Masivní ruský útok na Kyjev úplně zničil humanitární sklad Červeného kříže. Nemocnice přišly také o defibrilátory

Když nad Kyjevem ráno 2. července utichly sirény, záchranáři v Obolonském rajonu stáli před doutnajícími troskami skladového areálu. Uvnitř ještě pár hodin předtím ležely generátory, ultrazvuky, monitory životních funkcí, nosítka, defibrilátory, tisíce dek, hygienických sad a nouzových setů na zakrytí rozbitých oken. Nic z toho už neexistuje. Pronajatý sklad Ukrajinského červeného kříže, centrální distribuční bod pro humanitární programy napříč celou zemí, byl po útoku zcela zničen. A s ním i schopnost organizace okamžitě reagovat na další bombardování, právě tím vybavením, které mělo pomáhat lidem zasaženým útoky jako ten noční.

570 vzdušných prostředků za jednu noc

Ukrajinské letectvo klasifikovalo noční úder jako jeden z nejmasivnějších od začátku plnohodnotné invaze. Hlavním směrem byl Kyjev. Celkem Rusko vypustilo 570 vzdušných prostředků, 74 raket různých typů a 496 dronů. Zasaženo bylo 33 lokalit po celé Ukrajině, na dalších 18 místech dopadly trosky sestřelených cílů.

Bilance jen v hlavním městě: nejméně 30 mrtvých a 99 zraněných podle aktualizovaných údajů kyjevské záchranné služby. Poškozena byla i podstanice rychlé záchranné pomoci a devět sanitních vozidel, tedy přesně ta infrastruktura, která měla zraněným pomáhat. Útok tak nezasáhl jen civilisty, ale systematicky oslabil i kapacitu na ně reagovat.

Co přesně shořelo ve skladu

Ukrajinský červený kříž zveřejnil seznam ztrát ještě téhož dne. Nejde o abstraktní číslo „320 tisíc kusů“, za ním stojí konkrétní položky, které měly v následujících týdnech a měsících putovat do nemocnic, evakuačních center a na místa dalších útoků:

• Zdravotnické přístroje: defibrilátory, ultrazvukové přístroje, monitory životních funkcí
• Energetická technika: generátory a tepelné pumpy pro nemocnice a krizové operace
• Záchranářské vybavení: nosítka, evakuační sety
• Nouzové zásoby pro civilisty: deky, ložní soupravy, hygienické sady, plachty a fólie na zakrytí oken, spací sety

Zničen byl i nákladní vůz sloužící k přepravě pomoci.

Důležité upřesnění: když říkáme, že nemocnice přišly o defibrilátory, neznamená to, že přístroje už stály na odděleních a někdo je odtamtud odnesl. Šlo o zásoby připravené k distribuci, budoucí dodávky a rezervy pro zdravotnická zařízení, která na ně čekala. Výsledek je ale stejně bolestivý. Nemocnice, které měly přístroje dostat, je nedostanou. A náhrada za ultrazvuk nebo monitor životních funkcí nepřijde tak rychle jako balík dek.

Vzorec, ne náhoda

Zničení kyjevského skladu není izolovaný incident. Jen v květnu 2026 zasáhly ruské útoky v Dnipru sklad UNHCR a o pět dní později i sklad Světového potravinového programu. WFP přitom uvádí, že za posledních 18 měsíců zaznamenal více než 84 incidentů, které poškodily jeho sklady, vozidla, distribuční body a majetek partnerských organizací na Ukrajině.

Zda Rusko cílí na humanitární infrastrukturu záměrně, nebo jde o „vedlejší škody“ plošných úderů, je otázka pro vyšetřovatele a případně soudní instance. Mezinárodní výbor Červeného kříže po útoku na Kyjev připomněl, že strany konfliktu musí neustále dbát na šetření civilistů a civilních objektů. Faktem zůstává, že opakování zásahů humanitárních skladů (UNHCR, WFP, nyní Červený kříž) vytváří vzorec, který je stále těžší vysvětlovat pouhou náhodou.

Co bude dál a co může udělat Česko

Ukrajinský červený kříž není odkázán na jediný bod. Organizace provozuje 24 regionálních poboček a velké logistické uzly i mimo Kyjev, ve Vinnycji, Černivcích, Zakarpatsku či Lvově. ICRC potvrdil, že humanitární odpověď pokračuje. Krátkodobě ale půjde o přerozdělování existujících zásob a zpoždění dodávek, ne o plynulý provoz.

Spotřební materiál (deky, hygienické sady, plachty) se doplní relativně rychle. U zdravotnických přístrojů a energetické techniky to bude trvat výrazně déle. Jedním z kanálů je Evropský mechanismus civilní ochrany, přes který do Ukrajiny proudí generátory i zdravotnické vybavení ze všech členských států EU, Česko nevyjímaje. České ministerstvo zahraničí dlouhodobě deklaruje dodávky humanitárního, zdravotnického i evakuačního vybavení pro potřeby Ukrajinského červeného kříže. Veřejně ale nelze doložit, že právě konkrétní kusy zničené v kyjevském skladu pocházely z Česka.

Pro české dárce, kteří chtějí pomoci s doplněním zásob, zůstává nejpřímější cestou veřejná sbírka Českého červeného kříže na pomoc obětem války na Ukrajině, která běží nepřetržitě od roku 2022.

Jeden zásah, kaskáda důsledků

Zničení jednoho skladu neznamená konec humanitární pomoci na Ukrajině. Znamená ale, že při příštím masivním útoku na Kyjev bude první vlna reakce pomalejší: méně dek pro lidi bez oken, méně generátorů pro nemocnice bez proudu, méně nosítek pro záchranáře. A právě ta první hodina po dopadu rozhoduje nejvíc.

Ruská raketa nezničila jen 320 tisíc kusů materiálu. Zničila čas, který záchranáři při dalším útoku nebudou mít.