Odpověď, která říká vše: „Protože můžeme,“ odpověděli Rusové, když se jich Pavel zeptal, proč provokují

Petr Pavel stál 2. června 2026 před studenty v Kunovicích a vyprávěl příběh, který opakuje už roky, ale který pokaždé zasáhne stejně tvrdě. Když se jako předseda Vojenského výboru NATO ptal ruských protějšků, proč jejich letouny provádějí riskantní manévry nad loděmi v Baltském moři, proč se stíhačky nebezpečně přibližují spojeneckým strojům, dostal odpověď bez diplomatického obalu: „Protože můžeme.“ Žádné vysvětlování, žádná obrana. Jen konstatování síly. A právě v té stručnosti se podle Pavla skrývá klíč k pochopení toho, jak Rusko uvažuje, ne jako stát v ohrožení, ale jako stát, který testuje, co mu projde.

Dva roky tváří v tvář Gerasimovovi

Pavel nevykládá ruské chování z pozice komentátora. Mezi červnem 2015 a červnem 2018 vedl Vojenský výbor NATO, tedy nejvyšší vojenský orgán Aliance, a v této roli jednal přímo s ruským vojenským vedením. Veřejně doložené je jeho osobní setkání s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem 7. září 2017 v ázerbájdžánském Baku. NATO tehdy i po anexi Krymu udržovalo komunikační kanály v rámci Rady NATO–Rusko; šlo o vědomou politiku transparentnosti, ne o vstřícnost.

Přesné datum a místo rozhovoru, z něhož pochází odpověď „protože můžeme“, se ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Pavel ji poprvé podrobněji popsal v rozhovoru pro The Guardian z 22. května 2026, tedy jedenáct dní před kunovickou debatou. V obou případech ji zasadil do stejného rámce: blízká setkání ve vzduchu, přelety nad válečnými loděmi v Černém a Baltském moři, provokace vedené těsně pod prahem, který by spustil kolektivní reakci podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Vždy lehce pod ním. Nikdy přes něj.

Co znamená „protože můžeme“

Na první poslech zní ta odpověď drze. Na druhý strategicky. Pavel ji vykládá jako přiznání systému: Rusko nejedná z nouze ani z chaosu. Jedná záměrně, kalkulovaně a přesně v prostoru, který mu protivník nechává volný. „Protože můžeme“ v jeho logice znamená „protože jste nám to dosud nechali procházet“.

Tento výklad není osamělý. NATO ve své aktuální strategii proti hybridním hrozbám popisuje Rusko jako aktéra, který kombinuje politické vměšování, kyberútoky, ekonomický nátlak, subverzi a agresivní vojenské postoje, vše pod prahem otevřeného konfliktu. Bukurešťské prohlášení zemí B9 a nordických spojenců z května 2026 označilo Rusko za „nejvýznamnější dlouhodobou a přímou hrozbu“ pro euroatlantickou bezpečnost. Donald Tusk po dubnovém summitu EU řekl, že Evropa musí být připravena jednat.

Rozdíl je v tom, kam Pavel jde dál. Zatímco většina evropských lídrů zůstává u diagnózy, český prezident navrhuje konkrétní odpovědi: asymetrické kroky, finanční a technologické páky, a při opakovaném narušování vzdušného prostoru i možnost sestřelování bezpilotních či pilotovaných prostředků. NATO by podle něj mělo „ukázat zuby“. Slovy, která řekl Guardianu: přestat reagovat jen diplomatickým jazykem.

Česká stopa: víc než Vrbětice

Pavlovy příklady leteckých provokací míří hlavně na východní křídlo Aliance: Pobaltí, Černé moře, Skandinávii. Nedávné narušení českého vzdušného prostoru ruským vojenským letounem se ve veřejných zdrojích nepodařilo doložit. To ale neznamená, že Česko stojí mimo ruský hybridní dosah. Naopak.

Ministerstvo zahraničí v květnu 2024 oznámilo, že české instituce byly od roku 2023 cílem kyberútoků skupiny APT28 napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU. NCOZ a BIS potvrdily, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stáli příslušníci téže GRU. A v březnu 2026 BIS zasáhla proti osobě žijící v Česku, která zprostředkovávala pojištění pro ruskou stínovou flotilu, tankerovou síť obcházející západní sankce. Hybridní válka nemá jen podobu stíhaček nad Baltem. Má podobu pojistky sjednané v české kanceláři.

Iluze míru, který nepřijde

V Kunovicích Pavel řekl větu, která jeho bezpečnostní rámec uzavírá: „Bylo by iluzí myslet si, že po dosažení míru na Ukrajině nastane v Evropě klid a Rusko bude přátelskou zemí.“ Stejnou myšlenku formuloval už v únoru 2026, když varoval, že ruská expanzivní strategie sahá od carských dob a konflikt s demokratickým světem neskončí mírem na Ukrajině, jen změní prostředky. Místo konvenčního útoku narušování vzdušného prostoru, informační operace, kyberútoky.

Co z toho plyne pro běžného člověka? Podle doporučení NÚKIB a Policie ČR čtyři věci: ověřovat informace z více zdrojů a nešířit neověřené zprávy, používat vícefaktorové ověření a silná hesla, sledovat při krizích oficiální kanály státu a mít doma základní zásoby na tři dny. Zní to banálně vedle příběhu o generálech v Baku. Jenže právě o to jde: hybridní válka se vede i proti lidem, kteří si myslí, že se jich netýká.

Dvě slova ruského důstojníka popisují mechanismus, který funguje jen tak dlouho, dokud druhá strana neodpoví. Pavel sází na to, že odpověď přijde. Otázka je, jestli dřív, než se z testování stane zvyk.