Katastrofa, z níž se Rusko nevzpamatuje. Ukrajinci zničili hned dva Su-57 – hluboko v týlu, kde to mělo být nemožné

Když ruský gubernátor Alexej Těksler ráno 25. dubna napsal na Telegram, že v Čeljabinské oblasti byl „překažen pokus o dronový útok na infrastrukturní objekt“ a že nejsou oběti ani škody, znělo to jako rutinní uklidňující zpráva z regionu, kam válka dosud nedosáhla. O šest dní později zveřejnily Ozbrojené síly Ukrajiny na svém oficiálním kanálu bilanci, která rutinní rozhodně není: Síly bezpilotních systémů zasáhly na letišti Šagol nejméně dva Su-57, jeden Su-34 a ještě jeden letoun Su neurčené modifikace. Ural, 1 700 kilometrů od ukrajinské hranice, přestal být bezpečným přístavem.

Proč bolí právě Su-57

Su-57 je vlajková loď ruského letectva – jediný stroj páté generace, který Moskva vyrábí. Sériová produkce začala teprve v roce 2020 a tempo dodávek zůstává pomalé. Tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu v prosinci 2020 hovořil o plánu dodat 22 kusů do konce roku 2024 a 76 do roku 2028. V únoru 2026 Rostec oznámil předání další várky ministerstvu obrany, ale počet strojů nezveřejnil.

Flotila Su-57 se tak stále pohybuje v řádu desítek kusů. Každý vyřazený stroj znamená ztrátu, kterou ruský průmysl nedokáže nahradit za týdny ani měsíce. Pro srovnání: starší Su-34, Su-30 nebo Su-35 Rusko provozuje ve stovkách. Su-57 je jiná kategorie – prestižní, drahá a vzácná.

Skok z 589 na 1 700 kilometrů

Šagol není první případ, kdy Ukrajina zasáhla Su-57. V červnu 2024 ukrajinská vojenská rozvědka GUR potvrdila zásah jednoho stroje na letišti Achťubinsk, 589 kilometrů od linie dotyku. Tehdy to byl průlom. Teď je to trojnásobek vzdálenosti – a víc zasažených letounů najednou.

Samotný dolet přitom není bez precedentů. Už v květnu 2024 GUR hlásila zásah radaru Voroněž-M u města Orsk na vzdálenost přes 1 800 km od ukrajinské hranice. Šagol tedy neznamená náhlý technologický skok, ale další krok v systematické kampani hlubokých úderů, která postupně posouvá hranici dosahu. Typ dronu použitého při útoku Ukrajina nezveřejnila.

Podle Kyiv Post, který citoval ruské vojenské blogery, drony letěly přes deset hodin, než dorazily k cíli. Kritika mířila na ruskou protivzdušnou obranu: jak je možné, že bezpilotní prostředky překonaly celou hloubku ruského území, aniž by je někdo zastavil?

Co víme, co odhadujeme a co nevíme

Tři roviny informací se v médiích snadno míchají, proto je důležité je oddělit:

• Oficiálně potvrzené: Ukrajinské ozbrojené síly deklarují zásah nejméně čtyř letounů na letišti Šagol – dvou Su-57, jednoho Su-34 a jednoho Su neurčené modifikace. Ruský gubernátor přiznal dronový útok v regionu, ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřel 127 ukrajinských dronů v noci na 25. dubna, včetně dronů nad Čeljabinskou a Sverdlovskou oblastí. Moskva ztráty letounů nepotvrdila.
• Vizuálně doložené: Satelitní snímky sdílené analytickým kanálem Exilenova+ a citované Kyiv Post ukazují poškození odpovídající minimálně dvěma Su-57 a jednomu Su-34 na stojánce v Šagolu.
• Dosud nepotvrzené: Finální stupeň poškození – zda jde o stroje opravitelné, nebo definitivně vyřazené. Ukrajinská strana formuluje „zasaženo“, nikoliv „zničeno“. Pokud zásah narušil stealth povrchy, avioniku nebo nosné části draku, oprava může být extrémně nákladná a zdlouhavá. To je ale dedukce, ne zveřejněná diagnóza.

Co to mění v ruském plánování

Praktický dopad útoku na Šagol nespočívá jen v součtu poškozených trupů. Podstatné je, co zásah udělal s představou bezpečného týlu.

Rusko umístilo Su-57 na Ural právě proto, že tuto vzdálenost považovalo za dostatečnou pojistku. Po 25. dubnu žádná základna na evropské části Ruska – a zjevně ani na Uralu – nemůže automaticky počítat s tím, že je mimo dosah. To nutí Moskvu rozptylovat letouny, budovat nové úkryty, posilovat protivzdušnou obranu na dosud klidných letištích. Každé takové opatření stojí peníze, čas a kapacity, které chybí jinde.

Zároveň platí, že jeden noční úder neochromí ruské letectvo jako celek. Ve stejný den Rusko provedlo masivní útok na Dnipro a další ukrajinská města – 619 dronů a 47 řízených střel. Válka se jedním zásahem nepřeklápí.

Exportní rána v nejhorší chvíli

Moskva Su-57 aktivně nabízí zahraničním zákazníkům pod exportním označením Su-57E. Ještě v dubnu 2026 Rosoboronexport na veletrhu DSA v Malajsii tvrdil, že počet zájemců „stále roste“ a někteří partneři už stroj nasmlouvali. Důkaz o rušení kontraktů po útoku na Šagol zatím neexistuje. Jenže každý veřejně zdokumentovaný zásah Su-57 na domácí půdě podkopává hlavní prodejní argument: že jde o elitní, nedotknutelný stroj. A současně zvyšuje tlak na omezenou výrobní kapacitu – protože co Rusko potřebuje nahradit doma, nemůže dodat zákazníkovi.

Na stojánce v Čeljabinsku neshořely jen plechy a avionika. Shořela iluze, že existuje místo, kam ukrajinské drony nedoletí.