Kdo koho poráží: Jedinečná taktika nadcházejícího boje. Červenec má rozhodnout o celém „pevnostním pásu“ Ukrajiny

Čtyři města na padesátikilometrovém úseku silnice H-20, Slovjansk, Kramatorsk, Družkivka a Konstantynivka, tvoří páteř ukrajinské obrany v Doněcké oblasti. Tato linie, koncepčně vytipovaná už v roce 2015 po znovudobytí části Donbasu, stojí na husté městské zástavbě, průmyslových areálech, řekách a terénu, který obráncům dává přirozenou výhodu. Právě o její jižní kotvu se teď vede nejtvrdší boj letní kampaně 2026. A červenec může rozhodnout, zda se ruské infiltrace promění v trvalé držení klíčových uzlů, nebo zda Ukrajina dusivý tlak ustojí.

Konstantynivka: šedá zóna, ne dobytá pevnost

Moskva začátkem července prohlásila, že Konstantynivku dobyla. Kyjev to popřel. Podle analýzy serveru Meduza z 8. července se mýlí obě strany. Ruské jednotky do města pronikly, ale nekonsolidovaly v něm pozice a neobsadily ho celé, to potvrzuje i hodnocení ISW z 5. července. Reuters 4. července citoval ukrajinský generální štáb, že město zůstává pod ukrajinskou kontrolou. Realita je někde uprostřed: BBC popsala celou Konstantynivku jako „šedou zónu“, kde se ruské skupiny objevují i v hloubce zástavby.

Co to znamená v praxi? ISW k 1. červenci evidoval ruskou přítomnost nebo infiltraci v necelých 37 procentech města. Právě u Konstantynivky Rusko dosáhlo 76,73 procenta svých červnových územních zisků na celé frontě. Město přestalo fungovat jako bezpečný logistický uzel, a právě to je pro osud celého pásu nebezpečnější než otázka, kdo drží který blok.

Taktika, která nemá s tankovým průlomem nic společného

Ruská letní ofenziva u pevnostního pásu vypadá jinak než klasická představa masového útoku obrněnců. Náčelník generálního štábu Oleksandr Syrskyj na konci května popsal ruskou metodu jako „infiltraci jednotlivými vojáky a jejich hromadění v meziprostoru“ mezi ukrajinskými pozicemi. BBC u Konstantynivky zaznamenala vstup útočníků „po jednom nebo ve dvojicích“, obsadí úkryt, hlásí pohyb obránců a čekají na posily.

K tomu přibývá systematický lov ukrajinské logistiky. Drony, FPV střely a klouzavé bomby míří na zásobovací trasy, operátory bezpilotních prostředků a velitelské body. Cílem není prorazit frontu jedním úderem, ale udusit obránce zevnitř: přeříznout zásobování, oslepit průzkum, vyčerpat pěchotu. Na slovjanském směru ukrajinský prapor koncem června hlásil, že Rusové přešli z těžké techniky na motocykly a buginy, protože obrněná vozidla přežívají v prostředí nasyceném drony jen minuty. Studie CSIS z 1. července potvrzuje, že právě dronově nasycené bojiště tlačí Rusko k infiltrační taktice malých skupin místo klasických mechanizovaných průlomů.

Vícesměrný tlak doplňuje obraz: generální štáb 3. července uváděl za jediný den 24 ruských pokusů o postup na slovjanském směru a dalších 24 na konstantynivském. Současně Rusko testuje obchvatné varianty přes Dobropillju a oleksandrivský směr.

Čísla, která brzdí ruský triumfalismus

Taktické zisky u Konstantynivky jsou reálné. Operační průlom ale zatím nikde. V červnu 2026 Rusko postoupilo nebo proniklo na pouhých 30,42 km² při tempu 1,01 km² denně. Pro srovnání: v červnu 2025 to bylo 481,25 km² a 16,04 km² denně, šestnáctkrát rychlejší tempo. Cena za každý kilometr navíc roste: podle ukrajinských dat Rusko jen v červnu 2026 utrpělo 39 490 ztrát na živé síle.

ISW hodnotí ruskou jarně-letní ofenzivu jako dosud bez operačně významných zisků. Vysoký představitel NATO 7. července řekl, že nevidí věrohodný scénář, v němž by Rusko dobylo celý pás pevnostních měst během příštího roku. Na slovjanském směru urazily ruské síly od konce prosince 2025 do začátku června 2026 asi 15 kilometrů, průměrně kolem 90 metrů denně. K Slovjansku zbývá zhruba 19 kilometrů, k předsunuté Mykolajivce dvanáct.

Ukrajina navíc není jen v defenzivě. Syrskyj tvrdil, že v části doněckého úseku už dokáže „diktovat své podmínky“ díky zásahům ruské logistiky a míst startu dronů. V oleksandrivském směru ukrajinská strana od ledna osvobodila přes 400 km² a v některých úsecích obnovila kontrolu nad dříve ztracenými pozicemi.

Proč červenec rozhoduje, a o čem přesně

Hromadske už 12. června psalo, že „nejbližší týdny mohou být rozhodující“ pro Konstantynivku. Ne proto, že by měla padnout ze dne na den, ale proto, že její logistická funkce je klíčem k celému jižnímu křídlu pásu. Pokud Rusko promění infiltrace v trvalé držení a přetne spojení mezi Konstantynivkou a Družkivkou, tlak se řetězově přenese na Kramatorsk a Slovjansk. ISW ve své analýze z roku 2025 výslovně varuje, že vynucené vyklizení zbytku Doněcké oblasti by Rusku přineslo asi 82 kilometrů posunu na západ a lepší odrazový prostor proti Dnipropetrovské i Charkovské oblasti.

Červenec ale neznamená automatický pád všech čtyř měst najednou. Reálněji hrozí řetězová eroze, postupná ztráta logistické spojitosti, nikoli dramatické obklíčení. Dobropillja, další důležitý bod na západní obranné linii, je zatím v méně pokročilé fázi ohrožení: Rusové se k ní přiblížili na zhruba sedm kilometrů, ale další postup ISW od konce června nepotvrdil.

Civilisté, kteří zůstávají

V ukrajinsky kontrolované části Doněcké oblasti žilo k 10. červnu stále více než 140 tisíc lidí. Od začátku června odešlo tisíc obyvatel ze slovjanské komunity, asi dvě stě z Družkivky a sto čtyřicet z Konstantynivky. Prezident Zelenskyj už v březnu jednal přímo na velitelském stanovišti 81. výsadkové brigády bránící Slovjansk, což potvrzuje, že nejde o vzdálené zázemí, ale o aktivní obranný uzel s civilním obyvatelstvem v dosahu palby. Česká muniční iniciativa dodala v roce 2025 téměř 1,6 milionu kusů velkorážové munice a pokračuje i letos; kam přesně na frontě míří, veřejné zdroje neuvádějí, ale české ministerstvo zahraničí opakovaně zdůrazňuje, že podpora Ukrajiny „posiluje naši vlastní bezpečnost“.

Červenec 2026 nerozhodne o válce jako celku. Rozhodne o tom, zda jižní brána pevnostního pásu zůstane otevřená pro ukrajinské zásobování, nebo se definitivně zavře pro obránce. Na padesáti kilometrech silnice H-20 se teď láme logika celé východní fronty.