„Rusové postupují podél Dněpru a v zimě mohou proniknout do Záporoží,“ varuje velitel ukrajinského úderného pluku

Dmytro Filatov, volací znak „Perun“, velí 1. samostatnému útočnému pluku, jednotce navázané na legendárního Dmytra „Da Vinciho“ Kocjubajla, nasazované na nejkritičtějších úsecích fronty. V rozhovoru pro DniproTV ze září 2026 nemluvil o masovém útoku na milionové město. Mluvil o něčem, co je v kontextu války roku 2026 možná nebezpečnější: o nenápadném prosakování malých pěších skupin, které posouvají šedou zónu stále blíž k oblastnímu centru. A o zimě, která jim v tom může pomoct.

Kudy vedou a jak daleko jsou

Klíčem k pochopení Filatovova varování je trasa. Ruské skupiny nevyrážejí po hlavní silnici s kolonou tanků. Využívají pobřeží Dněpru a vyschlé dno bývalé Kachovské nádrže, terén, který po zničení přehrady v červnu 2023 odhalil kilometry bahnitého, ale průchodného prostoru. Z okupované Verchní Krynyci postupují směrem na Prymorske. Cesta jim podle terénní reportáže Hromadske z ledna 2026 zabírá pět až sedm dní.

Z Prymorského je to do Záporoží asi patnáct kilometrů. V lednu 2026 se fronta nacházela zhruba dvacet kilometrů od okrajů města. Od té doby se vzdálenost dál zkracovala.

Paralelně s pobřežní osou existuje druhý směr tlaku, přes Orichiv a silnici vedoucí na sever k Záporoží. Obě osy se vzájemně doplňují: jedna zhoršuje logistiku Orichiva, druhá posouvá hrozbu dronů a dělostřelectva blíž k městské zástavbě.

Přelévající se bojiště

Vývoj v sektoru Stěpnohirsk–Prymorske za poslední rok ukazuje, proč je situace tak nepřehledná, a proč se zdánlivě protichůdné zprávy nemusí vylučovat.

Na podzim 2025 analytici z ISW zaznamenali, že Rusové po neúspěšných mechanizovaných útocích přešli na taktiku malých pěších skupin. V lednu 2026 ISW popisoval boje u Stěpnohirsku a Prymorského, ale přímý útok na Orichiv ještě nepovažoval za bezprostřední. V květnu 2026 přišla dobrá zpráva: ukrajinská vojenská rozvědka HUR oznámila vytlačení Rusů ze Stěpnohirsku a převzetí klíčových pozic. Jenže v září 2026 polský analytický institut OSW už znovu psal o ruských ziscích v oblasti Stěpnohirsku a o bojích v samotném centru Orichiva.

Kontrola prostoru se tu přelévá jako příliv a odliv. Ukrajinci pozice získají, Rusové je znovu napadnou. Oficiální svodky bývají obecnější, detailní změny popisují spíš velitelé v rozhovorech a otevřené mapové analýzy. Trend je ale zřetelný: boje se přibližují k urbanizovaným bodům.

Proč zima a proč malé skupiny

Filatov nepopisuje zimní ofenzívu v klasickém smyslu. Popisuje podmínky, které infiltrační taktice nahrávají. Mlhy, krátké dny, vítr omezující pozorování dronů, výpadky v pokrytí obranných linií. Útočníci se snaží rychle překonat otevřený terén na čtyřkolkách, terénních autech nebo nákladních vozech typu Ural, ne na tancích.

Skupiny čítají často jen dva až tři lidi. Jejich úkolem není obsadit čtvrť. Stačí proniknout mezerou, obsadit bod, navést FPV dron nebo dělostřelecký úder, vytvořit psychologický tlak. Když se takových průniků nakumuluje dost, šedá zóna se posune. A s ní i dosah ruského dělostřelectva a dronů k jižním okrajům Záporoží.

Zima není automatická výhoda pro Rusy. Ale vytváří krátká okna, kdy se slaběji obsazené úseky dají využít. Ukrajinská strana se na to podle Filatova připravuje minováním a úpravou obranného režimu.

Co by přiblížení fronty znamenalo

Záporoží je velké průmyslové a energetické centrum. Už samotné přiblížení šedé zóny k jeho okrajům by vynutilo přesuny ukrajinských rezerv, zhoršilo bezpečnost civilistů a zvýšilo tlak na evakuační infrastrukturu. Město má na rok 2026 schválený plán civilní ochrany, aktualizovanou interaktivní mapu krytů, denní evakuační vlak na trase Záporoží–Lvov a krajskou horkou linku. V lednu 2026 kraj vyhlásil povinnou evakuaci dětí s rodiči z pěti frontových obcí. Přípravy nejsou hypotetické, běží.

Filatov zároveň upozorňuje, že strategický význam sektoru přesahuje samotné město. Jde o směr k Azovskému moři a suchozemní spojení s Krymem. Proto je tento úsek pro obě strany klíčový i bez scénáře plného obsazení Záporoží.

V evropském a českém kontextu je vývoj na jihu Ukrajiny vnímán jako otázka vlastní bezpečnosti. Česko pokračuje v muniční iniciativě, EU v červnu 2026 potvrdila další vojenskou podporu a půjčku 90 miliard eur, generální tajemník NATO Mark Rutte v dubnu 2026 v Praze zdůraznil, že pomoc Ukrajině posiluje i budoucí odstrašení Ruska. V Česku žije téměř 400 tisíc lidí s dočasnou ochranou z Ukrajiny, pro ně zprávy z Filatovova sektoru znamenají další odklad bezpečného návratu domů.

Válka roku 2026 nevypadá jako filmový průlom. Vypadá jako pomalé prosakování, které den po dni zkracuje vzdálenost mezi frontou a městem. Právě proto je Filatovovo varování tak znepokojivé: nepopisuje katastrofu, která přijde naráz, ale erozi, která už probíhá.