Stačilo 6 dní a měsíce ukrajinské práce jsou v troskách. Rusové získávají zpět pozice v Oleškách, přivezli přes 1 000 vojáků i Grady

Olešky, okupované město devět kilometrů od Chersonu, se od podzimu 2025 stávaly pro ruské síly stále nehostinnějším místem. Ukrajinská 34. brigáda námořní pěchoty systematicky ničila opěrné body, přerušovala zásobovací trasy a rozšiřovala zónu, v níž se ruská technika nemohla volně pohybovat. Jen od ledna 2026 brigáda podle vlastních údajů zlikvidovala v lesích kolem města přes 110 ruských děl. Pak přišlo příměří. A s ním problém, který šéf Chersonské oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin shrnul jednou větou: téměř rok práce je v troskách.

Šest dní, které změnily rovnováhu

Humanitární pauza platila od 27. října 03:00 do 1. listopadu 22:59. Cílem bylo odminovat trasy, dovézt pomoc civilistům uvězněným v Oleškách a evakuovat ty, kteří chtěli odejít. Mise proběhla: evakuovaní překročili ukrajinskou hranici v Černihivské oblasti, do města se dostaly zásoby. Ombudsman Dmytro Lubinec průběžně hlásil, že obě strany formálně dodržují režim ticha.

Jenže „režim ticha“ a „vojenská nečinnost“ jsou dvě různé věci. Zatímco se odminovávaly cesty pro civilisty, po těch samých i dalších komunikacích proudily na levý břeh ruské posily. Jaroslav Moroz z 34. brigády to pro Rádio Svoboda popsal prostě: přijelo výrazně víc vozidel a lidí, než kolik jich pak odjelo. Celkový odhad brigády zní: přes tisíc vojáků.

Co Rusové obnovili

Velitel praporu bezpilotních prostředků 34. brigády Mykola Stavyckyj v rozhovoru pro Babel detailně popsal, co se za šest dní změnilo. Seznam je výmluvný:

• Ztracené pozice v samotných Oleškách i směrem na Velyku Kardašynku a Holu Prystaň byly znovu obsazeny.
• Zničená opěrná stanoviště byla přebudována, v suterénech vznikly nové úkryty pro operátory dronů.
• Protidronová opatření na komunikacích se rozšířila: dříve otevřené silnice teď kryjí rušičky a maskování.
• Logistika byla doplněna: palivo, generátory, potraviny, munice.
• Dělostřelectvo včetně raketometů BM-21 Grad bylo zataženo do lesů za městem.

Právě Grady představují pro Cherson přímou hrozbu. Jde o 122mm vícenásobné raketomety se standardním dostřelem přes 20 kilometrů, s prodlouženou municí až 40 kilometrů. Olešky leží od Chersonu necelých deset kilometrů vzdušnou čarou. Grad z prostoru za městem dokáže zasáhnout prakticky celý Cherson plošnou salvovou palbou, a přesně to Prokudin avizuje. Ruské útoky na město podle něj „na sto procent porostou“, přičemž už před příměřím čelil Cherson zhruba 700 až 800 dronovým útokům denně.

Proč tomu Ukrajina nezabránila

Odpověď je bolestně jednoduchá: protože bránit přesunům znamenalo rozbít příměří, které mělo zachránit životy. Dohody výslovně zakazovaly soustřeďování a přesun techniky, kontrola probíhala v pravidelných intervalech. Přímý evakuační koridor přes Dněpr do Chersonu Ukrajina odmítla, vedl by přes frontovou linii a oslaboval obranu. Část tras se z humanitárních důvodů ani neminovala, což paradoxně usnadnilo ruský pohyb.

Riziko přitom nebylo překvapením. Už 29. října, uprostřed pauzy, Ukrajinska Pravda popisovala obavy místních, že po skončení klidu zbraní Rusové přivezou nové zbraně a zesílí ostřelování. Humanitární cíl ale dostal přednost před taktickým komfortem. Ve městě probíhala katastrofa a šlo o první reálnou šanci dostat dovnitř pomoc a lidi ven.

Co se děje teď, a co bude dál

Týden po skončení příměří Stavyckyj hlásí, že Ukrajina stále kontroluje vzdušný prostor nad Oleškami a aktivně ničí menší ruské skupiny. Moroz dodává, že masové šokové útoky zatím nepřišly, jen jednotlivé průniky, které brigáda likviduje. Žádný kolaps fronty se nekoná.

Čísla ale mluví jasně o zhoršení. Nad pravým břehem Dněpru vzrostl počet ruských průzkumných dronů o 90 %. Dělostřelecká aktivita stoupla asi o 40 %. Stavyckyj v tuto chvíli nevidí „globální hrozbu“ pro Cherson, ale přiznává, že ruská přítomnost na levém břehu je početnější a tlak vyšší než kdykoliv za poslední rok.

Ukrajinská odpověď bude muset zopakovat to, co už jednou zabralo: měsíce opotřebovávací práce, ničení obnovených stanovišť, skladů, protidronových krytů a dělostřelectva. Podle 34. brigády už po skončení příměří znovu převzala iniciativu a bije ruské cíle „vším, co má“.

Lekce pro budoucí příměří

Prezident Zelenskyj případ Olešek používá jako argument v širší debatě. V rozhovoru pro CNN tvrdil, že lokální příměří lze zavést rychle a monitorovat drony bez dlouhých příprav a nárazníkových zón. Jenže právě Olešky ukázaly druhou stranu téže mince: zákaz přesunů techniky na papíře nestačí, pokud chybí tvrdý monitoring v reálném čase.

Pro Evropu včetně Česka je to nepřímý, ale důležitý signál. Čím snadněji dokáže Rusko regenerovat síly i během formálních pauz, tím déle bude Západ řešit dodávky munice, protivzdušné obrany a dronů. Případné budoucí dohody o zastavení palby, ať už lokální, nebo celoplošné, se bez fyzicky vymahatelného dohledu nad pohybem techniky stanou tím, čím se staly Olešky: záchranou pro civilisty a zároveň dárkem pro ruskou logistiku.

Příměří v Oleškách splnilo svůj humanitární účel. Ale jeho vojenská cena se teď bude splácet měsíce, dron po dronu, pozice po pozici, přesně tak, jak to na dolním Dněpru probíhá už od osvobození Chersonu.