„Zažíváme konec éry tanků,“ přiznává ruský expert. Zachránit je mohou už jenom Američané

Od začátku války na Ukrajině bylo zničeno, poškozeno nebo opuštěno přes 5 000 tanků. Levný dron dnes dokáže to, co dřív vyžadovalo protitankovou střelu.

Zničený most se zaseknutým ruským tankem i Zdroj fotografie: Ministerstvo vnitra Ukrajiny / Creative Commons / CC
                   

Na jaře 2024 Ukrajina tiše stáhla americké tanky Abrams z přední linie. Důvod nebyl technický defekt ani nedostatek munice, byly to ruské FPV drony za pár set dolarů, které dokázaly vyřadit stroj za několik milionů. Když i nejmodernější západní tank musí ustoupit před hračkou s naloženou hlavicí, něco se na bojišti zásadně změnilo. A v ruském mediálním prostoru to poprvé nahlas přiznávají i ti, kteří na tancích postavili celou vojenskou identitu.

Co vlastně „konec éry“ znamená

V publicistickém textu serveru Cargrad, blízkého prokremelské mediální scéně, zazněla v červenci 2025 neobvykle ostrá sebereflexe. Tank přestal spolehlivě plnit úkol, pro který byl stvořen: masový průlom obrany. Nové T-72B3 a T-90M podle textu opouštějí výrobní linky v zásadě se stejnou improvizovanou ochranou jako v roce 2022, se svařovanými klecemi, gumovými rohožemi a občas elektronickou rušičkou. Průmysl i velení se podle autora odmítají přizpůsobit.

Nejde o tezi „tank skončil“. Studie francouzského Institutu pro mezinárodní vztahy (IFRI) z února 2026 uzavírá, že ani Rusko, ani Ukrajina tanky neopouštějí. Místo toho mění taktiku, rozestupy, maskování i způsob nasazení. Tank ale přestal být predátorem. Bez organické protidrónové ochrany se z hlavního nástroje průlomu mění na drahou podpůrnou platformu, pomalu se pohybující cíl, který drony najdou dřív, než stihne vystřelit.

Americká odpověď: ne jedna věž, ale celá síť

Když se mluví o „americké záchraně“, nemyslí se tím zázračná technologie namontovaná na věž. Jde o koncept, který armáda USA testuje pod názvem Golden Shield. V dubnu 2026 ho zkoušela 1. jezdecká divize v reálných podmínkách a princip je jednoduchý ve slovech, složitý v provedení: autonomní senzor na jednom vozidle detekuje dron, klasifikuje ho a předá palebný příkaz zbraňové stanici na jiném vozidle. Celá formace se tak stává jednou protidrónovou bublinou.

Jednotlivé komponenty už existují. Firma Allen Control Systems nabízí autonomní zbraňovou stanici Bullfrog schopnou ničit malé drony tříd 1 až 3. Echodyne dodává kompaktní radary EchoGuard a EchoShield, které dokážou sledovat i miniaturní cíle a navádět na ně zbraňové systémy. Americká armáda současně dramaticky zrychluje modernizaci tanku Abrams; v dubnu 2025 oznámila cíl dostat novou variantu k jednotkám během 24 až 30 měsíců.

Klíčový posun spočívá v tom, že záchrana tanku se přesouvá z úrovně jednoho vozidla na úroveň celé jednotky. Jeden tank se neubrání. Síťovaná formace s rozloženými senzory, kinetickými i elektronickými efektory a automatizovaným řetězcem detekce, rozhodnutí a zásahu už šanci má.

Proč Rusko zaostává, i když má frontovou zkušenost

Bojová zkušenost sama nestačí, pokud ji neabsorbuje akvizice, doktrína a sériová výroba. Ruský komentář jako příklad uvádí BMPT Terminátor, stroj, který měl být odpovědí na městský boj, ale roky narážel na to, že ho hlavní správa obrněné techniky neuměla začlenit do tankových jednotek. Nikdo nevěděl, kam ho organizačně zařadit.

Stejný problém se opakuje s protidrónovou ochranou. Zatímco americká strana veřejně testuje síťovaná řešení a iteruje mezi cvičením a vývojem, ruský průmysl podle vlastních kritiků pokračuje ve výrobě toho, co už umí. Elektronické rušičky, které dnes tvoří páteř ruské obrany proti dronům, navíc ztrácejí účinnost. Americký odborný text v časopise Armor přímo konstatuje, že systémy typu Drone Buster se stávají irelevantními s rozšířením FPV dronů řízených přes optické vlákno, signál prostě není co rušit.

Co to znamená pro Česko

Debata o budoucnosti tanku není akademická ani vzdálená. Velitelství pozemních sil AČR letos otevřeně přiznalo, že starší obrněnce Pandur postrádají adekvátní protidronovou ochranu i aktivní ochranné systémy. Právě to je jeden z argumentů pro novou platformu 8×8; nejde jen o stáří podvozku, ale o schopnost přežít na bojišti, kde létají desítky levných dronů.

Česká armáda se protidronové obraně věnuje: cvičení Drone Shield 2024, testování scénářů, systém RBS-70NG s deklarovanou schopností ničit bezpilotní prostředky. Jenže oficiální materiály zároveň říkají, že stoprocentní protidronová ochrana je dnes nedosažitelná. Pro východní křídlo NATO z toho plyne jasný závěr: obrana už nestojí na počtu tanků, ale na schopnosti je udržet naživu v prostoru přesyceném drony.

Otázka za miliardy

Klíčová otázka dneška nezní, jestli tank přežije. Přežije, žádný jiný systém zatím nepřevzal celou jeho sadu úkolů: průlom, odminování, přímou palebnou podporu, psychologický efekt obrněné pěsti. Otázka zní jinak: kolik senzorů, softwaru, radarů a doprovodných platforem bude potřeba, aby tank za desítky milionů korun nebyl zničen dronem za pár tisíc?

Na masové proměnění bojiště je americký koncept stále spíš v horizontu let než měsíců. Ale směr je daný. Tank budoucnosti není silnější pancíř, je to uzel v síti, která vidí, rozhoduje a střílí rychleji než roj dronů letící proti němu. Kdo tuhle síť postaví první, ten rozhodne, jestli éra tanků skutečně končí, nebo jen mění podobu.

Jakou roli budou mít tanky na bojišti budoucnosti?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články