Ruská Černomořská flotila jde k šípku. Ukrajinci jí zasadili takové rány, že se námořníci neodváží vyplout

Poslední dubnový den roku 2026 ukrajinské námořní drony pronikly ke Kerčské úžině a zasáhly dva čluny střežící Kerčský most: plavidlo FSB Sobol a protidiverzní člun projektu 21980 Grachonok. Právě Grachonok je typ navržený přesně k tomu, aby podobným útokům čelil: sonarové vybavení, protidiverzní výzbroj, osádka osmi lidí. Jenže místo aby hrozbu odrazil, sám se stal obětí. Podle OSINT zdrojů, které cituje UNITED24 Media, zahynulo na palubě devět ruských vojáků a dva byli zraněni, což je víc, než činí standardní posádka, a naznačuje to přítomnost dalšího ochranného týmu. Tento útok ale není izolovaný incident. Je to další článek řetězu, který z kdysi dominantní námořní síly dělá drahou pobřežní stráž.

Od Moskvy po Grachonok: anatomie úpadku

Příběh systémového oslabování Černomořské flotily se píše od dubna 2022, kdy ukrajinské protilodní střely potopily křižník Moskva. Od té doby přibývaly ztráty: výsadkové lodě, hlídková loď Sergej Kotov, ponorka Rostov na Donu vážně poškozená v suchém doku v Sevastopolu. Ukrajinské ministerstvo obrany k počátku roku 2026 uvádí, že zničeno nebo vážně poškozeno bylo asi 30 % bojových aktiv flotily. Monitoring BlackSeaNews eviduje od února 2022 do konce dubna 2026 nejméně 62 úspěšných ukrajinských útoků na ruské válečné lodě a čluny, přičemž část plavidel byla zasažena opakovaně.

V březnu 2026 přišel další úder: ukrajinské síly poškodily v Novorossijsku fregaty Admiral Essen a Admiral Makarov, dva z klíčových nosičů střel Kalibr. Podle zdrojů SBU, které cituje ISW, Admiral Essen po zásahu nebyl schopen Kalibry odpalovat. A pak přišel duben a Kerčská úžina.

Moře bez lodí

Nejsilnější indikátor stavu flotily nepřinesly satelitní snímky potopených trupů, ale slova mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka. Na začátku dubna 2026 prohlásil, že v azovsko-černomořské oblasti nejsou nasazeny ani ruské lodě, ani čluny. O dva dny později upřesnil: lodě neopouštějí místa dislokace a Rusko zajišťuje přítomnost na moři letectvem a drony.

Tato věta shrnuje celý posun. Flotila, která měla v únoru 2022 k dispozici zhruba 80 válečných lodí a člunů plus až 200 pomocných plavidel, se stáhla z otevřeného moře. Značná část sil se přesunula z krymského Sevastopolu do vzdálenějšího Novorossijsku, což podle ukrajinského ministerstva obrany výrazně zkomplikovalo údržbu a opravy větších lodí. Studie amerického Center for Strategic and Budgetary Assessments popisuje, jak Ukrajina bez srovnatelného námořnictva dosáhla klasického „sea denial“, tedy odepření moře protivníkovi, kombinací bezposádkových plavidel útočících ve smečkách, nočního přiblížení, podpůrného zpravodajství a taktické adaptace operátorů.

Výsledek: Černé moře se pro ruské lodě stalo vysoce rizikovým prostorem. Ne proto, že by Ukrajina ovládla hladinu, ale proto, že cena za každé vyplutí dramaticky vzrostla.

Improvizace místo strategie

Ruská odpověď na ukrajinské námořní drony prozrazuje víc než jakékoli oficiální prohlášení. V březnu 2026 se v Novorossijsku objevilo plavidlo osazené kovovými konstrukcemi a sítěmi, takzvanými „mangaly“, které měly chránit před drony. Experti citovaní ukrajinskou agenturou UNN hodnotili tuto ochranu jako částečně použitelnou proti lehkým FPV dronům, ale spornou proti těžším prostředkům. Analytik H. I. Sutton z portálu Covert Shores označil účinnost podobných obran na ruských ponorkách za „pochybnou“.

V květnu 2026 se na OSINT účtech objevily snímky, které mají zachycovat Grachonok vybavený protidronovými konstrukcemi, patrně první pozorování tohoto typu úpravy na člunu dané třídy. Oficiální ruské potvrzení dohledáno nebylo. Celý obraz ale ukazuje na improvizaci pod tlakem, ne na systémové řešení. Rusko sice dokáže doplňovat malé čluny, v květnu 2025 byly v Tatarstánu položeny další dva Grachonoky a od roku 2008 jich námořnictvo převzalo třináct, ale ztráty fregat, výsadkových lodí či ponorek jsou řádově bolestivější a průmyslově nenahraditelné v krátkém horizontu.

Oslabená, ale ne mrtvá

Bylo by chybou psát nekrolog. Černomořská flotila stále disponuje zbylými raketovými nosiči a 7. března 2026 ISW zaznamenal ruský útok čtrnácti střelami Kalibr z Černého moře. Hrozba raketových úderů na ukrajinská města tedy trvá, byť z menšího a zranitelnějšího souboru nosičů. Rusko si drží i letectvo a pobřežní raketové systémy.

Kerčský most rovněž nezůstal bez ochrany. Ještě v lednu 2026 u něj byly doloženy hlídková loď FSB Ochotnik, dva Grachonoky a dělostřelecký člun Šmel. Po dubnovém útoku je přesnější říct, že ochranná vrstva byla znovu prostřelena, ne že zmizela. Rusko ji doplňuje letectvem, drony a zmíněnými improvizovanými úpravami.

Přesto je funkční změna zásadní. Flotila, která měla projektovat ruskou námořní dominanci od Bosporu po Oděsu, řeší vlastní přežití. Nevyplouvá. Chrání základny a most. A každý další úspěšný zásah ukrajinského dronu posouvá pomyslnou hranici toho, co si ruské námořnictvo na Černém moři může dovolit.

Největší rána, kterou Ukrajina Černomořské flotile zasadila, není žádná konkrétní potopená loď. Je to fakt, že moře, které nese její jméno, se pro ni stalo místem, kam se bojí vkročit.