Za opravdu velké posílení lze považovat novou várku švédských válečných lodí CB90, které poslouží hlavně k ochraně pobřeží a lodí. Jejich předností je rychlost.
Jestli ukrajinským ozbrojeným silám poslední desítky let něco schází, je to námořnictvo, které v podstatě až na několik výjimek neexistovalo, pokud se jednalo o plavidla – zajišťuje ovšem také třeba pobřežní obranu. Redakci Armádního Zpravodaje přitom neunikla dodávka nové šarže švédských útočných lodí CB90 zaplacených Švédskem a Norskem, oznámil viceadmirál Oleksij Něžpapa, velitel ukrajinského námořnictva, při přebírání 29. října 2025.
Silně zanedbané námořnictvo Ukrajiny „povstává“
Ukrajinské námořnictvo má stovky let dlouhou historii. Podle Wikipedie sahá do roku 1600, ale pro novodobé dějiny je vhodné zmínit jeho rozmach během ruské revoluce v roce 1917, a poté hlavně po rozpadu SSSR v roce 1991. V podstatě první lodí se stala fregata Otaman Bilyi třídy Petja (dříve šlo o sovětskou strážní loď SKR-112), která vyplula roku 1967.
Nutno zdůraznit, že Ukrajina získala tuto i další lodě de facto „vzpourou“, respektive docházelo k rozdělování, stejně jako u jiných zbraní, jelikož získala nezávislost a přestala být podřízena Moskvě. Její námořnictvo však nemělo dlouhého trvání, od roku 1997 byla totiž většina plavidel sešrotována nebo špatně udržována, protože na ně nebyl dostatek financí.
V podstatě jedinou moderní lodí, kterou ukrajinské námořnictvo na začátku války s Ruskem disponovalo, byla domácí fregata Hejtman Sahajdačnyj. Tu si však 04. března 2022, asi dva týdny po zahájení invaze, samo potopilo, aby nepadla do zajetí, uvádí Wikipedia. Až na pár výjimek v podobě malých plavidel, často pro pobřežní stráž, tak dnes Ukrajina lodě nemá.
Na druhou stranu to není pro válku nezbytné, protože ruská Černomořská flotila, ačkoliv je silnější, nedokáže vyplouvat a provádět rozsáhlejší operace. Na uzdě ji totiž drží ukrajinské drony, například Sea Baby, ale také Magura V5 a řada dalších. Ty navíc Rusy terorizují až za Krymem, kde napadají i statické cíle – třeba ropný terminál v Tuapse, a Černé moře tak ovládají.
Z tohoto důvodu přímo nevypotřebuje válečné lodě, ačkoliv jich několik dostalo nebo koupilo od západních spojenců, aby bylo schopno zajišťovat bezpečnost civilních nákladních lodí. Pro tyto i další operace pak Ukrajina nedávno dostala od Švédska a Norska novou šarži Combat Boat 90 (CB90), ale neznámo, v jakém počtu – ve výzbroji měla mít lodě už dříve.
Jedná se o švédský rychlý výsadkový člun navržený pro operace v mělčinách a pobřežních vodách vhodný pro výsadek vojáků, útočné operace i doprovod lodí. Wikipedia upřesňuje, že unese přibližně „půl čety“ vojáků, tedy okolo 18 osob, měří 15,9 m, a má velmi malý ponor, asi 0,9 m. Díky dvojici výtokových trysek a nízké hmotnosti dosahuje rychlosti přes 40 uzlů (74 km/h) a má extrémně dobrou manévrovatelnost, kdy dokáže prudce zatáčet i rychle zpomalit.
Standardní výzbroj tvoří tři těžké kulomety ráže 12,7 mm doplněné o 40mm granátomet na otočných pozicích, a též může CV90 klást námořní a hlubinné miny. Kromě vyzbrojené verze jsou plavidla dostupná ve verzi s pancéřováním, speciálními komunikačními systémy či možností nést protizemní střely a miny, potvrzuje Saab. CB90 je poměrně úspěšná, jelikož slouží u několika námořnictev, včetně Švédska, Norska, Mexika, Ukrajiny a dalších.
Nelze si myslete, že by ani několik takových lodí jakkoliv změnilo rozložení sil v Černém moři, proti velkým válečným plavidlům jsou víceméně bezbranné, ale jak už redakce Armádního Zpravodaje vysvětlovala, k tomu ani nejsou určeny. Držet se budou mimo jejich dosah, zatímco je budou usměrňovat námořní drony, s nimiž si stále neumí efektivně poradit.
Jak si myslíte, že Ukrajina využije lodě CB90?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5051
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 10192
