Eurosatory 2026: české firmy obsadí Paříž v rekordním počtu. Válka na Ukrajině změnila pravidla zbrojního trhu

Pondělní ráno 15. června, výstaviště Paris Nord Villepinte, hala 4. Ministr obrany stříhá pásku českého stánku pod značkou MPO, za jeho zády se řadí loga firem, jejichž názvy ještě před pár lety na zbrojním veletrhu nikdo nečekal. Přes dvacet společností na jednom místě, a to je jen společný národní blok. Vedle něj stojí samostatné expozice CSG Group s vícevrstvým systémem protivzdušné obrany Trident, RETIA se světovou premiérou mobilního řídicího centra ReCUBE GBAD a Ray Service s globálním uvedením řešení EGIS pro robustní elektrické systémy. Česká ambasáda v Paříži mluví o rekordní účasti napříč celým hodnotovým řetězcem. Přesný součet všech českých vystavovatelů se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat, ale pro srovnání: katalog z ročníku 2024 uváděl 28 českých firem. Letošní číslo je vyšší.

Co přesně české firmy v Paříži ukazují

Nejde o vitríny s maketami. CSG Group přivezla Trident, vícevrstvý systém protivzdušné obrany s dosahem až sto kilometrů, kde česká technologie tvoří páteř: RETIA dodává radary a velení, Tatra Trucks podvozky Tatra Force, Tatra Defence pancéřované kabiny a odpalovací platformy. Střely zajišťuje turecký Roketsan, ale integrátorem celého řešení je český Excalibur International. Vedle Tridentu stojí Tadeas 4×4 ve velitelské verzi, modely radarů ELDIS a elektronické prezentace houfnic DITA a MORANA.

RETIA přidala k ReCUBE ještě systémy SAAV, Clear Sky a navigační ReINS. Ray Service představuje EGIS, řešení, které cílí na problém, o němž se na veletrzích mluví méně než o raketách, ale který rozhoduje o tom, jestli technika v poli funguje: odolné kabelové svazky a elektrické systémy pro extrémní podmínky.

V kooperujícím bloku CzechTrade France vystavují firmy jako Workswell s termálními kamerami, EO Security se zpravodajskými systémy SIGINT/TSCM, Mencl Advanced Systems s inertní municí, Guardform s ochrannými oděvy nebo Aveo Engineering s leteckým osvětlením. Každá z nich pokrývá jinou vrstvu moderního bojového ekosystému.

Jak válka na Ukrajině přepsala pravidla trhu

Eurosatory 2026 hostí přes 2 100 vystavovatelů, samo o sobě rekord. Ale důležitější než číslo je posun v tom, co se na veletrhu prodává a kupuje. Před rokem 2022 dominovaly dlouhé akviziční cykly, katalogové prezentace a prototypy s horizontem nasazení pět až deset let. Ukrajina tohle smetla.

Dnes evropské armády chtějí:

• Munici, a hodně. Evropská komise spustila program ASAP právě proto, aby překonala úzká místa ve výrobě dělostřeleckých granátů a raket.
• Protidronovou obranu. Systémy obrany proti bezpilotním prostředkům jsou nejžhavější kategorií veletrhu. ReCUBE od RETIA je přímou odpovědí na tuto poptávku.
• Rychlé nasazení. Žádné pětileté vývojové programy; zákazníci chtějí systémy ověřené v reálném konfliktu, které lze rozmístit v řádu týdnů.
• Elektronický boj a situační přehled. Radary, datová spojení, umělá inteligence pro detekci vzdušných hrozeb, 360° pokrytí.
• Odolné dodavatelské řetězce. Závislost na jednom dodavateli z jedné země je po zkušenosti s ruskými energetickými dodávkami nepřijatelná i v obraně.

Evropská obranná agentura v červnu 2026 dokončila v Lotyšsku první evropský výcvik pilotů FPV dronů postavený výhradně na ukrajinských zkušenostech. To není symbolika, je to důkaz, že lekce z fronty už přímo formují evropskou poptávku po technologiích.

Česká výhoda: ne objem, ale systémová integrace

Největší zastoupení na Eurosatory 2026 má Německo se 199 vystavovateli, následují USA se 144, Itálie se 67 a Británie s 65. Česko v těchto číslech nemůže konkurovat. Ale nemusí.

Česká přidaná hodnota spočívá v tom, co obranný průmysl nazývá systémovou integrací. Trident je toho nejviditelnějším příkladem: radar, velení a řízení, podvozek, pancéřování i odpalovací platforma, všechno české, spojené do exportovatelného celku. Evropské armády po Ukrajině nehledají jen hotové zbraně. Hledají partnery, kteří umějí dodat interoperabilní podsystémy do aliančních řetězců, a přesně to české firmy nabízejí.

Podle ministerstva obrany je český obranný průmysl z více než 90 procent exportní, přímo i nepřímo zaměstnává 50 tisíc lidí a generuje roční tržby kolem 75 miliard korun. A roste. Výroční zpráva MPO za rok 2024 uvádí hodnotu udělených licencí na vývoz vojenského materiálu 94 miliard korun, téměř dvojnásobek oproti 50,4 miliardy v roce 2023. Nejvíce licencí směřovalo na Ukrajinu (288), dále na Slovensko (141), do USA (87), Izraele (78) a Velké Británie (71).

Komu české zbraně slouží, a kdo na to dohlíží

Otázka, zda české firmy „vydělávají na válce“, je legitimní. Fakticky ano: poptávka po obranné technice a munici po únoru 2022 prudce vzrostla a český export tomu odpovídá. Hodnotově nejvyšší realizovaný vývoz v roce 2024 šel na Ukrajinu, dále do Bulharska a USA.

Etickou rovinu ale drží regulace. Český obchod s vojenským materiálem podléhá dvoustupňové licenční kontrole; každý obchodní případ posuzuje MPO a konečné užití je formálně vázáno licenčním režimem včetně kontroly transferů přes partnerské země. Stát má navíc možnost čerpání licence kdykoliv pozastavit.

Ministerstvo obrany staví silný domácí obranný průmysl jako strategický zájem státu. Nejde jen o export, jde o schopnost udržovat a opravovat techniku na vlastním území, o know-how, o pracovní místa a o průmyslovou základnu, bez které je armáda závislá na dodávkách zvenčí. Prakticky to znamená tlak na zapojení českých firem do domácích i zahraničních kontraktů a lokalizaci části výroby v Česku.

Co z toho plyne pro českou obranu

Velká část jednání ministra obrany na Eurosatory 2026 se podle resortu týkala protivzdušné obrany, jedné z klíčových priorit české armády. Veletrh není jen výkladní skříň, je to místo, kde se uzavírají dohody a navazují vazby mezi státem a průmyslem. Silnější pozice českých firem na mezinárodních projektech může zrychlovat i domácí akvizice a budování servisního zázemí.

CzechTrade přitom firmám účast usnadňuje finanční podporou z projektu NOVUMM 2 spolufinancovaného z operačního programu OP TAK. I menší a střední podniky tak mohou vstoupit na trh, kde se ještě nedávno pohybovaly výhradně velké koncerny.

V hale 4 pařížského výstaviště stojí v červnu 2026 důkaz, že český obranný průmysl neprodává jen jednotlivé výrobky. Prodává schopnost složit z českých dílů fungující kus moderní války, a to je přesně to, co Evropa po Ukrajině kupuje.