Satelitní snímek: elita ruského letectva v prachu. Naprosto špičkové letouny Ukrajinci zničili

Dne 25. dubna 2026, někdy v nočních hodinách, dopadly na vojenské letiště Šagol v Čeljabinské oblasti ukrajinské bezpilotní prostředky. O šest dní později zveřejnil velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi video se satelitním vyhodnocením následků. Na záběrech je patrná poškozená stojánka, zničené servisní vozidlo stojící mezi dvěma Su-57 a stopy po zásazích na dalších strojích. Celková bilance podle Brovdiho: čtyři zasažené letouny, dva Su-57, jeden Su-34 a jeden další stroj řady Suchoj blíže neurčené verze. Ruské ministerstvo obrany ztráty veřejně nepotvrdilo.

Proč jde o „elitu“

Su-57 je jediný operační ruský letoun páté generace. Výrobce UAC ho popisuje jako víceúčelový stroj se stealth prvky, schopný stíhacích i úderných misí. Podle databáze FlightGlobal World Air Forces 2026 disponuje Rusko třiceti aktivními Su-57 a dalšími šestačtyřiceti objednanými. Dva zasažené kusy tak představují zásah do zhruba 7 % celé aktivní flotily tohoto typu.

Su-34 hraje jinou roli, jde o klíčový frontový bombardér, který nese hlavní tíhu úderů na pozemní cíle. Rusko jich provozuje 156, takže poměrová ztráta je menší. Ale každý vyřazený Su-34 podle Brovdiho znamená méně leteckých úderů a menší tlak na ukrajinskou protivzdušnou obranu.

1 700 kilometrů: konec iluze bezpečného týlu

Šagol neleží v pohraničí. Letiště se nachází u Čeljabinska, tedy za Uralem, zhruba 1 700 až 1 800 kilometrů od ukrajinské státní hranice, od skutečné linie dotyku ještě dál. Analytici z ISW/Critical Threats hodnotí, že Ukrajina systematicky využívá přetíženou ruskou protivzdušnou obranu a obrovskou útočnou plochu hlubokého týlu, kterou Rusko nedokáže pokrýt.

Že to není prázdná teorie, dokládá i kontext: ukrajinský prezident v dubnu 2026 veřejně představil domácí dlouhodosahové drony Liutyj s doletem až 2 000 km a FP-1 s doletem 1 600 km. Už v březnu 2025 oznámil úspěšný test bezpilotního prostředku s doletem 3 000 km. Konkrétní typ použitý proti Šagolu oficiálně pojmenován nebyl, ale dosahové parametry sedí.

Co víme, a co zatím ne

Důležitá poznámka k míře poškození: ukrajinský generální štáb mluví o „zasažení“ a upřesňuje, že stupeň poškození se ještě vyhodnocuje. Satelitní záběry srovnávající stav z 17. a 26. dubna ukazují jasné změny na stojánce, ale definitivní verdikt „zcela zničen versus opravitelný“ u každého jednotlivého stroje veřejně k dispozici není. Po útoku byly poškozené letouny přesunuty do uzavřených částí letiště, proto novější snímky stejné stojánky už stroje nezachycují.

Ruská strana reagovala střídmě. Gubernátor Čeljabinské oblasti Alexej Teksler 25. dubna zmínil pokus zasáhnout infrastrukturu, ale popřel oběti i škody. Přímé přiznání ztrát na Su-57 nebo Su-34 z Moskvy nepřišlo.

Co to mění, a co ne

Sám o sobě tento úder válku ve vzduchu nepřevrátí. Rusko disponuje přes 1 500 bojovými letouny a denní údernou práci nesou především početnější Su-34. Ale v segmentu Su-57 jde o disproporčně bolestivý zásah, a hlavně o další důkaz trendu. Už v červnu 2024 ukrajinská vojenská rozvědka ohlásila historicky první zásah Su-57 u Achtubinsku. Šagol je první případ, kdy ukrajinská strana připsala poškození více Su-57 najednou.

Nahradit je nebude snadné. Rostec v únoru 2026 oznámil dodání „velké série“ Su-57 armádě, ale konkrétní počet nezveřejnil. Výroba běží v malých sériích, ne v tempu, které by umožnilo rychlé doplnění z rezervy.

Nejcitelnější dopad je psychologický a strategický zároveň: Ukrajina ukázala, že ani nejcennější technika schovaná za Uralem není mimo dosah. A pokud se podobné údery budou opakovat, přestane být otázkou, zda ruský hluboký týl je zranitelný. Bude otázkou, co tam vůbec ještě může stát venku.