Mimořádná trefa: Satelity potvrzují, že Ukrajinci vyřadili dvě válečné lodě, obě nesly Kalibry. Hlavní základna ruské flotily krvácí

Novorossijsk měl být pro ruské námořnictvo tím, čím už nemohl být Sevastopol: bezpečným přístavem daleko od ukrajinského dosahu. Jenže srpnová noc ukázala, že žádný takový přístav na Černém moři neexistuje. Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny útok poškodil fregaty Admiral Makarov a Admiral Essen, malou raketovou loď projektu 21631 Bujan-M a hlídkovou loď Vasilij Bykov. Právě Admiral Essen a loď třídy Bujan-M jsou přitom nosiče střel Kalibr, zbraní, kterými Rusko opakovaně ničí ukrajinská města a energetickou infrastrukturu stovky kilometrů od fronty.

Co znamená „vyřadit“ a proč to není totéž co potopit

Žádná z lodí podle dostupných informací nešla ke dnu jako křižník Moskva v dubnu 2022. To ale neznamená, že zásah je méně bolestivý. Analytický kanál Exilenova+, který pracuje se satelitními snímky a otevřenými zpravodajskými daty, u zasažených kalibronosičů mluví o ztrátě úderného potenciálu a nutnosti dlouhé dokové opravy. V praxi to znamená měsíce, možná rok mimo službu.

Bojové vyřazení je pro flotilu v mnoha ohledech horší než čisté potopení. Potopenou loď odepíšete. Těžce poškozenou musíte opravit, a to vyžaduje dok, náhradní díly, čas a peníze. Jenže bezpečné opravárenské zázemí na Černém moři už pro Rusko není samozřejmost. Sevastopolské doky jsou pod trvalou hrozbou úderů a Novorossijsk, jak se právě ukázalo, taky.

Kalibr: ne jen střela, ale schopnost udeřit hluboko do týlu

Proč je důležité, že obě vyřazené lodě nesly právě Kalibry? Protože Kalibr 3M-14 není obyčejná námořní munice. Podle databáze CSIS Missile Threat jde o střelu s plochou dráhou letu a dosahem 1 500 až 2 500 kilometrů, určenou k úderům na pozemní cíle. Každá loď třídy Bujan-M nese osmibuněčný vertikální odpalovač 14UKSK, tedy až osm Kalibrů připravených k odpálení. Fregata Admiral Essen disponuje srovnatelnou kapacitou.

Dohromady tak srpnový úder vyřadil z okamžité hry až šestnáct střel v jedné hladinové salvě. To neznamená, že Rusko přestane střílet Kalibry, má i ponorky a další platformy. Ale ubývají mu hladinové nosiče, a s nimi flexibilita. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk už dříve upozorňoval, že právě hladinové lodě v Černém moři odpalují salvy po osmi kusech a že jejich úbytek Rusku komplikuje plánování úderů.

Poslední bezpečný přístav, který bezpečný není

Příběh Novorossijsku jako hlavní základny Černomořské flotily začal paradoxem. Rusko sem lodě přesunovalo z Krymu po sérii ukrajinských úderů na Sevastopol v letech 2023 a 2024. Ukrajinské ministerstvo obrany i americká zpravodajská komunita tento přesun popsaly shodně: flotila ustoupila na východ, aby přežila. Kontrolní zpráva americké DIA k operaci Atlantic Resolve konstatovala, že ukrajinské údery vytlačily ruské námořní operace ze severozápadního Černého moře a umožnily větší volnost ukrajinskému námořnímu exportu.

Jenže Novorossijsk už čelil útokům námořními drony v září 2024. A srpnový úder 2026 posunul eskalaci o stupeň výš. Nešlo jen o lodě. Podle agentury Reuters zastavily po útoku provoz dva velké obilné terminály v přístavu. Zasažena byla i přístavní a exportní infrastruktura. Ukrajina tak jedním úderem trefila vojenskou základnu i důležitý obchodní uzel.

Vícevektorový úder, na který obrana nestačila

Přesný průběh útoku otevřené zdroje nepopisují do posledního detailu. Z dostupných informací ale vyplývá, že šlo o kombinovaný vícevektorový úder ze vzduchu i z moře současně. Prezident Zelenskyj v nedávném projevu potvrdil sériovou výrobu reaktivních dronů Paljanycja a zmínil dlouhý Neptune jako zavedenou kapacitu. Agentura AP k srpnovému útoku uvedla, že ruská protivzdušná obrana v Novorossijsku čelila hrozbám z více směrů najednou.

Právě v tom spočívá mimořádnost zásahu. Nejde o největší jednotlivou ztrátu ruského námořnictva ve válce, tou zůstává potopení křižníku Moskva. Ale jako průnik do hlavního náhradního přístavu flotily, kde útok zasáhl lodě, obranu i logistické zázemí současně, nemá v dosavadním průběhu války obdobu.

Co to mění na mapě války

Bylo by přehnané tvrdit, že vyřazení dvou kalibronosičů zastaví ruské raketové útoky na Ukrajinu. Rusko má ponorky, letecké nosiče i pozemní odpalovače. DIA už dříve hodnotila, že samotný přesun flotily do Novorossijsku neměl zásadní materiální dopad na ruské vedení války. Ale každá další ztracená platforma zmenšuje manévrovací prostor. A hlavně: Rusko nemá kde své černomořské lodě bezpečně opravit, nemá kde je bezpečně ukrýt a nemá dostatek náhrad.

Za zmínku stojí i dosah Kalibrů: 1 500 až 2 500 kilometrů, tedy teoreticky i střední Evropa. Každý vyřazený nosič tak nepřímo oslabuje jednu z platforem ruského dlouhého dosahu, byť bezprostřední hrozba pro Česko z toho neplyne.

Černomořská flotila, kdysi chlouba ruského námořnictva, přišla o vlajkový křižník, o bezpečí Sevastopolu, o volný pohyb v severozápadní části moře. Teď přichází i o iluzi, že Novorossijsk bude tím přístavem, kde ji nikdo nedostane.

iZdroj fotografie: Exilenova+