Írán vyslal do Jemenu specialisty a húsíové zabrali klíčový přístav. Terorizují Rudé moře, nikdo už tam nechce plout

Húsíové 10. září dobyli přístav Mocha na pobřeží Rudého moře a o den později obsadili ostrov přímo v průlivu Báb al-Mandab. Provoz klíčovou námořní tepnou je o 60 % nižší než před krizí.

Přístav Mocha po útoku Hútíů i Zdroj fotografie: Al Joumhouriya TV
                   

Ve čtvrtek 10. září 2026 padla Mocha, město s přístavem, které dosud držela mezinárodně uznaná jemenská vláda. Následující den potvrdila agentura AP, že húsíjské hnutí Ansaralláh ovládlo i ostrov Majún, známý také jako Perim, skalnatý kus země vzdálený pouhé tři a půl kilometru od jemenského pobřeží, zasazený přímo do hrdla průlivu Báb al-Mandab. Reuters navíc hlásí postup směrem k souostroví Haníš. Z hrozby na dálku se stala hrozba na dohled. A za celou ofenzívou podle zdrojů Reuters stojí íránští velitelé Revolučních gard.

Mocha: proč zrovna tento přístav mění pravidla hry

Mocha leží zhruba 80 km od Báb al-Mandabu a sloužila jako zásobovací uzel pro vládou kontrolované oblasti na západním pobřeží. Její pád znamená, že húsíové posunuli svá odpalovací stanoviště, průzkumné kapacity a vizuální dohled výrazně blíž k úžině, kterou denně proplouvají tankery a kontejnerové lodě. Podle dat americké Správy pro energetické informace (EIA) tudy ve druhém čtvrtletí 2026 proudilo 8,1 milionu barelů ropy a ropných produktů denně, víc než přes Hormuzský průliv, kde to bylo 4,9 milionu. Báb al-Mandab se tak stal nejzatíženějším ropným hrdlem planety. A húsíové na něj teď dosáhnou nejen raketami, ale i z ostrova uprostřed průlivu.

Íránská stopa: víc než jen rétorická podpora

Podle Reuters byli v Jemenu přítomni „vyšší velitelé“ íránských Revolučních gard (IRGC), kteří přímo dohlíželi na pobřežní kampaň na pláni Tiháma a koordinovali načasování případného uzavření průlivu. Teherán veřejně popírá, že by húsíům dával vojenské rozkazy. Fakta ale mluví jinak.

Už v červenci 2026 Reuters popsal íránský pokyn: připravte se zavřít Báb al-Mandab, pokud USA udeří na íránskou energetickou infrastrukturu. Americké ministerstvo financí v minulosti sankcionovalo konkrétní osoby z IRGC za dodávky balistické expertízy húsíům. Zpráva americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) z roku 2024 potvrdila, že IRGC od roku 2014 systematicky zásobuje húsíe výcvikem, součástkami pro střely a sofistikovanými drony.

Nejde tedy o náhlý impulz. Jde o dlouhodobou strategii, která teď dostala nový rozměr: Írán drží páku na Hormuzský průliv a přes húsíe nově i na Báb al-Mandab. Dvě nejdůležitější námořní hrdla pro světový obchod s ropou, a obě pod íránským vlivem.

Rudé moře jako zóna strachu

Formulace „nikdo tam nechce plout“ není absolutní, lodě průlivem stále projíždějí. Ale čísla ukazují dramatický propad. Provoz přes Báb al-Mandab klesl podle AP asi o 60 % oproti předkrizovému stavu. Mezi listopadem 2023 a prosincem 2024 húsíové zasáhli raketami a drony přes sto obchodních lodí, dvě potopili a čtyři námořníky zabili. Americká námořní správa MARAD vydala poradní dokument, který rejdařům doporučuje provádět před každou plavbou bezpečnostní hodnocení rizik, samo o sobě signál, že koridor není běžný.

Největší světoví přepravci reagují opatrně:

  • Maersk pustil přes Suez jen vybrané služby AE19 a AE15, nikoli celou síť.
  • Hapag-Lloyd řeší kapacitní omezení a změny v rezervačním procesu.
  • MSC od 15. září 2026 zavedla nové příplatky: 55 dolarů za TEU (standardní kontejner) za pirátské riziko a 36 dolarů za TEU za suezský příplatek, dohromady plus 91 dolarů na každý kontejner.

Řada lodí míří alternativní trasou kolem Mysu Dobré naděje. Objížďka přidává zhruba 15 dní plavby z Arabského moře do Evropy.

Co to znamená pro české spotřebitele

Delší trasa, dražší pojištění, příplatky za riziko, to vše se promítá do ceny dopravy z Asie do Evropy. Český spotřebitel to nepocítí ze dne na den, ale tlak na marže importérů roste. Nejvíc to dopadá na elektroniku, textil, autodíly a sezonní zboží s asijským původem. Nejde o plošné zdražení všeho, spíš o postupné výběrové zvyšování cen a prodlužování dodacích lhůt, podobně jako při první vlně húsíjských útoků v roce 2024.

Protiútoky jemenské vlády: stačí to?

Mezinárodně uznaná vláda nezůstává pasivní. Prezident Prezidentské rady Rašád al-Alímí 7. září oznámil bojové zisky na frontách v provinciích al-Džawf, Bajdá, Táiz i Hudajda. Cílem je vázat húsíjské síly na severu a odlehčit západnímu pobřeží. Jenže Reuters upozorňuje, že saúdské letecké údery směřovaly převážně na severní fronty, nikoli na Tihámu a pobřeží u Mochy. Zda protiútok dokáže húsíe z přístavu vytlačit, zůstává otevřené.

Báb al-Mandab se stal místem, kde se protínají íránská geopolitika, jemenská občanská válka a globální obchodní toky. Pro lodní kapitány, pojišťovny i evropské importéry to znamená jedinou věc: každý průjezd je sázka, a sázky právě vyskočily.

Jak dopadne válka na Blízkém východě?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články