Putin mobilizaci zuřivě popírá, ale Rusko nemá vojáky a na frontě to nedává. Potřebuje jich 0,5 milionu, panika roste

Dmitrij Medveděv to 28. července řekl naprosto jednoznačně: mobilizace „není vůbec potřeba“, jde prý o „lež nepřítele“. Jen o pár dní dříve přitom Volodymyr Zelenskyj na základě zpravodajských informací tvrdil, že Moskva připravuje rozšíření povolávání a že od začátku roku získala 221 tisíc nových vojáků, zatímco ztratila asi 225,5 tisíce. Nůžky se rozevírají. A Kreml to ví.

Čísla, která si protiřečí

Podívejme se na to, co je doložené. Podle ukrajinské zahraniční rozvědky SZRU Rusko k začátku července 2026 naverbovalo asi 195 tisíc lidí. Roční plán přitom počítá s 409 tisíci. Za první pololetí ale ruské síly utrpěly odhadem 196,7 tisíce ztrát, 115,3 tisíce padlých a přes 80 tisíc evakuovaných ze zdravotních důvodů. Nábor tedy za půl roku nedokázal ani dorovnat úbytek.

Medveděv na svém webu tvrdil, že za první pololetí podepsalo smlouvu s ministerstvem obrany asi 200 tisíc lidí a dalších 16 tisíc nastoupilo jako dobrovolníci. I kdyby jeho čísla seděla, bilance vychází na nulu. A nula nestačí na ofenzivu.

Denní tempo náboru přitom klesá. V prvním čtvrtletí se pohybovalo mezi 800 a 930 lidmi denně, k červenci stouplo na zhruba 1 070 až 1 090. Stále to ale znamená, že k polovině roku bylo splněno méně než 50 % ročního plánu. Rusko proto snižuje zdravotní i funkční požadavky na rekruty, sahá po studentech, migrantech a cizincích. Zásobník ochotných a použitelných mužů se zjevně tenčí.

Na frontě to nedává

Putin 12. června prohlásil, že na linii bojového kontaktu je přes 700 tisíc ruských vojáků. Je to obrovské číslo. Jenže výsledky mu neodpovídají.

Podle hodnocení ISW z 1. srpna 2026 ruská jarně-letní ofenziva po zhruba dvou a půl měsíci nepřinesla žádné operačně významné zisky. V červenci ruské síly obsadily 37,85 km², asi 1,22 km² denně. U Kostjantynivky šlo spíš o infiltrace malých skupin než o skutečné dobytí. U Pokrovsku a Novopavlivky nebyly potvrzeny průlomy. Sedm set tisíc lidí, a přesto minimální posun.

Už od března do května ISW popisoval, jak Ukrajina v různých úsecích přebírala taktickou iniciativu. Ruské velení muselo přesouvat jednotky mezi sektory a volit, kde bude bránit a kde útočit. Systematické ukrajinské údery na logistiku, sklady a živou sílu snižují schopnost Ruska vést souvislé útočné operace. Více lidí bez odpovídající techniky, výcviku a zásobování samo o sobě průlom nezajistí.

Tiché přípravy, které nikdo neměl vidět

Kreml mobilizaci popírá. Ale uvnitř Ruska se děje něco jiného.

V červnu 2026 proběhlo ve městě Volžskij v Jižním federálním okruhu cvičení mobilizační administrativy. Úředníci navštěvovali školy, podniky a svolávací místa. Tisková služba městské administrace o tom vydala reportáž. Tu pak smazala. Investigativní server The Insider ji ale zachytil dřív, než zmizela.

SZRU v srpnu 2026 zveřejnila přehled signálů:

• Přes 2 500 nových inzerátů souvisejících s mobilizační administrativou
• Moskevská oblast rozšířila pravomoci regionálního štábu pro případ mobilizace nebo válečného stavu
• Přibývají evidenční a náborové pozice v regionech

Současně roste nervozita uvnitř ruské společnosti. Podle ukrajinské rozvědky zaznamenal Yandex v červenci 1,2 milionu dotazů na téma mobilizace. Podíl Rusů, kteří svou náladu popisují jako úzkostnou, stoupl během jediného týdne z 53 na 57 %. Poptávka po pronájmech bytů v Arménii překonala únor 2022, tedy měsíc, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a první vlna mužů prchala ze země.

Půl milionu: odkud se bere to číslo

Cifra 500 tisíc nepochází z jednoho konkrétního dokumentu na stole v Kremlu. Jde o horní odhad, který ISW zachytil z ukrajinských zpravodajských zdrojů jako možnou podzimní mobilizační vlnu. Zahrnuje doplnění ztrát, naplnění podstavu v existujících útvarech a vytvoření strategické rezervy pro další fázi války.

Už v květnu Zelenskyj po zasedání bezpečnostního štábu uváděl, že Rusko připravuje mobilizační krok o 100 tisících lidech. Podzimní varianta je ambicióznější. A logika za ní je prostá: pokud nábor stěží pokrývá ztráty a ofenziva nikam nevede, Kreml buď válku zpomalí, nebo sáhne po dalších lidech.

Strach z vlastních občanů

Zkušenost ze září 2022 je pro Kreml varovná. Tehdy Putin vyhlásil „částečnou mobilizaci“ narychlo, po frontových neúspěších. Podle studie centra CNA mnoho povolaných dostalo jen minimální výcvik, někdy kolem jednoho týdne. Zkušení instruktoři byli sami na frontě nebo už padli. Mobilizace frontu stabilizovala, ale kvalitu bojové síly nezvedla.

V roce 2026 má Rusko větší frontové uskupení a propracovanější nástroje pro „tichou“ přípravu. Zároveň ale ví, co mobilizace udělala s veřejnou náladou: paniku, fronty na hranicích, protesty manželek. Proto Kreml volí cestu postupného zvyšování pohotovosti, aniž by vyslovil slovo, kterého se bojí víc než ukrajinských dronů.

Podle nás je to jádro celého příběhu. Putin mobilizaci nepopírá proto, že ji nepotřebuje. Popírá ji proto, že se bojí reakce vlastní společnosti. Ale válka si počítá jinak než politika, a ta čísla mluví jasně.