Ukrajinci se bijí o svou vlast a připisují si nové územní zisky. Jinde sice tratí, ale ruský postup slábne a je stále pomalejší, což je samo o sobě velké vítězství.
Situace na frontě se mění doslova každý den, někdy i víckrát. Po několik let mělo přitom iniciativu Rusko, ale v posledních měsících ztrácí páru a Ukrajina udolává jeho hordy hlavně taktikou a technologiemi. Redakce Armádního Zpravodaje hodnotí vývoj na frontě pravidelně, a dle analýzy ISW z 22. dubna 2026 se podařilo ukrajinské armádě postoupit na severní frontě, ačkoliv na východní, tedy té nejtěžší, měla naopak zabrat ta ruská.
Fronta skoro stagnuje, ale jsou mini-úspěchy
Válka proti Ukrajině, nebo speciální vojenská operace, jak ji Kreml nazývá, nejde podle plánu; a kdo tvrdí, že ano, zřejmě mu zcela unikají fakta. Původně to měla být blesková akce, a přesto trvá už pátým rokem. Rusko se za tu dobu stihlo ekonomicky zdevastovat natolik, že začínají být silně nespokojení i úředníci a civilisté, a vyjadřují to veřejně.
Což je pro ně samo o sobě riskantní, jelikož „neposlušnost“ a vlastní rozum se v Rusku trestá. Kdo není fanaticky oddaný propagandě, bývá odstraněn nebo jinak poškozen. Vedle toho se opakovaně potvrzuje, že Rusové upřednostňují politické cíle před taktikou a realitou, což vede k mnohem větším ztrátám. Morálka vojáků se tak láme a stále častěji se vzdávají.
Navíc se ukázalo, že Rusové o svém postupu a úspěších opakovaně lžou – asi aby nakrmili vládce Vladimira Putina tím, co chce slyšet, i když se ukázalo, že od začátku roku 2026 zabrali jenom pár stovek čtverečních kilometrů, a v březnu byla dokonce jejich bilance záporná. Z analýz vyplývá, že si Ukrajinci dokonce připsali nějaká vítězství u Pokrovsku nebo Kupjansku, kde pro ně byla situace kritická a Rusové tam soustředili většinu svých sil.
Tempo ruského postupu zkrátka postupně zpomaluje, a na řadě míst zcela stagnuje. Zkusili to zvrátit ještě mohutnějšími útoky, ale výsledek byl stejný – nepostoupili ani o metr. Ale jak už redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, situace se mění i víckrát do dne, a nelze tvrdit, že by měla jedna nebo druhá strana navrch – naopak, obě mají málo vojáků.
Na žádnou větší ofenzivu proto nemůže pomýšlet ani jedna a jde spíše o dílčí úspěchy, byť se některé odehrávají ve strategických oblastech. Ukrajinské síly například nedávno postoupily v severní Sumské oblasti, kde nejspíše osvobodily obec Andriivka asi 20 km severně od Sumy. O něco dále se roztříštil před pár dny ruský útok čítající desítky jednotek.
Ukrajinci přitopili také ruským pozicím v Kurské a Belgorodské oblasti, které jsou v dosahu jejich dělostřelectva a dronů, což je také důvod, proč se Rusům nedaří vytvořit nárazníkovou zónu. Ale nelze tvrdit, že by si také nepřipisovali úspěchy. Na severu si dali právě u těchto oblastí za cíl zatlačit ukrajinské síly zpět od mezinárodní hranice a přiblížit se k Charkovu.
Tam ostatně také mírně postoupili a pokračovali v útocích severovýchodně od něj, kupříkladu v severním a jižním Vovčansku. Neznamená to ale, že by tam pro ně byla situace vyloženě dobrá, jelikož se tam ještě v polovině března 2026 ochotně vzdávali. Jinak se Rusové soustředí také na vytvoření podmínek pro budoucí letecké útoky v oblasti Sumy.
To by značilo, že právě tam chtějí soustředit část chystané letní ofenzivy, i když měli na druhou stranu přesunout výsadkové jednotky VDV ze Sumské oblasti k Chersonu. Tedy úplně na jih, kde se ruské armádě daří ze všeho nejméně, a naopak ta ukrajinská tam osvobodila stovky čtverečních kilometrů okupovaného území a přibližuje se k Huljajpole.
Své úsilí pak Rusové nevzdávají ani v taktické oblasti Kostiantynivka-Druzhkivka, kde údajně přechází z malých pěších infiltračních skupin na lehké motorové útoky. Relativně rychlé tempo si také drželi v útocích na Pokrovsk, na nějž mezi 01. a 22. dubnem 2026 podnikly 688 útoků: LiveUAmap potvrzuje, že ruská armáda už okupuje celé město, ale již několik týdnů se rozbíjí o ukrajinskou obranu u Hryšyne ležící jenom pár kilometrů severozápadně od něj.
Armádní Zpravodaj upozorňuje, že to ale neznamená, že by byl Pokrovsk vyloženě pod ruskou kontrolou. Ukrajinci ho stále odstřelují dělostřelectvem a létají v něm drony, takže jde o zónu smrti, v níž nepřítel není schopen trvalého zázemí. A lépe se mu nedaří v okolních obcích, kde sice útočí, ale bez postupu. Na jižní frontě se pak Rusové dokonce soustředí hlavně na to, aby udrželi obranné pozice, protože je ukrajinské útoky neustále drtí.
A zatímco ruská armáda se spoléhá na lidskou sílu v duchu hesla „nas mnogo“ (je nás hodně), ukrajinská nasazuje ve velkém i pozemní robotická vozidla. Jediné si poradí i se skupinu vojáků, a pokud je ztraceno, nebolí to tolik jako v případě života. Sami Rusové ostatně přiznali, že je Ukrajinci v zavádění dronových technologií hodně předběhli.
Je nutné zdůraznit, že i když fronta stagnuje nebo se vleče ještě pomaleji než dříve, je to pro ukrajinské obránce obrovský úspěch. Skoro 4 roky měli totiž ruští útočníci iniciativu. Sice za obřích ztrát, ale měli a postupovali. Jestliže teď ale skoro stojí na místě, případně někde ztrácí území, ukazuje to dramatický zvrat a potvrzuje, že Rusové nejsou efektivní.
Jak si myslíte, že se bude fronta vyvíjet?
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 6784
PŘEČTENÍ: 10077
