Na frontě Rusové stojí, zatímco jim Ukrajinci zasáhli ekonomiku tak tvrdě, že ve válce hrozí rázný obrat

Čísla, která v květnu zveřejnil think-tank ISW společně s projektem Critical Threats, vypadají jako zlom. Průměrný denní ruský územní zisk klesl z 9,76 km² v prvním trimestru 2025 na pouhých 2,9 km² ve stejném období letošního roku. A duben? Ten skončil poprvé od ukrajinské operace v Kurské oblasti čistým mínusem: Rusko ztratilo 116 km² kontrolovaného území. Zatímco fronta houstne a ruský postup se dusí, Ukrajina otevřela druhou frontu, ekonomickou. Drony a rakety míří na ropovody, terminály, logistické uzly a továrny na mikroelektroniku. Každý další ruský útok je dražší. A příjmy na jeho zaplacení klesají.

Fronta, která se zastavila, a pak couvla

Říct, že Rusové „stojí“, je zjednodušení. Přesnější je, že postupují tempem, které jim nedovoluje plnit žádný ze strategických cílů v Donbasu. ISW přitom upozorňuje na další komplikaci: část ruských „zisků“ z posledních měsíců tvoří infiltrace do šedých zón, kde malé skupiny proniknou do terénu, aniž by ho skutečně kontrolovaly. Na mapě to vypadá jako postup. Na zemi je to přítomnost bez zásobování, bez opevnění, bez schopnosti udržet pozici.

Dubnový čistý minus 116 km² je v tomto kontextu signál. Ukrajinské protiútoky, kombinované s takzvanými operacemi středního dosahu v hloubce 50 až 300 kilometrů za linií, začínají ruské jednotky odřezávat od zásobování dřív, než stihnou konsolidovat jakýkoli zisk. Výsledek: Rusko platí za každý kilometr víc lidí, techniky a munice, ale získává méně prostoru než kdykoli od začátku plnohodnotné invaze.

Drony míří na peníze

Ukrajinská strategie se v roce 2026 posunula od symbolických úderů k systematické degradaci ruské válečné ekonomiky. Ministerstvo obrany Ukrajiny v květnovém souhrnu popisuje kampaň, která za jediný měsíc zasáhla:

• 19 systémů protivzdušné obrany a radiolokátorů,
• 8 velitelských štábů,
• 25 stanovišť řízení dronů,
• více než 50 skladů, opraven a logistických základen.

Poslední květnový den přidal Generální štáb ZSU zásah saratovské rafinerie, přečerpávací stanice Lazarevo na ropovodu Surgut–Gorkij–Polock a skladu pohonných hmot v Rostovské oblasti. Nejde o náhodné cíle. Ukrajina vzala pod palbu logistické trasy zásobující Luhanskou oblast i silnici R-280 spojující Rostov s Krymem. A v Moskvě zasáhla závod Angstrem, který vyrábí mikroelektroniku pro ruský obranný průmysl.

Dosah ukrajinských úderů do hloubky přitom narostl z přibližně 630 kilometrů v roce 2022 na zhruba 1 750 kilometrů letos. Cíle, které Moskva ještě před dvěma lety považovala za bezpečné hluboko v týlu, dnes bezpečné nejsou.

Rozpočtová díra za 79 miliard dolarů

Vojenský tlak má svůj finanční otisk. Podle předběžných dat ruského ministerstva financí, která v květnu přetiskla agentura TASS, činily ropné a plynové příjmy za leden až duben 2026 celkem 2,298 bilionu rublů, meziročně o 38,3 % méně. Celkové příjmy dosáhly 11,7 bilionu rublů, výdaje však vyšplhaly na 17,6 bilionu.

Náš přepočet z těchto zveřejněných čísel dává rozpočtovou díru přibližně 5,9 bilionu rublů, tedy zhruba 79 miliard dolarů. To není kosmetický schodek. Ropa a plyn historicky tvořily kolem 60 % ruských exportních příjmů a přes 40 % federálního rozpočtu. Když tyto příjmy klesají a válečné výdaje rostou, Kreml musí řezat jinde: v civilních rozpočtech, v sociálních programech, v infrastruktuře. Nebo si půjčovat.

Krátkodobě Rusko válku financovat zvládne. Neenergetické příjmy zůstávají vysoké, dluhový prostor existuje. Ale pohodlně? Čím dál méně. Ukrajinské ministerstvo obrany hovoří o ztrátách z kampaně úderů do hloubky „v desítkách miliard“. Přesnou auditovanou sumu nikdo nezná, jde o válku, ne o účetní závěrku. Trend je ale jednoznačný.

Co to znamená pro Česko

Přímá závislost České republiky na ruské ropě skončila. Od dubna 2025 proudí do českých rafinerií výhradně neruská ropa přes ropovody TAL a IKL s kapacitou až 8 milionů tun ročně, což pokrývá celoroční spotřebu. Riziko pro českou ekonomiku je dnes cenové, nikoli fyzické: Česká národní banka ve své jarní analýze odhaduje, že stoprocentní šok cen ropy a plynu by při plném přenosu zvedl spotřebitelské ceny zhruba o 3,6 %.

Česko navíc není jen divák. Společné česko-ukrajinské projekty zahrnují výrobu pušek Bren 2, 155mm munice i transfer technologií. Kolínská firma U&C vyrábí 300 dronů měsíčně a exportuje do zemí NATO, EU i na Ukrajinu. Česká obranná základna roste, a roste podle zkušeností z fronty, která se právě mění.

Okno, které se otevírá

Ukrajinské ministerstvo obrany mluví o „oknu příležitosti“ v horizontu šesti až devíti měsíců. Je to ukrajinské hodnocení, ne jistá prognóza. Ale logika za ním stojí pevně: pokud Rusko nedokáže obnovit tempo postupu a současně mu klesají příjmy z energetiky, roste tlak na jednání. Ekonomický tlak sám o sobě válku neukončí, funguje spíš jako násobič toho vojenského. Kombinace obou ale mění rovnici, ve které Kreml dosud počítal s tím, že čas hraje v jeho prospěch.

Klíčový posun roku 2026 není v jednom velkém průlomu. Je v tom, že Ukrajina nutí Rusko platit za každý další kilometr víc, než kolik mu ten kilometr přináší. A ta cena pořád roste.