Ruská tanková vojska rozložili Ukrajinci už v prvních týdnech války. Stačil jim k tomu FGM-148 Javelin

Když 24. února 2022 překročily ruské obrněné kolony ukrajinskou hranici, plánovači v Moskvě počítali s rychlým průlomem ke Kyjevu. Tanky měly být v hlavním městě během dnů. Místo toho se na úzkých silnicích severně od metropole, mezi Hostomelem, Bučou a Irpíní, začaly hromadit vraky. Malé ukrajinské jednotky vyzbrojené přenosnými protitankovými střelami dokázaly z krytých pozic ničit vedoucí i uzavírající vozidla kolon a zbytek uvěznit v pasti. Do konce března se celé severní ruské uskupení stáhlo. A jedním ze symbolů té obrany se stal právě FGM-148 Javelin.

Zbraň, která střílí a zapomíná

Javelin vstoupil do služby americké armády v roce 1996. Od té doby bylo vyrobeno přes 45 000 střel a 12 000 odpalovacích jednotek CLU. Princip je jednoduchý: obsluha zamkne cíl infračerveným hledáčkem, stiskne spoušť, a může okamžitě opustit pozici. Střela si cíl najde sama.

Právě režim „fire-and-forget“ odlišuje Javelin od starších protitankových řízených střel, u nichž operátor musel cíl sledovat až do zásahu a zůstával tak vystaven palbě. Javelin navíc nabízí dva režimy letu:

• Top-attack – střela vystoupá a dopadne na střechu vozidla, kde je pancíř nejslabší.
• Direct attack – přímý let, vhodný proti budovám nebo opevněním.

Oficiální dosah aktuální verze činí 2 500 metrů. Celý systém se skládá z jednorázového tubusu se střelou a znovupoužitelné odpalovací a zaměřovací jednotky, která slouží i jako pokročilý pozorovací přístroj, proto ji ukrajinské speciální jednotky využívaly i k průzkumu.

Proč ruské tanky neměly šanci

Javelin ale nebyl smrtící jen díky vlastní technologii. Rusové mu sami naservírovali ideální podmínky. Analytici londýnského think-tanku RUSI v rozsáhlé studii prvních měsíců invaze popsali, co se na severních přístupech ke Kyjevu stalo: ruské obrněné svazky postupovaly po úzkých osách bez dostatečného průzkumu, bez krytí boků pěchotou a bez fungujícího kombinovaného boje.

Tanky T-72 a T-80 mají silný čelní pancíř, ale z boků a shora jsou výrazně zranitelnější. Pod věží se navíc nachází karuselový autoloader s municí. Když střela pronikne střechou, zasáhne přímo zásobu granátů, následuje detonace a charakteristické odtržení věže, které se stalo jedním z nejrozšířenějších obrazů války.

Ukrajinské jednotky toho využívaly systematicky. Přepadaly čela kolon, ničily první a poslední vozidlo a zbytek kolony tak uvěznily na silnici. Poté dorážely dělostřelectvem. Ruské uskupení severně od Kyjeva ztratilo útočné tempo, nedokázalo město obklíčit a kolem 21. března 2022 začalo ústup, který se do konce měsíce proměnil v plný odchod z celé severní osy.

Javelin nebyl sám

Bylo by zkreslující připsat celý úspěch jediné zbrani. Ukrajina v prvních týdnech nasadila celou škálu protitankových prostředků. Britský NLAW, lehčí jednorázový komplet o hmotnosti 12,5 kg s dosahem do 800 metrů, se díky extrémně rychlému výcviku rozdával široce jednotkám držícím terén. Ukrajinská Stugna-P zase nabízela delší dosah a nižší cenu. K tomu protitankové miny, dělostřelba a postupně i drony.

Podle RUSI měla Ukrajina na začátku února 2022 asi 150 odpalovacích zařízení Javelin a 1 000 až 1 200 střel. To není masové množství. Klíčová byla distribuce: Javeliny dostávaly specializované a speciální jednotky, které uměly dělat přepady a rychle měnit pozice. NLAW šel k teritoriální obraně. Stugna kryla delší palebné sektory. Teprve jako celek tato vrstvená protitanková síť fungovala.

Objem zahraniční pomoci se pak dramaticky zvýšil. K lednu 2025 Pentagon uváděl, že Ukrajina obdržela přes 10 000 Javelinů. I Česká republika přispěla, odtajněný přehled ministerstva obrany k únoru 2024 uvádí 645 darovaných protitankových řízených střel a přes 8 000 pancéřovek, byť bez rozlišení konkrétních typů.

Co z toho plyne pro budoucnost

Ukrajina ukázala, že moderní protitanková zbraň v rukou vycvičené pěchoty dokáže zastavit obrněný nápor mnohonásobně silnějšího protivníka, pokud ten protivník udělá chyby. Rusko po kolapsu severní osy přešlo na jiný způsob vedení bojů, více spoléhalo na dělostřeleckou převahu a válka se proměnila v opotřebovávací konflikt.

Pro armády NATO, českou nevyjímaje, z toho vyplývají tři věci. Za prvé, pěchota s protitankovými zbraněmi musí být rozptýlená a mobilní. Za druhé, samotná obrněná technika bez kombinovaného boje s pěchotou, průzkumem a logistikou je vysoce zranitelná. A za třetí, zásoby a výrobní tempo jsou kritické, spotřeba v intenzivním konfliktu překonává mírové odhady řádově. Výrobní linka Javelinů v současnosti produkuje 175 až 200 střel měsíčně. I to je málo na válku, která spotřebovává tisíce.

Javelin se stal ikonou obrany Kyjeva právem. Ne proto, že by válku vyhrál sám, ale proto, že v rukou správných lidí, na správném místě a proti protivníkovi, který podcenil vlastní slabiny, dokázal změnit běh bitvy. Někdy stačí jedna střela na střechu tanku.