Putin promluvil. Úkol byl stanoven. Rusové mají pokračovat v masivních úderech, chtějí přetnout „polský koridor“

Ruský prezident dal svým velitelům pokyn pokračovat v úderech na ukrajinské zázemí. „Musí pokračovat masivní a skupinové údery na objekty vojenskoprůmyslového komplexu a logistická centra protivníka,“ uvedl podle agentury Interfax při návštěvě velitelského stanoviště 16. října.

Na jeho vystoupení navázal ruský server Svobodnaja Pressa. Útoky na západní Ukrajinu popisuje jako přerušování „polského koridoru“. Tím označuje zásobovací spojení, po němž ze sousedního Polska přichází pomoc ukrajinské armádě. Článek spojuje Putinův pokyn s předchozími údery na železnici, energetiku a průmyslové podniky.

Časová posloupnost přitom upřesňuje, co ruský prezident oznámil. Hlavní železniční útok, který text používá jako doklad narušování dopravy, se odehrál už 14. října, tedy dva dny před jeho vystoupením. Putin následně výslovně požadoval pokračování úderů. Jeho slova tak potvrzují další tlak na ukrajinské zázemí; sama neoznamují začátek nové, samostatně vymezené operace.

Z ruského popisu vypadla obnova dopravy

Nejpodstatnější rozdíl se objeví při porovnání ruského článku s vyjádřením šéfa ukrajinských železnic Oleksandra Percovského. Jeho zprávu ze 14. října zveřejnila agentura Ukrinform.

Percovskyj popsal zásahy železničních objektů v pěti oblastech: Charkovské, Kyjevské, Vinnycké, Chmelnycké a Ternopilské. Hovořil o depech, opravárenských podnicích, stanicích i kolejových vozidlech. Přiznal značné materiální škody, výpadky napájení a neprůjezdnost důležitých směrů.

Právě tuto část ruský článek přebírá. Ve stejném ukrajinském vyjádření však bezprostředně následuje informace, že pracovníci obnovovali napájení, organizovali náhradní trasy a zajišťovali průjezd. Percovskyj také uvedl, že vlaky zadržené v kyjevském uzlu kvůli hrozbě balistického útoku už postupně odjíždějí. Tyto informace v odpovídající pasáži ruského textu chybějí.

Rozdíl mění význam celé zprávy. Převzatá část dokládá schopnost Ruska dopravu vážně narušit. Vynechaná část popisuje snahu železničářů provoz udržovat a obnovovat. Z původního hlášení proto nelze udělat jednoznačný důkaz, že zásobovací spojení přestalo fungovat.

Obnovovaný průjezd přitom neznamená plnou původní kapacitu. Náhradní spojení může být pomalejší a přetížené; z hlášení se nedozvíme, jaký objem vojenského nákladu zůstal zadržený.

Proč Rusko míří na spojení s Polskem

Význam polské cesty potvrzuje zdroj, který předchází nynější vlně útoků. Polské ministerstvo obrany 24. září při návštěvě ministra Władysława Kosiniaka-Kamysze v logistickém centru v Jasionce uvedlo, že přes Polsko prochází podle odhadů více než 80 procent vojenské pomoci Ukrajině.

To vysvětluje, proč jsou dodávky přicházející ze západu pro Moskvu tak důležité. Zbraň přislíbená spojencem ještě musí překonat cestu k ukrajinské jednotce. Pokud se přeprava zpomalí, část pomoci se k ní může dostat později, než plánovala. Rusko tak může oslabovat její účinek i bez zničení samotné zásilky.

Z ministerského údaje ale neplyne, že čtyři pětiny pomoci jedou po jediné železniční trati. Jde o podíl přicházející přes jednu zemi. Označení „koridor“ tak může vytvářet zavádějící představu jedné cesty, jejímž přerušením se celý proud zastaví.

Pro posouzení výsledku ruských úderů by proto bylo nutné znát, o kolik se snížil skutečně přepravený objem, na jak dlouho a co převzaly jiné spoje. Zprávy o zasažených depech a výpadcích elektřiny ukazují problém, tyto otázky však nezodpovídají.

Zpoždění je skutečné. Rozsah blokády doložený není

Další pohled přináší týdenní souhrn samotné Ukrzaliznycji. Dopravce uvedl, že organizace World Central Kitchen zajistila jídlo cestujícím 64 vlaků, které se odchýlily od jízdního řádu. Největší nápor připadl na 15. října: během sedmi hodin dostali občerstvení pasažéři 23 vlaků.

Tato čísla nejsou bilancí všech zpožděných spojů ani měřítkem vojenské přepravy. Zachycují vlaky, jejichž cestující potřebovali potravinovou pomoc. Ukazují ale, že potíže měly praktické následky pro lidi na cestách.

Ve stejném souhrnu železnice popisují přestupy, úpravy tras a návrat části vlaků k jízdnímu řádu. Obraz úplně zastavené dopravy tedy neodpovídá ani tomuto hlášení dopravce. Současně z něj nelze vyvozovat, že vojenské zásobování pokračuje beze změny. Osobní doprava takový údaj nenahrazuje.

Podstatný je souběh poškozování a obnovy. Útok nemusí dopravu zastavit natrvalo, aby zvýšil její náklady a nejistotu. Opravy spotřebovávají práci, techniku a náhradní díly. Odklony mohou prodloužit cestu. O vojenském dopadu však rozhoduje také to, kolik zásilek nakonec projede a zda dorazí včas.

Zásahy průmyslu mají i civilní účet

Vedle železnice jsou doložené také dopady na výrobu napojenou na evropské firmy. Podle Ukrajinské pravdy závod Kromberg & Schubert v Lucku po ruském útoku z 16. října pozastavil provoz. Firma následující den uvedla, že prioritou je bezpečnost zaměstnanců; termín obnovení práce nebyl znám.

Samotná společnost Kromberg & Schubert ve svém předchozím představení závodu popisuje výrobu kabelových svazků pro automobilky. Jeho vyřazení proto představuje doložené přerušení civilní průmyslové výroby. Bez dalších podkladů ho nelze započítat jako důkaz zastavení vojenských dodávek.

Právě tady se jednotlivé výsledky útoků musejí rozlišovat. Poškozená továrna, zpožděný osobní vlak a nedoručená vojenská zásilka jsou tři odlišné následky. Jeden sám o sobě neprokazuje druhý, přestože všechny mohou patřit do širšího tlaku na ukrajinské zázemí.

Putinův pokyn znamená, že tento tlak má pokračovat. Dosavadní hlášení potvrzují vážné škody i narušení dopravy. Tvrzení o přetnutém „polském koridoru“ však předbíhá doložený výsledek. Nejvýmluvnější je právě to, co z ruského popisu vypadlo: železničáři ve zprávě o zablokovaných směrech současně hlásili, že hledají jiné cesty a obnovují průjezd.