Rusové se snad zbláznili, Ukrajina se připravuje na obří salvu 70 střel Ch-101. Rozkaz může přijít každým dnem

Číslo 70 není vytržené z kontextu. Podle zástupce ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadyma Skibického činil ruský měsíční plán výroby Ch-101 pro léto 2026 celkem 72 kusů. Vypálit takřka celou měsíční produkci v jediné vlně by znamenalo, že Moskva záměrně hromadila zásoby během krátké pauzy v útocích na energetiku, přesně to, před čím prezident Zelenskyj varoval 3. února, když řekl, že Rusko využilo klid k hromadění zásob střel. A potvrzené údery z prvního únorového týdne ukazují, že varování nebylo plané.

Co je Ch-101 a proč je tak nebezpečná

Ch-101 je ruská strategická podzvuková střela vzduch-země, kterou odpalují dálkové bombardéry Tu-95MS a Tu-160. Podle databáze ukrajinské rozvědky HUR letí rychlostí 900–1 000 km/h, má dolet až 5 500 kilometrů a nese bojovou hlavici o hmotnosti 400 až 800 kilogramů. Jeden zásah dokáže vyřadit rozvodnu, teplárnu nebo logistický uzel.

Jenže dnešní Ch-101 už není ta samá střela jako na začátku války. Ukrajinské ministerstvo obrany popsalo čtyři výrazné modernizace:

• Silnější hlavice pro tvrdší infrastrukturní cíle
• Kazetová varianta schopná zasáhnout větší plochu
• Rušič SP-504 navržený k oslnění ukrajinské protivzdušné obrany
• Upravená navigace ztěžující zachycení

Každá úprava je odpovědí na to, že se Ukrajina naučila Ch-101 sestřelovat s vysokou účinností, podle únorové statistiky ukrajinského letectva zhruba 88 procent. Rusko proto střelu neustále mění, aby alespoň část salvy pronikla.

Únorové údery jako předzvěst

Varování monitorovacích zdrojů ze 4. února 2026 nezaznělo ve vzduchoprázdnu. Spadlo přesně mezi dva potvrzené masivní útoky.

Noc na 3. února přinesla to, co ukrajinské letectvo označilo za zimní rekord: celkem 71 raket a 450 útočných dronů. V salvě letělo 28 střel Ch-101 a Iskander-K dohromady. O čtyři dny později, 7. února, přišla další vlna, 447 prostředků včetně 21 Ch-101. A 17. února dalších 20 Ch-101 v kombinaci se 367 drony.

Monitorovací kanál YeRadar přitom 4. února hlásil konkrétní indikátory: minimálně tři vyzbrojené Tu-95MS, čtyři Tu-160, přesun jednoho bombardéru na základnu Engels k nakládce a připravené nosiče námořních Kalibrů. Odhad potenciální salvy 70 Ch-101 vycházel právě z kapacity těchto naložených strojů.

Sedmdesát samotných Ch-101 by překonalo všechny potvrzené únorové vlny. Pro srovnání: historicky nejbližší je 15. listopad 2022, kdy Ukrajina čelila 96 střelám celkem a tehdejší mluvčí letectva Jurij Ihnat hovořil o zhruba stovce Ch-101 a Ch-555. Sedmdesát kusů výhradně Ch-101 by tedy patřilo mezi historicky nejtěžší bombardérové salvy celé války.

Proč je načasování klíčové

Síla takové salvy nespočívá jen v počtu střel. Spočívá v tom, kdy dopadne.

Ukrajinská energetická soustava pokrývala v lednu 2026 jen 60 procent potřeby elektřiny, jak uvedl Reuters. Šéf největší soukromé energetické společnosti DTEK Maksym Tymčenko varoval, že země je blízko humanitární katastrofě; DTEK přišel o 60 až 70 procent výrobní kapacity. A 31. ledna způsobila výpadek proudu ani ne noční salva, ale prostá porucha přenosových linek na už oslabené síti, jak zaznamenal monitor KAS.

V takových podmínkách i částečný průnik přes protivzdušnou obranu působí násobně větší škody. Když teplota klesá pod minus deset a teplárna je mimo provoz, každá hodina bez proudu znamená zamrzající bytové domy, nefunkční vodárny, ochromené nemocnice. Zelenskyj to 9. ledna řekl přímo: Rusové zneužívají počasí a ochlazení k maximalizaci utrpení civilistů.

Ukrajina se proto opírá o rekordní dovozy elektřiny z Evropské unie. V lednu 2026 dovezla 894 GWh, o 40 procent více než předchozí měsíc. V únoru číslo vyskočilo na 1 263 GWh. Importní kapacita stoupla na 2,45 GW. Ale ani tyto dovozy nestačí nahradit zničenou domácí výrobu, pokud přijde další masivní zásah.

Jak se Ukrajina brání a co jí chybí

Proti Ch-101 nasazuje Ukrajina vrstvený systém: stíhací letectvo, protiletadlové raketové systémy Patriot a NASAMS, elektronický boj, jednotky s bezpilotními prostředky i mobilní palebné skupiny. V únoru 2026 ukrajinské letectvo sestřelilo celkem 87 střel Ch-101. Účinnost je vysoká.

Problém je saturace. Analýza amerického think-tanku CSIS vysvětluje logiku ruských smíšených salv: stovky levných dronů Geraň-2 zahlcují radary a vynucují spotřebu drahých interceptorů, zatímco těžké Ch-101 letí na skutečné cíle. Obrana musí dělit senzory i munici mezi balistické střely, řízené střely a drony současně. Jedna taková noc znamená spotřebu desítek interceptorů a obrovský tlak na krátkodobé zásoby.

Právě proto 3. února ukrajinské ministerstvo obrany urgentně koordinovalo s NATO, Velkou Británií a Německem další dodávky prostředků protivzdušné obrany. Česká republika se podle veřejně dostupných informací soustředí především na velkorážovou munici a zprostředkování systémů; hlavní tíhu protivzdušné obrany proti Ch-101 nesou systémy dodávané jinými spojenci, zejména Německem a Spojenými státy.

Co by salva 70 střel znamenala v praxi

Představme si konkrétní scénář. Sedmdesát Ch-101 startuje z bombardérů nad Kaspickým mořem a letí k cílům několik hodin. Současně vzlétají stovky dronů Geraň-2 z jihu a východu. Ukrajinská protivzdušná obrana musí rozdělit pozornost. I při 88% úspěšnosti proti samotným Ch-101 pronikne k cílům osm až devět střel, každá s půltunovou nebo těžší hlavicí. Osm zásahů na rozvodny a teplárny v minus patnácti stupních.

Reuters citoval Zelenského slova z 3. února: Rusko využilo krátkou pauzu v útocích na energetiku k doplnění zásob. Monitorovací zdroje hlásily vyzbrojené bombardéry připravené k odletu. Formální rozkaz veřejně doložený není, ale indikátory bezprostřední připravenosti ano. „Každým dnem“ v tomto kontextu znamená okno, kdy jsou nosiče naložené a Moskva čeká na optimální kombinaci počasí, průzkumných dat a politického načasování.

Osm proniknutých střel na síť, která sotva drží 60 procent kapacity, může být rozdíl mezi řízeným nedostatkem a nekontrolovaným kolapsem. A právě v tom spočívá logika, proč se Ukrajina připravuje na nejhorší variantu, ne proto, že by nevěřila své obraně, ale proto, že na poškozené infrastruktuře má každý průnik cenu, kterou civilisté platí mrazem, tmou a strachem.