„Rusko je vždy otevřeno všem, kdo mají zájem o výhodnou spolupráci,“ ujistil Putin. Zásadní čísla ale zamlčel

Vladimir Putin vystoupil v pátek 20. června na plenárním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF) s poselstvím, které znělo téměř idylicky: Rusko je otevřené rovnoprávnému a vzájemně výhodnému partnerství se všemi, kdo o ně stojí. Válka prý ekonomiku „nezabíjí“, naopak, země se diverzifikuje, roste a láká investory z Číny, Indie, Brazílie i Afriky. Jenže aby ten obraz držel pohromadě, musel Putin pečlivě vybírat, která čísla ukáže. A ještě pečlivěji, která vynechá.

Co Putin na fóru zdůraznil

Kremelská rétorika na SPIEF 2025 stála na třech pilířích. Zaprvé, ruská ekonomika v roce 2024 rostla, podle Světové banky o 4,3 % HDP. Zadruhé, Putin tvrdil, že 43 % hrubého domácího produktu už nesouvisí s energetikou ani obranou, což má dokládat strukturální proměnu. Zatřetí, opakoval tezi o sílícím bloku BRICS, který prý představuje 40 % světového HDP a nabízí alternativu k západnímu finančnímu řádu.

Každý z těchto bodů má reálný základ. Žádný z nich ale není celý příběh.

Čísla, která na pódiu nezazněla

Den před Putinovým vystoupením, 19. června, promluvil na témže fóru ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Jeho slova byla výrazně střízlivější: ruská ekonomika je podle něj na hraně recese a klíčová úroková sazba centrální banky ve výši 20 % dusí investice i spotřebu. Inflace za rok 2024 dosáhla 8,4 %.

K tomu přibývá válečná zátěž, kterou Putin na pódiu nezmínil vůbec:

• Vojenské výdaje v roce 2024 odhaduje SIPRI na 149 miliard dolarů, tedy 7,1 % HDP, což je nejvíc od rozpadu Sovětského svazu.
• Utajená část rozpočtu roste. V návrhu federálního rozpočtu na rok 2025 byla téměř třetina všech výdajů neveřejná. U kapitoly „národní obrana“ bylo utajeno 85 % položek.
• Skryté vojenské výdaje se podle analýzy SIPRI rozpouštějí i do jiných rozpočtových kapitol, takže skutečná militarizace ekonomiky je ještě vyšší, než napovídá samotná obranná položka.

Putin tedy publiku nabídl růst HDP, ale zamlčel, že ho z velké části pohání válečná mašinérie financovaná za cenu dvouciferných sazeb a rostoucí inflace. Ekonomika roste, ale na dluh a na munici.

Čtyřicet procent světového HDP? Záleží, jak počítáte

Putinova teze o BRICS jako bloku s 40% podílem na světovém HDP zní impozantně. A v jedné konkrétní metodice, paritě kupní síly, je obhajitelná. MMF ve svém statistickém přehledu skutečně pracuje s PPP vahami, v nichž se ekonomiky jako Čína nebo Indie opticky zvětší.

Jenže v nominálním vyjádření, které odráží reálnou kupní sílu na světových trzích, vypadá obraz jinak. Podle dat Světové banky za rok 2024 tvoří původní pětice BRICS zhruba 24,7 % světového HDP. I po připočtení nových členů, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Egypta, se podíl vyšplhá asi na 26,7 %. Na čtyřicet procent to ani zdaleka nestačí.

Rozdíl mezi 27 a 40 procenty není statistická nuance. Je to rozdíl mezi blokem, který roste, a blokem, který dominuje. Putin si vybral to druhé číslo.

„Otevřenost“ z pohledu evropské firmy

Pro českého podnikatele nebo investora je Putinova nabídka „výhodné spolupráce“ v praxi téměř nepoužitelná. Unijní sankční režim, který Rada EU průběžně zpřísňuje, zakazuje celou řadu služeb pro ruský stát i ruské subjekty, od účetnictví přes IT poradenství po architektonické služby. Transakce s vybranými ruskými bankami jsou zakázané nebo výrazně omezené. Evropským operátorům je zapovězeno napojení na ruský platební systém SPFS.

Sankce navíc cílí i na obcházení přes třetí země. Mateřské firmy v EU mají povinnost vyvinout „nejlepší úsilí“, aby jejich dceřiné společnosti mimo Unii sankce neporušovaly. Členské státy vedou vyšetřování a za porušení hrozí trestní postih.

Česká diplomacie je v tomto ohledu jednoznačná. MZV v únoru 2025 označilo Rusko za agresora a volalo po udržení sankčního tlaku. V květnu ministr Lipavský potvrdil pokračování podpory Ukrajiny. A v červenci 2025 vláda rozšířila český vnitrostátní sankční seznam. Prostor pro „výhodnou spolupráci“ s Ruskem se pro české firmy nezmenšuje, prakticky neexistuje.

Komu je Rusko doopravdy otevřené

Rétorika o otevřenosti „všem“ je při bližším pohledu zúžená na partnery, kteří přijímají kremelský rámec „rovnoprávného partnerství“ a nespadají pod západní sankce. SPIEF 2025 stavěl dialogy s Čínou, Indií, Kazachstánem, Ománem, Jihoafrickou republikou a zeměmi Afriky a Latinské Ameriky. Nejde o univerzální pozvánku pro světový byznys, jde o nabídku pro ty, kdo jsou ochotni obchodovat mimo dosah západních institucí a akceptovat platební, právní i reputační rizika, která s tím souvisejí.

Putin v Petrohradu předvedl to, v čem je Kreml tradičně silný: vybrat správná čísla, zasadit je do velkolepého rámce a nechat publikum, aby si doplnilo zbytek. Zbytek ale mluví jazykem dvacetiprocentních sazeb, utajených rozpočtů a ministra, který den předtím na stejném pódiu řekl slovo „recese“.