Skoro 500 sabotáží za tři roky: Američané odhalili, jak masivně Rusko útočí na Evropu, aniž by vystřelilo

Číslo 497 se objevilo 2. září 2026 v aktualizaci OSINT trackeru Malcontent News, který od 24. února 2022 systematicky zaznamenává incidenty připisované Rusku a Bělorusku na evropském území. Z nich 454 autoři přímo spojují s ruskou a běloruskou hybridní činností a 44 z těchto případů stále vyšetřují jako „pravděpodobné“. Nejde přitom o 497 výbuchů jednoho typu. Do souboru spadají žhářské útoky, kybernetické operace, narušení vzdušného prostoru drony, rušení GPS signálu, sabotáže podmořských kabelů i vlivové kampaně cílené na volby. Společný jmenovatel? Každý z těchto útoků zůstává pod prahem otevřené války. Rusko nemusí vystřelit, aby způsobilo škody za stovky milionů eur a testovalo, kolik si může dovolit.

Co přesně odhalil americký Kongres

Report s názvem Russian Hybrid Warfare Activities in Europe: Considerations for Congress zveřejnila 11. srpna 2026 nestranická výzkumná služba amerického Kongresu, Congressional Research Service. Sepsali ho čtyři analytici, Andrew S. Bowen, Sarah E. Garding, Derek E. Mix a Catherine A. Theohary, a nešlo o jedno původní vyšetřování. CRS poskládala dohromady oficiální výroky USA, EU a NATO, kongresová slyšení a datové zdroje včetně londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) nebo harvardského Dataverse.

Výsledek je alarmující v jednom ohledu: poprvé existuje ucelený americký dokument, který popisuje šíři ruské podprahové kampaně jako strategický problém, nikoli jako sérii izolovaných incidentů. CRS výslovně uvádí, že Moskva hybridními aktivitami testuje rozhodnost NATO a podkopává transatlantickou jednotu.

Nárůst o 246 procent za jediný rok

Nejtvrdší čísla k tempu eskalace přináší studie IISS z srpna 2025. Potvrzené ruské sabotáže evropské kritické infrastruktury mezi roky 2023 a 2024 vzrostly o 246 procent, tedy téměř na tři a půl násobek. Jen v prvních pěti měsících roku 2025 IISS zaznamenal 25 incidentů sabotáže, špionáže a vandalismu proti infrastruktuře NATO.

Metody se přitom profesionalizují a diverzifikují:

• Žhářství a fyzická sabotáž – sklady, železniční uzly, logistické trasy napojené na dodávky zbraní Ukrajině.
• Kyberútoky – trvalý DDoS tlak ruskojazyčných hacktivistických skupin na veřejné služby a vládní weby.
• Podmořská infrastruktura – britské ministerstvo obrany v dubnu 2026 odhalilo operaci ruské podmořské jednotky GUGI u kritických kabelů v okolí Británie a označilo ji za „nekalou aktivitu“.
• GPS rušení – systematické narušování navigace v Baltském moři a ve vzdušném prostoru pobaltských států a Finska.
• Vlivové operace – financování dezinformačních platforem a nákup politického vlivu přes proxy struktury.
• Narušení vzdušného prostoru – drony a letadla testující reakční dobu aliančních stíhaček.

IISS odhaduje, že ruské sabotážní operace od roku 2022 způsobily stovky milionů eur na fyzických škodách. Dosud k nim ale nejsou veřejně potvrzené civilní oběti. To není náhoda: Moskva vědomě drží útoky těsně pod prahem, který by vyvolal tvrdší kolektivní odvetu.

Proč si to Rusko může dovolit

Odpověď je nepříjemně jednoduchá: popiratelnost. CRS i IISS shodně popisují, že po vyhoštění odhadem 750 ruských diplomatů a podezřelých zpravodajců z Evropy po roce 2022 přešla Moskva k náboru postradatelných proxy agentů. Studie 145 nízkoúrovňových operativců ukazuje vzorec: nábor přes Telegram, úkolování na dálku, minimální výcvik. Když je takový agent dopaden, Kreml popře jakoukoli vazbu.

Západní reakce existují, ale jsou roztříštěné. EU měla k červenci 2026 na sankčních seznamech 26 entit a přes sto jednotlivců za podporu ruských destabilizačních aktivit. NATO v lednu 2025 spustilo námořní misi Baltic Sentry na ochranu podmořské infrastruktury v Baltu a v září 2025 přidalo Eastern Sentry podél celého východního křídla. Přesto zůstává klíčový problém: odpovědnost se dělí mezi diplomacii, policii, tajné služby a armádu, a žádná z těchto složek nemá mandát reagovat na celé spektrum hrozeb najednou.

V americkém Kongresu se proto objevují legislativní návrhy jako SHADOW Act, který má zavést koordinátora pro odpovědnost za hybridní válku a povinné zprávy exekutivy o ruských podprahových operacích proti spojencům NATO.

Česko není mimo dosah

Ruská hybridní kampaň se netýká jen pobaltských států nebo Polska, kde tamní kontrarozvědka ABW do dubna 2025 zadržela 44 lidí kvůli špionáži či sabotáži pro Rusko nebo Bělorusko. IISS zaznamenává incidenty i na českém území.

Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za rok 2024 uvedla, že na českém území odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotáž, včetně případů podobných útoku v pražském autobusovém depu Klíčov. Ředitel BIS přitom naznačil, že zastavených pokusů bylo víc, než kolik jich média veřejně rozvedla. Česko se navíc stalo průkopníkem v odhalování ruských vlivových operací: v březnu 2024 Praha zapsala platformu Voice of Europe a její klíčové aktéry na národní sankční seznam a v květnu 2024 prosadila totéž na úrovni EU. NÚKIB ve zprávě za rok 2024 popisuje přetrvávající DDoS tlak ruskojazyčných hacktivistických skupin na české instituce.

Válka, která nemá vypadat jako válka

Podle nás je nejdůležitější závěr všech tří datových zdrojů (CRS, IISS i Malcontent News) shodný: Evropa nečelí budoucí hrozbě, ale probíhající kampani. Trend je eskalační. Rusko systematicky zvyšuje frekvenci i závažnost útoků a zároveň je drží pod hranicí, která by aktivovala článek 5 Severoatlantické smlouvy. Cílem není Evropu vojensky porazit. Cílem je ji unavit, rozdělit a přesvědčit, že podpora Ukrajiny stojí víc, než kolik je ochotná zaplatit.