poruchy naváděcího drátu. Poslední modely MILAN 3 mají nicméně většinu těchto provozních problémů již vyřešenou a řadí se tak k velmi schopným.

Střely jsou pro ruské tanky smrtící

Asi nikoho nepřekvapí, že byl systém MILAN navržen primárně proti sovětským tankům, ani že měla každá modernizace úspěšně zlikvidovat to nejlepší, co mohli Sověti vrhnout do pole. První model, tedy MILAN 1, používal jednoduché rakety ráže 103 mm, a další modely, tj. MILAN 2, MILAN 2T a MILAN 3, měly již rakety ráže 115 mm. Zlomový byl při vývoji model 2T, jehož střely mají HEAT tandemovou hlavici a který měl probít první sovětské reaktivní pancíře.

Poslední verze MILAN 3 je navíc vybavena i pokročilou ochranou proti ruským rušičkám Štora, přičemž dokáží rakety HEAT proniknout pancířem o síle až 1 000 milimetrů RHAe, což zneškodní i velmi dobré tanky. Na kontě má nespočet nepříliš modernizovaných T-90 i řadu dalších, ovšem na ty opravdu nejlepší v současné výzbroji Ruska, tedy T-90M Proryv-3, stačit nemusí – alespoň ne z přední části, kde může mít pancéřování tloušťku až 1 550 mm, je-li obrněnec vybaven i reaktivním pancířem Kontakt 5. Třeba ze strany ale proniknout dokáže.

Ruská armáda přitom disponuje i vlastním typem této zbraně, a sice jde o 9K135 Kornet, který je oproti MILANu o něco výkonnější, byť ne bezchybný. Rovněž využívá HEAT raket, ale naváděcí systém je založen na laserovém paprsku. Do výzbroje byl přijat v roce 1998 a měl nahradit 9K111 Fagot. Ruskou armádou je užíván na Ukrajině a v říjnu 2022 bylo několik těchto kusů zkonfiskováno ukrajinskými silami.

Izraelský obrněný transportér Namer je nejdolnější na světě, nezničí ho ani ruská protitanková střela 9M133 Kornet

Kornet má navíc zkušenosti i s ničením západních tanků, libanonský Hizbaláh zničil jeho pomocí několik izraelských tanků Merkava (ano, nejde vyloženě o Západ jako takový, ale Izrael dlouhodobě spolupracuje třeba se Spojenými státy americkými) a kurdské milice v Sýrii zase několik tanků Leopard 2. Nejeden německý obrněnec to měl navíc schytat i v současné válce na Ukrajině; některý od 9K135 Kornet, jiný dělostřelectvem.