Letecká sanitka NATO odlétá z Rzeszowa několikrát denně. Míří pouze do Německa a Rakouska

Čtyři zdravotnické evakuace za jediný den, to je číslo, které stojí za pozornost. Když Evropská komise v září 2022 otevírala u Rzeszowa evakuační hub pro pacienty z Ukrajiny, mluvila o dvou medevac letech týdně. O necelé tři roky později se z téhož letiště zvedají sanitní stroje několikrát denně. Nejedná se přitom o žádnou tajnou flotilu. Jde o viditelnou, veřejně sledovatelnou součást západního systému, který válka na Ukrajině vytvořila, a který ukazuje, jak blízko k hranicím NATO sahá její zdravotnická zátěž.

Proč právě Rzeszów

Letiště Jasionka leží necelých sto kilometrů od ukrajinské hranice. To z něj dělá nejbližší velké civilní letiště na území NATO, které může přijímat pacienty převážené po silnici z ukrajinského zázemí. Evropská unie tu v září 2022 zřídila EU Medevac Hub, provozovaný ve spolupráci s polskou nadací PCPM. Pacienti z Ukrajiny sem přijíždějí, procházejí tříděním a stabilizací a následně odlétají do nemocnic po celé Evropě.

Jasionka ale není jen zdravotnický uzel. Ve stejném prostoru funguje POLLOGHUB, logistické centrum, přes které proudí vojenská i humanitární pomoc na Ukrajinu. Podle polského ministerstva obrany prošlo přes Polsko více než 80 % darované vojenské techniky pro Kyjev. Zdravotnické evakuace a vojenská logistika se tu potkávají na jedné ploše, pod jedním letištním kódem. To je důvod, proč se v souvislosti s těmito lety objevuje slovo „NATO“; nejde o alianci jako provozovatele sanitek, ale o bezpečnostní kontext, ve kterém celý uzel existuje.

Kdo létá a kam

Stroje, které 3. srpna odlétaly z Jasionky, nenesly znaky vojenského letectva. Šlo o civilní sanitní letadla dvou specializovaných operátorů:

• FAI Air Ambulance, německá společnost s flotilou Learjet 60, Challenger 604 a Global Express, provozující nepřetržitou leteckou záchrannou službu.
• Tyrol Air Ambulance, rakouský operátor s letouny Gulfstream G100 a Citation Bravo, rovněž s nepřetržitým provozem.

Oba jsou běžní komerční poskytovatelé letecké ambulance. Neobvyklý není operátor, ale kontext: místo repatriace turistů z dovolené jde o navázání na frontové zázemí u ukrajinské hranice.

Že všechny sledované lety toho dne mířily do Německa a Rakouska, má logické vysvětlení. Německo patří dlouhodobě mezi hlavní přijímací země pacientů z Jasionky, Rakousko je v systému zapojené minimálně od roku 2022. Oba operátoři mají v těchto zemích domácí základnu, a tedy i nejsnáze dostupné přijímací kapacity. Nejde ale o obecné pravidlo; oficiální zdroje uvádějí, že pacienti z hubu putovali i do Norska, Švédska, Nizozemska, Dánska nebo Česka. Německo navíc disponuje vojenskou nemocnicí Bundeswehrkrankenhaus v Berlíně a transportní letouny A400M Bundeswehru mohou nést pacientské moduly pro intenzivní péči. To dává logistický smysl i bez spekulací o typu pacientů.

Kolik lidí hubem prošlo, a kdo to je

Výroční zpráva PCPM za rok 2024 uvádí, že hubem v Jasionce prošlo celkem 1 044 osob. Z toho 662 bylo pacientů, 248 doprovázejících osob a 134 pacientů se vracelo po léčbě zpět na Ukrajinu. Důležitý detail: ne každý člověk na palubě sanitního letu je frontový raněný. Systém obsluhuje i civilní pacienty, chronicky nemocné, lidi vyžadující specializovanou péči, kterou zničená ukrajinská infrastruktura nemůže poskytnout, a také ty, kteří se po léčbě vracejí domů.

Veřejné zdroje pacienty nerozlišují na civilní a vojenské. Manifesty letů nejsou publikovány, nemocniční hlášení jsou důvěrná. Čtyři odlety za den tedy samy o sobě nedokazují, kdo přesně seděl na palubě. Dokazují něco jiného: trvalý, vysoký tlak války na ukrajinské zdravotnictví, který se přelévá za hranice.

Spekulace o tom, zda by mezi evakuovanými mohli být západní instruktoři nebo dobrovolníci zranění na Ukrajině, se z veřejně dostupných dat potvrdit nedají. České ministerstvo zahraničí potvrzuje, že řeší případy padlých či pohřešovaných českých občanů na Ukrajině; to dokládá existenci Čechů v bojovém prostoru, nikoli jejich přítomnost na konkrétním medevac letu. Český výcvik ukrajinských vojáků přitom probíhá na území Polska a Německa, tedy mimo ukrajinskou frontu.

Jak si to ověřit

Kdo chce sledovat provoz sanitních letů z Jasionky, má k dispozici veřejné nástroje. Na FlightAware lze vyhledat letiště pod kódem EPRZ a sledovat aktuální i nedávné odlety. Na Flightradar24 je možné dohledat konkrétní stroje podle registrace, například D-CHZF nebo D-CYKP patřící Tyrol Air Ambulance. Limity jsou jasné: bezplatná verze ukazuje jen krátkou historii, starší data jsou za paywallem. Pro přesné ověření konkrétního dne je často nutný placený archiv nebo vlastní snímky obrazovky pořízené v reálném čase.

Česko v obraze

Česko figuruje v systému na několika úrovních. Patřilo mezi země zapojené do zdravotnické koordinace v Jasionce již od počátku; v únoru 2025 se čeští zástupci účastnili mezinárodního setkání k budoucnosti hubu na polském ministerstvu zdravotnictví. Armáda ČR cvičí ukrajinské vojáky v Polsku i Německu a od roku 2025 chrání české vrtulníky Viper polský vzdušný prostor na východním křídle Aliance. Přímý důkaz, že by sanitní lety z Rzeszowa standardně využívaly česká letiště jako přestupní bod, se nám dohledat nepodařilo, ale Česko bylo mezi přijímacími zeměmi pacientů už v prvním roce fungování hubu.

Čtyři sanitní lety za jediný srpnový den nejsou důkazem utajené katastrofy. Jsou důkazem toho, že válka na Ukrajině má svou zdravotnickou logistiku, která běží tiše, systematicky a na dohled od veřejných letových radarů; stačí se podívat.