Pětadvacátého března letošního roku zveřejnila britská vláda prohlášení o připravované interdikci tankerů stínové flotily přímo v britských vodách. Premiér Keir Starmer, ministr obrany John Healey i generální prokurátor Richard Hermer mluvili o „vyhladovění Putinovy válečné mašinérie“. Jenže podle informací deníku The Times, které 20. dubna shrnul Kyiv Post, se uvnitř vlády rozhořel spor o to, kde zabavené lodě kotvit, kdo zaplatí desítky milionů liber za každý tanker a co dělat s posádkami. Výsledek? Stínová flotila dál nerušeně pluje kolem britských břehů a ruská ropa dál financuje válku na Ukrajině.

Prohlášení za miliardy, zásah za nulu

Británie není v podpoře Ukrajiny žádný nováček. Podle vládního přehledu z března 2026 činí celkové britské závazky až 21,8 miliardy liber, z toho 10,8 miliardy liber jde čistě na vojenskou pomoc. Londýn sankcionoval 544 plavidel stínové flotily, pomáhal Američanům při fyzickém zabavení tankeru Bella 1 a s partnery z Joint Expeditionary Force řešil právní rámec vojenských zásahů.

„Až vyhrajeme nad Západem na Ukrajině…“ Rusové opravdu věří, že válku vyhrají, i když Ukrajina odmítne kapitulovat

Problém není v absenci nástrojů. Britské sankční právo umožňuje specifikovat konkrétní lodě, vydat jim zákaz pohybu nebo příkaz k zadržení. Společné prohlášení osmi severských a baltských států s Británií z června 2025 výslovně říká, že bezvlajkové nebo lodě plující pod falešnou vlajkou nemají nárok na svobodu plavby podle UNCLOS. Právní páka tedy existuje, ale chybí ochota ji použít.

Desítky milionů za tanker — a miliardy za nečinnost

Podle zdrojů The Times se britští úředníci obávají nákladů v řádu desítek milionů liber za jediný zadržený tanker. Kotvení, ostraha, servis, právní řízení, řešení posádky — to vše se sčítá. Jenže toto číslo je třeba dát do kontextu.

• Britská pomoc Ukrajině: až 21,8 mld. liber celkem, 10,8 mld. liber vojensky.
• Obava z jednoho tankeru: desítky milionů liber.
• Ruské příjmy z fosilních paliv za čtvrtý rok invaze: 193 miliard eur podle CREA, z toho 85,5 miliardy eur ze surové ropy.
• Podíl stínové flotily: asi 75 % ruského námořního exportu surové ropy, jak uvádí sama britská vláda.

Brookings Institution ve své únorové analýze navíc upozorňuje, že průměrný tanker stínové flotily je výrazně starší než běžná obchodní loď, a že jediný vážný únik ropy v evropských vodách by mohl stát miliardy dolarů. Náklady na prevenci jsou zlomkem nákladů na katastrofu.

Rusové jsou zoufalí, o Ukrajince se tříští jako vlny o útesy. Ti mezi tím pokročili v ofenzivě a vzali si zpět, co jim patří

CREA odhaduje, že lodě s falešnými vlajkami přepravily v roce 2025 ruskou ropu a ropné produkty za 8,4 miliardy eur. Každý měsíc bez zásahu znamená další stovky milionů eur v ruské státní kase, ze které se platí rakety dopadající na ukrajinská města.

Ostatní zasahují, Londýn přihlíží

Zatímco Británie váhá, jiné státy už k fyzickým zásahům přistoupily:

• Francie v lednu 2026 zachytila tanker Grinch ve Středozemním moři.
• Belgie v březnu 2026 provedla boarding sankcionovaného tankeru v Severním moři.
• Estonsko už v dubnu 2025 zadrželo tanker Kiwala u Tallinnu.
• USA zabavily tanker Bella 1, a to s britskou asistencí.
• Švédsko v dubnu 2026 tanker zadrželo, po prověření ho sice propustilo, ale samotný akt kontroly provedlo.

Žádná z těchto zemí nemá rozpočet srovnatelný s britským. Žádná z nich, vyjímaje Francie, nemá námořnictvo s globálním dosahem. A přesto jednaly tam, kde Londýn zatím jen mluví.

Už žádné sliby, evropská vojenská velmoc se probudila naplno. Rusové teprve pocítí, co je to strach

Rozdíl v efektivitě je měřitelný. Podle dat CREA poklesl objem ropy přepravované tankery sankcionovanými americkým OFAC o 73 procent. U lodí sankcionovaných pouze Evropskou unií, Británií, Austrálií a Kanadou, tedy bez amerického fyzického zásahu, činil průměrný pokles jen 22 procent. Nesankcionované tankery navíc část výpadku okamžitě nahrazovaly. Papírová sankce bez reálného zabavení plavidel je tak pro Kreml spíš administrativní obtíž než skutečná hrozba.

Síť, která se nerozpadne sama

Stínová flotila není jen hromada rezavějících tankerů. Britská National Crime Agency ve svém červencovém Red Alertu z roku 2025 popisuje sofistikovanou infrastrukturu: síť obchodníků, frontových firem, pojišťoven a zprostředkovatelů, kde jeden identifikovaný okruh pracoval s více než stovkou tankerů. Lodě mění vlajky, vypínají automatický identifikační systém a překládají ropu z lodi na loď na otevřeném moři.

Sami Rusové už vidí, že je pro ně situace na frontě mnohem horší, než tvrdili. Postupují 4,5krát pomaleji a mají územní ztráty

KSE Institute ve svém přehledu za únor 2026 eviduje 109 unikátních tankerů na export ruské ropy, z nichž 72 procent patřilo do stínové flotily. Evropská unie měla k prosinci 2025 na svém seznamu 597 plavidel. Čísla rostou, ale počet skutečně zadržených lodí zůstává v jednotkách.

Britský problém, evropský precedent

Nejde jen o Londýn. Estonský námořní velitel letos otevřeně prohlásil, že jeho země nebude zadržovat ruské tankery kotvící v estonských vodách kvůli obavám z eskalace. Estonské zdroje zároveň přiznávají, že národní možnosti jsou téměř vyčerpané. Pokud ani Británie, země s pátým největším obranným rozpočtem na světě, nepřejde od slov k činům, signál pro zbytek Evropy je jasný: sankce ano, vynucování raději ne.

Ukrajinci ovládají bojiště 21. století, Rusové brzy „pomažou“ domů. Už letos je vymete za hranice 25 tisíc pozemních robotů

Česko samo nemá přímou námořní páku, ale jako člen EU spolurozhoduje o sankčních balíčcích. Unie disponuje zákazem přístupu do přístavů, zákazem pojištění, bunkrování i financování lodí stínové flotily. U bezvlajkových plavidel má oporu v mezinárodním právu moře. Nástroje existují na obou stranách Lamanšského průlivu. Otázka nikdy nezněla „můžeme?“. Zní „chceme?“.

Britská vláda tvrdí, že každý cíl posuzuje individuálně. Čtvrtý rok plnohodnotné invaze ale běží a Rusko z námořního exportu ropy inkasuje desítky miliard eur ročně. Individuální posuzování bez jediného výsledku má v Kremlu jedno jméno: vítězství.