Někdo chtěl zřejmě zjistit tajemství ponorkové základny na západě Francie. Mariňáci ale zavčasu zareagovali a spustili palbu, která minimálně přilétající drony odehnala.
V posledních měsících přibývá v evropských zemích incidentů, kdy se drony neznámého původu potulují kolem armádních objektů. Jeden z posledních se stal ve Francii, kde měly letět v zakázané zóně kolem základny v Brestu na západě země, což znamená vysoký stupeň pohotovosti. Sídlí v ní totiž francouzské ponorky s balistickými raketami, které jsou stěžejní pro odstrašení nepřátel. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z informací LeFigaro.
Stěžejní základna pro francouzské odstrašení
Ačkoliv se to nemusí zdát, je Francie de facto spící vojenská velmoc, kterou Rusko probudilo poté, co zaútočilo na Ukrajinu. Aktuálně má 7. nejsilnější armádu světa a rychle posiluje ve všech směrech, i když v oblasti jaderného odstrašení si udržuje prostředky už delší dobu. Konkrétně se spoléhá na jaderné ponorky třídy Triomphant, které má celkem 4, uvádí Vie-Publique.
Jedna z nich má být vždy přítomna na moři, dvě být připraveny k nasazení, poslední procházet údržbou. Každá je přitom vybavena 16 balistickými raketami M51 se 4 až 6 MIRV, z nichž každé disponuje silou 150 kilotun, uvádí MissileThreat. Jejich odhadovaný dolet je 8 tisíc km, ale některé zdroje uvádí až 10 000 km, takže dle polohy dokážou ponorky udeřit na celé Rusko.
Wikipedie nicméně doplňuje, že už Francie buduje nástupce v podobě SNLE 3G, což ještě zvýší nebezpečí pro případné nepřátele. Smyslem ponorek přitom není útočit, ale odstrašovat, neboť i kdyby někdo vypálil jaderné zbraně na území Francie, dokáže mu zasadit tzv. druhý úder vlastně odkudkoliv (tedy pokud nezjistí polohu jejích jaderných ponorek).
Je pochopitelné, že jsou informace o vojenských základnách přísně utajovány, a možný nepřítel bude vždy rád, pokud se k nim dokáže dostat. To se ovšem v případě základny v Brestu nestalo, jelikož mariňáci ve čtvrtek 4. prosince 2025 v 19:30 spustili na pětici dronů palbu. Zda nějaký zasáhli, není jasné, ale minimálně je odehnali a tajemství základny tak uchránili.
Ačkoliv je brzy dělat závěry, protože nebyl původ dronů určen, připomíná Armádní Zpravodaj, že mají mnohé provokace za pomocí bezpilotních letounů na svědomí Rusové. Za zmínku stojí incident v Polsku, na jehož území jich letěly více než dvě desítky, a nejspíše patřily Polsku i ty, s nimiž si Estonci poradili u vojenské základny Reedo. V listopadu 2025 také kroužily drony nad taktickou základnou v Belgii, která si s nimi ovšem nedokázala poradit.

