Rusko má už jenom pár týdnů, potom začne apokalypsa. Ukrajina má vlastní balistické rakety, zbývá poslední test

Dne 19. srpna 2026 vystoupila šéfka Fire Pointu Iryna Terechová na konferenci DALO Industry Days v Dánsku a řekla větu, která v bezpečnostních kruzích rezonuje dodnes: FP-7 prochází závěrečnými testy, certifikace běží a první bojové použití se očekává na konci září. Od toho výroku uplynuly tři týdny. Pokud harmonogram drží, Ukrajina se během několika dní stane zemí s vlastní balistickou údernou schopností, a Rusko získá problém, na který se dosud nemuselo připravovat.

Co přesně Ukrajina vyvinula

Fire Point pracuje na dvou hlavních zbraních. Kratší z nich, FP-7, je taktická balistická raketa s doletem 200 až 300 kilometrů podle hmotnosti hlavice, která může nést nálož do 150 kilogramů. Firma ji sama prezentuje jako levnější alternativu amerického ATACMS, pozemně odpalovanou střelu určenou proti odpalovačům, skladům, letištím a velitelským uzlům v blízkosti fronty.

Větší sestra FP-9 je jiná liga. Dosah do 855 kilometrů, hlavice o hmotnosti až 800 kilogramů, rychlost přes 2 200 metrů za sekundu. Při takovém doletu se do ohrožení dostávají rafinerie, obranné závody, logistické uzly a další prvky ruské válečné infrastruktury hluboko v týlu. Fire Point sám uvádí, že Moskva leží „plně v dosahu“. Plný letový profil takové střely ovšem vyžaduje bezpečnostní koridor, který na ukrajinském území prakticky nelze vytvořit, takže certifikace FP-9 bude pravděpodobně opřená o dílčí motorové a letové zkoušky s následným bojovým ověřením.

První testovací záběry FP-7 se veřejně objevily 27. února 2026, když je hlavní konstruktér Denys Štyljerman zveřejnil na sociální síti X. Původní plán počítal s nasazením ještě v roce 2025, ale podle Štyljermana tomu zabránila „série událostí“, jejíž konkrétní obsah firma nezveřejnila.

Proč je to pro Rusko skutečný problém

Slovo „apokalypsa“ v titulku je nadsázka, nejde o strategickou ani jadernou zbraň. Ale pro ruské velení představují ukrajinské balistické střely novou vrstvu ohrožení, se kterou dosud nepočítalo. Dosavadní logika války vypadala jednoduše: Rusko odpaluje balistické rakety na ukrajinská města, Ukrajina se brání zachytáváním střel systémy Patriot. Jenže interceptory PAC-3 jsou drahé, je jich málo a podle analýzy RUSI vykazují proti manévrujícím Iskanderům silně kolísavou úspěšnost.

Vlastní balistické rakety mění rovnici zásadně. Místo aby Ukrajina zachytávala šípy, může střílet na lučištníky. Odpalovací rampy, muniční sklady, letecké základny, to všechno se stává legitimním cílem domácí zbraní, bez čekání na západní dodávky.

A právě v tom spočívá strategický zlom:

• Nezávislost na zásobování. Ukrajina přestává být odkázaná na omezené zásoby ATACMS nebo Storm Shadow.
• Škálovatelnost. Domácí výroba umožňuje produkci přizpůsobenou tempu války, ne diplomatickým cyklům spojenců.
• Tlak na ruský týl. Každý ruský sklad munice, každá rafinerie zásobující armádu se stává potenciálním cílem.

Podle ukrajinského ministerstva obrany dnes na Ukrajině působí přes dvacet soukromých výrobců raketových řešení. Před válkou nebyl žádný. Reforma kodifikace zbraní navíc oddělila technické posouzení od nákupního plánu, takže cesta od testu k nasazení je dnes výrazně kratší.

Jak se FP-7 a FP-9 srovnávají se západními zbraněmi

FP-7 je logikou nejbližší ATACMS, obě jsou pozemně odpalované balistické střely s podobným dosahem. Storm Shadow je úplně jiná kategorie: vzduchem odpalovaná, letí nízko nad terénem, proniká jinak. FP-9 pak nemá v současném ukrajinském arzenálu přímý ekvivalent. Dosahově a hmotností hlavice se posouvá do třídy hlubokých operačně-strategických úderů, kde Ukrajina dosud závisela výhradně na dronech s omezenou náloží.

Důležitá poznámka: přesnost a odolnost FP-9 v boji teprve musí potvrdit praxe. Deklarované parametry pocházejí od výrobce a nezávislé bojové ověření zatím chybí.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Fire Point není jen výrobce úderných střel. Firma je hlavním architektem a integrátorem panevropského protibalistického projektu FREYJA, do kterého zapojila přes tucet průmyslových partnerů z celé Evropy. Odvozenina FP-7.x slouží v tomto projektu jako interceptor, tedy v úplně jiné roli než úderná verze.

Podstatný je ještě jeden detail: Fire Point bude 21. až 23. října 2026 vystavovat na veletrhu Future Forces v Praze a avizuje prezentaci obou raket, FP-7 i FP-9. Ukrajinský balistický program se tak fyzicky představí na českém území.

Česká republika patří mezi klíčové podporovatele Ukrajiny: muniční iniciativa, zajišťování zbraní, spolupráce s obranným průmyslem. Přímé české státní financování programu Fire Point z veřejných zdrojů potvrzené není, ale logika české bezpečnostní strategie (kolektivní odstrašení, vojenská mobilita, odolná průmyslová základna) s ukrajinskými hlubokými údernými schopnostmi přímo koresponduje. Čím víc dokáže Ukrajina sama tlumit ruské odpalovací kapacity, tím menší je tlak na evropskou protiraketovou obranu.

Dvacet dní do nové kapitoly

Skutečná změna se pravděpodobně neprojeví okamžitým posunem frontové linie. Válka v zákopech má vlastní dynamiku. Ale válka do hloubky, útoky na odpalovače, sklady, rafinerie a výrobní kapacity, se může proměnit zásadně. Rusko dosud počítalo s tím, že jeho týl je relativně bezpečný. Pokud FP-7 do konce září skutečně vstoupí do boje, tenhle předpoklad přestane platit.