Rusové se pekelně zapotí. Belgie začne brzy posílat Ukrajině třicítku F-16, první F-35 už je střídají

Dne 13. října 2025 dosedly na leteckou základnu Florennes první tři F-35A Lightning II v belgických barvách. Tím se spustil řetězec, na jehož konci stojí třicet uvolněných F-16 pro ukrajinské letectvo. Nejde o symbolické gesto. Každý další stroj, který Kyjev dostane, znamená víc rotací, víc hlídek a menší opotřebení stávajících letounů. Pro Moskvu to představuje problém, který se nedá vyřešit jedním úderem, protože nepřichází jedna „zázračná“ dodávka, ale postupně se zahušťuje celá západní letecká infrastruktura Ukrajiny.

F-35 přistály, hodiny tikají

Na základně Florennes v provincii Namur teď parkují tři stroje páté generace. Dalších osm belgických F-35 zůstává na americké základně Luke v Arizoně, kde probíhá výcvik první generace belgických pilotů a techniků. Celkem Belgie objednala 34 kusů, ale nová strategická vize už počítá s dokoupením dalších jedenácti. Přezbrojení tedy není jednorázová výměna, je to zásadní modernizace celého belgického letectva.

Právě příchod F-35 je klíčem k uvolnění starších F-16. Belgie od začátku trvala na tom, že neošidí vlastní obranu vzdušného prostoru. Dokud neměla náhradu na zemi, nemohla stíhačky posílat pryč. Zpoždění dodávek F-35 kvůli problémům s konfigurací TR-3 celý proces brzdilo, původní termíny se posunuly o měsíce. Teď, když stroje páté generace konečně dorazily, se brána otevírá.

Třicítka pro Kyjev: co přesně Belgie slíbila

Oficiální belgický závazek zní jasně: 30 stíhaček F-16 pro Ukrajinu do konce roku 2028. Nejde ale o jednu zásilku, která přiletí najednou. Dodávky jsou rozfázované v čase a zahrnují i náhradní díly, podpůrný materiál a výcvikovou spolupráci. V dubnu 2026 Belgie na jednání s ukrajinským ministerstvem obrany znovu potvrdila, že první stroje odejdou ještě letos.

Přesné datum? To belgický ministr obrany Theo Francken v květnu 2026 odmítl zveřejnit. „Z bezpečnostních důvodů,“ řekl v parlamentní komisi pro obranu. Zároveň ale ujistil, že oproti původním příslibům nedochází ke zpoždění. „Brzy“ tedy fakticky znamená v průběhu roku 2026, bez veřejně stanoveného dne D.

Ne všech třicet kusů přitom bude mít stejnou bojovou hodnotu. Část belgické flotily naráží na životnostní limit 8 000 letových hodin a počet provozuschopných strojů postupně klesá. Některé letouny tak mohou sloužit hlavně jako zdroj dílů, což je pro udržení celé ukrajinské flotily F-16 v chodu stejně cenné jako bojeschopný stroj.

Proč se Rusko zapotí: nejde o číslo, ale o systém

Samotných třicet belgických F-16 válku neotočí. To ví každý, kdo sleduje frontovou linii. Americké ministerstvo obrany od začátku rámuje F-16 pro Ukrajinu jako střednědobé a dlouhodobé posílení, ne jako jednorázový zlom. Skutečná síla je jinde, v součtu.

Nizozemsko vyčlenilo 24 strojů včetně výzbroje a letištní výbavy. Dánsko jako první dárce poslalo 19 kusů. Belgie přidává největší samostatný balík. Dohromady vzniká flotila, která Ukrajině umožňuje něco, co dosud neměla: udržitelný provoz západních stíhaček s dostatkem rotací, údržby a náhradních dílů.

• Dánsko: 19 F-16, první dárce, spoluvůdce letecké koalice
• Nizozemsko: 24 F-16 + díly, výzbroj a letištní vybavení
• Belgie: 30 F-16 do konce 2028, včetně podpůrného materiálu

Pro Moskvu je tohle horší scénář než jednorázová dodávka špičkové techniky. Jednotlivou zásilku lze propagandisticky bagatelizovat. Postupné budování funkčního leteckého ekosystému podle západních standardů bagatelizovat nelze, protože každý měsíc přibývá kapacita, kterou ruské letectvo musí brát v potaz.

Český kontext: jiná cesta, žádné okno pro darování

Česká republika jde vlastní cestou. Praha podepsala kontrakt na 24 stíhaček F-35, ale první stroje dorazí až v roce 2031. Mezitím si prodloužila pronájem dvanácti švédských gripenů do roku 2035. Žádné „belgické okno“ (situace, kdy nové stroje nahradí staré a ty se uvolní pro Ukrajinu) v českém případě nevzniká. České letectvo přechodovou flotilu potřebuje samo pro ochranu vlastního vzdušného prostoru.

Belgický model je tak spíš výjimkou než pravidlem. Funguje proto, že Belgie měla velkou flotilu jednoho typu, koupila jeho přímého nástupce a politicky se rozhodla starší stroje věnovat. Ne každá alianční země si to může dovolit.

F-16 vs. F-35: co Belgie získává a co Ukrajina dostává

Rozdíl mezi oběma stroji je generační. F-35A je platforma s technologií stealth a pokročilými senzory, schopná plnit více rolí současně, od vzdušných soubojů přes útoky na pozemní cíle až po potlačování protivzdušné obrany. F-16 je osvědčená čtvrtá generace, která ale v moderním prostředí naráží na limity.

Pro Ukrajinu je přesto F-16 zásadní skok. Nahrazuje sovětské typy, otevírá přístup k západní munici a integruje ukrajinské letectvo do standardů NATO. Každý další kus prodlužuje dobu, po kterou může Ukrajina držet leteckou přítomnost nad bojištěm a chránit svá města před raketovými a dronovými útoky.

Belgické F-16 nejsou zázračná zbraň. Jsou ale dalším dílem skládačky, která Rusku den za dnem komplikuje vzdušnou převahu, a právě z toho se v Moskvě budou potit.