Evropa posílá Ukrajině přes 94 miliard Kč a čeští „vlastenci“ můžu puknout vzteky. Je to první část z astronomické částky

Peníze nešly z Prahy, nešly z žádného jednotlivého státního rozpočtu. Poslala je Evropská komise z unijního dluhu, který si EU vzala na kapitálových trzích a kryje ho svým společným rozpočtem. Celý program, pod kterým tahle platba běží, se jmenuje Ukraine Support Loan a jeho právní strop činí 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027. V přepočtu jde o zhruba 2,18 bilionu korun. Slovo „astronomická“ v tomto kontextu není nadsázka, je to největší jednotlivý finanční závazek, který kdy EU vůči třetí zemi přijala. A první miliardy už dorazily na účet.

Tři vrstvy jednoho čísla

Částky se v tomhle programu vrství a snadno se v nich ztratit. Pojďme je rozebrat.

První vrstva je aktuální platba: 3,9 miliardy eur, tedy oněch 94,6 miliardy korun. Jde výhradně o peníze na drony; Komise je označuje za klíčovou schopnost, kterou Ukrajina na frontě akutně potřebuje.

Druhá vrstva je celá první dronová tranše, z níž tato platba pochází. Její objem činí přibližně 6 miliard eur. Zbývající dvě miliardy dorazí v dalších splátkách, jakmile Ukrajina předloží příslušné kontrakty ke kontrole.

Třetí vrstva je samotný program Ukraine Support Loan. Pro rok 2026 už Rada EU schválila rámec až 45 miliard eur, z toho 16,7 miliardy na rozpočtovou podporu a 28,3 miliardy na obranné kapacity. Zbylých 45 miliard je rezervováno pro rok 2027. Aktuální platba 3,9 miliardy eur tak představuje asi 4,3 % z celého programu. Teprve začínáme.

Pět dní před dronovou platbou, 25. června, Komise vyplatila ještě 3,2 miliardy eur jako první makrofinanční splátku, tu Ukrajina dostala na běžný provoz státu, platy učitelů, zdravotníků a důchody. Dohromady za jediný týden odešlo z Bruselu do Kyjeva přes 7 miliard eur. Tempo je bezprecedentní.

Na co přesně půjdou další miliardy

Drony jsou první položkou, ne jedinou. Evropská komise výslovně uvádí, že následující obranné výplaty mají pokrýt:

• munici a dělostřelecké granáty,
• řízené střely a rakety,
• systémy protivzdušné obrany,
• protidronové technologie,
• kyberobranu a komunikační systémy,
• vojenskou mobilitu a vesmírné kapacity.

Program je přitom nastavený tak, aby peníze primárně posilovaly ukrajinský a evropský obranný průmysl. Nákupy mimo EU, Ukrajinu nebo Evropský hospodářský prostor jsou možné jen výjimečně, když se prokáže, že potřebný produkt není v těchto zemích dostupný včas a v dostatečném objemu. U dronových komponentů taková výjimka skutečně padla, ale až po posouzení expertní skupinou a s podrobným odůvodněním urgentní potřeby.

Důležitý detail: nejde o dar. Formálně je to úvěr. Splacen má být ve chvíli, kdy Ukrajina obdrží válečné reparace od Ruska, případně z mechanismů navázaných na zmrazená ruská aktiva v hodnotě stovek miliard eur. Jinými slovy, platit má nakonec agresor.

Česko: souhlas ano, ručení ne

Tady vstupuje do hry český kontext. Česká republika pomoc politicky neblokovala. Premiér po prosincovém summitu Evropské rady v roce 2025 potvrdil, že ČR dohodu odsouhlasila, ale s jasnou podmínkou: za úvěr ručit nebude. Program proto běží přes mechanismus takzvané posílené spolupráce, do které vstoupilo 24 členských států. Česko, Maďarsko a Slovensko zůstaly stranou záručního závazku.

Co to prakticky znamená? Mobilizace rozpočtových záruk pro tuto půjčku nemá přímý dopad na finanční závazky ČR. Česko neplatí, neručí, ale ani nebrání. Evropský parlament balík v únoru 2026 schválil velkou většinou: 60 miliard eur na obranu, 30 miliard na rozpočtovou pomoc.

Proč „vlastenci“ v uvozovkách

Uvozovky nejsou náhodné. Míří na část české politické scény, která se ráda označuje za vlasteneckou, ale jejíž postoj k největší válce v Evropě od roku 1945 spočívá v odmítání jakékoli pomoci napadené zemi. Konkrétní příklad: SPD ve svém politickém usnesení z 16. června 2026 výslovně odmítla vojenskou i finanční pomoc Ukrajině.

Jenže tady je podstatný fakt: nic z toho nezměnilo ani jedinou cifru. EU program právně schválila, Rada ho dotáhla do finální podoby 23. dubna 2026 a Komise začala vyplácet. Domácí protiukrajinská rétorika může plnit sociální sítě a tiskové konference, ale na tok miliard z Bruselu do Kyjeva nemá žádný vliv. Mechanismus je spuštěný, právně závazný a fyzicky funguje; peníze odcházejí.

Evropa přebírá břemeno

Devadesát miliard eur za dva roky. To je částka, která jasně signalizuje, že Evropa přestala čekat na Washington. Sama EU si podle Rady bere na sebe dvě třetiny odhadovaných potřeb Ukrajiny pro roky 2026–2027, zbytek mají dodat další partneři z G7. Není to úplná náhrada amerických vojenských kapacit; těžko nahradíte satelitní zpravodajství nebo zásoby specifické munice přes noc. Ale je to nejmasivnější převzetí finanční a obranně-průmyslové odpovědnosti, jaké kdy evropský kontinent provedl.

Sama jedna platba válku neotočí. Ale 28,3 miliardy eur na obranné kapacity jen pro letošek (drony, munice, protivzdušná obrana, rakety), to už není symbolika. To je průmyslový program, který má Ukrajině umožnit držet tempo výroby i obrany proti armádě, jež měla být druhou nejsilnější na světě, a přitom ji třetím rokem nedokáže porazit.

První splátka dorazila. Další jsou na cestě. A žádné usnesení žádné české strany na tom nic nezmění.