Rusové obviňují Západ, že chce napadnout Rusko. Putin je takový zoufalec, že hodlá rozpoutat světovou válku s NATO

Služba vnější rozvědky Ruska tentokrát tvrdí, že Kyjev vědomě usnadňuje tranzit drog z Latinské Ameriky přes Oděsu, Polsko, Moldavsko a Rumunsko do západní Evropy a že mexické a kolumbijské kartely se zajímají o ukrajinský černý trh se zbraněmi. Žádné důkazy k tomu SVR nepředložila. A nemusela, protože smysl takových prohlášení neleží v důkazech. Leží v tom, aby se v hlavách diváků ruské státní televize a příjemců kremelských depeší ustálil obraz: Západ je agresor, Ukrajina je zločinecký stát a Rusko se jen brání.

Kartelový narativ jako recyklovaná zbraň

Tohle není poprvé, co SVR sahá po latinskoamerickém strašáku. Už v dubnu 2024 tatáž služba bez jakýchkoli doložených podkladů tvrdila, že americké agentury DEA a FBI verbují uvězněné členy mexických a kolumbijských kartelů, aby bojovali na Ukrajině. Tehdy VOA provedla fact-check a nenašla jedinou zprávu, která by tvrzení podpořila. Vzorec je nápadně stejný: SVR vezme reálný problém (drogy, zbraně, organizovaný zločin) a bez důkazů ho napojí na Ukrajinu a Západ.

Ukrajinská ambasáda v Mexiku reagovala 1. července 2026 rychle a ostře. Označila ruská tvrzení za „kouřovou clonu“ a pokus o manipulaci. Přímé reakce vlád Venezuely, Kolumbie nebo Mexika se ve veřejně dohledatelných zdrojích neobjevily, což samo o sobě naznačuje, jak vážně region tyto konstrukce bere.

Přímý střet s NATO: kdo o něm vlastně mluví?

Zatímco SVR konstruuje příběhy o kartelech, vyšší patra Kremlu posouvají rétoriku ještě dál. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v květnu 2026 prohlásil, že riziko přímého střetu mezi Ruskem a NATO roste a že důsledky by byly „katastrofické“. Sám Putin v prosinci 2025 řekl, že Rusko nechce válku s Evropou, ale pokud ji Evropa začne, Rusko je připraveno.

Všimněte si té logiky. Moskva tvrdí, že NATO se chystá zaútočit. Současně ale generální tajemník NATO Mark Rutte na summitu v Ankaře 8. července 2026 výslovně zopakoval, že Aliance je obranná a „nikdy nezaútočí na jinou zemi“. NATO k roku 2026 rozmístilo devět mnohonárodních bojových uskupení na východním křídle, včetně nového ve Finsku. Jenže to jsou obranné síly, ne invazní armády. Rozdíl je zásadní a Kreml ho záměrně stírá.

Podle nás právě v tom spočívá jádro Putinovy strategie: vytvořit dojem, že válka s NATO je nevyhnutelná, a tím legitimizovat pokračování agrese proti Ukrajině i doma, před vlastním obyvatelstvem. Čím víc Moskva mluví o západní „provokaci“, tím víc sama potvrzuje, že konflikt už nevnímá jen jako válku s Kyjevem, ale jako souboj o udržení vlastního vlivu, i mimo Evropu.

Proč to vypadá jako zoufalství

Kreml disponuje jaderným arzenálem, druhou největší armádou světa na papíře a rozsáhlým zpravodajským aparátem. Přesto sahá po narativech, které se rozpadají při prvním ověření. Kartely verbované americkými agenturami? Nepodložené. Drogové trasy přes Oděsu řízené Kyjevem? Bez důkazů. Ukrajinský černý trh se zbraněmi jako magnet pro latinskoamerický zločin? Tvrzení bez jediného konkrétního případu.

Tohle není chování sebevědomé velmoci. Je to obranná propaganda z pozice tlaku. Rusko vede válku, která měla trvat tři dny a trvá přes čtyři roky. Ukrajinská armáda, menší, hůře vybavená, ale inovativní a motivovaná, drží frontu a stírá rozdíly, které měly být drtivé. A tak Kreml potřebuje nové nepřátele, nové hrozby, nové příběhy. Kartely se hodí. NATO jako agresor se hodí ještě víc.

Mezitím Rusko reálně posiluje vojensko-technickou přítomnost v Latinské Americe. Ve Venezuele v červenci 2025 Rosoboronexport spustil první etapu továrny na náboje ráže 7,62 mm pro automaty Kalašnikov s kapacitou až 70 milionů kusů ročně. To je hmatatelná vazba, na rozdíl od smyšlených kartelových spiknutí.

Co to znamená pro Česko

Česká Obranná strategie označuje Rusko za nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost České republiky. Ruskou jadernou rétoriku vůči NATO a EU hodnotí jako velmi rizikovou, i když přímý jaderný útok na české území nepovažuje za pravděpodobný.

Premiér Petr Fiala po jednání s Markem Ruttem v roce 2025 připomněl varování, že Rusko by při politickém rozhodnutí mohlo být schopné udeřit na území NATO v horizontu let 2027, 2029 nebo 2031. Česko proto pokračuje v podpoře Ukrajiny, muniční iniciativa dodala přes 1,1 milionu kusů munice, a posiluje vlastní obranné kapacity.

Panikařit není na místě. Ale podceňovat rétoriku, která systematicky posouvá hranice toho, co je „normální“ říkat o válce s NATO, by bylo naivní. Kreml nevyhrožuje proto, že je silný. Vyhrožuje proto, že potřebuje, aby se svět bál víc, než kolik síly Rusku reálně zbývá.

Ruská rozvědka bude s největší pravděpodobností pokračovat v produkci podobných narativů, o kartelech, o západních provokacích, o chystané agresi NATO. Každý takový výstup je ale zároveň přiznáním: Kreml ví, že samotná válka na Ukrajině nestačí k tomu, aby svět přesvědčil o své verzi reality. A tak ji musí neustále dotvářet.