Trump nařídil prověrku na detektoru lži: 50 důstojníků CENTCOMu testem prošlo, viník úniku muničních dat nenalezen

Začátkem září 2026 vyšlo najevo něco, co nemá v moderní historii americké armády paralelu. Přibližně padesát lidí z nejvyšších pater vojenského velení, především z Joint Staff, ale podle CBS News i z řad CENTCOMu a dalších velitelství, usedlo k detektoru lži. Důvod: série mediálních zpráv, které odhalily alarmující stav amerických muničních zásob po válce s Íránem. Donald Trump byl z úniků podle zdrojů CBS „zuřivý“ a politicky tlačil na Pentagon, aby viníka našel. Ministr obrany Pete Hegseth prověrku operativně rozjel. Výsledek? Žádný z testovaných nepropadl otázkám zaměřeným na úniky do médií. Pachatel zůstává neidentifikován, a celá akce spíš než bezpečnostní průlom odhalila hloubku nedůvěry, která se usadila mezi Bílým domem a uniformovaným velením.

Co přesně uniklo a proč to Trumpa rozzuřilo

V létě 2026 přinesly Reuters, CBS a další média zprávy, které Pentagon rozhodně nechtěl vidět na titulních stránkách. Spojené státy podle nich spotřebovaly „prakticky všechny“ zásoby dlouhodosahových přesných střel ATACMS a PrSM během operace Epic Fury proti Íránu. Analytici z washingtonského think-tanku CSIS k tomu doplnili konkrétní čísla o protiraketové obraně: zásoby interceptorů Patriot klesly z odhadovaných 2 330 kusů na pouhých 759 až 827, u systému THAAD z 452 na 234 až 278.

Taková data nejsou jen statistika. Ukazují protivníkům, Rusku, Číně, Severní Koreji, kde přesně leží limity americké schopnosti vést další konflikt. A ukazují spojencům, včetně Ukrajiny, že okamžité dodávky některých klíčových systémů jsou prakticky vyloučené. CSIS to shrnul lapidárně: pro balistickou obranu „neexistuje dobrá náhrada za Patriot, THAAD a Standard Missiles“. Návrat zásob na předválečné úrovně? Podle typu střely někdy mezi lety 2027 a 2029.

Trump na úniky reagoval veřejnými výpady proti lidem, kteří informace vynášejí, a Pentagon pod jeho tlakem přistoupil k mimořádnému kroku.

Padesát testovaných, a tisíce netestovaných

Prověrka na detektoru lži zasáhla přibližně padesát lidí. The New York Times upřesňuje, že šlo primárně o členy Joint Staff, tedy o důstojníky a úředníky pracující přímo pro předsedu sboru náčelníků štábů. CBS doplňuje, že testováni byli i někteří představitelé CENTCOMu, tedy velitelství, které operaci Epic Fury přímo řídilo a mělo přímý přístup k provozním datům o spotřebě munice.

Důležitý je ale poměr. Na Joint Staff pracuje podle NYT přibližně 1 500 až 2 000 lidí. Padesát testovaných představuje jen úzký výsek. A ne všichni vysocí představitelé byli podle CBS vůbec prověřováni. Viník tedy mohl být kdekoli, mezi civilními zaměstnanci, v jiném velitelství, v jiné přístupové stopě k dokumentům.

Bývalý nejvyšší právník amerického námořnictva označil masové testování vrcholných vojenských představitelů za „bezprecedentní“. Historický precedent pro použití polygrafu v kauze spojeného s úniky sice existuje (americký kontrolní úřad GAO hodnotil podobný případ už v roce 1983 po úniku utajovaných informací do The Washington Post), ale nikdy nešlo o takto široký záběr na nejvyšší příčky velení.

Co vlastně znamená „projít“ detektorem lži

V terminologii amerického ministerstva obrany „projít“ polygrafem neznamená právní očištění. Pravidla DoD pracují s technickými kategoriemi, například „No Deception Indicated“, tedy „nebyla indikována snaha klamat“. Polygraf je vyšetřovací nástroj, ne soudní verdikt. Nikdo z padesáti testovaných nevykazoval při otázkách zaměřených na úniky do médií známky klamání. To je vše, co výsledek říká.

Vědecká komunita je k polygrafu ještě skeptičtější. Národní akademie věd už v roce 2003 varovala, že zdánlivá přesnost detektoru lži v terénních studiích bývá nadhodnocená a skutečný výkon v praxi je nižší. Pentagon ho přesto používá, standardně pro bezpečnostní screening, přístup ke zvlášť citlivým informacím a periodické přezkoušení bezpečnostních prověrek. Tahle kauza se od běžné praxe lišila účelem i rozsahem: nešlo o rutinní recertifikaci, ale o cílený hon na zdroj novinářských úniků.

Válka o munici se přenesla dovnitř Pentagonu

Nenalezení viníka neznamená konec vyšetřování. Hegseth už v červenci oznámil vytvoření společné pracovní skupiny Pentagonu a ministerstva spravedlnosti k identifikaci a stíhání zdrojů úniků. Kanceláři generálního právníka dal široké pravomoci. FBI podle CBS do samotných polygrafových testů zapojena nebyla, ale širší vyšetřovací rámec běží dál.

Skutečný příběh ale sahá hlouběji než k otázce, kdo konkrétně promluvil s novináři. NYT popisuje „hlubokou nedůvěru a paranoiu uvnitř Pentagonu“. Logistická realita války s Íránem začala politicky omezovat Bílý dům, a boj se přenesl dovnitř systému. Čím razantněji Trump tlačil na odhalení zdroje úniků, tím viditelněji se ukazovalo, že problém není jen v tom, kdo data prozradil, ale v samotném stavu zásob, které data popisovala.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Vyčerpávání amerických muničních zásob má přímé důsledky i za Atlantikem. Associated Press v srpnu 2026 citovala americké obranné činitele, podle nichž jsou zásoby střel Patriot v Evropě „za hranicí kritického stavu“. Schopnost čelit i jednotlivým balistickým zásahům je podle nich velmi omezená.

Pro Českou republiku se právní závazek kolektivní obrany nemění, článek 5 Washingtonské smlouvy zůstává v platnosti. Praktická kapacita aliance jej ale musí naplnit materiálem, ne jen slovy. A právě ten materiál se tenčí. Pro Ukrajinu je vazba ještě přímější: stejné systémy Patriot a ATACMS, o jejichž zásobách data unikla, jsou relevantní i pro Kyjev. CSIS výslovně uvádí, že zmenšující se inventář pravděpodobně vylučuje další okamžité dodávky některých typů střel.

Pentagon podrobil padesát lidí detektoru lži a nedozvěděl se, kdo mluvil s novináři. Dozvěděl se ale něco jiného, že americká vojenská mašinérie narazila na limity, které žádný polygraf nezakryje.