Zelenskyj navrhl Putinovi osobní schůzku na neutrální půdě s příměřím po dobu jednání. Putin o den později na petrohradském fóru odpověděl, ne jemu, ale svým vojákům.
Ve čtvrtek 4. června 2026 zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bezprecedentní otevřený dopis adresovaný přímo Vladimiru Putinovi. Písemně, veřejně, s konkrétními body: neutrální místo mimo Moskvu i Kyjev (Švýcarsko, Turecko nebo některá z arabských zemí), pevné datum, plné příměří po dobu jednání, výměna zajatců na principu „všichni za všechny“, návrat civilistů a unesených dětí, zapojení Evropy a USA jako garantů bezpečnostní architektury. Šlo o první přímý veřejný vzkaz Putinovi od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Odpověď přišla za necelých čtyřiadvacet hodin. Jenže ne Zelenskému.
Místo diplomacie frontový rozkaz
V pátek 5. června, na plenární části Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, Putin dopis odmítl. Podle zpravodajství AP prohlásil, že v osobní schůzce „nevidí smysl“, dopis označil za „hulvátský“ a tvrdil, že takový text prostor pro jednání neotevírá, ale naopak zavírá. Pak přesměroval pozornost. Řekl, že v dané situaci je třeba obracet se ne k „autorům dopisu“, ale k ruským bojovníkům na linii bojového kontaktu. A obrátil se k nim: „Celá země se na vás dívá, celá země je na vás hrdá a spoléhá na vás.“ Zakončil třemi slovy: „Pracujte, bratři.“
Ta slova nejsou improvizací. Fráze „Pracujte, bratři“ má v Rusku hluboký vlastenecký náboj, jsou to poslední slova dagestánského policisty Magomeda Nurbagandova, kterého v roce 2016 popravili bojovníci a který odmítl vyzvat kolegy ke složení zbraní. Od té doby se z nich stal neoficiální slogan ruských silových složek. Putin tedy vojákům neposlal povzbuzení. Poslal symbolický rozkaz pokračovat.
Dopis versus demonstrace síly
Kontrast mezi oběma gesty je ostrý. Zelenského dopis je strukturovaný diplomatický dokument, osm konkrétních bodů, nabídka příměří, jmenovaná neutrální místa, rámec pro zapojení mezinárodních partnerů. Putinova odpověď je performativní akt na domácí scéně s mezinárodním publikem.
Výběr jeviště nebyl náhodný. SPIEF je každoroční výkladní skříň Kremlu, ročník 2026 probíhal 3.–6. června. Fórum slouží k předvádění ekonomické „normality“ navzdory válce a sankcím. Odmítnout Zelenského návrh právě tady znamenalo spojit dvě sdělení do jednoho: Rusko jedná z pozice síly a summit lídrů nepotřebuje.
Jako další argument Putin zmínil ukrajinský dronový útok z 22. května v okupované Luhanské oblasti. Dodal také, že mu Zelenského nabídku údajně už dříve tlumočil nejmenovaný ruský podnikatel, který navštívil Kyjev. Identita prostředníka zůstává neznámá.
Paříž 2019 versus Petrohrad 2026
Jediné osobní setkání obou prezidentů se odehrálo 9. prosince 2019 v Paříži, v normandském formátu za účasti Macrona a Merkelové. Výstupem byly společné závěry: závazek k příměří do konce roku, výměna zadržených, nové přechody na kontaktní linii a příslib další schůzky do čtyř měsíců. Nedokonalý výsledek, ale existoval společný dokument a potvrzený další krok.
O sedm let později neexistuje ani jedno. Žádný společný dokument, žádný potvrzený summit, žádná shoda na formátu. Jen veřejné odmítnutí.
Přitom nabídky setkání se hromadí. Už v květnu 2025, po Trumpově návratu do Bílého domu, Zelenskyj opakovaně deklaroval připravenost přijet do Turecka, do Ankary nebo Istanbulu, a jednat přímo s Putinem. Koncem května 2025 se probíral i čtyřstranný formát Ukrajina–Rusko–Turecko–USA. Dopis z června 2026 je ale kvalitativně jiný: první písemný, veřejný, s kompletním návrhem bezpečnostního rámce. A právě proto je odmítnutí tak čitelné.
Co to znamená pro příměří, a pro Česko
Vyhlídka na rychlé osobní jednání Putin–Zelenskyj v nejbližších týdnech výrazně klesla. Reálně zůstávají tři koleje: pokračování bojů na frontě, nižší či zprostředkované kontakty bez summitu lídrů a další sankční a finanční tlak ze strany EU a partnerů.
Evropská unie drží linii nátlaku. V dubnu 2026 přijala 20. balík sankcí proti Rusku a dokončila úvěrový rámec 90 miliard eur pro Ukrajinu. Česká vláda pokračuje v koordinaci muniční iniciativy při financování od partnerů a podpořila unijní úvěrové řešení, byť bez českého ručení za půjčku. Putinovo veřejné odmítnutí summitu paradoxně posiluje právě tuto linii: když Moskva nechce jednat, zbývá tlak a podpora.
Kreml nechce summit, chce výsledek
Podle nás nejde jen o to, že Putin odmítl jednu konkrétní schůzku. Jde o signál, že Kreml chce případná jednání připustit až jako potvrzení výsledku dosaženého silou na frontě, ne jako cestu k jeho teprve hledanému vyjednání. Zelenskyj nabídl proces. Putin odpověděl vojákům.
Neutrální půda existuje, formáty existují, ochota Kyjeva existuje. Chybí jediná věc, ochota Moskvy sednout si k jednomu stolu dřív, než bude moci diktovat podmínky. Dokud ta ochota nepřijde, platí tři slova z petrohradského pódia: „Pracujte, bratři.“